Dokumenty ke stažení

Na základě mezinárodní spolupráce vznikla „Průběžná analýza dopadů strukturálních fondů na veřejné, sdílené a sociální bydlení v letech 2014–2020" zpracovaná organizací Housing Europe. Materiál pojednává o dostupném bydlení a klade důraz na dostupné bydlení jako na nezbytný nástroj napříč Evropskou unií k řešení společenských výzev, jimiž jsou například stárnutí populace, narůstající segregace, změny klimatu či problémy s bydlením pro mladé lidi.

V tomto kontextu jsou zde prezentovány první úspěchy jednotlivých zemí Evropy v rozmezí let 2014–2020. Dokument poukazuje na celkové globální údaje a plánované aktivity členských států. Jako inspirace jsou v analýze obsaženy také příklady inovativních projektů a přístupů.

V rámci členských států je zde uvedena také Česká republika a projekt „Podpora sociálního bydlení" realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Pozn.: Materiál je dostupný pouze v anglickém jazyce.

Realizované šetření indikovalo 27 obcí s investičními záměry pro posílení kapacit obecního bytového fondu. Jednalo se o téměř 63 % oslovených obcí. Tyto obce měly v čase šetření naplánováno celkem 52 projektů tohoto typu, 37 projektů pak bylo již ve stádiu rozpracování. 16 obcí investiční záměr na posílení kapacit obecního bytového fondu nemělo nebo ho prozatím neplánovalo. Obce celkově projevily velký zájem o představenou komponentu pro posílení kapacit obecního nájemního bydlení a přivítaly by další informace...

V roce 2016 realizovala agentura Median pod vedením předního českého sociologa Daniela Prokopa pro MPSV sekundární analýzu dopadů nedostačujícího bydlení na děti.

Projekt se zaměřil na problematiku dětí vyrůstajících v nevyhovujícím bydlení a vliv zmíněného faktoru především na školní či studijní výsledky dětí a jejich pozdější pracovní uplatnění. Projekt se zaměřoval na souhrnný popis počtu a věku dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí; studijní výsledky, výchovné a rodinné problémy dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí; studijní a pracovní charakteristiky dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí (retrospektivní pohled).

Cílem předkládané analýzy je popsat systém FAWOS, představit dopady systému, identifikovat odlišnosti a jejich charakter mezi Vídní a ČR, a identifikovat oblastí, ke kterým je nutné získat stanovisko z hlediska realizace obdobného systému v ČR a navrhnout doporučení. Při analýze byla využita data z výročních zpráv FAWOS a dalších volně dostupných online zdrojů a relevantních dokumentů.

Studie se zabývá porovnáním zkušeností a dobrou praxí několika evropských zemí (Velká Británie, Rakousko, Holandsko, Německo a Francie) na téma tzv. sociálního mixu. Cílem politik sociálního mixu je dosažení různorodého zastoupení obyvatel ve čtvrtích podle ekonomického příjmu. Tento pojem vznikl v reakci na vzrůstající homogenitu a ekonomický propad obyvatel některých čtvrtí vůči obyvatelům jiných čtvrtí, čímž docházelo k vzniku vyloučených (segregovaných) lokalit.  Dočtete se také o politických nástrojích, kterými jednotlivé státy a města sociálního mixu dosahují. Text může sloužit jako inspirace pro rozvoj českých politik bydlení na státní i obecní úrovni.

Analýza popisuje systém služeb pro ohrožené rodiny a děti v ČR v kontextu jejich možného rozvoje a inovací a přináší také příklady inovativních služeb ze zahraničí. 

Cílem analýzy bylo detailní zmapování služeb a postupů, které lze ve vztahu ke stávající praxi a právní úpravě poskytování služeb pro cílovou skupinu dětí a jejich rodin označit za inovativní. 

Analýza byla zpracována v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Za účelem dokončení hodnotových map nájemného pro stanovení normativů dávek na bydlení (gesce MMR a MPSV) v součásti tzv. „15 plánovaných opatření pro boj s chudobou a sociálním vyloučením," představuje MMR vytvořený model hodnotových map nájemného pro stanovení normativů dávek na bydlení pro všechna území obcí s pověřeným úřadem v České republice, včetně návrhu postupu při jeho každoroční aktualizaci.

Přílohy:

• Příloha č. 1: Přehled modelovaných tržních nájmů – grafová část

• Příloha č. 2: Přehled modelovaných tržních nájmů, části obcí – grafová část

• Příloha č. 3: Přehled modelovaných tržních nájmů – tabulková část

• Příloha č. 4: Přehled modelovaných tržních nájmů, části obcí – tabulková část

• Příloha č. 5: Tabulkový přehled rozdílů predikcí modelu M1c a M1g

Zdroj a více informací

MPSV poskytuje pomoc nízkopříjmovým rodinám či jednotlivcům při úhradě nákladů spojených s bydlením prostřednictvím dávek. Dávky mohou být vypláceny jednorázově či opakovaně. Ze systému sociálních dávek se jedná o příspěvek na bydlení, který je nejvyužívanější dávkou ze systému státní sociální podpory. Dále je možné využít pomoc v podobě doplatku na bydlení či mimořádné okamžité pomoci ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro osoby se zdravotním postižením je pak k dispozici příspěvek na zvláštní pomůcku ze systému dávek pro osoby se zdravotním postižením. Tento příspěvek lze využít pro úpravy stávajícího bytu, které jsou nezbytné z důvodu zdravotního postižení obyvatele bytu. Všechny tyto dávky je možné vyřídit na Úřadu práce ČR.

Přehledně o jednotlivých dávkách pojednává materiál předložený v odkazu. Kromě toho nabízí stručný přehled vývoje v oblasti čerpání dávek. Sleduje vývoj od roku 2006 do roku 2018, což umožňuje sledovat změny, které přineslo nové nastavení podmínek a určení výše příspěvku na bydlení a zavedení nové dávky doplatku na bydlení. Počet příjemců měl v průběhu let rostoucí tendenci, na což měla velký vliv ekonomická krize, poté došlo ke stabilizaci ekonomické situace a od roku 2016 počet příjemců klesá. Hlavními příjemci příspěvku na bydlení i doplatku na bydlení jsou osoby žijící v nájemním bydlení.

Předkládaná studie obsahuje čtyři analýzy evropských směrnic a národních právních předpisů. Analýzy jsou zaměřeny na pozitivní a negativní dopady implementace směrnic a zákona o hospodaření energií na sektor domácností, respektive na výdaje domácností na bydlení z pohledu investičních a provozních výdajů.

Dokument zahrnuje i přehled historického vývoje a současného stavu právních předpisů v oblasti energetické účinnosti.

Autorem analýzy je společnost SEVEn Energy s. r. o. Analýza byla zpracována na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR a je úkol 8.2 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (revidovaná), která je schválena usnesením vlády ČR ze dne 27. 7. 2016 č. 673.

Krátká online publikace vznikla díky spolupráci několika odborníků, kteří se rozhodli přinést k této problematice své komentáře různých profesních perspektiv, a to směrem k odborné, ale i laické veřejnosti. Publikace tak popisuje hlavní úskalí bezdomovectví v kontextu veřejného prostoru, ale také veřejný prostor ve smyslu jeho možného sociálního přesahu. Hlavní vizí této publikace je otevřít diskuzi ohledně tématu bezdomovectví, které je v naší společnosti přítomno, ale možná se s ním teprve začíná pracovat, respektive teprve se ho učíme vnímat. Dokument za podpory MPSV sepsali Architekti bez hranic.

Šetření z roku 2016, které nabízí odpovědi na otázky týkající se počtu bytů vlastněných jednotlivými městskými částmi a hlavním městem, ale také jaké byly plány pro jejich privatizaci v roce 2016 a v roce 2017. Bylo také provedeno srovnání s ostatními městy v ČR i v zahraničí.

Studie by měla pomoci nahlédnout na pozici a roli hlavního města v bytové politice a stát se tak podkladem pro diskuse, které se bytové politiky týkají a také přispět k nápravě roztříštěnosti a někdy obtížného přístupu k informacím.

Cílem této monografie bylo zhodnotit, jak se mezi roky 2005 až 2014 změnila finanční dostupnost bydlení a bytová situace seniorské populace. Na základě toho posoudit, jestli se senioři jako sociální skupina nestali novou ohroženou skupinou, která má problémy s dostupností bydlení, případně které segmenty seniorské populace tyto problémy mají.

Dokument mapuje sociální situaci uživatelů azylových domů Armády spásy z hlediska jejich možností pro využívání dané služby a hledá odpovědi na otázky: 1.) Jaká je sociální situace uživatelů AD z hlediska možností poskytované služby, 2.) Jaký typ sociální (či obdobné) služby by lépe vyhovoval možnostem uživatele?

Energetická chudoba je významným společenským problémem, jenž výrazně ztěžuje naplňování základních potřeb lidí, kteří se v ní nachází.

Už před energetickou krizí, která nastoupila v roce 2020, se v energetické chudobě nacházel skoro milion obyvatel ČR (viz studii Energetická chudoba a její řešení).

Cílem této analýzy je především poskytnout odpovědi na následující otázky:

1. Kolik lidí se nachází v energetické chudobě?

2. Kdo je nejvíce ohrožen energetickou chudobou?

3. K jakému nárůstu energetické chudoby došlo po dramatickém zvýšení cen energií mezi lety 2020 a 2023?

Nadto je nabídnuto stručné shrnutí hlavních možností řešení energetické chudoby.

Další materiály ke stažení:

• Prezentace zásadních výstupů analýzy

• Oficiální tisková zpráva

Evaluace – Výzkumná zpráva A: vyhodnocení výsledků dosažených obcemi spolupracujícími s MPSV u podpořených klientů v rámci projektu Podpora sociálního bydlení.

V rámci pilotáže projektu Podpora sociálního bydlení byla prováděna komplexní evaluace vyhodnocující dopady projektu, jejíž výstupy jsou tematicky rozděleny do čtyř výstupů. Zpráva A je zaměřena na vyhodnocení dopadů sociálního bydlení a sociální práce na životní situaci uživatelů sociálního bydlení v rámci 16 spolupracujících obcí.

Evaluace – Výzkumná zpráva B: vyhodnocení podpory systémového projektu MPSV a formulace doporučení pro MPSV, případně jiné státní orgány pro další poskytování podpory prostřednictvím systémových projektů.

Cílem Zprávy B je vyhodnocení přínosu činnosti a aktivit projektu při poskytování metodické a informační podpory obcím a dalším zainteresovaným subjektům. Výzkumná zpráva byla vytvářena Ostravskou univerzitou, jež vyhodnocovala výstupy na základě rozhovorů se zapojenými obcemi i s obcemi nezapojenými do projektu, rozhovorů s pracovníky MPSV (zejména pak s pracovníky systémového projektu), a také rozhovorů a dotazníkových šetření s dalšími aktéry zapojenými do projektu prostřednictvím jeho jednotlivých aktivit. Na základě zjištění jsou ve zprávě formulována doporučení na možné zkvalitnění poskytované podpory v podobně zaměřených projektech do budoucna.

Evaluace – Výzkumná zpráva C: vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálního bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následná komparace.

Výzkumná zpráva C se věnuje vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálních bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následné komparaci.

Zpráva je členěna do čtyř základních částí: 1. Charakteristiky využívaného bytového fondu – shrnutí nejdůležitějších výsledků realizovaných aktivit v obcích (nejrozsáhlejší část evaluační zprávy); 2. Lokální koncepce a metodiky – reflexe nastavení dokumentů; 3. Limity místních systémů sociálního bydlení – součástí kapitoly jsou i plány dalšího rozvoje sociálního bydlení; 4. Úspěšnost systémů sociálního bydlení v obcích – včetně perspektivy uživatelů sociálního bydlení a perspektivy pracovníků Kontaktního centra MPSV

Tato evaluační zpráva (výzkumná zpráva C) je tak třetí ze čtyř částí systémové evaluace, kdy: Výzkumná zpráva A pojednává o vyhodnocení výsledků dosažených obcemi spolupracujícími s MPSV u podpořených klientů v rámci projektu; Výzkumná zpráva B se zaměřuje na vyhodnocení podpory systémového projektu MPSV a formulace doporučení pro MPSV, příp. jiné státní orgány pro další poskytování podpory prostřednictvím systémových projektů; Výzkumná zpráva C se věnuje vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálních bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následné komparaci.

V květnu roku 2023 vyšla důležitá evaluační zpráva Housing First: Rok po nastěhování (změny u zabydlených domácností). Máme pro vás jak samotnou zprávu, tak shrnující prezentaci.

Zprávu, která se věnuje vyhodnocení výzvy č. 108 OPZ Podpora programu Housing First, vypracovalo evaluační oddělení MPSV.

Dočtete se v ní, jak se změnila situace domácností za rok od chvíle, kdy byly zabydleny do standardního bydlení, a to zejména v oblastech zdraví, zaměstnání, školních výsledků dětí, duševní pohody apod. Nové bydlení si udrželo více než 85 % zabydlených domácností.

Prezentaci najdete zde.

Vyhodnocení vývoje změn u zabydlených domácností v projektech Operačního programu Zaměstnanost.

Studie navazuje na předchozí dvě výzkumné zprávy mapující výsledky výzvy OPZ: Podpora programu Housing First (Bydlení především). Hlavním cílem této studie je sledování trendu změn u zabydlených domácností po dalším roce od nastěhování (tedy jak se vyvíjela jejich životní situace mezi jedním rokem a dvěma lety od nastěhování). Výsledky vycházejí z dat sesbíraných do konce roku 2023.

Společnost ppm factum research s. r. o. realizovala v roce 2024 pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na názory veřejnosti ohledně bydlení.

Cílem bylo zjistit, jaké mají lidé v ČR názory na problematiku bytové nouze, sociálního bydlení a jaké jsou jejich vlastní poměry v této oblasti. Výzkum se soustředil i na mínění o aktuálně projednávaném (září 2024) Zákoně o podpoře bydlení.

V roce 2020 realizovala Kancelář veřejné ochránkyně práv výzkum, který přináší ucelenější přehled o stavu obecního bydlení, s ním souvisejícími pravidly pro přidělování bytů a vyhodnocení těchto postupů z hlediska práva na rovné zacházení. Zabývá se tématy jako je bytová nouze, rovný přístup k obecnímu bydlení, diskriminační postupy obcí při přidělování bytů, ale také sociální prací s lidmi v bytové nouzi a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Některá z témat obsahují také zjištění vyplývající z kontrolní činnosti Ministerstva vnitra.

Výzkumná část je věnována dotazníkovému šetření, kdy bylo osloveno 501 obcí a analýze pravidel pro přidělování obecních bytů, které byly získány od 241 obcí. Z analýzy mimo jiné vyplývá, že 73 % oslovených obcí vnímá nedostatek obecních bytů. Výzkum pojmenoval i nejčastější chyby v pravidlech obcí, které jako diskriminační hodnotí i Ministerstvo vnitra: obce chybně preferují žadatele s příjmem z výdělečné činnosti, kteří nemají dluhy. Navíc se často získání sociálního bytu pojí s povinností uhradit kauci a dal. Na základě výzkumu také úřad ombudsmanky formuluje doporučení relevantním aktérům v oblasti bytové politiky a zmírňování bytové nouze.

Výsledky studie jsou postaveny na kvalitativním výzkumu realizovaném na vzorku 30 individuálních více než hodinových rozhovorů se zabydlenými osobami projektů Housing First. Cílová skupina zahrnovala osoby, které před zabydlením byly bez střechy – přespávaly na ulici, osoby s duševním onemocněním, osoby trpící závislostí na návykových látkách a/nebo alkoholu, které žijí v partnerském/manželském vztahu v domácnosti s dětmi, samoživitele/ky a osoby, které mají nedávnou zkušenost s domácím násilím. Sběr dat proběhl v období 30. 11. až 16. 12. 2021.

Předložená zpráva je zkrácenou verzí výsledků úkolu „Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR“ zpracovaného pro MPSV ČR v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Cílem úkolu bylo prostřednictvím analýz realizovat pilotní ověření „Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace“ (Sýkora a kol. 2015), identifikovat lokality rezidenční segregace a doporučit lokality vhodné pro umístnění sociálního bydlení v deseti obcích ČR specifikovaných MPSV ČR.

Cílem studie bylo shrnout a reflektovat zjištění z výzkumných šetření souvisejících s vyhodnocením výzvy č. 108 OPZ, která se zaměřovala na pilotní rozšiřování programu Housing First v České republice (projekty byly realizovány od července 2019 do září 2022). Výzkumná šetření se zaměřovala na změny u zabydlených osob (kvantitativní i kvalitativní šetření), ale i na realizaci projektů (vyhodnocení věrnosti původnímu modelu Housing First, případové studie realizovaných projektů). V závěru studie jsou uvedeny náměty pro další směřování v oblasti sociálního bydlení.

Populace osob bez domova v České republice – Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách.

Monografie představuje výsledky rozsáhlého kvantitativního šetření Osoby bez domova, které provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. v roce 2019. Přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší.

Text informuje o základních sociodemografických charakteristikách osob bez domova, o jejich rodinném a sociálním zázemí a o délce a kontinuitě života bez domova.

V posledních letech zažívá česká ekonomika oživení, které s sebou mimo jiné přináší větší ochotu českých domácností se zadlužovat. Navzdory příznivé ekonomické situaci, nízké nezaměstnanosti a růstu reálných mezd ale přibývá počtu případů, kdy tato zadluženost končí exekucí. Každoročně je více exekucí zahájeno než ukončeno, ovšem zmenšuje se alespoň rozdíl mezi těmito dvěma čísly. Exekuční vymáhání může přivést člověka do dluhové pasti a zhoršit přístup k legálnímu zaměstnání i na trh s bydlením. Dle výzkumu MPSV z roku 2016 má přes 150 000 osob více než 10 exekucí, resp. 500 000 osob má minimálně 3 exekuce. V ČR tak existuje nemalá skupina osob vážně ohrožených ztrátou bydlení. Dle dat ČSÚ z roku 2017 jsou výdaje spojené s bydlením největší výdajovou položkou českých domácností, a to zejména v případě jednotlivců. Jak potvrzují data VÚPSV z roku 2015 i zkušenosti sociálních pracovníků v obcích, nedostatek financí a s ním spojené neplnění finančních závazků je nejčastějším a hlavním důvodem vzniku bezdomovectví.

Materiál v příloze poskytuje bližší popis situace českých domácností z hlediska zadluženosti a exekucí a jejich dopad na bydlení. Kromě přehledu zadluženosti a exekucí popisuje také způsoby jejich řešení. Pojednává o úskalích spojených s  rozhodčími doložkami, s využíváním tzv. mikroúvěrů od nebankovních společností, kde je minimální míra státní regulace, a o fungování soudních exekutorů. Ukazuje na konkrétních příkladech, jaké negativní vlivy může mít exekuce při vyřizování příspěvku na bydlení, při snaze získat standartní bydlení či jaký dopad může mít na společenství vlastníků jednotek či bytových družstev.

Účelem Přehledu je podpořit přenos dobré praxe a posílení kompetencí jak přitvorbě sociálně-bytové politiky, tak v poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb. Text je určen primárně poskytovatelům sociálního bydlení, a to se zaměřením na obce, kterým se snaží zprostředkovat znalosti o řešení bytové nouze a problematice sociálního bydlení v evropském kontextu. Cílem Přehledu je srovnání přístupů k bytové nouzi ve vybraných evropských zemích, z něhož je možné čerpat koncepční, metodickou a praktickou inspiraci při řešení problematiky sociálního bydlení na lokální úrovni.

• Abstrakt

Případová studie se zaměřuje na zkušenosti z realizace projektu „Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě“, konkrétně na důležité fáze projektu jako jsou zajištění bytů pro projekt, registrační týden (mapování osob v bytové nouzi) nebo výběr potřebných osob k zabydlení apod. Dále se studie zabývá postupy, které se v realizaci projektu osvědčily, ale i problémy, se kterými se museli zástupci projektu vypořádat. Cílem případové studie je sdílení zkušeností z realizace projektu všem, kteří se o problematiku sociálního bydlení zajímají, obzvláště obcím a neziskovým organizacím, které zvažují realizaci obdobného projektu. Případová studie vznikla na základě rozhovorů s klíčovými osobami, které se podílely na realizaci projektu nebo úzce spolupracovali s realizačním týmem.

• Abstrakt

Případová studie se zaměřuje na zkušenosti realizátorů z pilotního využití přístupu Housing First k zabydlování osob bez domova a v bytové nouzi. Cílem je podpora šíření dobré praxe v oblasti sociálního bydlení. Zjištění z této studie mají sloužit zejména neziskovým organizacím, které se chtějí dozvědět více informací o realizaci projektu Housing First a případně zvažují vlastní aktivity v tomto směru. Studie se dále zaměřuje na motivaci k realizaci projektu, sestavení realizačního týmu, zajištění bytů pro projekt, párování bytů s podpořenými osobami či rodinami a také na předcházení sousedským sporům a dluhům na nájmu, což jsou klíčové aspekty pro prodlužování nájemních smluv, a tudíž i pro udržení bydlení. Studie vznikla na základě rozhovoru s realizačním týmem projektu – koordinátorkou projektu, metodičkou práce s cílovou skupinou a sociálním pracovníkem.

První průběžná evaluační zpráva přináší ucelené informace o stavu realizace projektu Rapid Re-Housing (dále jen RRH) ve městě Brně. Hlavním cílem projektu je ukončení bezdomovectví 50 rodin s dětmi v bytové nouzi (žijících v ubytovnách či jiných formách podstandardního bydlení). Dílčími cíli jsou: návrat dětí z ústavní péče; udržení bydlení rodin a zlepšení kvality života rodin, což by mělo vést k celkové stabilizaci života rodin s dětmi. Dalšími efekty by měla být úspora veřejných prostředků a osvojení a rozšíření přístupu Housing First (Bydlení především).

Průběžná evaluační zpráva 2. Dopady zabydlení po šesti měsících od nastěhování. Pilotní testování rychlého zabydlení rodin s dětmi (Rapid Re-Housing).

Druhá průběžná evaluace projektu Rapid Re-Housing představuje dopady zabydlení na rodiče a děti v bytové nouzi, které byly původně bez domova (podle Evropské typologie bezdomovectví ETHOS) a v rámci projektu Rapid Re-Housing se nastěhovaly do městských bytů v Brně a byla jim poskytnuta podpora sociální práce v modelu Housing First. Dopady byly měřeny u 49 náhodně vybraných rodin intervenčních oproti 84 rodinám kontrolním v čase šest měsíců od nastěhování, nejedná se tedy o srovnání před a po, ale srovnání dvou statisticky totožných skupin ve stejném čase. Rodiny byly náhodně vybrané, design proto dovoluje určovat kauzalitu a rozdíl mezi intervenční a kontrolní skupinou přičítat kontrafaktuálně právě účasti v projektu. Podmínkou účasti v projektu bylo zřízení přímé platby nájmu a chuť spolupracovat se sociálním pracovníkem.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. zveřejnil v říjnu 2019 výsledky celorepublikového sčítání osob bez domova, které bylo realizováno ve dnech 8. až 14. dubna 2019. Do sčítání se aktivně zapojilo 403 obcí, 232 azylových domů, 19 domů na půl cesty, 188 nemocničních zařízení a 35 vězeňských zařízení. Jedním z hlavních zjištění je například odhad celkového počtu osob bez střechy a vybraných kategorií bez bytu dle mezinárodní typologie ETHOS, který je celkem 23 830 osob na území ČR. Z toho 2 600 osob je dokonce mladších 18 let.

Výsledný údaj však rozhodně nelze považovat za celkový počet osob bez domova v ČR. Z výsledků je dále patrné, že mezi sčítanými osobami bez domova výrazně převažují muži a více než 45 % osob bez střechy je v této situaci již 5 a více let. Geograficky lze říci, že nejvíce osob bez domova žije v Moravskoslezském kraji, v Hlavním městě Praze a v Jihomoravském kraji. Na druhé straně nejméně osob bez domova bylo identifikováno v Jihočeském a Královéhradeckém kraji.

• Grafická brožura

• Krátké textové shrnutí

Závěrečná zpráva podává výsledky Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS 2022 v ČR, které pro MPSV prováděli v první polovině roku 2022 výzkumníci společnosti SocioFactor, s. r. o.  Sčítání se zaměřovalo na osoby v ubytovacích zařízeních, osoby bez střechy, osoby v azylových domech a na lidi ve vybraných národních subkategoriích nejistého a nevyhovujícího bydlení klasifikace ETHOS. V rámci všech sledovaných cílových skupin se v ČR nachází v bytové nouzi přibližně 270 000 osob. Vedle samotného censu proběhlo také dotazníkové šetření k poznání podrobnějších informací o lidech na ubytovnách a v nevhodném bydlení na vzorku 1 004 osob. Zestručněné závěry je možno najít v grafické brožuře anebo v krátkém textovém shrnutí, ovšem pro detailnější informace a objasnění kontextu doporučujeme sáhnout po Závěrečné zprávě.

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření metodou DELPHI k tématu hodnocení bytové nouze a přidělování sociálního bydlení žadateli.

Bytů určených pro sociální bydlení je často méně než zájemců o ně. Pokud nechceme zájemce vybírat losem, podle čeho máme vybírat nájemce, aby patřili mezi nejpotřebnější? Jak hodnotit bytovou nouzi? Jakým aspektům se naopak při výběru vyhnout? V rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ byla v letech 2017–2018 realizována studie, která se ptala expertů na výše uvedené otázky.

Při jejím zpracování bylo využito znalostí a zkušeností expertních skupin spolupracujících s projektem, 16 spolupracujících obcí, i dalších oslovených expertů. Za pomoci principů metody DELPHI hledali zmiňovaní odborníci prostřednictvím dvoukolového dotazníkového šetření shodu v otázkách zaměřujících se na určení faktorů, které je nutné zohledňovat při identifikaci bytové nouze. Nejedná se o reprezentativní výzkum za celou ČR, ale o agregaci názorů více než 70 expertů, kteří se při své práci věnují tématům souvisejícím se sociálním bydlení.

Předkládaná analýza nabízí možnost srovnání nákladů vynaložených na provoz azylových domů v porovnání s finanční náročností bytů v systémech sociálního bydlení. Zaměřuje se zejména na zhodnocení efektivnosti vynakládaných zdrojů prostřednictvím vyčíslení ročních a denních nákladů na osobu v těchto typech bydlení.

Kromě finančních nákladů zohledňuje také význam sociální práce v sociálním bydlení a náklady na sociální podporu klientů azylových domů.

Analýza si je vědoma rozdílů mezi pobytem v sociální službě azylového domu a bydlením v sociálních bytech, ekonomické srovnání se však, především z důvodu současné situace lidí v bytové nouzi u nás, ukazuje jako odůvodněné.

• Prezentace

V roce 2016 realizovala společnost PROCES pro MPSV analýzu struktury obecních bytů s důrazem na sociální bytový fond. Cílem bylo prostřednictvím terénního výzkumu zjistit strukturu obecních bytů v ČR podle regionů, velikosti, účelu využití atd. Výzkum se zaměřil i na to, jaké byty obce řadí mezi sociální a pro kterou cílovou skupinu je jejich užívání určeno.

Prostřednictvím kvantitativního výzkumu byly získány podrobné statistické údaje o složení obecního bytového fondu podle velikostní struktury a účelu užití. Výstupem výzkumu jsou také údaje o minimálních, maximálních a nejčastějších výších nájemného či názory a informace od zástupců obcí, které se týkají problematiky sociálního bydlení. 

Publikace VÚPSV je jedním ze dvou textů shrnujících výstupy z výzkumného projektu „Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova, osob vyloučených z bydlení, osob obývajících nevyhovující bydlení a těch, pro které jsou náklady na bydlení nadměrně velkou zátěží“.

Projekt byl realizován v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení. Jeho cílem bylo zmapovat cílové skupiny sociálního bydlení z hlediska struktury domácností a forem soužití, velikosti a struktury rodinných jednotek, současné formy bydlení, výskytu osob se zdravotním postižením a dalších charakteristik.

Výzkum sousedských vztahů a postojů k sociálnímu bydlení realizoval institut INESAN v květnu roku 2019 pro projekt MPSV Podpora sociálního bydlení. V šetření bylo využito metody fokusních skupin mezi odbornou i laickou veřejností a dotazníkového šetření mezi širokou veřejností (bylo dotázáno celkem 1.286 lidí). Vzorek 1.086 respondentů byl navýšen o 200 dotazovaných žijících v blízkosti sociálního bydlení a vedle toho obsahuje i postoje 150 respondentů žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Jedná se o velmi zajímavá zjištění, mezi která patří např. i to, že 85 % občanů jednoznačně podporuje vznik zákona, který by se zaměřoval na oblast sociálního bydlení.  Vyšší míra podpory (92 %) k legislativnímu zajištění je dokonce  u těch respondentů, kteří mají zkušenost s obyvateli sociálních bytů, než u těch, kteří s nimi zkušenost nemají. Totéž vyplívá i ze závěrů fokusních skupin, které se dále shodují, že hlavním znakem sociálního bydlení by měla být jeho cenová dostupnost.

Dalším důležitým zjištěním je, že v souvislosti s potřebností sociálního bydlení si 93 % respondentů myslí, že zřizování sociálních bytů je potřebné a 79 % dotázaných je přesvědčeno, že by sociálních bytů mělo být více než nyní (dvě pětiny v této souvislosti uvedly, že by přímo v jejich čtvrti mělo být více sociálních bytů než je nyní).

Tato zpráva shrnuje výsledky projektu Rapid Re-Housing (Rychlého zabydlování). Cílem projektu bylo ověřit úspěšnost Housing First přístupu k zabydlování a podpoře rodin s dětmi bez domova. Vyhodnocení projektu probíhalo metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu. Projekt měl 96% úspěšnost: 48 z 50 náhodně vybraných rodin v bytové nouzi byly rok po zabydlení a díky podpoře sociálních pracovníků prodlouženy nájemní smlouvy.

V rámci této práce probíhalo šetření, které si kladlo následující cíle: Analyzovat a popsat vnímané působení bezdomovectví na zdraví obyvatel azylových domů, analyzovat a popsat vnímané působení prostředí azylového domu na zdraví jeho obyvatel a sestavit doporučení pro azylové domy vyplývající z výzkumného šetření. 

Co se týče analýzy, byly zmapovány přínosy i možné rozvojové oblasti ve vztahu mezi zdravím obyvatel azylových domů, situací bezdomovectví a pobytem v azylovém domě. 

Výzkumná zpráva byla zhotovena v rámci projektu Rozvoj služeb pro osoby bez domova pod střechou, jehož realizátorem je Sdružení azylových domů v ČR z. s. Zhotovitelem byla pak Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií.

Bytovou nouzi provází řada závažných zdravotních rizik, které negativním způsobem ovlivňují zdraví lidí žijících bez střechy, v pobytových službách azylových domů, na ubytovnách nebo jiných substandardních bytových podmínkách. V současné době postrádáme v rámci České republiky epidemiologickou studii, která by se zabývala zdravotním stavem osob žijících v bytové nouzi systematicky a komplexně.

Přesto můžeme na základě dílčích tuzemských poznatků a zahraničních prací jednoznačně hovořit o negativním dopadu bytové nouze na zdraví. „Zdraví obyvatel postrádajících standardní bydlení“ představuje materiál, který poskytne příslušným aktérům základní argumentační východiska, nabízí odpovídající seznam zdrojů k dalšímu studiu a v neposlední řadě také upozorňuje na klíčovou úlohu bydlení při podpoře zdraví.

Cílem projektu bylo pochopit mechanismy fungování úřadů samosprávy tak, aby bylo možné na základě hloubkového poznání navrhnout řešení pro překonání barier současného zavádění a kontinuity politik ukončování bezdomovectví, které podléhají nynější kultuře úřadu – zvyklostem, hierarchiím, atmosféře, rituálům a celkovému fungování. Projekt jsme cílili na posílení snah o systémové a efektivní předcházení a ukončování bytové nouze v ČR, zejména v nejvíce zatížených TOP 20 obcích, ve kterých je koncentrováno víc než 50 % bytové nouze v ČR.

Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2024 přináší aktuální čísla o bytové nouzi v České republice. Dokument je zaměřen na dopady bytové nouze na děti a také na byznys s chudobou. Mimo jiné se věnuje také aktuálnímu zákonu o podpoře bydlení.

Dotazník Houser je nástroj určený k mapování osob v bytové nouzi. Na jeho základě město Liberec přidělovalo byty v rámci programu Housing First a sloužil také k vypracování analýzy potřeb této cílové skupiny na území statutárního města Liberec.

• Formulář k letáku

Projekt MPSV Podpora sociálního bydlení vydal materiál s názvem „Informace a kontakty pro osoby v bytové nouzi“. Jedná se o praktickou informační pomůcku určenou jednotlivcům i rodinám v krizových situacích spojených se ztrátou bydlení, domova a dalších základních jistot.

Díky letáku si může každá obec jednoduše vytvořit vlastní lokální „mapu“ nejdůležitějších míst a institucí, kde mohou lidé v nepříznivé sociální situaci získat potřebnou pomoc. Systém vyplňování formuláře s tiskem na samolepicí štítky umožňuje doplnit reálné lokální údaje a také je kdykoliv aktualizovat nebo měnit.

Cílem bylo vytvořit speciální odolnou tiskovinu a ve spolupráci s obcemi z ní udělat užitečnou souhrnnou pomůcku. Sloužit má těm, kteří obec nebo poskytovatele sociálních služeb požádají o radu či akutní pomoc v oblasti ubytování, zdravotního ošetření, získání bezpečného útočiště a obecně uspokojení základních životních potřeb.

Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Brně byl pilotní projekt města Brna, který testoval ukončování bezdomovectví v českých podmínkách pomocí přístupu Bydlení především. Šedesáti pěti lidem bez domova byla nabídnuta možnost bydlet ve standardním nájemním bytě s intenzivní podporou sociálních pracovníků. Cílem bylo, aby si klienti udrželi bydlení a zotavili se. Očekávaným výsledkem bylo zlepšení životní situace klientů a snížení veřejných nákladů.

Níže můžete najít materiály a nástroje používané během realizace projektu:

• Metodika vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení

• Metodika sociálního šetření pro potřeby sociální práce v oblasti sociálního bydlení

• Metodika sociální práce v oblasti bydlení

• Metodika pro zapojení klíčových aktérů na území města

• Dohoda o poskytování informací

• Dohoda o spolupráci

• Informace o osobě

• Metodika Konflikty v domě – soužití se sousedy

• Plán podpory

• Posouzení zranitelnosti

• Pozorování

• Protikrizový plán

• Rozhovor – otázky

• Souhlas s úschovou klíčů

• Zapojení klíčových aktérů na území města

Metodika vznikla na základě pilotního testování programu Housing First na území statutárního města Liberec a čerpá také ze zkušeností dvou brněnských projektů Housing First pro jednotlivce a Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi.  Text se věnuje praktickým otázkám realizace přístupu Housing First, mezi které patří výběr klientů, příprava bytů k nastěhování nebo způsob poskytování podpory formou sociální práce. Příloha obsahuje užitečné dokumenty, jako je vzor nájemní smlouvy nebo souhlas se zpracováním osobních údajů.

Přílohy metodiky:

• Checklisty spolupráce s klientem

• Intake rozhovor formulář

• Souhlas se zpracováním osobních údajů

• Vyřizování potřebné dokumentace před nastěhováním

• Role klíčového pracovníka podle systému HVO Querido (Nizozemsko)

• Vzor nájemní smlouvy

• Vzor nájemní smlouvy s popisky a doporučeními

• Text ke vzoru nájemní smlouvy

• Vzor předávacího protokolu

• Vzor souhlasu s předáním informací bytovému a sociálnímu odboru

• Vzor souhlasu s předáním informací napříč odbory obecního úřadu

• Příloha – Individuální plán pro zvládání krize (Baobab z. s.)

Text je určen především samosprávám malých obcí, které nedisponují sociálním odborem, případně nemají dosud zkušenosti se sociálním bydlení, a které:

• realizují projekty IROP sociální bydlení,

• případně plánují využít dotační titul IROP Sociální bydlení II1 pro realizaci sociálního bydlení na svém území

• nebo chtějí být oporou pro obyvatele obecních bytů, kteří jsou sociálně vyloučeni případně sociálním vyloučením ohroženi.

Cílem textu je poskytnout čtenářům vodítka pro rozmýšlení provozu sociálního bydlení2, jako např.:

• výběr nájemníků,

• nastavení spolupráce se sociálními pracovníky,

• minimalizaci rizik ztráty bydlení atd.

Text je určený obcím, které mají potíže financovat řádnou péči o bytový fond z důvodu nízkého nájemného a zároveň se obávají problémů spojených se zvyšováním nájemného. Obecní bydlení se oproti soukromému trhu odlišuje ve dvou směrech: Za prvé, nájemníci jsou většinou občany města, kde bydlí, a minimálně svou účastí ve volbách o tomto bytě spolurozhodují. Za druhé, jednou z funkcí města je sociální politika a podpora bydlení. Mezi obcemi existují výjimky, které usilují o maximalizaci výnosu z bytového fondu anebo určují nájemné podle tržního nájemného. Častěji je ale výše nájemného výsledkem politické debaty zohledňující politické priority obce a zájmy občanů...

Rozcestník k výzvě č. 64 z OPZ+ „Podpora sociálního bydlení (2)“ k aktivitě 2 „Podpůrná systémová opatření". V dokumentu je popsáno, jak by podpůrná opatření mohla vypadat (analytické činnosti a činnosti v oblasti koordinace a síťování). Najdete v něm také odkazy na inspirativní dokumenty, videa a dobrou praxi.

Brožura si klade za cíl přinést inspiraci nejen k vytváření systému řešení stížností, ale i k přímé práci s nájemci na jejich začleňování do nových komunit.

Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí pro obce obsahuje informace o způsobu možného zavedení dluhového poradenství v obci.

Evropská příručka Bydlení především je výsledkem práce mezinárodního týmu se zkušenostmi s programem Bydlení především v několika členských státech EU. Jejím cílem je popsat, jak použít tento koncept a jak s ním zacházet napříč Evropou. Bydlení především se ukázalo být vysoce účinné při řešení bezdomovectví a tato příručka má za cíl poskytnout informace nezbytné k zavádění, personálnímu zajištění a provozování efektivního programu Bydlení především.

Housing First pro mladé (Housing First for Youth – HF4Y) je úspěšný model řešení bezdomovectví mladých lidí, který byl vyvinut v Kanadě a následně upraven pro potřeby poskytovatelů v Evropě. Jde o sociální inovaci, která byla vytvořena po vzoru známého programu Pathway’s to Housing (historicky prvního Housing First programu).

Tato příručka čtenářům nabízí v několika kapitolách odpověď na otázku, podle jakých principů, jakým způsobem a s kým připravovat, realizovat a vyhodnocovat projekt/program HF4Y, abychom mladým lidem bez domova opravdu efektivně pomohli? V poslední kapitole si rovněž můžete přečíst zajímavé případové studie. Příručku ocení nejen zástupci neziskového a soukromého sektoru, ale i politici, kteří se snaží prosazovat zodpovědnou sociální politiku a sociální programy založené na důkazech.

Překlad příručky připravil projekt MPSV Podpora sociálního bydlení.

Housing First: The Pathways Model to End Homelessness for People with Mental Health and Substance Use Disorders.

Manuál autora konceptu Bydlení především Sama Tsemberise nabízí základní informace o přístupu Housing First (specificky modelu PHF) a způsobech jeho zavádění. Kniha obsahuje návod, jak proměnit stávající program bydlení na program, který bude ukončovat bezdomovectví lidí s duálními diagnózami.

Knihu je možné zakoupit zde.

Pro elektronickou verzi manuálu kontaktujte Platformu pro sociální bydlení.

Instrukce č. 19/2016 – Minimální standard rozsahu sociální práce na Úřadu práce České republiky v kontextu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Instrukce MPSV uvádí podmínky a postupy jak sociálních pracovníků, které slouží pro účely řešení hmotné nouze jako situační i individuálně podmíněné nepříznivé sociální situace, tak i referentů nepojistných sociálních dávek pro účely posuzování a ověřování nároku na dávky pomoci v hmotné nouze v kontextu sociální práce s klientem.

Instrukce č. 3/2019 – Sjednocení postupu při aplikování zákona č.309/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na podněty z praxe a vydává instrukci, která pozměňuje současný způsob vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi.

Příručka pro zapojení obyvatel do řešení problematiky bytové nouze se věnuje tématům jako jsou definice a význam participace a zplnomocnění, podoba a náležitosti sociálního bydlení, konkrétní zapojení do plánování a rozvoje (sociálního) bydlení. Metodika vychází ze zahraniční literatury věnující se participaci a některé její části byly spoluutvářeny společně s lidmi v bytové nouzi.

Příručka je určena především terénním sociálním pracovníkům a terénním pracovníkům. Zaujme však jistě také širší odbornou i laickou veřejnost. Publikace podává ucelený přehled o terénní sociální práci v kontextu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Využívá jak teoretických znalostí, tak praktických zkušeností, které dokládá řada konkrétních příkladů.

Metodika – Doporučený postup č. 1/2018 k realizaci činností sociální práce na pověřených obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech.

Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí vydává doporučený postup pro krajské a obecní úřady (pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností) za účelem zvýšení kvality výkonu činností sociální práce a s cílem poskytnutí metodické podpory výkonu sociální práce realizované sociálními pracovníky těchto úřadů.

Tento doporučený postup je obecným dokumentem pro výkon sociální práce v přenesené působnosti, další konkrétní oblasti budou upraveny dalšími doporučenými postupy Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vydáním tohoto doporučeného postupu se ruší Doporučený postup č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II., typu III., újezdních a krajských úřadech.

Metodika má za cíl poskytnout expertům z oblasti bytové politiky, zástupcům obcí a sociálním pracovníkům možnosti řešení problematiky nevyhovujícího bydlení lidí v bytové nouzi. Dívá se na téma optikou provázání sociální a bytové politiky, které tuto metodiku doplňují o efektivní nástroje v rámci současné legislativy.

Cílem této metodiky je popsat opatření, kterými lze ve městech a obcích zabránit vzniku bezdomovectví a poskytnout bydlení těm, kteří si je nemohou vlastními silami z různých důvodů zajistit. Metodika představuje jak některé zásady dobré správy obecního bytového fondu, tak nástroj prostupného bydlení s garancí v nejvyšším stupni, který je využitelný i v obcích, které nemají vlastní bytový fond.

Doporučený postup pro společenství vlastníků jednotek v případě nehrazení příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby ze strany vlastníka jednotky.

Cílem materiálu je informovat o právních postupech a nástrojích k jednání s dlužníky, které umožní zabránit zadlužování společenství vlastníků jednotek. V materiálu určeném především předsedům společenství vlastníků jsou přehledně popsány postupy pro jednání s dlužníkem a způsoby vymáhání dluhu a také vzory důležitých písemností pro vymáhání dluhu.

Smyslem metodiky je pomoci provozovatelům sociálního bydlení – především subjektům veřejné správy – zorientovat se v problematice pořizování sociálního bydlení, respektive nájemního bydlení pro vymezené skupiny obyvatel, které si nejsou na volném trhu schopny opatřit bydlení vlastní, a to především z pohledu obstarávání staveb pro tento segment bydlení.

Obce mají možnost seznámit se s navrhovaným systémem ověřování kvality, správy i výstavby sociálního bydlení na svém území. Uvedená doporučení mimo jiné slouží k sestavení sociálního konceptu staveb a jejich stavebního programu.

• Přílohy k metodice

Dokument je výstupem projektu Podpora úspěšného šíření přístupu Housing First v České republice, jehož cílem je přispět k využívání programů Housing First jako standardního nástroje snižování bytové nouze. Cílem je definovat a popsat jednotlivé nástroje podpory a doporučit jejich použití v různých fázích projektů a programů Housing First. Metodika je určena jak pro externí poskytovatele podpory, kteří poskytují podporu více Housing First projektům najednou, tak samotným realizátorům Housing First projektů.

Metodika hodnocení vhodnosti lokalit pro pořizování sociálního bydlení z hlediska prevence rezidenční segregace.

Metodika vznikla na základě pilotního ověření využití „Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace“ (Sýkora a kol. 2015) pro potřeby pořizování sociálního bydlení v rámc iprojektu Podpora sociálního bydlení.

Pilotní ověření „Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace“, které proběhlo v deseti městech Česka a v Plzni (Sýkora, Ignatyeva, Brabec 2017, 2018), přineslo podstatné přepracování a rozšíření původní testované metodiky a vedlo k přípravě a formulování nové metodiky zaměřené na hodnocení vhodnosti lokalit pro pořizování sociálního bydlení z hlediska prevence rezidenční segregace. Metodika zahrnuje zdůvodnění, postup, popis použitých analýz a technik a ukázky hodnocení.

Tato publikace je určena realizátorům projektů a programů Housing First. Jejím cílem je představit přístup Housing First, jeho principy a jejich uplatnění v praxi.

Za pomoc s tvorbou druhé verze této publikace děkujeme Platformě pro sociální bydlení.

Publikace vznikla v rámci projektu MPSV Podpora sociálního bydlení realizovaného v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Cílem metodiky je identifikace lokalit rezidenční segregace sociálních skupin v nerovném postavení. Metodika představuje návod pro identifikaci sociálních skupin v nerovném postavení, identifikaci lokalit koncentrace takových sociálních skupin a vyhodnocení, zda je obyvatelstvo těchto lokalit segregováno. Uživatelům umožní lokalizovat místa potenciálního rizika segregace a zhodnotit závažnost koncentrací sociálních skupin v nerovném postavení z hlediska segregace.

• Lokality rezidenční segregace – mapa

Publikace se věnuje popisu inovačního řešení projektu Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi ve městě Brně. Cílem projektu bylo ukončení bezdomovectví 50 rodin s dětmi v bytové nouzi (žijících v ubytovnách či jiných formách podstandardního bydlení) prostřednictvím několika klíčových aktivit.

Metodika je strukturována do sedmi kapitol, vypovídajících o  procesu zavádění inovačního řešení Housing First (nebo také Bydlení především) pro rodiny s dětmi v českém kontextu. Cílem Metodiky je srozumitelnou cestou představit metodu Bydlení především v její aplikaci na cílovou skupinu rodin s dětmi v českém prostředí a umožnit tak replikaci tohoto způsobu ukončování bezdomovectví dalším zainteresovaným subjektům, aktérům a institucím.

Metodika prevence rezidenční segregace a podpory integrace cizinců v lokalitách koncentrace zahraničních pracovníků.

Cílem metodiky je prevence segregace v lokalitách ohrožených segregací, omezování dalšího prohlubování segregace a zmírnění jejích negativních důsledků v segregovaných lokalitách, a podpora integrace obyvatel žijících v lokalitách ohrožených segregací nebo již segregovaných. Metodika prevence segregace a podpory integrace je připravena pro uplatnění v již identifikovaných segregovaných nebo segregací ohrožených lokalitách. Předkládaná metodika tak navazuje na Metodiku identifikace lokalit rezidenční segregace (Sýkora a kol. 2014b).

Cílem Metodiky je snížit rizika ztráty bydlení a dosáhnout stavu, v němž by domácnosti neopouštěly standardní bydlení v důsledku situací, jejichž dopady lze zmírnit pomocí existujících nástrojů, pokud se zavčas identifikují a řeší se. Metodika popisuje komplexní systém na konkrétní cíle vázaných opatření, jejichž účelem je předcházet ztrátě bydlení domácností (včetně domácností jednotlivců), které dosud bydlí ve standardním bydlení na základě právního vztahu (zejména nájemním, ale také vlastnickém); toto bydlení je vhodné k dlouhodobému bydlení, ale vzhledem k příjmové situaci domácností, jejich sociální situaci či přítomnosti rizikových faktorů by mohly toto bydlení v dohledné době bez adekvátní náhrady ztratit a ztratit ho zároveň samy nechtějí.

Tento metodický materiál se zaměřuje na orgány veřejné správy i na další aktéry bytové politiky a poskytování sociálního bydlení. Především však zdůrazňuje přínosy a význam účinné spolupráce těchto aktérů při efektivním řešení bytových potřeb občanů. Metodika byla aktualizována v tématech souvisejících se sociálním bydlením, dávek na bydlení i sociální práce v sociálním bydlení, a to na základě odborných podnětů věcných oddělení MPSV a Generálního ředitelství Úřadu práce ČR i ze zkušeností obcí a dalších subjektů spolupracujících s projektem Podpora sociálního bydlení.

Materiál vznikl v rámci projektu Podpora sociálního bydlení a slouží pro všechny zaměstnance ÚP ČR ve snaze poskytnout informace o sociálním bydlení, s cílem sociálního začleňování a řešení nepříznivé sociální situace občanů, která se projevuje zejména v oblasti bydlení. Mj. se věnuje poskytování informací klientům, dávkám v oblasti bydlení, včetně mimořádné okamžité pomoci, nákladům na bydlení a v neposlední řadě sociálnímu šetření. Metodika má doporučující charakter a respektuje veškeré vnitřní řídící akty MPSV a ÚP ČR.

Cílem Metodiky je poskytnout sociálním pracovníkům na obecních úřadech, v sociálních a dalších institucích, kteří pracují nebo budou pracovat s klienty v sociálním bydlení, ucelený přehled hlavních témat, která se problematiky sociálního bydlení týkají. Pro lepší přehlednost je Metodika rozdělena do několika brožur, z nichž každá se věnuje jednotlivým okruhům témat (v elektronické verzi jsou jednotlivé brožury označeny záložkami a také hypertextovými odkazy, které jsou dostupné z úvodní stránky kliknutím na příslušný název konkrétní brožury). Metodika je dostupná také v tištěné podobě.

Jednotlivé brožury ke stažení:

• Úvod do tématu sociální práce v sociálním bydlení

• Proces sociální práce s klientem v sociálním bydlení

• Nejčastější oblasti podpory klientů v sociálním bydlení

• Specifika práce s vybranými cílovými skupinami sociálního bydlení

• Vybrané situace často řešené v sociálním bydlení

• Přílohy

Příručka je výstupem projektu Erasmus + Strategic Partnership Project “TrainHouse”. Zabývá se uplatněním peer pracovníků v oblasti řešení bezdomovectví a vychází z předpokladu, že využití osobních zkušeností se ztrátou bydlení je důležitým zdrojem pro vytvoření fungujících služeb pro osoby bez domova. Příručka stručně shrnuje zkušenosti a poznatky pěti evropských organizací, které v praxi využívají peer pracovníky v různých typech služeb pro osoby bez domova, zabývá se také možnostmi dalšího rozvoje peer podpory.

Publikace je výstupem projektu Erasmus + Strategic Partnership Project "TrainHouse", v rámci kterého organizace pracující s lidmi bez domova z České republiky, Velké Británie, Finska, Katalánska a Maďarska vzájemně sdíleli zkušenosti s poskytováním podpory v udržení bydlení. Příručka se zaměřuje na sociální pracovníky, peer pracovníky a dobrovolníky, stručně uvádí principy a metody práce s klientem, oblasti vzdělávání pracovníků a nastavení spolupráce uvnitř podpůrného týmu. Průběžně odkazuje na další užitečné zdroje informací.

Definitions of and Access to Social and Affordable Housing in Europe – Housing Europe Report for the European Investment Bank

Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025 představuje rámcový dokument, který vymezuje směr budování systému sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi v České republice. Koncepce samotná se skládá z několika částí (úvod a koncepční východiska, analytická část, strategická část a příloha) a doplňuje ji Hodnocení dopadů regulace (RIA). Koncepce předchází zákonu o sociálním bydlení.

Prezentace a pracovní materiál ze setkání v Brně 9. – 10. prosince 2015 s Paulem Howardem a Andi Broffmann (Community Solutions) organizovaného Platformou pro sociální bydlení.

Brožura poskytuje základní informace týkající se problematiky sociálního bydlení a  souvisejících témat. Jeho součástí jsou také příklady dobré praxe obcí, jež se zapojily do projektu Podpora sociálního bydlení.

Z anglického originálu přeložila Mgr. Anna Hofschneiderová. Jedná se o neoficiální překlad.

Úkryt před bouří: Trauma zohledňující péče v prostředí služeb pro lidi bez domova (Elizabeth K. Hopper, Ellen L. Bassuk, Jeffrey Olivet).

• Za rok 2018

• Za rok 2019

• Za rok 2020