Zákon o podpoře bydlení = mít domov

Problémy rodin a jednotlivců, kteří přišli o stabilní bydlení nebo jim jeho ztráta hrozí, dosud nemají v Česku systémové řešení. A to i přesto, že vznik zákona, který by tuto problematiku řešil, dlouhodobě podporuje veřejnost (86 %) a požadují ho i některé obce nebo Ústavní soud České republiky. V bytové nouzi je v ČR více než 150 000 lidí včetně 61 000 dětí. Podle nových údajů ze Zprávy o vyloučení z bydlení 2024 je to dokonce 161 000 lidí včetně 62 000 dětí. Dalších 1,6 milionu lidí je bytovou nouzí ohroženo (pozn.: čísla pocházejí ze závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) zákona o podpoře bydlení). Díky projektům z Evropského sociálního fondu mohly obce a neziskové organizace pomoci tisícům z nich. To však zdaleka nestačí, projekty navíc trvají maximálně tři roky a pak se znovu musí náročně hledat způsob, jak pomoc zajistit. Náš projekt Podpora sociálního bydlení takovým aktivním obcím a neziskovkám pomáhá již od roku 2016. Jejich apel na stabilní a plošné řešení bytové nouze je jednohlasný.

 

 

Zákon o podpoře bydlení přináší konečně systémové řešení bytové nouze, které bude dostupné potřebným po celé republice a nebude limitované vypsáním výzev z evropských financí. Opatření se zaměřují jak na lidi, kteří už o bydlení přišli a potřebují pomoc v jeho nalezení, tak na lidi, kterým problémy s bydlením hrozí. Zákon není určen jen pro lidi v nouzi, ale přinese poradenství i pro širší společnost, které se krize s bydlením dotýká čím dál víc. Třeba i kvůli vysokým cenám energií. Jak na ně, nebo jak nalézt pomoc v jiných problémech souvisejících s bydlením, naleznete na socialnibydleni.mpsv.cz/pomoc.

 

 

Zákon o podpoře bydlení, na jehož tvorbě se podílí i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), nevyřeší vše, ale je součástí širších změn. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je hlavním gestorem zákona i dostupnosti bydlení a změny představuje souhrnně na webu „Bydlení pro život“. Klíčovou součástí reformy jsou i rozsáhlé investice do výstavby a podpora pro obce, aby tyto možnosti snáze využívaly.

 

Přijetí zákona se vyplatí celé společnosti, i finančně

V současné době riziko ztráty bydlení ohrožuje 1,6 milionu osob. Lidí v Česku se také dotýkají nadměrné náklady na bydlení, a to jak domácností ve městech, tak i v menších obcích, v nájemním i ve vlastním bydlení. V posledních letech na všechny dopadla i energetická krize, v roce 2023 se potýkalo 1,3 milionu osob s energetickou chudobou. Stát se snaží těmto lidem pomáhat prostřednictvím sociálních dávek, financováním zateplování domů, poradenstvím, sociálními službami a dalšími kroky. Zcela bez střechy bylo podle sčítání MPSV v roce 2022 přes 12 tisíc osob a další desítky tisíc žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo v jiném nevhodném bydlení. Stále se mezi nimi nacházejí děti a stále častěji i osamělí senioři. To, že by každá domácnost měla možnost bydlet v adekvátním bytě (tzn. s funkční elektřinou, toaletou, okny, přiměřenou rozlohou apod.), považuje za důležité 92 % české veřejnosti.

Neřešení bytové nouze a její negativní dopady stojí stát, tedy i nás všechny, nemalé peníze. Analytici propočítali jen ty zcela přímé náklady a došli k ročnímu výdaji přes 4 miliardy Kč z veřejných rozpočtů. Oproti tomu náklady zákona v 5. roce od jeho zavedení činí jen 1,45 mld. Kč (více se dozvíte v RIA k Zákonu o podpoře bydlení).

 

 

 

Jak bytová nouze na člověka dopadá v běžném životě?

Stabilní a důstojné bydlení je základním opěrným bodem života. 76 % lidí se domnívá, že bydlení je základním lidským právem. Bez něj se lidem zhoršují psychické problémy, což může vést k rozvoji duševních onemocnění, ztráta bydlení má prokazatelně negativní vliv na zdravotní stav a tím i na náklady státního rozpočtu na zdravotnictví. Děti v bytové nouzi mají vyšší absenci ve škole, horší prospěch, a tím i menší šanci získat vzdělání a následně i dobrou práci v dospělosti. Je levnější ztrátě bydlení předcházet a nemuset pak vynakládat miliardy na důsledky bytové nouze. 

Bytová nouze, to jsou lidé, kteří z různých důvodů musí žít v předražených ubytovnách nebo zanedbaných a předražených bytech obchodníků s chudobou a neobejdou se bez dávek na bydlení. V praxi se přitom ukazuje, že řešením není dávky odebírat, ale zabránit obchodu s chudobou. Je tedy levnější zprostředkovat podporované bydlení než dál financovat nemorální byznys obchodníků s chudobou. To si ostatně přeje 94 % české populace, tedy vlastně úplně každý. Pomoci by tomu měly cenové mapy nájemného, které připravilo a bude pravidelně aktualizovat Ministerstvo financí. Tyto mapy určují místně obvyklé nájemné, které bude maximální i pro byty v systému zákona o podpoře bydlení. Nebude tak již možné chtít po takových nájemnících přemrštěné částky, které by stát na druhé straně těmto obchodníkům s chudobou vyplácel skrz sociální dávky.

Bytová nouze, to jsou i desítky tisíc dětí, které v Česku žijí v přelidněných bytech nebo v bytech s nájemní smlouvou jen na pár měsíců. U rodin žijících v takto nestabilních podmínkách je vyšší riziko, že se v nich začnou vyskytovat problémy, které mohou vést k odebrání dětí do ústavní péče. Provoz jednoho takového lůžka přitom stojí stát 60 tisíc korun měsíčně. Je tedy levnější poskytnout rodinám v nouzi asistenci a cenově dostupné bydlení, než tyto rodiny rozdělovat a umisťovat děti do náhradní rodinné péče. Aby děti nemusely vyrůstat mimo své rodiny považuje za důležité vyřešit 95 % veřejnosti.

Bytová nouze, to jsou děti, které strávily dětství v ústavech, a po dosažení plnoletosti nemají kam jít. 80 % těchto mladých lidí dříve či později o stabilní bydlení přijde nebo ho nikdy nenajde. Je levnější poskytnout mladým lidem potřebnou podporu v bydlení, než se potýkat se všemi náklady, které prakticky celoživotní bezdomovectví přináší.

 

Kontaktní místo pro bydlení

Pro každého, kdo má nebo mu hrozí problém s bydlením, vznikne díky zákonu kontaktní místo pro bydlení. Od 1. ledna 2026 ho najdete v 115 obcích s rozšířenou působností (ORP), kde je nejvyšší míra bytové nouze v ČR. Další 90 ORP si o jejich zřízení mohou zažádat a získají na jeho provoz od státu finance. Na kontaktním místě pro bydlení budou pracovat odborníci, kteří dokáží řešit nebo zprostředkovat poradenství a pomoc související s tematikou ztráty bydlení. Při problémech s bydlením bude vždy prvním krokem kontaktní místo pro bydlení (KMB). Výhodou kontaktního místa pro bydlení je, že se občan dozví informace související s řešením problémů v oblasti bydlení na jednom místě a nebude nucen obcházet jednotlivé úřady a organizace. Lépe se tak zorientuje v jinak v mnohdy nepřehledném systému podpor. Právě na takové místo by se obracelo, jak ukazuje výzkum renomované společnosti ppm factum research pro MPSV, nejvíce občanů (84 %) v případě obav o bydlení nebo nadměrných nákladů na ně.

Pracovníci KMB člověku buď poradí, pomůžou s vyřízením dávek na bydlení nebo těm nejpotřebnějším poskytnou další podporu v podobě bydlení s ručením pro majitele, obecního bydlení s podporou, případně asistenci v bydlení (viz dále). Nejde o byt zdarma, každý bude normálně muset hradit nájemné. Jednou z rolí KMB je mít přehled o dostupných sociálních službách, úzce spolupracovat s Úřadem práce a dalšími úřady, jichž se téma bydlení týká.

Není třeba mít obavy z toho, že jde o zavádění nového úřadu, který „stejně nebude fungovat“, jak nepravdivě někdy zaznívá. Kontaktní místa pro bydlení jsou již řadu let v praxi ověřená. První kontaktní místa pro bydlení vznikala v letech 2019 až 2021 a aktuálně fungují na 28 místech ČR. Až na pár výjimek jsou financovány jen z evropských dotací ESF a je potřeba je zavést celorepublikově.

 

Bydlení s ručením a podporované obecní bydlení

Bez bytů se bytová nouze nevyřeší. Proto je zásadní pomoct lidem v bytové nouzi najít vhodné a cenově dostupné nájemní bydlení. Mezi podpůrná opatření v bydlení patří poskytování bydlení s jistými garancemi, resp. ručením soukromým pronajímatelům, poskytování podnájemního bydlení, případně zapojení do obecního podporovaného bydlení. V současné době je podle MMR v Česku přibližně 200 000 volných bytů, část z nich by mohli majitelé poskytnout do nového systému. Zákon o podpoře v bydlení zavede systém, jak pozitivně motivovat jejich majitele (soukromníky i obce), aby je pronajali potřebným lidem, kteří by na komerčním trhu s bydlením neměli šanci. MMR odhaduje, že by se do systému dle zákona mělo ročně dostávat 3 100 nájemních bytů, přičemž 1 100 bytů z celkového počtu je v majetku obcí, 2 000 bytů ročně by do systému mohli vložit soukromníci. Zprostředkovatelé (tj. pověření poskytovatelé zmíněných podpůrných opatření) budou čerpat na svou činnost příspěvky.

Ústřední roli opět hraje kontaktní místo pro bydlení, které podle předem určených pravidel vyhodnotí domácnosti pro tzv. podpůrné opatření v bydlení a zároveň prověří, zda jsou nabízené byty vhodné pro bydlení a zda nevzniká riziko sestěhovávání chudých domácností do jedné lokality nebo domu.

Například soukromí majitelé poskytnou byt do bydlení s ručením, kontaktní místo prověří, zda zájemce o byt splňuje podmínky a byt je vhodný k nastěhování. Poskytovatel ručení zajistí majiteli servis se správou bytu včetně výběru konkrétního nájemníka, řešení plateb a úhrady případných škod. Tento zprostředkovatel bude dobře seznámen s celkovou atmosférou v domech, ve kterých se budou nacházet byty s ručením, a konkrétního nájemníka bude vybírat společně s majitelem tak, aby se do sousedství snadněji začlenil. Domácnostem, u kterých to KMB vyhodnotí jako potřebné, bude navíc poskytovaná asistence sociálních pracovníků, kteří jim budou pomáhat s včasným placením nájmu a udržováním bytu. Podobně to bude nastaveno u podporovaného obecního bydlení, kdy obce vyčlení část svých bytů do systému dle zákona pro zvlášť zranitelné osoby. Získá tak státní příspěvek na realizaci podporovaného obecního bydlení, který může využít k dalšímu rozvoji obecního bydlení. 

Celý systém je nastavený tak, aby majitele motivoval pronajímat byty rizikovějším domácnostem, zároveň jsou ale jasně nastavená pravidla a kontrola jejich dodržování, které zabrání zneužívání ručení nebo celého systému. Domácnosti zase mají k dispozici pomoc, jak vše zvládat, a to včetně rad od sociálních pracovníků v asistenci v bydlení.

 

  

Kontaktní místo pro bydlení na území celého ORP: 

• posuzuje, které domácnosti získají bydlení u soukromníka či u obce a asistenci v bydlení,
  
  
• posuzuje stav bytů a jejich lokalitu, v jednom domě může být jen omezené množství bytů s ručením (prevence obchodu s chudobou a vzniku sociálně vyloučených lokalit),
  
  
• řeší zajištění nájemních bytů, asistence i zprostředkovatelů i koordinaci mezi nimi,
  
  
• kontroluje, zda je bydlení s ručením, podporované obecní bydlení a asistence v bydlení poskytována podle zákona,
  
  
• každé 3 roky vydává Zprávu o bydlení.

 

Poskytovatel bydlení s ručením jako zprostředkovatel:

• může být obec, kraj nebo jimi zřízená příspěvková organizace, realitní společnost nebo zkušené sociální služby, které získají od kraje pověření,
  
  
• v případě bydlení s ručením uzavírá s majitelem smlouvu o spolupráci, v případě podnájemního bydlení uzavírá nájemní smlouvu,
  
  
• poskytovatel získává za každý pronajatý byt příspěvek od státu, který slouží jako ručení pro vlastníky bytů,
  
  
• tyto příspěvky využije zprostředkovatel na úhradu nedoplatku a škody vlastníkovi (například při neuhrazení nájmu a služeb v termínu, při nedoplatcích při vyúčtování energií a služeb, při vzniku škody a havárií v bytě apod.) a po skončení nájmů na uvedení bytu do původního stavu,
  
  
• poskytnuté garance následně vymáhá od nájemníků, kteří dluh či škodu způsobili,
  
  
• kontroluje platby, řeší splátkové kalendáře a další servis spojený s pronájmem bytu,
  
  
• komunikuje se sousedy, úřady, pomáhá předcházet problémům a sporům.

 

Majitel bytu:

• vkládá byt do systému bydlení s ručením
  
  
• uzavírá nájemní smlouvu s domácností,
  
  
• uzavírá smlouvu o spolupráci s poskytovatelem ručení,
  
  
• má jistotu, že když svůj byt pronajme potřebným lidem; bude mít garantovaný nájem ve výši, která je v lokalitě obvyklá (podle cenové mapy),
  
  
• má jistotu, že škody, které případní nájemníci způsobí, budou do zákonem stanovené výše uhrazeny díky ručení nebo pojištění,
  
  
• díky poskytovateli ručení má méně starostí se správou bytu, nemusí řešit komunikaci s nájemníky nebo se sousedy,
  
  
• vedle soukromníků budou do systému vkládat byty i obce jako tzv. podporované obecní bydlení.

Už teď víme, že bydlení s garancemi funguje

Bydlení s ručením a podnájemní bydlení u soukromých pronajímatelů už v posledních pěti letech úspěšně funguje v několika desítkách českých měst a obcí. V letech 2022-2026 ho využívají projekty ze 41 realizátorů napříč celou ČR. I v zahraničí jsou takto byty pronajímány už řadu let. V současné době existuje podobný systém servisu pro majitele bytů v rámci komerčního sektoru, narozdíl od poskytovatelů ručení si ale majitelé musí takové služby hradit sami. Aby soukromí majitelé mohli mít nějaké záruky státu, když byt pronajmou sociálně slabým, podporuje 84 % veřejnosti.

Podnájem jako jistota

Pokud majitelům bude i tak připadat bydlení s ručením jako příliš rizikové, mohou svoje nemovitosti poskytnout do podnájmu. Nájemní smlouvu uzavřou přímo s poskytovatelem ručení, který bude mít s potřebnou domácností podnájemní smlouvu. Záruka, že nájem bude zaplacen a škody uhrazeny, tak vyplývá přímo z nájemní smlouvy.

Asistence v bydlení

Napříč Českem v uplynulých letech testovaly obce a neziskové organizace přístupy Housing First a Housing Led, které umožňují chudým lidem v nouzi získat cenově dostupné bydlení. Na rozdíl od některých předchozích pokusů, byly tyto projekty úspěšné i proto, že nastěhovaným domácnostem poskytovaly potřebnou podporu sociálních pracovníků. Z toho mimo jiné vychází i asistence, která je jedním z pilířů zákona.

U domácností v bytové nouzi bude KMB posuzovat, zda potřebují v bydlení podporu asistence. Pokud ano, tak nebude možné v rámci bydlení s ručením pronajmout byt, pokud domácnost zároveň neuzavře smlouvu o asistenci. Klienti/nájemníci budou pracovat s dopomocí pracovníků asistence na hospodaření domácnosti, dodržování podmínek nájmu a klidném soužití se sousedy bez dluhů a stížností. Cílem je, aby nájemníci stabilizovali svou sociální situaci a stali se běžnými nájemníky. K tomu jim jako nejbližší podporovatelé pomůžou pracovníci asistence, kteří za nimi budou chodit i do domácnosti a budou s nimi řešit otázky i problémy v bydlení.

Podpora jen na omezenou dobu

Asistence i zákonem zprostředkované bydlení jsou stanovené maximálně na dva roky, počítá se s tím, že poté už bude domácnost v bydlení stabilizovaná a schopná fungovat bez intenzivní podpory. V případě potřeby budou napojeni na sociální služby pro pomoc při řešení jejich jiných problémů.

Pokud nájemník bude porušovat pravidla nájemní smlouvy a dostane výpověď z nájmu, po které byt nevyklidí, může se majitel obrátit na soud s tzv. žalobou na vyklizení. Nově by změna občanského soudního řádu soudům umožňovala vydat rozkaz na vyklizení, který by celé vystěhování nájemníka neprávem užívajícího byt zrychlil. Zároveň zákon zajišťuje, že platící nájemníci mohou ve svém domově zůstat i po vypršení lhůty pro čerpání asistence nebo garancí. Pronajímatelé totiž nebudou moct zneužívat příspěvky tím, že by nájemníky účelově vystěhovávali a jeden byt tak stále dokola poskytovali do podporovaného bydlení. Do systému je budou moct vložit zase až po 3 letech, obce po 5 letech.

Investice a další změny v oblasti bydlení

Kromě zákona o podpoře bydlení připravuje vláda investice do výstavby tzv. dostupného nájemního bydlení. Lidé, kteří nemohou dosáhnout na hypotéku, dostanou šanci získat nájemní bydlení za nižší částku než v komerčním bydlení. Obce navíc získají nástroj, jak motivovat mladé lidi a lidi pracující v určitých profesích, aby v určité lokalitě zůstali nebo se do ní nastěhovali. Investice bude možné využít i na rekonstrukce prostor, které by bylo následně možné k bydlení využít.

Dostupné bydlení bude určeno pro:

• domácnosti, jejichž členové jsou mladší 36 let,
  
  
• domácnosti, v nichž alespoň jeden člen vykonává potřebnou profesi (zdravotnictví, školství, sociální práce, bezpečnostní složky apod.),
  
  
• oběti domácího násilí,
  
  
• lidi, kteří nepatří mezi 20 % obyvatel s nejvyšším příjmem,
  
  
• lidi, kteří nevlastní nemovitost k bydlení.

Cena dostupného nájemného se bude odvíjet od cenových map, které připraví Ministerstvo financí, nesmí však přesáhnout 90 % ceny obvyklého nájemného v obdobných bytech.

Revize sociálních dávek

Připravována je také revize dávek, která má za cíl zjednodušit a tím i zpřístupnit čerpání sociálních dávek pro ty, kteří je potřebují. Čtyři pravidelně vyplácené dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení by se měly sloučit do jedné dávky. Bude to znamenat podání jen jedné žádosti namísto čtyř, a tím pádem jen jedno správní řízení, což zjednoduší práci i následnou administrativu na Úřadu práce ČR spojenou s jejím vyřízením. Vše navíc bude možné řešit digitálně z pohodlí domova.

Další možnosti pomoci lidem v bytové nouzi najdete na naší stránce „Kde hledat pomoc?“