Mladí dospělí v bytové nouzi

Kdo jsou mladí dospělí v bytové nouzi a proč potřebují často odlišnou podporu než dospělí lidé, kteří žijí na ulici nebo v nevyhovujícím, nejistém a substandartním bydlení?

Připravovaný zákon o podpoře bydlení zranitelné mladé dospělé definuje jako: "Osoby starší 18 a mladší 27 let, které se nacházejí v náhradní rodinné péči nebo ústavní péči nebo v zařízení ochranné výchovy, nebo které náhradní rodinnou nebo ústavní péči nebo zařízení ochranné výchovy opustily v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření." Nicméně v zahraničí se za mladé dospělé často označují lidé od 16 let do 24 let a jejich zranitelnost není dána pouze ústavní výchovou, ale často nějakým konfliktem s rodinou ve které vyrůstali. 

Příčin, proč mladí lidé končí na ulici, může být mnoho a většinou jde o kombinaci více faktorů. Mezi nejčastější důvody bezdomovectví mladých dospělých patří rozpad rodiny (úmrtí pečující osoby, uvěznění pečující osoby, rozvod rodičů) nebo komplikované rodinné zázemí (domácí násilí, závislosti, chudoba a bezdomovectví rodičů). S neexistencí rodiny jako záchranné a podpůrné sítě se často setkávají i mladí dospělí, kteří opustí ústavní výchovu. Ti tvoří nezanedbatelný podíl mladých lidí bez domova. Přičemž v ČR jen dětské domovy ročně opustí kolem 200 dospívajících. O rodinu mohou přicházet mladí lidé i díky konfliktům a neshodám, které mohou například pramenit z jejich comingoutu. LGBTQ lidé tvoří v některých zemích významnou část mládeže na ulici (v USA a Kanadě se 20 až 40 % mladých lidí bez domova identifikuje jako LGBTQ3S). Mezi další ohrožené skupiny patří migrantská mládež. Například ještě v roce 2023 se uvádělo, že v ČR bylo 30 000 dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky přišly pak samy bez dospělých. Velké míře bytové nouze často čelí i různé etnické skupiny, které prožívají strukturální rasismus a jejichž problémy mohou být způsobeny i přenášeným generačním traumatem, které způsobuje cyklus alkoholismu, násilí a chudoby. Proto například v Kanadě je řada programů, které podporují specificky mládež původních obyvatel. Tyto programy svou podporu přizpůsobují kulturním specifikům dané etnické skupiny. Příkladem může být projekt Endaayaang Housing First for Youth nebo podpora Romů žijících na ulici v Londýne od organizace StMungos.

Bezdomovectví mladých bývá také často spojeno s duševními potížemi, se zneužíváním návykových látek, finančními potížemi, sex byznysem a kriminalitou. Když se mladí lidé ocitnou v bytové nouzi, tak to může mít vážný dopad na jejich fyzické i duševní zdraví. Je u nich vyšší pravděpodobnost, že onemocní, budou trpět depresemi nebo dokonce spáchají sebevraždu. Mladí lidé, kteří zažívají bezdomovectví, jsou obzvláště zranitelní kvůli nedostatku životních zkušeností. Často se stává, že před jejich pobytem na ulici neměli žádnou zkušenost se samostatným životem a byli zcela závislí na dospělých. Mladí lidé v potížích jsou rovněž daleko zranitelnější a zneužitelnější než dospělí lidé a stávají se častěji obětí násilí a zneužívání. Mnoho z nich za svůj život mělo špatné zkušenosti s autoritami, ať už šlo o rodiče, vychovatele, učitele, policii, lékaře nebo jiné dospělé v mocenské pozici. Proto bývají nedůvěřiví vůči institucím a často si cení své osobní svobody a mohou mít problém dodržovat některá pravidla nebo setrvat ve službách, které mají striktní režim. U lidí, kteří se dostanou do bytové nouze již v nízkém věku, je větší pravděpodobnost, že na ulici stráví dlouhý čas. Bezdomovectví totiž ohrožuje jak jejich vzdělání, zdravotní stav, formování jejich osobnosti a identity, tak získávání pracovních zkušeností, které bývají stěžejní pro vymanění se z chudoby.

Mladí dospělí jsou v důležité fázi svého fyzického, psychického, emocionálního a sociálního vývoje a mají jiné potřeby než dospělí lidé bez domova. Jedním z nejdůležitějších rozdílů je to, že mladí lidé často nehledají dlouhodobé nebo trvalé bydlení, ale daleko více se stěhují a přemisťují (za vzděláním, prací, přáteli, rodinou) a více experimentují a hledají, co by jim nejvíce vyhovovalo. Od spolubydlení, přes krátkodobé nájmy, startovní byty, sdílené bydlení až po normální dlouhodobé ubytování. Proto potřebují širší nabídku možností bydlení a mít možnost se stěhovat na nová místa. Dalším velkým rozdílem je to, že mladí lidé ještě nemají tolik zkušeností a potřebují často průvodce a „učitele", který je seznámí s jejich možnostmi a s důsledky případných rozhodnutí, aby si mohli svobodně zvolit svoji cestu a dospět.

Když to tedy shrneme, tak podpora mladých dospělých bez domova se liší od podpory dospělých zejména v tom, že potřebují podporu od odlišných expertů a spolupracují s odlišnými aktéry (školy, OSPOD, dětští terapeuti apod.), u mladých lidí je také daleko důležitější práce s rodinou (nejen tou biologickou) a potřebují rozmanitější nabídku bydlení a častěji se stěhují.

Pro mladé dospělé, kteří zažívají chronické bezdomovectví anebo se potýkají s komplexním traumatem, problémy s duševním zdravím anebo závislostmi, jsou ve světě zřizovány programy Housing First for Youth, které doplňují další programy pro mladé, které se zaměřují na mládež s méně problémy. V čem takové programy spočívají?

Ačkoliv i u běžných HF programů je kladen důraz na to, že bydlení je pouze začátek, nutná podmínka na cestě k zotavení, tak u mladých lidí hraje často ještě menší roli, protože mnohdy nejsou ve fázi budování domova, který by byl spojen s konkrétním bytem. Bydlení by mělo zajistit především bezpečné a stabilní prostředí. Proto by podpora neměla být vázána na byt a adresu, ale na konkrétní osoby a mělo by se počítat s tím, že v průběhu spolupráce může dojít k opakovanému stěhování. Daleko větší důraz je kladen na obnovení nebo zlepšení vztahů s rodinou, nebo nalezení jiných smysluplných a zdravých vztahů s dospělými (ve škole, s příbuznými), budování přátelských komunit, hledání koníčků, zájmů a smysluplných aktivit, vzdělávání, budování sebedůvěry, odolnosti, komunikačních dovedností a osamostatňování, na předávání informací, které snižují rizika spojená s užíváním návykových látek a sexuálním životem apod.

Zabydlování

Mladí lidé už mohou mít dluhy na nájemném, odpadech, energiích, černé puntíky u různých pronajímatelů, nemusí mít čistý trestný rejstřík a nemusí být jednoduché je zabydlet, proto se v zahraničí osvědčilo pracovat s pronajímateli, kteří o cílové skupině něco vědí a chtějí ji podpořit. Kvůli rychlému zabydlení se rovněž osvědčily byty, které mají v nájmu podpůrné organizace a mladým lidem je podnajímají. To však klade větší finanční riziko na organizace a komplikuje oddělení bydlení a podpory, což je jeden z důležitých principů Housing First. Může to ale i usnadnit připojení mladých lidí k energiím. Vzhledem k tomu, že mladí lidé v bytové nouzi nemají peníze, tak jim často jsou nabízeny byty v lokalitách, které mají špatnou dopravní obslužnost (a mladí lidé nemají auto a často ani jiný dopravní prostředek), jsou vzdálené od míst setkávání s jejich rodinou a podpůrnou sítí, je v nich zvýšená kriminalita, to vše může vést k vyšší zranitelnosti a izolovanosti. Osamocení může vyústit k přestěhování, k návratu na ulici nebo k nastěhování kamarádů z ulice do svého bytu. U zabydlování je také třeba mít na paměti, aby byl na bytě internet, který mladí lidé potřebují jak ke vzdělávání, hledání práce, tak k navazování a udržování vztahů s přáteli.

Udržení si bydlení

U bytů mladých lidí se může vyplatit zřídit pojištění bytu. Případně majitelům nabídnout garance úhrady nezaplaceného nájemného nebo poškození bytu, je však důležité, aby ony garance byly jasně specifikované a měly nějaký strop. Často je také důležité naučit mladé lidi nekonfliktně komunikovat s majiteli bytů, například aby si u nich uměli zařídit opravy vybavení bytu, které má pronajímatel povinnost opravit. Dále se může vyplatit, aby si nájemci zajistili, že dávky na bydlení budou chodit přímo na účet pronajímatele.
Aby nedocházelo k tomu, že nájemci dostanou výpověď z nájmu nebo jim nebude prodloužena smlouva kvůli tomu, že v bytě bydlí nenahlášení lidé, je důležité se zeptat klientů, zdali nechtějí žít ve spolubydlení a případně s kým. Tím se mohou návštěvy eliminovat, protože se z nich stanou další nájemci.
Dále je důležité s mladými lidmi pravidelně komunikovat pravidla soužití a nájemní smlouvy a připomínat jim možná rizika při jejich nedodržování.

Podpůrné služby

Aby mladí lidé chtěli s podpůrnou službou spolupracovat, tak musí službě důvěřovat a musí mít pocit, že podpůrní pracovníci se o ně skutečně zajímají a chtějí jim pomoci. Pro některé mladé lidi je vztah s podpůrným pracovníkem první zkušeností s bezpodmínečným pozitivním vztahem. Proto se v zahraničí osvědčilo, když podpora je trpělivá a nechá na klientech, aby si určovali její intenzitu. Intenzitu setkávání je dobré i verbalizovat a klientů se na jejich preference přímo zeptat. Podpůrní pracovníci by se měli předem připravit na to, že na mnoho schůzek se mladí lidé nedostaví, proto by jejich výkon neměl být hodnocen na základě četnosti setkání. Mladí lidé mohou na čas zmizet, může být těžké je kontaktovat, protože ztratí telefon, odpojí jim internet, nějaký čas se neobjeví doma apod., proto je důležité s klienty probírat alternativní způsoby kontaktování, získávat od nich čísla na jejich blízké a průběžně tyto způsoby kontaktování znovu aktualizovat. V prvních týdnech je stěžejní pomoci mladým lidem zařídit základní potřeby (peníze na nájemné, potraviny, lékařskou péči). V zahraničí se rovněž osvědčilo společně s klienty vypracovat leták s kontakty na různé druhy zdrojů a podpory, kam se mohou obracet v různých situacích.

Další doporučení naleznete zde nebo v Evropské příručce HF4Y.

Jak pracovat s rodinou a budovat komunitní vazby?

V Kanadě vznikl přístup založený na rodině a přirozené podpoře (Family and Natural Supports, FNS) , který si klade za cíl posílit vztahy mladých lidí s rodinou i dalšími přirozenými podporami, včetně významných dospělých v jejich životě. To, co představuje pojem „rodina", je v tomto přístupu proměnlivé a vychází to z individuálních zkušeností a preferencí každého mladého člověka. Během posilování a budování vztahů si mladí lidé osvojují dovednosti pro řešení problémů a řešení konfliktů, zlepšují svou komunikaci, učí se regulovat své emoce, nalézají zdravé návyky pro zvládání problémů a vzdělávají se v oblasti duševních onemocnění nebo třeba i v rodičovství. V praxi jsou mladí lidé podporováni v tom, aby se sami rozhodovali a učili se ze svých chyb. K tomu je zapotřebí, aby měli dostatek informací, které jim umožní činit informovaná rozhodnutí. Během realizace těchto aktivit však mohou podpůrné služby narážet na četné výzvy. Jednou z nejdůležitějších je bezpečí podporované osoby. V zahraničí i u nás se ukazuje, že velká část lidí opouštějící ústavní výchovu se chce vrátit ke své biologické rodině, a to často i v takovém případě, že vztahy uvnitř rodiny jsou nepodpůrné a konfliktní. V takovém případě je úlohou služby podpořit mladého člověka, aby takový návrat co nejlépe zvládl, aby se zorientoval v nepodpůrných vztazích a podpořit ho ve zpracování náročných zážitků a ve stanovování si vlastních hranic (úlohou služby není mladému člověku návrat rozmlouvat nebo ho před ním „chránit").
K podpoře mladých lidí se může hodit i kurz Responsibility without blame, který pracovnicím a pracovníkům podpory může pomoci v tom, aby své klienty nezachraňovali ani je nevinili a nechali zodpovědnost za jejich život na nich samotných.

Text pochází z magazínu Mít domov (6. číslo, prosinec 2024 – Mladí dospělí v bytové nouzi).

Použitá literatura

Gaetz, Stephen (2023). Evropská příručka Housing First pro mladé, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://socialnibydleni.mpsv.cz/download/dokumenty/59-hf4y_1_final.pdf

Housing First Europe Hub (2024). Housing First for Youth, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z:  https://housingfirsteurope.eu/what-is-hf/youth/

Gaetz, Stephen a Redman, Melanie (2022). Housing First for Youth, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=xhTapKkkf-A&t=1s&pp=ygUhc3RlcGhlbiBnYWV0eiBzb2Npw6FsbsOtIGJ5ZGxlbsOt

Gaetz, Stephen a Redman, Melanie (2024). Sdílení praxe v sociálním bydlení, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://www.youtube.com/live/sCDk38hHJos?si=YRIGD3caFtDIFUPE&t=7654

Kakakaway, Kim a Walter, Heidi (2024). You can’t do HF4Y without FNS!, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://caeh.ca/wp-content/uploads/AWH6-You-Cant-do-HF4Y-without-FNS.pdf

Youth Affairs Council of Western Australia (2024). Housing First for Youth (HF4Y), [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://www.yacwa.org.au/wp-content/uploads/Housing-First-for-Youth-Project-Report-FINAL.pdf

Borato, M., Gaetz, S., McMillan, L. (2020). Family and Natural Supports: A Framework to Enhance Young Peoples Network of Support, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://homelesshub.ca/wp-content/uploads/2024/04/FNSreport11.5.pdf

Housing First Europe Hub (2023). Housing First for Youth Training Guide 2023, [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://housingfirsteurope.eu/wp-content/uploads/2024/01/HF4Y-training-guide-2023.pdf

Slesnick, N., Brakenhoff, B., Bunger, A. et al. (2023). Lessons learned from housing first, rapid rehousing trials with youth experiencing homelessness. Addict Sci Clin Pract 18, 58. [cit. 1.12.2024]. [online] Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s13722-023-00413-x