FAQ – NNO

1. Co udělat, když náš klient potřebuje sociální byt?

Jistě se při vaší práci setkáváte s případy klientů, kteří by potřebovali stabilní, standardní a finančně dostupné bydlení. V každém případě je dobré znát ještě před začátkem hledání vhodného bydlení sociální, zdravotní a ekonomickou situaci klienta – a samozřejmě i jeho potřeby, představy a přání. Právě od těchto skutečností se budou odvíjet další společné kroky.

Při společném hledání vhodného bytu se v první řadě obraťte na příslušnou obec, v případě statutárních měst na příslušnou městkou část i na magistrát, abyste se seznámili s pravidly pro pronájem obecních (městských) bytů. Žádost je někdy možno podat nejenom v místě trvalého bydliště, ale i v místě, kde klient fakticky žije. Některé obce totiž nemají trvalý pobyt žadatele stanoven jako nutnou podmínku pro kladné vyřízení žádosti, berou v potaz délku faktického bydlení na svém území a zohledňují vazby klienta k dané obci. Při úvodním zjišťování informací a v žádosti (viz otázka 4) je vhodné spíše akcentovat popis klientovy situace a jeho potřeby v oblasti bydlení než např. žádat jmenovitě o „sociální byt“. Z legislativní neukotvenosti sociálního bydlení totiž vyplývá různorodá typologie a značně volně pojaté pojmenování těchto bytů, které může v každé obci znamenat něco jiného. Máme tu obecní byty, sociální, prostupné či dostupné, startovací, se zvýhodněným nájemným, domy s pečovatelskou službou apod.

Pokud na obci nejsou vhodné byty k dispozici, zkuste zjistit, zda v okolí nefunguje sociální realitní agentura a případně se obrátit na ni (v kontextu České republiky se jedná o neziskové organizace se specifickými projekty).

Další z možností je pochopitelně podporovat klienta v hledání nájemního bytu na volném trhu.

Jako nezisková organizace můžete uvažovat o vytvoření vlastního místního systému sociálního bydlení, který by doplnil nedostatečnou nabídku adekvátních bytů pro osoby v bytové nouzi. Úspěšné budování tohoto systému je de facto vždy závislé na tom, nakolik se vám podaří získat ke spolupráci další relevantní subjekty (zejména pak obec a její společnosti, soukromé vlastníky nemovitostí, další neziskové organizace či poskytovatele sociálních služeb). Vyhodnocení vnitřních zdrojů organizace a vyjednávání spolupráce s klíčovými aktéry zřejmě budou vaše první a určující kroky k vytvoření místního systému sociálního bydlení. (Dále viz otázka 5).

2. Jak vypadá proces podání žádosti, posouzení a přidělení obecního bytu klientovi?

Prvním krokem je vždy zjistit možnosti poskytování nájemního, dostupného nebo sociálního bydlení daného města/obce, ve kterém klient žije nebo kde má trvalé bydliště.

Obec by měla mít určena pravidla pro přidělování obecních (dostupných, sociálních aj.) bytů a ta by měla být veřejně dostupná např. na webových stránkách obce. Pokud nejsou pravidla dohledatelná, lze je získat také na vyžádání. V pravidlech se lze dočíst, podle jakých kritérií jsou byty přidělovány a jaké přílohy je třeba k žádosti doložit. Často se jedná o: doložení trvalého/faktického pobytu, aktuální bydlení žadatele a jeho bytové poměry, příjmy žadatele a členů domácnosti apod. Je proto potřeba počítat s tím, že doložení příloh zabere určitý čas.

V žádosti je dobré uvést všechny okolnosti vztahující se k bytové nouzi žadatele a ostatních členů domácnosti. Vyplněnou žádost i s přílohami lze většinou podat osobně na podatelnu příslušného úřadu nebo písemně zaslat na adresu úřadu.  Je však nutné sledovat konkrétní pravidla dané obce, kde o bydlení chcete žádat.

Český právní řád nezakládá občanovi právo na pronájem obecního bytu, obec však má povinnost každou žádost přijmout a posoudit ji na základě nediskriminačních kritérií. Více se o kritériích pro přidělování sociálních obecních bytů dočtete zde.

O přidělení bytu a následnému pronájmu většinou rozhoduje rada obce (nebo jiný zvolený orgán) – často na základě stanoviska bytové nebo sociální komise.

V případě podezření na diskriminační přístup obce nebo zjištění diskriminačních pravidel je možné nechat schválení žádosti prošetřit Veřejným ochráncem práv nebo se obrátit na Ministerstvo vnitra ČR, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly.

Odkazy k tématu:

Kritéria pro přidělování sociálních obecních bytů – pravidla a rizika z pohledu sociální politiky

Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV), Přílohy

3. Kde seženeme přehled o počtech a typech sociálních bytů (i specifických, např. pro osoby se zdravotním postižením) na daném území?

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů patří hospodaření s nemovitostmi ve vlastnictví obce do její samostatné působnosti. Obec podle uvedeného zákona pečuje, v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Mezi tyto potřeby je řazena i oblast bydlení. Za realizaci bytové politiky na místní úrovni je proto odpovědná místně příslušná obec. Informace o veškerém bytovém fondu určeném k sociálnímu bydlení na území obce lze tedy získat pouze na příslušné obci.

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje na pomoc obcím dotace na vznik sociálních bytů pro osoby v bytové nouzi. Na této mapě IROP bytů můžete sledovat počty zřízených bytů v rámci těchto dotací v konkrétních obcích. Mapu IROP bytů naleznete zde.

4. Jakým způsobem můžeme klientovi pomoci při podávání žádosti o sociální byt?

NNO, které mají registrované sociální služby, jsou mnohdy prvním kontaktem pro lidi, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, bytovou nouzí nebo jsou již zcela bez bydlení. Sociální pracovníci pomáhají často od úplného počátku – při poskytnutí, či nalezení dočasného ubytování až po hledání, získání trvalého bydlení a setrvání v něm. Je velice obtížné shrnout kroky, které sociální pracovník často činí s ohledem na individuální situaci klienta a velikost obce, ve které se NNO nachází. V případě poskytování sociálního bydlení však může být právě NNO důležitým partnerem obce a společně podávat krajskému úřadu zpětnou vazbu ohledně situace v oblasti potřebnosti rozšíření sociálních služeb, nebo žádostí o dotace na rozšíření sociálního bydlení. Prvním krokem je tedy mít zmapovanou nabídku pobytových sociálních služeb (pokud organizace nenabízí azylové ubytování nebo noclehárnu, je dobré mít aktuální přehled o volných kapacitách těchto služeb v nejbližším okolí).

Mít předem navázaný kontakt s úřadem v místě sídla NNO je vždy výhoda, důležité je však znát jejich nabídku sociálního, bezbariérového, krizového, nebo dostupného bydlení včetně podmínek poskytování, kritérií, obsazenosti, čekací lhůtě a příloh, které jsou nutné k podání žádosti dokládat.

Návštěvu úřadu právě často klienti odkládají z důvodu různých obav i v případě, že o možnostech nabídky sociálního bydlení vědí. Proto je velice důležité při spolupráci s klientem mapovat veškeré možnosti, které jsou k dispozici a v případě zaznamenání obav ze strany klienta neváhat nabídnout podporu, nebo doprovod.

• Setkání na sociálním odboru (nebo bytovém odboru) a navázání kontaktu se sociální pracovnicí může mít formu společné cesty na úřad, včetně zjištění reálných možností ohledně sociálního bydlení pro konkrétního klienta. Zapojení dalších aktérů do procesu hledání bydlení a rozdělení jednotlivých kroků může zjednodušit proces nalezení bydlení efektivnějším způsobem. Doporučujeme stejným způsobem navštívit Úřad práce ČR (ÚP ČR), pokud již klient není v kontaktu vzhledem k pobíraným dávkám.

• V případě nabídky možného bydlení ze strany úřadu zjistíme potřebné náležitosti, které je nutné dodat k samotné žádosti. Důležité je pomoct klientovi koncipovat důvod podání žádosti a naplánovat kroky k zajištění příloh žádosti. V případě, že obec žádnou tuto možnost nenabízí, lze i tak podat žádost a čekat na písemnou odpověď s vyjádřením dalšího postupu.

• Průběžně je vhodné vyhledávat také komerční nabídky bydlení, navštívit realitní agenturu a ve spolupráci s ÚP ČR znát výši možných vyplácených dávek na bydlení, případně na kauci. (PnB, DnB, MOP).

Písemné vyjádření lze očekávat dle stanovené lhůty. Pokud obec klienta odmítne nebo v obci není přítomný sociální pracovník, lze se obrátit na obec s rozšířenou působností (ORP), konkrétně na sociální odbor s žádostí o pomoc při řešení této situace.

5. Jakým způsobem spolupracovat s obcí na systému sociálního bydlení?

Nabízí se možnost propojení poskytováním sociální práce (v rámci sociálních služeb neziskových organizací) klientům, kteří v sociálních bytech obce bydlí. To znamená, že obec poskytuje byty, nezisková organizace (dále jen NNO) zná a zodpovídá za klienty, umí s nimi pracovat, má kapacity i odpovídající registrovanou soc. službu. Více informací o možnostech zajištění sociální práce v sociální bydlení se dozvíte v článku zde.

NNO se ale rovněž mohou ocitnout v pozici poskytovatele sociální práce a současně sociálního bydlení, kdy např. magistráty měst Pardubice a Brno pronajímají obecní byty NNO, které je obratem na základě podnájemních smluv poskytují svým klientům jako pobytovou sociální rehabilitaci (službu). Tento model poskytování sociálního bydlení je výhodný nejen pro obce z důvodu zajištění stabilních příjmů z nájmu za pronajaté byty, ale i pro NNO, které mohou lépe kontrolovat výsledky své práce. Pro lidi v bytové nouzi je model poskytování bydlení a sociální práce NNO výhodný zejména v situaci, kdy jej důsledkem „vysokoprahovosti“ obecního sociálního bydlení (striktních podmínek pro přidělení obecního sociálního bytu) nemají šanci získat. A protože NNO mají oproti obcím obvykle méně striktní podmínky pro žadatele o sociální bydlení a jimi prováděný výběr klientů nepodléhá politickým rozhodnutím, jako tomu je u přidělování obecního bydlení, tak se NNO nabízí možnost spolupracovat s obcí na rozšiřování počtu bytů v jejich „správě“, a to za účelem pokrytí potřeb osob v bytové nouzi, pro které je sociální bydlení poskytované obcí nedosažitelné.

Podobným způsobem mohou NNO navazovat spolupráci také v rámci soukromého bytového sektoru. Mohou oslovit konkrétní soukromé pronajímatele, případně realitní agentury s nabídkou spolupráce, kdy představí pronajímateli z ní vyplývající výhody, jako je garantovaná pravidelná platba nájemného, soustavné zajišťování nájemníků do bytu, a v neposlední řadě nabídka rekonstrukce a průběžné údržby bytu. Pronajímatel by se na druhé straně zavázal nabízet bydlení za snížené nájemné. Organizace, které se zaměřují výhradně na tuto činnost, se typicky nazývají sociální realitní agentury. Více na téma hledání bytů na soukromém trhu si můžete poslechnout v záznamu z konference, kde byl tématu věnován jeden diskuzní panel: Hledání bytů pro sociální bydlení na soukromém trhu - YouTube.

Dalšími formami spolupráce mezi neziskovými organizacemi a obcemi mohou být komunitní plánování (popř. účast v pracovních skupinách na téma bydlení), členství v komisích obce, účast na jednáních sociálního a zdravotního výboru zastupitelstva, spolupráce při tvorbě, realizaci a vyhodnocení lokální koncepce sociálního bydlení atp.

6. Jakým způsobem můžeme financovat naše činnosti spojené se sociálním bydlením?

Podpora Ministerstva pro místní rozvoj

Otázka financování bydlení spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To díky prostředkům z evropských fondů i státního rozpočtu ČR přiděluje dotace či půjčky obcím i dalším subjektům.

Sociální bydlení je podporováno v rámci programu IROP, specifického cíle 2.1 „Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi“. Tato podpora je zaměřena na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení. Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi dle typologie ETHOS.

Oprávněnými žadateli o dotaci v těchto výzvách jsou jak obce, tak nestátní neziskové organizace. Projekty jsou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

Více informací o výzvách zde.

Sekce: Podpora bydlení

Jedná se o podpůrné programy a dotační tituly poskytované v rámci bytové politiky.

Na webových stránkách MMR doporučujeme průběžně sledovat aktuální programy zde.

Podpora Ministerstva práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje dotace obcím od roku 2015 dle § 103 zákona o sociálních službách, na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a), b) až d). Dále dle § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví, že na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje účelová dotace na výkon sociální práce. Více informací zde.

Operační program zaměstnanost plus

Další možností je využití prostředků z Evropského sociálního fondu, který má v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o Operační program Zaměstnanost plus (OPZ+), který rozděluje finance z tohoto fondu a státního rozpočtu obcím a dalším subjektům formou dotací. OPZ+ pokrývá oblasti jako podpora sociálního bydlení, podpora sociální práce, podpora sociálního začleňování, systémová opatření v oblasti romské integrace, profesionalizace NNO, transformace pobytových sociálních služeb, služby na podporu sociálního začleňování osob z Ukrajiny, zavádění nových řešení ve službách podporujících sociální začleňování, podpora sociálního podnikání, podpora služeb pro ohrožené děti, rodiny a mladé dospělé, navýšení kapacit nestátních neziskových organizací v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a zajištění dostupnosti sociálních služeb. Veškeré informace, včetně aktuálních výzev jsou k dispozici zde.

7. Jaké máme možnosti v dávkové oblasti (zvláštní příjemce, MOP, institut přímé úhrady)?

Možností v dávkové oblasti je několik, např.:

• Využití dávek na bydlení, mezi které patří příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory a doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi.  Mezi další dávky pomoci v hmotné nouzi patří také příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách rozhodují a vyplácejí je místně příslušná kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Podrobnější informace k jednotlivým dávkám viz: příspěvek na bydlení,doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc.

• Mimořádná okamžitá pomoc je dávka, jejímž prostřednictvím může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon o pomoci v hmotné nouzi (§ 2, § 36 a § 37) stanovuje podmínky nároku, výši a situace, v nichž lze tuto dávku poskytnout. Situace klienta se vždy posuzuje individuálně. Blíže zde: Sbírka zákonů.

• V případě, že příjemce dávky neplní své povinnosti nebo kvůli svému zdravotnímu stavu není schopen dávku přijímat a hrozí ztráta bydlení, může být stanoven zvláštní příjemce pro přijímání dávky.  Zvláštním příjemcem může být fyzická i právnická osoba. Ustanovení zvláštního příjemce se vede v samostatném správním řízení. Informace o využívání zvláštního příjemce naleznete v Zákoně o pomoci v hmotné nouzi (§ 40), v Zákoně o státní sociální podpoře (§ 59 dost. 2) a Zákoně o sociálním zabezpečení (§ 102 odst. 3). Blíže viz: blíže zde.

• Institut přímé úhrady se využívá u dávky doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení (případně u části doplatku na bydlení) a slouží k přímé úhradě nájemného či služeb přímo na účet pronajímatele. Využívá se v případech, kdy reálně hrozí, že příjemce nevyužije dávky na bydlení za účelem úhrady nákladů na bydlení nebo příjemce dávek neumí s dávkami hospodařit apod. Může být využíván také v případě, kdy vlastník bytu jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohy za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav. V tomto případě může úřad práce dávky na bydlení zaslat přímo společenství vlastníků jednotek. Technicky rozdělit výplatu dávky na dvě a více částí lze pouze u doplatku na bydlení, příspěvek na bydlení může být reálně jako dávka vyplácen pouze jedním způsobem, buď na účet nebo složenkou na adresu, a to vždy v celé výši.

8. Existuje veřejně dostupný zdroj / inspirace metodických postupů k sociální práci v sociálním bydlení a systému sociálního bydlení?

Strategickými dokumenty jsou Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025 (MPSV) a Koncepce bydlení ČR 2021+ (MMR), které byly schváleny Vládou České republiky.

Další materiály je možné najít na tomto odkazu. Zde naleznete seznam metodických materiálů, analýz, dokumentů z praxe a podobně.

Dobrou praxi ze zahraničí ale i z ČR včetně kazuistik můžete nalézt zde.

Na dotazy ohledně materiálů ke konkrétním tématům Vám rádi odpovíme, neváhejte se na nás obrátit na tomto kontaktu.

Nenašli jste, co jste hledali? Obraťte se na naše Národní kontaktní centrum sociálního bydlení.