Bytová nouze mezi Romy

Současná situace v číslech

Důvodů, proč se romským domácnostem často nedostává vhodného bydlení, je spousta. K nejčastěji uváděným příkladům patří diskriminace na soukromém trhu s bydlením a nedostatečná nabídka městských bytů, na jejichž získání je navíc potřebná bezdlužnost. Dalším velkým problémem bývají vysoké vstupní náklady na bydlení (kauce, první nájem, provize apod.). Překážkou pro některé romské domácnosti může být také nedostatek velkých bytů, které by zmírnily přelidněnost v aktuálních obydlích a rodiny by se tak nemusely rozdělovat (Zpráva o stavu romské menšiny, 2022). Romští obyvatelé často řeší špatné životní podmínky, a to právě hlavně ve spojitosti s bydlením. Podle zprávy o stavu romské menšiny, která byla zveřejněna za rok 2022, žije 31,5 % Romů ve stavu bytové deprivace. Deprivace znamená, že jsou dlouhodobě neuspokojovány tělesné či psychické potřeby jednotlivce, či mu jsou odepřeny (Šancedetem.cz, 2024). V souvislosti s bydlením je to například nepřítomnost sprchového koutu nebo příliš tmavý byt. Ten má podle šetření RILSA 17 % romských domácností. 2,7 % nemá žádný splachovací záchod, dalších 6 % nemá záchod v bytě, ale například společný na patře. Rozdíly jsou také u běžného domácího vybavení, kde 24,2 % romské populace nemá ve svém bytě kuchyň či kuchyňský kout. V přelidněných domácnostech žije 72 % romských respondentů. V obecné populaci to v roce 2021 podle Eurostatu bylo 15,4 %. Diskriminace na trhu s bydlením a další faktory vedou k tomu, že mnoho Romů žije v segregovaných lokalitách. 30 % romských respondentů v šetření RILSA žilo v ulicích či domech, kde většina jejich sousedů jsou také Romové. Dalších 25,2 % respondentů uvedlo, že žijí v prostředí s vysokou mírou kriminality a vandalismu (RILSA, 2022).

Zpráva o stavu romské menšiny z roku 2022 prokazuje, že v sociálně vyloučených lokalitách mají Romové největší problémy s hlukem (76 %), znečištěním v okolí domu nebo také s plísní uvnitř ubytování (45 %).

Diskriminace a rasismus

V České republice ze zákona kontroluje diskriminační chování Česká obchodní inspekce. Během roku 2022 provedla ČOI 157 kontrol zaměřených na diskriminační chování na trhu s bydlením. V 9 případech bylo diskriminační chování vůči Romům důkazně prokázáno (Zpráva o stavu romské menšiny, 2022).

Podle výzkumu Roberta Olaha na českém trhu s bydlením dochází k prokazatelné diskriminaci mnohem častěji. To ukazuje jeho výzkum, který porovnával odpovědi sdělené fiktivním zájemcům, kteří se chtěli ucházet o skutečné nabídky bytů. Z fiktivních zájemců bylo možné poznat, zda se jedná o příslušníky romské národnostní menšiny. Výzkum prokázal, že etnicita opravdu měla vliv na rozhodnutí pronajímatele. Ukázalo se, že Romové s nízkým společenským statusem mají nejmenší šance na získání bydlení. Vyšší diskriminace vůči romskému etniku se pak prokázala nejvíce v krajích Ústeckém a Moravskoslezském (Nadace OSF, 2020). V již zmiňovaném šetření od RILSA uvedlo 45 % dotazovaných Romů ze sociálně vyloučených lokalit, že se na realitním trhu setkalo s diskriminací (RILSA, 2022).

Diskriminace Romů na trhu s bydlením ale není problémem pouze v České republice. Evropské výzkumy prokazují, že se Romové cítí diskriminováni na trhu s bydlením v celé Evropě. Čísla ukazují, že v Evropské unii 41 % Romů cítí diskriminaci při hledání bydlení (FRA, 2017). Výzkum věnující se diskriminaci Romů v bydlení realizovala i Amnesty International na Slovensku. Šetření odhalilo, že města jako Nitra, Žilina a Banská Bystrica systematicky umísťují romské rodiny převážně do segregovaných lokalit, kde jsou podmínky bydlení horší než ve zbytku městských bytových fondů. V těchto oblastech čelí mnoha překážkám, včetně špatných technických podmínek, omezeného přístupu k pitné vodě a nevýhodným nájemním smlouvám, které jim neposkytují potřebnou právní ochranu.

Přitom jsou to právě obce, které by měly pomoci řešit Romům jejich znevýhodnění na trhu s bydlením. Mají totiž k dispozici základní pravidla pro rovný přístup k poskytování bytů z bytových fondů obcí. Obcím je také doporučováno, aby k žádostem přistupovaly individuálně a vystupovaly tak jako veřejná služba, která vychází vstříc sociálně zranitelnějším (Zpráva o stavu romské menšiny, 2022).

Rasová diskriminace je jedním z největších problémů, které vedou k následné bytové nouzi mezi Romy. Nezískání možnosti bydlení pouze na základě příjmení, přízvuku či vzhledu, nebo nastavování nesplnitelných podmínek komplikuje následné kroky, které by pomáhaly bytovou nouzi ukončovat.

Řešení a jejich výsledky

Evropská Unie se snaží, aby se situace s bydlením co nejvíce zlepšila. Zavádí takové zákony či směrnice, aby se zvýšila inkluze, bezpečnost a aby to vše bylo udržitelné a dlouhodobě funkční (Ferro, Mihalache, 2020).

Jedním z příkladů ze zahraničí je tým, který v Londýně zajišťuje, aby nikdo z romské menšiny nemusel přespávat venku. Tým se snaží porozumět místním Romům, následně se pokouší zajistit rovné příležitosti k získání potřebných služeb a ubytování. Jako poslední krok si zvolily zlepšování svých praktik a šíření této praxe co možná nejdále. Součástí týmu jsou jak „neromové“, tak Romové, kteří si prošli podobnými zkušenosti jako lidé, kterým se snaží pomoci. Na jejich stránkách se dá nalézt popis jejich praxe ve formě informativních videí. (StMungos, 2024).

I v České republice se dějí různé projekty a dochází k postupnému plnění evropských norem. Program Housing First (Bydlení především) pomáhá inkluzivně všem nejohroženějším obyvatelům, kteří se ocitnou v bytové nouzi, tedy i lidem romského etnika. Po implementaci programu se domácnostem průměrně zdvojnásobil prostor k bydlení (MPSV, 2023). To je pro přelidněné byty, které nemají kapacitu pro ubytování všech členů domácnosti, krok dopředu. Celková spokojenost s bydlením vzrostla u 89 % respondentů (MPSV, 2023). Viditelné zlepšení přišlo také v oblasti podpory. Domácnosti zapojené v projektu začaly využívat častěji pomoc při řešení dluhů, vyřizování dávek nebo jednání s úřady (MPSV, 2023). Toto zlepšení by mohlo pomoci romským domácnostem v oddlužení a při případném dalším stěhováním by nemusely řešit problémy spojené se zadlužením. V neposlední řadě se po přestěhování zlepšil prostor pro rozvoj dětí. Jejich psychická pohoda, která může vést ke lepšímu vzdělávání, je důležitá pro budoucnost nejen romských komunit. V prvním HF projektu v ČR, který je znám jako Rapid Re-Housing a byl realizován v Brně, bylo 67 % zabydlených domácností romských. V projektech, které byly realizovány v rámci výzvy 108 OPZ, bylo 42 % romských domácností a v současných projektech z výzev 007 a 101 OPZ+ bylo k prvnímu červenci 2024 28 % domácností v projektech, které se hlásí k HF, romských.

Mezi další organizace působící v České republice, řešící bytovou nouzi Romů, patří například: IQ Roma Servis (Jihočeský kraj), Khamoro (Karlovarský kraj), Maják (Liberecký kraj), nebo Romodrom (Praha a dal.).

Řešení bytové nouze mezi Romy má v České republice nejspíš ještě dlouhou budoucnost. V každém kraji ale působí mnoho organizací, které se tuto situaci snaží zlepšit a přivést ji do povědomí všech obyvatel. Snaží se mírnit diskriminaci ve společnosti, začleňovat Romy do běžných komunit a zlepšit přístup ke vzdělávání, který je v této komunitě také velmi potřebný.

O tom, jak může vypadat projekt Housing First, který se převážně zaměřuje na romské domácnosti, se můžete dočíst např. v případové studii: Romodrom: Housing First v Moravskoslezském kraji.

V roce 2024 vyšla také velmi podnětná publikace Dobrá zpráva o spolupráci sociální realitní agentury Víc než jen bydlení s romskými klienty, kterou vydala organizace Centrum pro komunitní práci (CpKP). V publikaci se dozvíte například informace o situaci Romů na trhu s bydlením a o přístupech k řešení bydlení sociálně vyloučených Romů. Publikace navíc vyvrací hodně rozšířených mýtů a předsudků. Například o tom, že Romové likvidují byty, neplatí a nedokáží soužít se sousedy z majority. V textu naleznete i řadu podnětných doporučení pro podporu Romů v bydlení.

Zde uvádíme pár příkladů:

• Specifickou oblastí je správné a přiměřené vytápění a užívání vody v souvislosti s vysokými náklady na tyto komodity. Některé rodiny přicházejí z prostředí ubytoven a azylových domů, kde platí energie a poplatky v rámci paušálu za nájem, nemusí proto mít v tomto ohledu vypěstovány návyky. Je dobré ponechat platbu energií na nájemnících přímo dodavatelům a průběžně kontrolovat míru odběru, aby nedošlo při vyúčtování k enormním nedoplatkům, které mohou nájemníky dostat do finančních problémů, a tím ohrožovat jejich schopnost platit řádně náklady na bydlení.

• Je zapotřebí apelovat na trpělivost a nutnost strpět počáteční nedůvěru sousedů, která může být skrytě i explicitně vyjadřována vůči novým romským nájemníkům. Komunikace s úsměvem a se splněním všech očekávaných společenských pravidel, jako je zdravení, podržení dveří apod., může výrazně napomoci k rychlému zapadnutí do příjemných sousedských vztahů.

• Je žádoucí, aby sociální pracovníci měli povědomí o základech romské historie, jazyka a sociokulturních specifik. Je možné absolvovat akreditované kurzy, které mají za cíl pochopit romskou zkušenost a vidění světa. Tato znalost pomáhá budovat vzájemnou důvěru při práci v romské komunitě a usnadňuje pochopení mnohých důležitých situací.

• Zásadní metodou pro práci s Romy je projevování respektu a úcty.

V rámci předmětu Sociální bydlení v praxi na FSV UK zpracovala Veronika Havlová.

Zdroje:

CpKP (2024). Dobrá zpráva o spolupráci sociální realitní agentury Víc než jen bydlení s romskými klienty, [cit. 14.9.2024]. [online] Dostupné z: https://www.cpkp-zc.cz/wp-content/uploads/2024/08/Romove_bydleni_brozura_FIN_FIN.pdf

European Union Agency for Fundamental Rights (2017). Second European Union Minorities and Discrimination Survey, Roma – Selected findings [cit. 15.9.2024].[online] Dostupné z: https://fra.europa.eu/…pdf

Fónádová, Katrňák, Rákoczyová, Šimíková (2022). Výsledky výběrového šetření romské populace – Vyhodnocení indikátorů, RILSA  [cit. 14.9.2024]. [online] Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_534.pdf

Ministerstvo Práce a Sociálních Věcí (2023). Housing First: Rok po nastěhování změny u zabydlených domácností, [cit. 14.9.2024]. [online] Dostupné z: https://www.esfcr.cz/…737

Nadace OSF (2020). Na českém trhu bydlení dochází k diskriminaci Romů, vyplývá z výzkumu Roberta Olaha, [cit. 13.9.2024].[online] Dostupné z: https://osf.cz/2020/08/04/na-ceskem-trhu-bydleni-dochazi-k-diskriminaci-romu-vyplyva-z-vyzkumu-roberta-olaha/

StMungos, (2024). Roma Rough Sleeping Team, [cit. 14.9.2024].[Online] Dostupné z: https://www.mungos.org/…ce/

Šancedetem.cz (2024). Slovník pojmů-Deprivace, [cit. 14.9.2024]. [online] Dostupné z: https://sancedetem.cz/slovnik/deprivace

Vláda České republiky (2024). Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2022, [cit. 13.9.2024]. [online] Dostupné z: https://vlada.gov.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/aktuality/03_Zprava-o-stavu-romske-mensiny-za-rok-2022.pdf

MPSV (2022). Případová studie: Romodrom: Housing First v Moravskoslezském kraji. [cit. 15.9.2024].[online] Dostupné z: https://socialnibydleni.mpsv.cz/download/dokumenty/45-ps_hf_romodrom_nov.pdf

Ferro, Amana a Mihalache Isabela (2020). Roma Strategy Vs Reality: An Overview Of Roma Homelessness And Housing Exclusion In Europe. FEANTSA. https://www.feantsa.org/public/user/Resources/magazine/2020/Winter%20Roma/Roma_Strategy_VS_Reality.pdf