Krizové bydlení

Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025 počítala s tím, že se z krizového bydlení stane samostatná sociální služba. To se však nikdy nestalo a za zařízení krizového bydlení nyní považujeme azylové domy, ubytovny a noclehárny provozované obcemi, neziskovými organizacemi a v případě ubytoven to často bývají i soukromí vlastníci. Koncepce sociálního bydlení počítala s tím, že krizové bydlení bude určeno primárně osobám, u kterých je výrazné riziko ohrožení na zdraví či životě nebo osobám, které potřebují akutně řešit bytovou nouzi a riziko sociální vyloučení. Koncepce také počítala, že v krizových bytech provozovaných zejména obcemi s rozšířenou působností bude povinná spolupráce se sociálními pracovníky a že ideální délka bydlení v krizových bytech bude maximálně 6 měsíců. Během této doby, by se díky spolupráci se sociálními pracovníky mělo (podle koncepce) ohroženým domácnostem podařit najít stabilnější bydlení.

Současná podoba krizových bytů v ČR stále není legislativně nikde ukotvena a je poměrně rozmanitá. Zpravidla se jedná o speciálně vyčleněné byty obce nebo soukromých vlastníků (např. Heimstaden), které podléhají zrychleným postupům při schvalování nájemní smlouvy či smlouvy o ubytování. Když vynecháme krizové byty s anonymní adresou od organizací, které pracují s obětmi domácího násilí, tak krizové byty mohou mít následující podoby:

Jaké existují cílové skupiny krizových bytů? Nejčastěji se jedná o:

• Osoby ohrožené domácím násilím a oběti domácího násilí.

• Osoby, kdy rodině z důvodu ztráty bydlení hrozí odebrání dětí či rozpad celé rodiny (což by se dít nemělo).

• Osoby, které ztratily bydlení kvůli živelné pohromě (požár, výbuch, záplavy apod.).

• Matky a otcové samoživitelé, kterým hrozí ztráta bydlení nebo jsou v akutní bytové nouzi.

• Rodiny s dětmi, kterým hrozí ztráta bydlení nebo jsou v akutní bytové nouzi.

• Senioři, kterým hrozí ztráta bydlení nebo jsou v akutní bytové nouzi.

• Osoby se zdravotním znevýhodněním, kterým hrozí akutní ztráta bydlení.

• Osoby bez přístřeší, které jsou v ohrožení života nebo závažného poškození zdraví.

V některých případech se v pravidlech pro přidělení krizových bytů objevuje i komu byt přidělen být nemůže. Většinou jde o zásluhový přístup k poskytování bydlení. Mnohdy může jít i o diskriminační postup. Obecní krizové byty bývají pouze pro lidi, kteří mají trvalý nebo faktický pobyt na území příslušného města.

Jaké jsou nejčastější formy právního vztahu v krizovém bydlení?

• Nájemní smlouva na dobu určitou

• Podnájemní smlouva

• Smlouva nepojmenovaná/inominátní/netypizovaná (§ 1746)

• Smlouva o ubytování (§ 2326)

Na jak dlouho je krizové bydlení poskytováno?

• Od 7 dnů po 6 měsíců. Někde je možnost dalšího prodloužení smlouvy. V koncepci sociálního bydlení je doporučováno, aby smlouvy byly až na 6 měsíců.

Kdo nejčastěji rozhoduje o přidělení krizového bytu?

• Náměstek primátora mající v gesci Majetkový odbor

• Vedoucí městských sociálních zařízení

• Kompetentní sociální pracovník MěÚ

• Vedoucí pracovník odboru (liší se jakého, někde jde o odbor sociální, bytový, majetkový, vnitřních věcí), či člen rady města

• Rada města

Jak rychle je o poskytnutí krizového bydlení rozhodnuto?

• Čas přidělení krizového bytu se pohybuje od okamžitého přidělení po několik týdnů. Čekací doba nikde není delší než měsíc.

Jaká je cena krizového bydlení?

• Ceny se pohybují různě a většinou záleží i na jak dlouho je byt poskytován. Tam, kde je byt poskytován na dny nebo týdny, tak bývá i zdarma.

Je krizový byt podmíněn spoluprací se sociálním pracovníkem?

• Ne vždy, ale často ano.

Příklady krizových bytů (výběr je čistě náhodný a má za cíl ilustrovat pestrost nastavení systémů krizového bydlení, nejde tedy o výběr nejlepší praxe. Krizové bydlení má řada obcí, které o nich nemají veřejně informace na svých webových stránkách):

Brno

• O využití bytů rozhoduje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna. Po dobu ubytování v krizovém bytě bude, v případě potřeby, domácnosti k dispozici sociální pracovník. Doba ubytování je 1 měsíc. Ve výjimečných případech 2 měsíce. 

• Cena za krizové ubytování do 30 dnů je 150,- Kč/den pro jednotlivce; 250,- Kč/den pro více uživatelů. Pro výpočet denní platby se nezapočítávají nezletilí uživatelé.

Heimstaden

• Krizový byt lze využít na maximálně 6 měsíců s nájemným ve výši místně obvyklého nájemného. 

• Byt je vybavený. 

• Žádost o účast v programu bude posouzena bezodkladně, nejpozději do 5 kalendářních dnů od doručení žádosti. 

• Nájemní smlouva na dobu určitou.

Jihlava

• Osoby v nouzi (katastrofy, násilí, rodiny, kterým hrozí ulice), ne lidi s infekčním onemocněním a se závislostí na psychoaktivních látkách (včetně alkoholu). 

• Smlouva o krizovém ubytování je na dobu určitou, maximálně na 30 dnů. V odůvodněných případech lze smlouvu prodloužit na dobu dalších 30 dnů, a to pouze jedenkrát. 

• O poskytnutí krizového bytu rozhoduje příslušný orgán města: náměstek primátora mající v gesci Majetkový odbor Magistrátu města Jihlavy, příp. Majetkový odbor Magistrátu města Jihlavy. 

• Smlouva nepojmenovaná dle § 1746. 

• Cena za ubytování činí 50 Kč denně pro jednoho dospělého uživatele a 100 Kč denně pro dva a více dospělých uživatelů. Do výpočtu denní platby se nezapočítávají nezletilí uživatelé. Následující služby spojené s užíváním krizového bytu hradí poskytovatel: dodávka vody, elektrické energie, plynu, osvětlení společných prostor, kontroly a čištění spalinových cest.

Kadaň – azylový (krizový) byt

• Určeno osobám s dětmi a osobám v nouzi. 

• Umístění v azylovém bytě určuje kompetentní sociální pracovník.
  

• Dospělý s dítětem platí 80,- Kč/den, dítě 50,- Kč/den, dospělý bez dítěte 110,- Kč/den.

Křižánky (2020)

• K dispozici jsou 2 pokoje v obecní turistické ubytovně. 

• Cena za krizové ubytování je 50 Kč za pokoj za každý den ubytování.

Mariánské lázně – krizové byty pro matku nebo otce v tísni

• Žadatelé mohou být pouze občané města a byty jsou určeny pro matky nebo obce s nezaopatřenými dětmi v bytové nouzi. Podmínkou je rovněž to, že žadatel má příjem z výdělečné činnosti nebo náhradu mzdy.  

• O přidělení bytu rozhoduje rada města na základě návrhu sociální komise. 

• Uzavírá se nájemní smlouva na dobu určitou, která je maximálně na dobu 9 měsíců (většinou na 3 měsíce).

Nymburk

• K dispozici 1 krizový byt.

Ostrava (2023)

• Maximální délka využívání krizového bytu je 6 měsíců. 

• Byt je vybavený (nábytek, spotřebiče, lůžkoviny atd.). 

• Nastavení procesů bylo, že byt mohl být obsazen velmi rychle, hodnotící skupina/komise hlasovala, o uzavření nájemní smlouvy nerozhodovala rada (obvyklý proces, časově by to ale celé protáhl), ale vedoucí odboru či člen rady.

Plzeň (2019)

• Maximální délka užívání krizového ubytování je 2 měsíce, v případě prodloužení se zvedá cena za ubytování.

• Cena krizového ubytování – dospělí 100,- Kč/den a děti 50,- Kč/den po prodloužení. V případě, že jde o žadatele, co čeká na předání již schváleného bytu, je to 130,- Kč/den u dospělého a 70,- Kč u dítěte.

Praha (magistrát) (2020)

• Krizový byt lze užívat 3 měsíce (maximálně 6 měsíců). 

• Rychlé vyřízení (dny, max týdny) – neschvaluje rada, aby to bylo rychlé, ale přímo odbor bytového fondu.

Praha 3

• Schvaluje rada městské části. 

• Krizový byt je maximálně na 6 měsíců. 

• Výše nájemného je standardní, nájemní smlouva je uzavírána na dobu určitou.

Praha 5 (2023)

• Pro osoby, které se ocitly v akutní bytové tísni nebo pro osoby, které jsou ohrožené na životě z důvodu domácího násilí. Krizové byty jsou pouze pro lidi, kteří mají trvalé bydliště nebo prokazatelný pobyt na Praze 5.  

• Bydlení je poskytnuto na 3 měsíce. 

• Požaduje se spolupráce se sociálním pracovníkem. 

• Nájemné je stejné jako v bytech, které městská část pronajímá „ze sociálních důvodů“.

Praha 7 (2017)

• O jeho poskytnutí může operativně rozhodnout vedoucí sociálního odboru, tedy není třeba pokaždé svolávat radu. 

• Krizové ubytování je na 10 kalendářních dnů.

Přerov (2016)

• Krizový byt je určen výhradně lidem, kterým jejich obydlí zachvátí oheň, zaplaví voda nebo ho zničí jiná pohroma. 

• Délka užívání krizového bytu je maximálně na 3 měsíce. 

• Byt je vybavený.

Šumperk – Pontis

• Jeden krizový byt, poskytuje se na 7 dní zdarma.  

• Okamžité ubytování pro ženy nebo osamělé rodiče s dětmi v krizi (např. fyzické nebo psychické týrání, hádky, rodinné nebo manželské konflikty, náhlá ztráta bydlení, rozvod, nečekané životní situace aj.).

Ústí nad Labem (2019–2021)

• Krizový byt je určen pro ženy nebo osamělé rodiče s dětmi. 

• Obvyklá délka užívání je 7 dní, maximálně však 3 měsíce.

Velké Hamry

• Délka užívání krizového bytu je max 6 měsíců. 

• Platí se 20,- Kč/m².

Votice

• Délka užívání krizového bytu je na dobu3 měsícůs možností prodloužení nájemní smlouvy na další 3 měsíce, maximálně na 6 měsíců. 

• Bydlení je podmíněno plněním individuálního plánu, sociální pracovník dochází do bytu minimálně jednou měsíčně. 

• O přidělení krizového bytu rozhoduje rada města, ale v akutních případech zaměstnanci odboru sociálních věcí bezodkladně informují vedení města (starostu) o situaci občana a požádají o jejich stanovisko ohledně přidělení bytu. Pokud byt bude občanovi slovně přidělen, připraví zaměstnanci odboru sociálních věcí zprávu pro Radu města (která se považuje za podanou žádost) s popisem jeho tíživé životní situace, aby Rada mohla dodatečně o přidělení bytu rozhodnout.
  

Zábřeh – krizový byt (2018)

• Krizové ubytování je přidělovánona 10 dní. 

• O jeho přidělení rozhoduje vedoucí městských sociálních zařízení. 

• Uzavírá se smlouva o ubytování. 

• Cena je 200 Kč/den vč. energií.

Zruč nad Sázavou (2021)

• Osoby v nouzi (katastrofy, násilí, rodiny, kterým hrozí ulice), ne lidi s infekčním onemocněním a se závislostí na psychoaktivních látkách (včetně alkoholu). 

• O jeho přidělení rozhoduje vedoucí pracovník odboru vnitřních věcí. 

• Do 5 dnů se rozhodne o přidělení bytu. 

• Smlouva se uzavírá na dobu určitou o krizovém ubytování dle § 1746. 

• Smlouva je maximálně na 1 měsíc (výjimečně prodloužena o 1 měsíc).
  

• Byt je vybaven.