Specifika práce s různými cílovými skupinami v rámci sociálního bydlení
Více se o tom, kdo jsou cílové skupiny sociálního bydlení, dočtete zde.
Většina lidí v bytové nouzi má další znevýhodnění či specifické potřeby. Pokud tyto potřeby či specifika známe, můžeme tak významně usnadnit společnou komunikaci a spolupráci. Zohlednění potřeb klientů s nejrůznějšími znevýhodněními a porozumění jejich postojům zvyšuje důvěru těchto klientů vůči sociálnímu pracovníkovi (či jinému pracovníkovi) a prohlubuje ochotu klientů pracovat na zlepšení své životní situace.
Existují však základní zásady, které platí při komunikaci s každým klientem:
- ke každému klientovi přistupujeme vždy individuálně,
- při prvním kontaktu je důležitý oční kontakt, pozdravení, představení se, podání ruky klientovi a nabídnutí místa,
- oční kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru,
- vhodné je používání technik aktivního naslouchání[1],
- nepoužíváme zbytečně cizí slova, odborné pojmy, snažíme se mluvit tak, aby nám klient porozuměl.
K efektivní spolupráci s klientem se lze ideálně propracovat přes pocit bezpečí, vytvoření důvěry a navázání vztahu, což dosáhneme právě vhodnou komunikací.
V tomto článku se zaměříme na specifika práce s lidmi s duální diagnózou, se seniory a v důsledku současné války (pozn.: léto 2022) na Ukrajině také s uprchlíky. Lidé s duální diagnózou jsou častou cílovou skupinou zejména projektů realizující přístup Housing First[2] a práce s těmito klienty vyžaduje často intenzivní a komplexní přístup. Senioři jsou naopak cílovou skupinou sociálního bydlení, která je často opomíjena, a proto se specifikům práce se seniory věnujeme v tomto článku. Co se týče poslední cílové skupiny, téma je zde zařazeno vzhledem k jeho aktuálnosti.
Pokud by vás zajímaly informace o dalších cílových skupinách sociálního bydlení, jejich specificích a práci s nimi, můžete se o nich dočíst v Metodice sociální práce v sociálním bydlení (MPSV), ze které byl mj. čerpán také tento článek.
Lidé s duální diagnózou
Duální diagnóza je stav, kdy má klient diagnostikované psychiatrické onemocnění a souběžně závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, případně na patologickém hráčství. Tito lidé mají v mnoha případech omezené šance získat byt a následně si ho udržet, pokud jim není poskytována adekvátní podpora. Značnou bariéru představují také finanční prostředky z důvodu snížené schopnosti pracovat na plný úvazek. Podpora této cílové skupiny v bydlení vyžaduje znalosti v oblasti péče o duševní zdraví i závislostí. Rozsah péče závisí zejména na míře klientovy soběstačnosti a také na tom, zda je jeho stav stabilizovaný. U této cílové skupiny je také zvýšené riziko stigmatizace.
Na začátku spolupráce je proto potřeba otevřít téma závislosti a v případě potřeby odkázat klienta na pomoc adiktologa. U klientů, u kterých lze užívání drog v minulosti označit za problémové nebo závislé, je důležité zaměřit se na podporu celkové změny v životě klienta, a to z toho důvodu, že problémové či závislé chování již pravděpodobně negativně ovlivnilo většinu životních oblastí, například právě bydlení, ale třeba také partnerské a rodinné vztahy, práci či volný čas.
Sociální pracovník by měl u klienta podporovat důvěru v možnost změny a sebedůvěru ve schopnosti klienta změny dosáhnout. Jednou z metod, kterou lze využívat při práci s lidmi s duální diagnózou, je forma motivačních rozhovorů, neboť motivaci je možné účinně ovlivňovat právě i dobře vedeným rozhovorem. Více o motivačních rozhovorech se můžete dozvědět z našeho webináře zde.
Zkušenosti Miroslava Giljana, terapeuta a sociálního pracovníka z organizace Progressive o. p. s., která poskytuje odborné sociální služby osobám ohroženým užíváním návykových látek a spolupracující také např. s Magistrátem hl. města Prahy, si můžete přečíst zde. Organizace Progressive ubytovává ve svých sociálních bytech velký počet lidí s duální diagnózou. Z jejich zkušeností mohou čerpat i další obce a přemýšlet tak nad otázkou poskytnutí sociálního bydlení s podporou této cílové skupině.
V souvislosti s touto cílovou skupinou je důležité také zmínit projekty a programy Housing First, které jsou určeny nejohroženějším skupinám osob bez domova, do které spadají právě i lidé s duální diagnózou. Tento specifický přístup řešení bytové nouze je založen na myšlence, že bydlení je základní lidské právo a důstojný domov je základním předpokladem pro kvalitní život.
Pokud by vás téma duálních diagnóz zajímalo podrobněji, navštivte náš Youtube kanál, kde na toto téma promluvily Johana Růžková (BONA, o. p. s.) a Markéta Dolejší (Magdaléna, o. p. s.) a přečtěte si metodiku Podpora lidí s duální diagnózou.
Senioři
Ze Zprávy o vyloučení z bydlení pro rok 2021 vyplývá, že počet seniorů a seniorek v bytové nouzi roste. Například nejčastěji v ubytovnách dlouhodobě pobývá min. 5,5 tisíc lidí starších 65 let+, to je až 20 % všech domácností, a významná část seniorů se dostává do bytové nouze právě až ve stáří. Také bylo zjištěno, že 110 až 150 tisíc seniorských domácností je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení. Je tedy zřejmé, že podpora sociálního bydlení a sociální práce pro tuto cílovou skupinu je velmi potřebná.
Zásadním a výchozím bodem při práci se seniory je citlivý přístup, orientace na lidskou důstojnost a navození pocitu bezpečí v každodenním životě. Pro práci se seniory je důležitá také práce s nejbližším okolím, nejčastěji s rodinou, která často zařizuje vše potřebné v souvislosti například se zajištěním péče, pokud je jí potřeba. Mezi nejzávažnější problémy seniorů lze zahrnout snižující se mobilitu, zvyšující se ztrátu fyzických i psychických schopností, riziko institucionální izolace, riziko osamocení a riziko zneužití důvěry.
V případě podpory bydlení u seniorů je důležité vymezit rizika a situace, které mohou vést ke ztrátě bydlení osob seniorského věku (často jsou kombinovány, případně jedna vyvolává druhou a navzájem se posilují). Jedná se jak o rizika vycházející z nedostatku finančních prostředků a neplnění finančních popř. nefinančních závazků spojených s bydlením, ale také riziko sociální izolace a menší orientace v komplexnosti bytové problematiky (smlouvy, elektronické bankovnictví, změny závazků apod.).
Při zjištění nedostatku finančních prostředků v domácnosti seniora je dobré dále zjistit, zda senior uplatnil všechny své existující nároky v rámci sociálního systému, tedy nároky na dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení), na dávky související s jeho zdravotním stavem (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na péči) či na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), případně na další dávky v závislosti na jeho specifickou životní situaci. V případě, že nastane situace, kdy jsou u seniora zjištěny dluhy na nájemném, je vhodné pokusit se dojednat splátkový kalendář, a také se velmi osvědčuje obrátit se na poskytovatele odborných sociálních služeb v oblasti dluhového poradenství.
Důležité je proto při práci se seniory síťování a spolupráce s dalšími podporujícími aktéry, ať už se jedná o sociálních služby (osobní asistence, pečovatelská služba apod.), zdravotníci a zdravotnická zařízení, odborné poradenství (např. dluhové) či rodinu seniora.
Uprchlíci
I v kontextu současné válečné situace, která se děje na Ukrajině, se zaměříme na lidi, kteří prchají ze své rodné země, neboť se ve svém státě necítí bezpečně. Na základě Úmluvy o právním postavení uprchlíků – Ženevská konvence (mezinárodní dohoda vypracovaná na půdě Organizace spojených národů v roce 1951) a ostatních mezinárodních smluv je Česká republika povinna zabezpečit základní životní potřeby, důstojnou existenci a zajistit žadatelům o mezinárodní ochranu sociální služby od zahájení řízení o mezinárodní ochranu až po jeho ukončení.
V souvislosti s válkou na Ukrajině občanům Ukrajiny nebyla poskytována mezinárodní ochrana, jak to bývá standardně, ani se nedoporučovalo žádat o azyl, protože toto řízení by bylo zdlouhavé. Byly proto přijaty jiné právní předpisy a občanům Ukrajiny je aktuálně poskytována dočasná ochrana. Podrobné informace lze získat v zákoně o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace[3], v zákoně o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace[4], v zákoně o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace[5], v Nařízením vlády o příspěvku pro solidární domácnost[6], a v Usnesení vlády České republiky č. 313 o přijetí krizového opatření k zajištění poskytování sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu[7].
Sociální služby jsou pro lidi prchající ze svého domova po celou dobu azylové procedury i po udělení azylu poskytovány jak sociálními pracovníky ve státní správě, tak sociálními pracovníky nevládních organizací. Nejčastěji řešené oblasti problémů této cílové skupiny jsou ubytování, zaměstnání, zdravotní péče, sociální zabezpečení a vzdělávání.
Nejčastější formou pomoci pro uprchlíky je sociálně právní poradenství, které je bezplatně poskytováno žadatelům a azylantům v zařízeních Správy uprchlických zařízení, ale také klientům žijícím v soukromí/ standardním bydlení. Další pomocí může být materiální pomoc, např. lze využít k pokrytí některých potřeb zdroje nábytkových a potravinových bank. Více o využití nábytkových bank se můžete dozvědět zde a informace o potravinové pomoci najdete zde.
Pro komunikaci s klienty cizinci, kteří nedostatečně ovládají český jazyk, doporučujeme využít služeb komunitních tlumočníků nebo interkulturních pracovníků, kteří poskytují kvalifikované tlumočení při jednání mezi cizinci a veřejnými institucemi. Komunitní tlumočník obousměrně převádí projevy dvou účastníků komunikace, kteří by spolu jinak komunikovat nemohli kvůli jazykové a kulturní bariéře. Tento pracovník je nestranný a nesmí tlumočit ve prospěch žádné ze stran, musí dodržovat zásady etického kodexu a jeho úkolem je výhradně tlumočení, proto není vhodné žádat po něm cokoliv jiného.
Organizací, které se snaží pomáhat uprchlíkům a cizincům, není málo. Kontakty můžete najít zde. Jednou z organizací je například Poradna pro integraci, která poskytuje sociální a právní poradenství, češtinu pro cizince, tlumočnické služby, dále sociokulturní kurzy, multikulturní aktivity a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Tato poradna se nachází na Praze 1 a v Ústí nad Labem.
Ať už se jedná o sociálního pracovníka, který spolupracuje s uprchlíkem v rámci sociálního bydlení nebo samostatně, musí být v komunikaci s tímto klientem empatický, citlivý, trpělivý a respektovat kulturní odlišnosti, např. požadavek klientky jednat se sociální pracovnicí – ženou z náboženských důvodů apod. Pokud je to možné, je samozřejmostí takovému požadavku vyhovět a předat klientku sociální pracovnici ženě. V případě, že sociální pracovník není schopen klientovi v rámci týmové spolupráce v organizaci zajistit potřebnou službu, spolupracuje s dalšími nestátními neziskovými organizacemi, státními subjekty, dobrovolníky a podporovateli.
Tento článek byl čerpán z Metodiky sociální práce v sociálním bydlení. Metodika vám může být zaslána v tištěné podobě.
Další použité zdroje:
[1] Aktivní naslouchání je způsob, při kterém nejen registrujeme, co druhý říká, ale současně jej povzbuzujeme ke sdělování informací, volnému vyjadřování myšlenek, představ, názorů a postojů neverbálními i verbálními prostředky. Aktivním nasloucháním získáváme potřebné informace a současně ověřujeme vzájemné pochopení.
[2] Housing First neboli „Bydlení především“ je nejznámější příklad přístupu Housing Led, který představuje efektivní přístup při řešení bezdomovectví. Více se o Housing First dozvíte zde.
[3] Zákon č. 65/2022 Sb.
[4] Zákon č. 66/2022 Sb.
[5] Zákon č. 67/2022 Sb.
[6] Nařízení vlády č. 73/2022 Sb. a č. 205/2022 Sb.
[7] Usnesení č. 84/2022 Sb.