Ocitli jste se ve složité situaci a hrozí vám ztráta bydlení?

Více informací

Cílové skupiny

Cílovými uživateli sociálního bydlení jsou osoby bez domova dle typologie ETHOS, které jsou podle životní situace:

Tato typologie byla vyvinuta Evropskou organizací pracující v oblasti bezdomovectví FEANTSA a byla zveřejněna v roce 2005. Na základě stanoviska Evropské observatoře byly definovány tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení definice bezdomovectví:

„Mít domov může být chápáno jako: mít slušné obydlí (prostor) způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména), mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) a mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní nárok (právní doména).“

Tabulka: ETHOS – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR (zdroj: Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025)

Koncepční kategorie
Operační kategorie
Forma bydlení
Generická (druhová) definice
Národní subkategorie
*
BEZ STŘECHY
1 Osoby přežívající venku
1.1 Veřejné prostory nebo venku (na ulici)
Osoby přežívající na ulici nebo ve veřejně přístupných prostorách bez možnosti ubytování
1.1.1 Osoby spící venku (např. ulice, pod mostem, nádraží, letiště, veřejné dopravní prostředky, kanály, jeskyně, odstavené vagony, stany, garáže, prádelny, sklepy a půdy domů, vraky aut)
b
2 Osoby v noclehárně
2.1 Noclehárna
Osoby bez obvyklého bydliště, které využívají nízkoprahové noclehárny
2.1.1 Osoby v nízkoprahové noclehárně
2.1.2 Osoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek
b
b
BEZ DOMOVA
3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce
3.1 Azylový́ dům pro bezdomovce
Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním
3.1.1 Muži v azylovém domě
3.1.2 Ženy v azylovém domě
3.1.3 Matky s dětmi v azylovém domě
3.1.4 Otcové s dětmi v azylovém domě
3.1.5 Úplné rodiny v azylovém domě
3.1.6 Osoby v domě na půli cesty
b
b
b
b
3.2 Přechodná ubytovna
Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení
3.2.1 Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení)
3.2.2 Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu
b
b
3.3 Přechodné podporované ubytování
Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou
3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje
a
4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy
4.1 Pobytové zařízení pro ženy
Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím
4.1.1 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese
4.1.2 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě
a
a
5 Osoby v ubytovnách pro imigranty
5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl)
Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu imigrace
5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních
a
5.2 Ubytovny pro migrující pracovníky
Osoby v ubytovnách pro migrující pracovníky
5.2.1 Migrující pracovníci – cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení)
a
6 Osoby před opuštěním instituce
6.1 Věznice a vazební věznice
Bez možnosti bydlení po propuštění
6.1.1 Osoby před opuštěním věznice
a
6.2 Zdravotnická zařízení
Zůstává déle z důvodu absence bydlení
6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení
a
6.3 Zařízení pro děti
Bez možnosti bydlení
6.3.1 Osoby před opuštěním dětské instituce
6.3.2 Osoby před opuštěním pěstounské péče
a
a
7 Uživatelé dlouhodobější podpory
7.1 Pobytová péče pro starší bezdomovce
Senioři a osoby invalidní dlouhodobě ubytované v azylovém domě
7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě
b
7.2 Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce
Dlouhodobé bydlení s podporou pro bývalé bezdomovce
7.2.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje
a
NEJISTÉ BYDLENÍ
8 Osoby žijící v nejistém bydlení
8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel
Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel
8.1.1 Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení)
8.1.2 Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení)
a
a
8.2 Bydlení bez právního nároku
Bydlení bez právního nároku, nezákonné obsazení budovy
8.2.1 Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu
8.2.2 Osoby v nezákonně obsazené budově
a
b
8.3 Nezákonné obsazení pozemku
Nezákonné obsazení pozemku
8.3.1 Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice)
b
9 Osoby ohrožené vystěhováním
9.1 Výpověď z nájemního bytu
Výpověď z nájemního bytu
9.1.1 Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu
a
9.2 Ztráta vlastnictví bytu
Ztráta vlastnictví bytu
9.2.1 Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu
a
10 Osoby ohrožené domácím násilím
10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí
Případy, kdy policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí
10.1.1 Osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy – oběti
a
NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ
11 Osoby žijící v provizorních a v neobvyklých stavbách
11.1 Mobilní obydlí
Mobilní obydlí, které není určené pro obvyklé bydlení
11.1.1 Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení)
a
11.2 Neobvyklá stavba
Nouzový přístřešek, bouda, chatrč, barák
11.2.1 Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele
a
11.3 Provizorní stavba
Provizorní stavba
11.3.1 Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace
a
12 Osoby žijící v nevhodném bydlení
12.1 Obydlené neobyvatelné byty
Bydlení v objektu označeném podle národní legislativy jako nevhodné k bydlení
12.1.1 Osoby žijící v nevhodném objektu – obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné)
a
13 Osoby žijící v přelidněném bytě
13.1 Nejvyšší národní norma definující přelidnění
Definované jako překračující nejvyšší normu podle rozměru nebo počtu místností
13.1.1 Osoby žijící v přelidněných bytech
a

* Použité zkratky v posledním sloupci – Stupeň ohrožení: a – ohrožené osoby, b – osoby bez domova

 

České obce a města poskytují sociální bydlení také dalším cílovým skupinám. Jsou to např. lidé, kteří, třebaže pobírají sociální dávky na podporu bydlení (příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení), vynakládají na bydlení významnou část svých příjmů (v českém prostředí to bývá více než 40 % disponibilních příjmů) a nejsou schopny tuto svoji obtížnou situaci řešit samy na trhu s bydlením (přestěhováním do levnějšího vhodného bydlení, prodejem vlastního bydlení a koupí nebo pronájmem vhodného bydlení). Vzhledem ke specifičnosti sociálního bydlení je vhodné zařadit do definice relevantní cílové skupiny také výši disponibilních příjmů, které zůstávají domácnostem po uhrazení nákladů na bydlení. Jako minimální hranice v kontextu České republiky se doporučuje 1,6násobek životního minima. Tato hranice se však může rozšiřovat na základě lokálních specifik a charakteristik.

Vzhledem k tomu, že kapacita obecních bytových fondů (dále i bytového fondu určeného na sociální bydlení) zpravidla neumožňuje nasytit lokální potřebu a že u některých skupin by prodleva v řešení bytové a sociální krize měla závažné důsledky (ohrožení na životě, zdraví, riziko rozpadu rodiny, riziko obtížně řešitelného sociálního propadu), je při poskytování sociálního bydlení vhodné prioritně poskytovat uvedené bydlení tzv. prioritizovaným skupinám. Tyto skupiny si určují poskytovatelé sociálního bydlení s ohledem na místní situaci, přičemž toto určení by mělo vycházet z analýz potřeb cílových skupin a stanovené priority by měly být řádně zdůvodněny.

Datum poslední aktualizace: 9. 1. 2024

Přihlaste se k odběru novinek z oblasti sociálního bydlení a magazínu
Mít domov.