Výhody existence samostatné pracovní pozice sociálního pracovníka pro sociální bydlení v obci
Koncepční část znamená existenci platné, průběžně aktualizované a vyhodnocované koncepce (včetně samotného procesu strategického plánování)[1]. V tomto článku se zaměříme na část personální stránky, a to na pozici sociálního pracovníka, který má řešit sociální bydlení.
Je nutné podotknout, že v případě sociálního bydlení je sociální práce jeho nedílnou součástí, tudíž musí být dostupné kapacity na její zajištění při realizaci této formy pomoci[2]. Řešením může být zajištění sociální práce prostřednictvím sociálního pracovníka/ce obecního úřadu (v rámci přenesené působnosti) nebo obce (v samostatné působnosti) v závislosti na typu obce, ale také je možné zahájit spolupráci s některou registrovanou sociální službou (neziskovou či příspěvkovou organizací), která sociální práci v sociálním bydlení zaštítí a zajistí. Podstatné je, aby kapacita sociálních pracovníků odpovídala množství klientů a jejich individuálním potřebám[3].
Je možné mluvit o výhodách, které sociální práce při realizaci sociálního bydlení přináší. Sociální pracovník např. nepracuje pouze s klientem, kterého podporuje v efektivním řešení náročné životní situace, ale také spolupracuje s dalšími institucemi a je důležitým článkem při plánování a realizaci sociálního bydlení jako takového.
Některé obce řeší personální zajištění oblasti sociálního bydlení tak, že rozšíří kompetence sociálního stávajícího pracovníka/ků, který již má na starosti jinou sociální agendu. Toto řešení může být komplikované, pokud tento pracovní úvazek není kapacitně dostačující pro zajištění více agend.
Za těchto okolností bývá obtížné realizovat jakoukoliv činnost v odpovídající kvalitě a v dostatečné míře. Důvodem může být např. přetíženost zaměstnanců v rámci jejich času a množství úkolů. Množství pracovních úvazků, včetně těch částečných však závisí na podmínkách konkrétní obce. Roli může hrát např. velikost obce, velikost bytového fondu, počet zájemců a klientů sociálního bydlení, jejich individuálních potřeb apod.
Naplní práce sociálního pracovníka, který řeší agendu sociálního bydlení může být např.:
- Depistáž;
- provádění sociálního šetření a posouzení bytové nouze u žadatelů a klientů sociálního bydlení;
- poskytování podpory klientům v rámci sociální práce (včetně veškerých činností, které sociální práce jako praktická odborná činnost obnáší);
- spolupráce s dalšími aktéry sociální politiky (instituce, odborná i laická veřejnost, cílová skupina);
- získávání odborných informací o řešení bytové nouze v obci i mimo obec;
- zjišťování a sledování příkladů dobré praxe mimo vlastní obec: zjišťování informací, osobní jednání, účast na odborných akcích (konference, workshopy, semináře, kulaté stoly apod.);
- spolupráce s dalšími odbory a spolupráce v rámci obce při tvorbě a aktualizaci koncepčních dokumentů v souvislosti s tématem bydlení;
- podílení se na systémovém nastavení sociálního bydlení, pravidel pro posuzování nároků na získání sociálního bytu apod.;
- spolupráce na řešení sousedských vztahů;
- další aktivity v souvislosti s agendou sociálního bydlení dle specifik konkrétní obce.
Další výhodou sociálního pracovníka je, že při poskytování sociálního bydlení poskytovatel (tedy ten kdo pronajímá byt) a klient o sobě navzájem nemusí příliš vědět. Při takovém vztahu může snadno dojít k nedorozumění s fatálními dopady (bohužel zejména na životní situaci klienta). Sociální pracovník může sloužit v tomto vztahu jako jistý prostředník, který může tlumočit jak potřeby klienta směrem k poskytovateli bydlení, tak i postoje a očekávání tohoto poskytovatele směrem ke klientovi.
Doporučujeme tedy v rámci systému sociálního bydlení vyčlenit dostatečné (samostatné) kapacity k poskytování sociální práce.
Více se o možnostech zajištění podpory formou sociální práce dočtete v tomto článku zde.
Zdroje:
- Výzkumná zpráva C: Vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálního bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následná komparace (MPSV)
- Metodika sociální práce v sociálním bydlení: Úvod do tématu sociální práce v sociálním bydlení (MPSV)
- Metodika rodinné politiky na krajské a místní úrovni: Zkrácená verze (MPSV)
- Metodika: Nevyhovující bydlení a možnosti jeho řešení (MPSV)
[1] K tématu koncepčního zajištění doporučujeme náš článek ze sekce FAQ pro obce: 16. Jak zjistit, jakou kapacitu sociálního bydlení v naší obci potřebujeme?
[2] Zde je však nutné doplnit, že spolupráce se sociálním pracovníkem má být pro klienta dobrovolnou, nikoliv povinnou složkou sociálního bydlení.
[3] Ze zkušeností 16 obcí, se kterými spolupracoval projekt MPSV Podpora sociálního bydlení, vyplývá, že „za optimální vytíženost bylo považováno kolem 10–12 domácností na sociálního pracovníka. Obce reflektovaly, že individuálně nastavená intenzita sociální práce měla na vysokou úspěšnost udržení bydlení výrazný vliv“ (Výzkumná zpráva C: Vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálního bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následná komparace, MPSV).