Příběhy zabydlených osob: Pan Lukáš

Velmi se snažil tuto oblast u sebe vyřešit a postavit se na nohy. V době, kdy jsme uzavřeli spolupráci, nebyla jeho psychika stabilní. V práci dostávala signály, že by mohl být propuštěn a situace kolem ubytovny, na které bydlel, také nevypadala nadějně. Ubytovna měla získat nového majitele a informace byly nejasné. Panu Lukášovi jsme pro jistotu doporučili podat si žádost do azylového domu, což udělal, ale s jeho psychikou to ještě víc zamávalo. Život v azylovém domě si nedokázal představit, měl pocit, že zklamal a situaci nezvládl. Klienta jsme navázali na naší terapeutku. Podpořili jsme ho v komunikaci ohledně zaměstnání a ubytovny. V den, kdy jsme panu Lukášovi nabídli prohlídku bytu, nám oznámil, že situace na ubytovně je čím dál horší a asi ho donutí k tomu, aby využil služeb azylového domu. O pár dní už jsme ale s panem Lukášem stáli v jeho pronajatém bydlení a oslavovali nastěhování. Den po oslavě pana Lukáše přijala fabrika jako kmenového zaměstance. Úřad práce mu poskytl dávku MOP na úhradu prvního nájmu a věci se začaly obracet k lepšímu. Klient nadále dochází na terapie, má stálou práci a i když je v bydlení trochu nejistý, je velmi motivovaný v tom, si bydlení udržet. Jak sám říká, bydlení mu změnilo život, je více v klidu, může si užívat volný čas, zařídit si byt podle svého. Zlepšilo se mu zdraví a spánek.

Za příběh děkujeme projektu Garantované bydlení Liberec (Návrat, o. p. s.)