Sousedství a door management – prevence problémů vztahů se sousedy

Z tohoto důvodu je potřeba řešit předcházení možných problémů a případně jejich včasné řešení, což vyžaduje, mimo jiné, jak adekvátní personální zajištění z hlediska počtu a kvalifikace sociálních pracovníků, tak i spolupráci s dalšími aktéry, zejména s majiteli bytů a Policií ČR / Městskou policií. Majitelé bytů mohou mít důležité informace ohledně vzniklých sousedských problémech, policie může mít informace o osobách či domácnostech, které mají problémy v kontextu vyhrocených sousedských neshod, domácího násilí, narušování nočního klidu apod.^[1]

Mezi sousedské problémy lze zařadit obecně porušování domovního řádu. Jedná se např. o hluk a nepořádek v domě, rušení nočního klidu, nadměrnou přítomnost cizích lidí, zamoření prostor nežádoucím hmyzem a projevy diskriminace (obvykle spíše ze strany sousedů vůči nájemníkům). Článek se zabývá situacemi, kdy sousedé mohou jevit nespokojenost s nájemníky v sociálních bytech. Nespokojenost sousedů se může projevovat formou podávání stížností na dotyčné nájemníky, tyto stížnosti však nemusí být vždy oprávněné. Také je potřeba věnovat pozornost i případným stížnostem nájemníka sociálního bytů vůči jeho sousedům.

Obecně efektivní řešení tohoto problému vyžaduje aktivní komunikaci mezi jednotlivými subjekty, kterých se daný problém týká a mají rovněž kompetence situaci řešit. Pokud majitel bytu např. nebude srozuměn s tím, že se v bytě či v domě děje nějaký problém, nebude ani moci tento problém řešit.

V případě již podaných stížností je potřeba zjišťovat, v čem přesně spočívá problém, tj. mít jasně popsané, co nájemník dělá špatně, zda a k jakým krokům v rámci řešení problému došlo (např. výjezd policie) apod.

Práce s veřejností

Při realizaci sociálního bydlení je velmi důležitým aspektem komunikace s veřejností, ke které patří i lidé žijící v sousedství sociálních bytů.^[2] S ohledem na tento faktor je potřeba relevantní informace pravidelně zveřejňovat v místních médiích a nabízet občanům možnost se aktivně zapojit do řešení místní politiky.

Veřejnost je účelné informovat tak, aby měla jasné a pravdivé informace ohledně toho, kdo může sociální byt potřebovat a odstraňovat tak různé stereotypy a obavy. Sociální bydlení doprovázené sociální prací navíc přispívá k lepším vztahům v sousedství.

Práce se sousedy

Zde se otevírá složitější otázka toho, co, zda a jak sousedům sdělit před realizací sociálního bydlení. Z jedné strany, s obyvateli je účelné mluvit o plánovaných opatřeních, která se jich mohou nějakým způsobem dotýkat. Z druhé strany, nájemníci v sociálních bytech mají práva na ochranu svých údajů a soukromí, neboť různé nálepky v souvislosti s užíváním sociálního bydlení mohou člověka předem stigmatizovat.

Problém, který je potřeba řešit, vzniká podáním oficiální stížnosti ze strany sousedů. Situace vyžaduje prošetření, rozhodnutí o opatření a následné vyjádření. Zároveň je nutné zmínit, že v této situaci je velmi důležitá komunikace mezi klíčovými odděleními. Informaci o situaci by měl obdržet bytový odbor i odbor sociálních věcí. V případě stížnosti může být vhodné nejprve nějakou dobu situaci u nájemníků sociálních bytů monitorovat, např. po dobu dvou měsíců, ale souběžně řešit, jak intenzivní podporu sociálního pracovníka klientova situace vyžaduje.

Door management – prevence problémů vztahů se sousedy

Nový nájemník v sociálním bytě by měl být velmi dobře obeznámen se svými povinnostmi jakožto nájemníka a s možnými důsledky, které mohou plynout např. z opakovaného porušování domovního řádu, pokud takový existuje. Bude-li nájemník vědět, že dodržuje vše, jak má, může mít i větší jistotu v tom, že o bydlení nepřijde. Zároveň může počítat s následky, pokud bude pravidla v rámci bydlení porušovat.

V případě již vzniklé stížnosti na klienta v sociálním bytě ze strany sousedů, je potřeba zjišťovat, zda je taková stížnost oprávněná a řešit s klientem vzniklou situaci. V rámci sociálního bydlení by měl být k dispozici sociální pracovník, který by měl být pro klienta dostupný z hlediska časové kapacity a dle individuálních potřeb tohoto klienta. Sociální pracovník a klient se mohou společně dohodnout na plánu řešení situace, ať už by se jednalo o nácvik dovedností v rámci samostatného bydlení nebo řešení samotného sporu se sousedy. V souvislosti s touto problematikou v kontextu sociálního bydlení dále představujeme téma door managementu. Door management je téma, které zatím stále ještě není v literatuře dostatečně zpracované, ale přesto je velice důležité pro udržení si bydlení a nastavení vztahů domácnosti v rámci sousedství.

Door management je významným aspektem sociální práce v sociálním bydlení, jenž se zaměřuje na užívání soukromých a společných prostor nájemníkem/klientem a jeho návštěvami ve vztahu k sousedům a ostatním spolubydlícím a dodržováním domovního řádu a pořádku. Dveře jsou v kontextu door managementu symbolem představujícím předěl mezi soukromým a společným prostorem.

Prevence a rychlé řešení narušených vztahů klienta se sousedy je zásadní pro harmonické soužití v domě a samozřejmě také pro vytvoření si nových sociálních vazeb v místě bydliště a vztahů se sousedy. Stěhování do sociálního bytu představuje pro domácnost náročný krok. Někteří klienti disponují pouze kontakty ze substandardního^[3] bydlení, tj. bydlení mimo standardní zkolaudované byty, resp. v mnoha případech z prostředí sociálně vyloučených lokalit, komerčních ubytoven a ulice. Z praxe již víme, že čím déle byl klient mimo standardní bydlení, tím náročnější a také delší proces zabydlování bude. Klient si mnohdy musí na nové prostředí i situace postupně zvykat a přizpůsobovat se jim. Riziko představují hlavně početné a dlouhodobé návštěvy, zvýšený hluk, snaha zabydleného poskytnout pomoc i svým přátelům, kteří stále bydlením nedisponují apod. V průběhu procesu zabydlování i po něm je klient podporován již zmíněným sociálním pracovníkem. V rámci spolupráce klienta a sociálního pracovníka je tedy nezbytné zaměřovat se i na aspekt door managementu. Záměrem není „tlačit" na přerušení předešlých vazeb, ale nastavení jejich udržitelného rámce, který nenaruší udržení si bydlení v sociálním bytě.

Jak již bylo řečeno, velké téma, které často vztahy klienta se sousedy komplikuje, jsou právě návštěvy. Ty patří k běžnému životu většiny lidí, jsou důležité pro udržování přátelských a rodinných vztahů a často lidem pomáhají rozptýlit pocity osamocení. Nicméně návštěvy, které jsou příjemné pro klienta, nemusí být nutně příjemnými i pro jeho sousedy. Také kvůli návštěvám může docházet k větší spotřebě energií, a to jak v bytě na náklady klienta, tak i ve společných prostorách, kde se tyto náklady rozpočítávají mezi všechny nájemce apod. Často nastává i situace, kdy se z počátku vítané návštěvy stane návštěva nevítaná (např. po hádce či jiném konfliktu). Velmi často se u klientů v sociálním bydlení stává, že některé návštěvy jsou nechtěné už od jejich začátku. Dochází k nim většinou proto, že je klient nedokáže odmítnout ze starého přátelství, solidarity nebo výčitek svědomí. Můžeme se setkat i s takovými případy, kdy klient nechtěnou návštěvu odmítnout dokáže, ale ta odmítnutí nechce akceptovat a působí hluk na chodbě či v okolí domu.

Door management je o nastavení pravidel nájemce v přijímání návštěv v bytě v souladu s občanským zákoníkem a domovním řádem, a také o schopnostech tato pravidla dodržovat a asertivně vyžadovat jejich dodržování od ostatních.

Klient by měl své návštěvy vést k dodržování stejných pravidel, jaké dodržuje on sám: ^[4]

• na chodbě se zdržovat přiměřeně dlouhou dobu s tím, že soukromé hovory by se měly odehrávat, pokud možno, mimo pozornost sousedů (ideálně v bytě, příp. před domem);

• nic neničit a neznečišťovat;

• přiměřeně interagovat s dalšími nájemci, např. vzájemné pozdravení, které může zmenšovat pochybnosti a nejistotu u druhé osoby;

• pokud dojde k nějakému incidentu návštěvy klienta s ostatními nájemníky, měla by návštěva o tomto klienta informovat;

• snažit se omezovat dlouhodobější návštěvy, pokud jsou nežádoucí či problémové.

Jelikož je otázka nastavení domácích návštěv pro každého člověka velice individuální, neexistuje jednotný návod, jak takové situace řešit.

Téma domácích návštěv je s klienty důležité otevírat už před nastěhováním, stejně tak i v průběhu bydlení. Je dobré se klientů pravidelně dotazovat, zda jim návštěvy, jejich frekvence a chování v bytě vyhovují; zda a jakým způsobem jim může být sociální pracovník v těchto otázkách oporou. Sociální pracovník prostřednictvím door managementu předchází či řeší narušení dobrých vztahů klienta se sousedy, aby snížil riziko jeho vystěhování a pomohl mu udržet si bydlení.

Zdroje:

• Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV)

• Webinář k tématu Sousedské vztahy

• Webinář k tématu Budování sousedských vztahů a řešení stížností

• Brožura Prevence a řešení sousedských stížností

• Konference – Housing First a budoucnost sociálního bydlení v ČR

Playlist webinářů k sousedskému soužití a řešení sousedských stížností: