Pavel se zabydlel a vstal z invalidního vozíku

Pavel (59 let) žil několik let se svým kamarádem na ulici a navzájem si pomáhali. O tom, jak se na ulici ocitl, mluvit nechce. Pavlův fyzický stav nebyl dobrý a postupně se zhoršoval do té míry, že se už se neobešel bez pomoci dalšího člověka. Velmi zhubl a byl odkázaný na invalidní vozík.

Pavel získal byt a podporu sociálního pracovníka v projektu sociálního bydlení v Jihomoravském kraji. Bydlení nebylo optimální, protože dům nebyl bezbariérový a neměl ani výtah. Pavel byl ale i tak šťastný, že má svůj byt. Jakmile se zabydlel, začal se jeho zdravotní stav postupně, ale výrazně zlepšovat. Díky bezpečnému prostředí, dostatečnému spánku, jídlu a hygieně se Pavel začal cítit natolik dobře, že invalidní vozík mohl vyměnit za francouzské hole a začal být znovu soběstačný. Se sociálním pracovníkem konzultuje svoje každodenní záležitosti a aktivně řeší nejen svoje zdravotní problémy a pravidelně navštěvuje lékaře.

Dle jeho slov ho bydlení baví a začal na prahu šedesátky novou etapu života.

Držíme Pavlovi palce a přejeme pevné zdraví!

S ohledem na anonymitu jsme v příbězích změnili jména, věk a další charakteristiky.