Koutek na učení a naděje na lepší život
Když Milena (35 let) potkala Tomáše (35 let), velmi si rozuměli. Začali spolu žít a vše vypadalo ideálně. Po roce vztahu se jim narodil syn a Milena byla šťastná. Plíživě, ale o to s větší intenzitou se vše začalo měnit. Milenin partner a nyní už i novopečený otec začal holdovat alkoholu a stýkat se s problémovou společností. Tomáš rodinu přivedl do velkých finančních problémů a soužití s ním začalo být nesnesitelné. Vztah Mileny a Tomáše se rozpadl.
Milena se smířila s tím, že bude „single" maminkou. Bylo pro ni ale velmi bolestné vidět vyrůstat svého synka bez otce. Po čase tedy svou situaci přehodnotila. Rozhodla se dát Tomášovi druhou šanci a odstěhovali se za ním do jižních Čech.
Opět spolu žili všichni tři jako rodina a především syn byl velmi šťastný. Finanční problémy je sice provázely i nadále, ale v rámci možností spolu fungovali dobře.
Opravdovou ránu vztahu zasadil opět Tomáš. Ukázalo se, že dlouhodobě neplatil výživné na dceru z předchozího vztahu a ani neodpracoval soudem stanovené obecně prospěšné práce. Tomáš byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Milena zůstala opět na vše sama, bez peněz a v nevyhovujícím bydlení. Se synem žili v bytě 1+0, kam se sotva vešla jedna postel, zato byla všude plíseň. Blížil se synkův nástup do první třídy a potřeba zajistit mu prostor a klid na učení. Milena začala intenzivně hledat nové bydlení. Neměla však našetřeno na kauci, tedy byt od soukromého pronajímatele byl pro ni nedostupný. Několikrát si zažádala o městský byt, ale neúspěšně. Situace byla pro Milenu stresující a zdála se být bezvýchodná.
Celá situace se změnila, až když navázala spolupráci s projektem sociálního bydlení. Nyní bydlí v hezkém bytě 1+1, kde má její syn i svůj koutek na učení. Byt jí byl přidělený díky projektu sociálního bydlení. Spolu s přidělením bytu má i oporu v místních sociálních pracovnících. Asistovali jí při podpisu nájemní smlouvy, zařízení bytu, a především při sepsání žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc. Z ní zaplatila kauci na byt. Poradili jí, jak vyřídit i další sociální dávky, které jí pomohou hradit náklady na bydlení.
Milena se stále pravidelně schází se sociálními pracovnicemi. Konzultuje s nimi cestu z finančních problémů, hledání zaměstnání, ale i synkovu školní docházku a další běžné záležitosti.
Vše běží, jak má, a proto byla Mileně po roce nájemní smlouva prodloužena. Se synem žijí v bytě spokojeně a díky stabilnímu a vyhovujícímu bydlení se zbavili své největší nejistoty a strachu. Milena získala prostor a sílu řešit ostatní těžkosti a zajistit tak synovi i sobě důstojný a lepší život. A my jim držíme palce a přejeme vše nejlepší.
S ohledem na anonymitu jsme v příbězích změnili jména, věk a další charakteristiky.