Výzkum veřejného mínění ohledně bydlení 2024
Reprezentativní výzkum veřejného mínění ukázal vysokou podporu všech oblastí, na které se zaměřuje projednávaný zákon o podpoře bydlení, jako jsou: kontaktní místa pro bydlení, motivace pronajímatelům, sociální práce aj. Společnost ppm factum research, s. r. o. pro náš projekt Podpora sociálního bydlení zpracovala analýzu, kterou dnes zveřejňujeme. Mj. potvrdil vysokou míru podpory zákona (86 %), který by se zaměřoval na sociální bydlení. Že by podobný zákon měl vzniknout i za cenu zvýšených výdajů státu si myslí 70 % populace, a to napříč voliči všech stran.
Výzkum zaměřený na názory veřejnosti ohledně bydlení se ptal tisícovky lidí na řadu témat. Od hodnotových otázek přes vlastní situaci s bydlením až po jednotlivé nástroje řešení problematiky dostupnosti bydlení a bytové nouze. Zaměřil se i na nástroje, které by mohly zlepšit dostupnost bydlení a přináší je zákon o podpoře bydlení, který prošel Poslaneckou sněmovnou ČR do druhého čtení. Přes 93 % lidí si přeje, aby v každém větším městě bylo místo kde mu pomůžou při problémech s bydlením, což zajistí nový zákon. Právě na takové kontaktní místo v obci, které by nabízelo poradenství v oblasti bydlení, by se obracelo, jak ukazuje výzkum, nejvíce občanů (84 %). Obec se vyskytuje mezi nejčastějším místem, kde by lidé hledali pomoc v případě obav o bydlení nebo nadměrných nákladů na ně. V obci by se obraceli nejčastěji na bytový (76 %) nebo sociální odbor (73 %).
„U všech oblastí a témat, která by bylo vhodné či nutné v oblasti bydlení řešit, se ukázalo, že jejich vyřešení považuje za rozhodně nebo spíše důležité většina veřejnosti. Nejčastěji považují lidé za důležité zamezit, aby děti vyrůstaly mimo své rodiny (důležité pro 95 % populace) a vyřešit problematiku obchodu s chudobou (94 %),“ uvádí Chief Analyst Stanislav Hampl ze společnosti ppm factum.
Jak analýza uvádí, řadu dalších položek považuje za důležité mezi 80 a 90 % veřejnosti. Jde o zamezení vytváření ghett, poskytnutí státních záruk soukromým majitelům bytů v případě pronájmu sociálně slabým, posílení sociálního bydlení, motivování majitelů nájemních bytů, aby je nabídli k pronájmu, a vytvoření cenových map popisujících místně obvyklé nájemné. Mezi 75 a 80 % občanů si myslí, že důležité je zakotvit, aby nájemníci, jimž se poněkolikáté prodlužuje krátkodobá nájemní smlouva, mohli automaticky získat delší nájem, zajistit, aby lidé bez domova dostali při zabydlování do bytů podporu sociálních pracovníků, aj.
„Zákon o podpoře bydlení rozhodně nevyřeší všechno. Zaměřuje se na poradenství v oblasti bydlení v každém větším městě a přináší podpůrná opatření pro lidi v bytové nouzi. Zavádí asistenci v bydlení pro ty, kteří potřebují pomoc, čímž zvyšuje šanci si kvalitní a nepředražené bydlení udržet. Bez dostatku bytů to ale fungovat nebude. Zlepšit by to měli i zprostředkovatelé, kteří nabídnou majitelům bytů ručení. Že to funguje, potvrzuje už přes 70 projektů napříč ČR, které s kolegy podporujeme. Dobrou praxi a poznatky jsme přenesli právě do zákona,“ uvádí Barbora Špicarová Stašková, hlavní garantka našeho projektu.
Vedle zákona Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje investice do obecního a nájemního bydlení. MPSV zjednodušuje systém sociálních dávek, destigmatizuje jejich čerpání a posiluje jejich motivační charakter oproti trestání, což podporuje i veřejnost (74 %). Zákon o podpoře bydlení by měla projednat dolní i horní komora Parlamentu do konce roku 2024. Jaké cílové skupiny by měly být podporovány tímto zákonem, zda by mělo být bydlení lidským právem nebo další názory veřejnosti najdete v závěrečné zprávě z výzkumu.
Doplňující informace k výzkumu:
Společnost ppm factum research, s. r. o. realizovala v období 6. – 14. 6. 2024 pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na názory veřejnosti ohledně bydlení.
Šetření proběhlo formou reprezentativního dotazníkového šetření mezi českou veřejností starší 18 let (1 000 osob). Část dotazování proběhla online na CAWI panelu respondentů – 750 osob, část byla provedena telefonicky (CATI) – 250 osob. Jednalo se o sběr dat na základě kvót podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti obce.