Na interaktivní mapě níže jsou jednotlivými body vyznačeny obce, které ve spolupráci s MPSV pilotně ověřují lokální systémy sociálního bydlení dle Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025.

Kliknutím na konkrétní bod v mapě zobrazíte základní informace o daném projektu.

Více informací pak naleznete v jednotlivých záložkách pod mapou.

GPS souřadniceTitle (po najetí)Label (po kliknutí)Text v seznamu
49.2002211, 16.6078411 Brno

Brno

Název projektu: Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Brně

Kontaktní osoba: Mgr. Renata Haráková, garantka lokální koncepce sociálního bydlení,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 7Brno

Doba realizace projektu: 1. dubna 2017–31. března 2020

Shrnutí

Cíle:

  • hlavní cíl projektu - vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení ve městě Brně na základě testování přidělování sociálních bytů (50 sociálních bytů pro žadatele bez potřeby komplexní sociální podpory každý rok a k tomu každý rok 5 – 30 sociálních bytů pro žadatele s potřebou komplexní sociální podpory) a poskytnutí bydlení a sociální podpory formou Housing first v 65 domácnostech (50 jednotlivců bez domova a 15 mladých dospělých bez domova po opuštění institucionální péče),
  • vytvoření týmu 7 pracovníků vyškolených a zkušených v sociální podpoře zaměřené na oblast bydlení,
  • nastavení efektivního systému řešení bezdomovectví ve městě Brně s individuálním přístupem k potřebám klientů a různých cílových skupin (zdravotně znevýhodnění občané, početné rodiny, osaměle žijící senioři, osoby s nízkými příjmy ze zaměstnání a další).

Problémy obce:

  • cca 15 000 osob potýkající se s problémem sociálního vyloučení,
  • nedostatečné kapacity azylových domů a absence azylových domů pro celé rodiny,
  • dlouhodobé bezdomovectví (řada osob na ulici 20 a více let a neustálá migrace rodin s dětmi mezi ubytovnami, azylovými domy, byty příbuzných a známých a nevyhovujícími byty v sociálně vyloučených lokalitách a s krátkodobými nájemními smlouvami).

Příčiny problémů:

  • rostoucí ceny nájmů a vysoká poptávka po nájemním bydlení,
  • velký počet komerčních ubytoven a byznys s chudobou,
  • překážky (zejména finanční nedostupnost) a diskriminace v přístupu k bytům na soukromém trhu.

Očekávané změny:

  • min. 115 domácností získá bydlení v sociálních bytech,
  • nastavení fungujícího systému sociálního bydlení, který zajistí přidělování sociálních bytů i v dalších letech,
  • kvalitní sociální podpora s náležitou intenzitou a zaměřením na bydlení a jeho dlouhodobé udržení,
  • úzká spolupráce klíčových institucí v otázce bydlení (bytový a sociální odbor města a městských částí, orgány sociálně právní ochrany dětí a mládeže, úřad práce, neziskové organizace)

Popis a specifika oblasti bydlení

Rapid re-housing:

Město Brno má zkušenost s projektem Rapid re-housing, který byl zahájen 1. dubna 2016 a v rámci kterého získalo bydlení 50 rodin s dětmi. Zabydlení rodin předcházelo sčítání rodin s dětmi v bytové nouzi, které proběhlo během jediného týdne v počátku projektu. Do sčítání se zapojili pracovníci Odboru sociální péče a dalších poskytovatelů sociální péče ve městě Brně a dobrovolníci z dalších měst České republiky a Slovenska. Více než 50 osob tak během 5 dnů navštívilo azylové domy a ubytovny, jejichž obyvatelé tvořili asi 60 % všech sečtených rodin. Bytová nouze rodin s dětmi byla dále spojena s byty ve špatném technickém či hygienickém stavu, s přebýváním u příbuzných a známých, s bydlením bez nájemní smlouvy a s přelidněnými domácnostmi. Informace o jednotlivých rodinách vycházely od Úřadu práce, pracovníků SPOD a sociálních pracovníků Magistrátu města Brna a neziskových organizací. Sčítání v dubnu 2016 přineslo následující zjištění: v Brně se v bytové nouzi nachází min. 421 rodin, v nich je 870 nezletilých dětí a 20 % z těchto rodin se s bezdomovectvím potýká déle než 20 let. Z celkového počtu 421 rodin bylo 50 vylosováno, získalo sociální byt a intenzivní sociální podporu (souhlasili s návštěvou sociálního pracovníka min. 1x týdně). Indikátorem úspěšnosti však není přidělení bytu, ale jeho udržení, tedy to, že jim bude nájemní smlouva po roce prodloužena. K 31. prosinci 2017 se nájemní smlouva prodlužovala u 31 domácností, u 30 z nich byla prodloužena. Zbylá prodloužení se očekávají v 1. polovině roku 2018.

Housing first:

V rámci Pilotního testování koncepce sociálního bydlení v Brně byl zahájen program Housing first, který zavádí obdobný přístup jako předchozí projekt pro další cílovou skupinu. Projekt se zaměřuje na jednotlivce a počítá s 50 byty pro dospělé jednotlivce (příp. páry) a s 15 byty pro mladé dospělé po opuštění institucionální péče. Tím, že se jedná o lidi, kteří jsou bezdětní nebo nemají děti v péči, potýkají se s daleko větší mírou bezdomovectví. Často se jedná o lidi přebývající dlouhodobě na ulici či přespávající na noclehárnách a vyžadují tak intenzivní sociální podporu od samého počátku, prvním krokem při zajištění bydlení bývá např. zajištění občanského průkazu a stabilního příjmu. Zatímco u rodin s dětmi je po bydlení nejčastěji řešenou zakázkou vzdělávání dětí, u lidí bez domova je potřeba napojení na zdravotnická zařízení, protože se často potýkají s celou řadou zdravotních problémů a omezení. Dosud získalo v rámci projektu bydlení 25 jednotlivců (příp. párů), kteří byli vybráni z 200 žadatelů. Protože lidí, kteří bydlení potřebují, je mnohem více než bytů, byly na příjem žádostí vyčleněny pouze 3 dny. Během nich se žadatelé mohli obracet na Oddělení sociálních kurátorů, o čemž byli předem informováni všichni poskytovatelé sociálních služeb, kteří s klienty bez domova spolupracují. Z prvních 200 žadatelů bylo následně expertním týmem vybráno 25 s možností získat od města sociální byt. Upřednostňovány byly těhotné ženy, lidé s vážnými zdravotními problémy a motivací ke spolupráci. V prvním pololetí 2018 se chystá přidělení dalších 10 sociálních bytů.

Sociální byty pro žadatele s potřebou komplexní sociální podpory a bez ní:

1. října 2017 vstoupila v platnost nová Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna, která nově zavádějí dvě kategorie sociálních bytů. Na rozdíl od předešlých projektů se jedná o systémové řešení a žadatelé si žádosti mohou podávat průběžně. Pro obě kategorie byla schválena kritéria, která mají pomoci určit pořadí žadatelů. V případě žadatelů s potřebou komplexní sociální podpory je zohledňováno zejména zdraví a věk dětí, v případě žadatelů bez potřeby komplexní sociální podpory je zohledňována především výše příjmů. Sociální byty jsou definovány max. výší příjmů za posledních 12 měsíců před podáním žádosti a mírou podpory, kterou žadatelé potřebují. V rámci projektu Pilotního testování koncepce sociálního bydlení v Brně se počítá s přidělováním 50 sociálních "bytů bez podpory". Počet "bytů pro lidi s podporou" by měla každoročně stanovovat Rada města Brna. Od 1. října si občané města podávají žádosti o "sociální byt s podporou" a 3 sociální pracovníci se věnují sociálnímu šetření u cca 50 žadatelů, které má za cíl prokázat bytovou nouzi a určit pořadí žadatelů podle schválených kritérií. Tito pracovníci budou následně poskytovat komplexní sociální podporu při přidělení sociálního bytu. Kromě sociálních bytů město provozuje městskou ubytovnu pro cca 50 domácností (matky či otcové samoživitelé) a prostupné bydlení, v rámci kterého je poskytováno 38 bytů po dobu 1 – 3 let. Část jejich obyvatel následně získá též možnost bydlet v obecním bytě.

Všechny projekty a programy budou zahrnuty do Koncepce sociálního bydlení ve městě Brně a v rámci projektu Pilotního testování koncepce  vyhodnoceny z hlediska efektivity, úspěšnosti a adekvátnosti pomoci vzhledem k potřebám obyvatel města Brna.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení města Brna v souladu s Koncepcí sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025 a poskytování sociálního bydlení bytovou nouzí ohroženým obyvatelům za podpory ze strany sociálních pracovníků města.

Zajištění úspěšnosti projektu je podpořeno spoluprací s pracovníky systémového projektu "Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend" Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Spolupráce přináší městu Brnu metodickou oporu, konzultace v sociální a právní oblasti, poradenství v oblasti dotačních titulů, zpracování analýz a evaluace, zprostředkování kontaktu s dalšími městy, sdílení příkladů dobré praxe a možnost čerpat inspiraci ze zahraničí.

Realizační tým

Projekt je realizován v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. K realizaci těchto projektů bylo na Odboru sociální péče Magistrátu města Brna vytvořeno Oddělení sociálního začleňování, které realizuje projekty v 6 oblastech. Kromě bydlení se věnuje rodině a zdraví, tématu zaměstnanosti, bezpečnosti a prevenci kriminality, vzdělávání a cizincům. Zodpovědnou osobou v rámci Projektu pilotního testování koncepce sociálního bydlení je garantka lokální koncepce, která má na starost vedení tři sociálních pracovníků, zajišťujících sociální šetření a následnou sociální podporu v obecních bytech, a pod kterou dále spadá tým Housing first, který poskytuje intenzivní podporu 65 lidem bez domova a je tvořen vedoucí týmu a 5 sociálními pracovníky. Projekt probíhá ve spolupráci s expertem na sociální bydlení a zahraniční praxi, s metodičkou projektu a dalšími odborníky.

 

Zpracovala: Mgr. Renata Haráková
Odbor sociální péče
Oddělení sociálního začleňování
Garantka lokální koncepce sociálního bydlení
Magistrát města Brna

 

Uvedeno: leden 2018

50.4604756, 13.4177856 Chomutov

Chomutov

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v Chomutově

Kontaktní osoba: Petra Fialová, DiS., garantka lokální koncepce sociálního bydlení,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 2Chomutov

Doba realizace projektu: 1. 3. 2017–28. 2. 2020

Popis obce a projektu

Složení realizačního týmu:

Administrativní tým je složen z finančního a projektového manažera. Odborný realizační tým je složen z garanta lokální koncepce a dvou sociálních pracovníků.

Počet vyčleněných bytů pro projekt:

Pro účely pilotáže město zajistí 10 kvalitních, nesegregovaných a finančně dostupných bytů.

Velikost bytů – 7x byt o velikosti 2+1, 2x byt o velikosti 3+1, 1x byt o velikosti 1+1.

Co je cílem projektu:

Cílem je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení v Chomutově na lokální úrovni, který bude nastaven dle principů Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025. Pilotnímu ověření implementace bude předcházet zpracování lokální Koncepce sociálního bydlení v Chomutově. Pro účely pilotáže bude zajištěno 10 sociálních bytů a také návazné služby, které budou domácnostem k dispozici podle jejich potřeb a preferencí. Bude se jednat o zabydlení metodou Housing First. Bude poskytovaná podpora prostřednictvím aktivit zaměřených na prevenci ztráty bydlení.

Jaké změny jsou v důsledku projektu očekávány:

Realizací projektu bude v Chomutově nově nastaven systém sociálního bydlení a bude nastavena systematická, efektivní a dlouhodobě udržitelná politika sociálního bydlení, díky které dojde k integraci sociálně vyloučených skupin a ke zlepšení kvality života domácností ohrožených chudobou. Koncepce sociálního bydlení bude sloužit ke zvýšení dostupnosti bydlení pro všechny osoby, které jsou nyní bez domova, žijí v nejistých či nevyhovujících podmínkách, a ke zvýšení schopnosti udržet si bydlení u těch osob, které bydlení mají, ale jsou ohroženy jeho ztrátou.

Problémy v obci:

V Chomutově se neustále zvyšuje počet sociálně vyloučených obyvatel. Žije zde asi 6300 sociálně vyloučených obyvatel. Sociálně vyloučené lokality se v Chomutově vyskytují především na sídlištích a v oblastech, kde se nachází ubytovny. V těchto lokalitách existuje vysoká míra nezaměstnanosti, ve větší intenzitě se zde projevují problémy s výskyty rizikových jevů jako je prostituce, gamblerství, trestná činnost, drogová závislost či alkoholismus, vandalismus atd. Občané se dostávají do dluhové pasti, což se projevuje v kvalitě bydlení.

Problémy v obci ve vztahu k bydlení: velká migrace uvnitř města, bariéry v oblasti bydlení (vysoké nájmy, požadované kauce, diskriminace apod.), ubytovny neslouží jen k přechodnému ubytování, z některých z nich se stala místa dlouhodobého bydliště sociálně slabšího obyvatelstva.

Proč obec vstoupila do projektu:

Podle zpracované Analýzy je na území města Chomutova poměrně velké množství sociálně vyloučených lokalit, ubytoven a osob, které mají nižší kvalitu bydlení, osob sociálně vyloučených a osob, kterým hrozí ztráta bydlení. Je zde mnoho příjemců, kteří pobírají dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Důvodem realizace projektu je zájem města koncepčně řešit a aktivně přistupovat k problematice bydlení a funkčně nastavit systém sociálního bydlení pro všechny cílové skupiny.

Co projekt pomůže řešit a co v něm bude obec konkrétně realizovat:

V rámci pilotáže nastavujeme procesy a spolupráci různých aktérů, chceme nastavit funkční systém sociálního bydlení pro občany města. Důležitou roli zde vidíme u sociálních pracovníků, kteří budou intenzivně spolupracovat s domácnostmi, hlavní cíl povede k udržení stabilního bydlení. Vytvořením koncepce chceme zmírnit podmínky pro získání sociálního bytu a odstranit bariéry v oblasti bydlení. Součástí projektu bude evaluace vyhodnocení procesu realizace a zhodnocení dosažených výsledků, navázání spolupráce s pracovníky projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend, vzdělávání pracovníků a přenos dobré praxe ze zahraničí.

 

Zpracovala: Petra Fialová, DiS.
Odbor sociálních věcí
Oddělení terénní sociální práce
Garantka lokální Koncepce sociálního bydlení
Magistrát města Chomutova

 

Uvedeno: prosinec 2017

49.1440447, 15.0030078 Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec

Název projektu: Pilotní ověření sociálního bydlení v J. Hradci

Kontaktní osoba: Bc. Daniel Rosecký, garant lokální koncepce,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Mgr. Zdeňka Šindelářová,
vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ J. Hradec, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 2Jindřichův Hradec

Doba realizace projektu: 1. 3. 2017–28. 2. 2020

Shrnutí

Cíle:

Hlavním cílem projektu je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení nastaveného dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025 (dále jen Koncepce sociálního bydlení ČR) na lokální úrovni.  Bude vytvořena lokální koncepce sociálního bydlení a bude probíhat její pilotní ověření.

Dalším cílem projektu je také poskytnout lidem ohroženým sociálním vyloučením v souvislosti s bytovou nouzí odpovídající bydlení (po dobu realizace projektu bude poskytnuto bydlení v 10 vybraných bytech). V rámci projektu bude za spolupráce s MPSV docházet ke sdílení informací relevantních pro přípravu metodik sociální práce a systému sociálního bydlení a jejich následného testování. V rámci projektu bude poskytována zpětná vazba na již hotové metodiky a budou navrhovány úpravy vedoucí k jejich zlepšení.

Problémy obce:

  • Narůstající  počet lidí ohrožených sociálním vyloučením
  • Migrace osob
  • Nedostatečný počet sociálních bytů v bytovém fondu města

Příčiny problémů:

  • Zadluženost obyvatelstva, neschopnost hradit pravidelně nájemné a splácet dluhy,
  • dlouhodobá nezaměstnanost
  • privatizace bytového fondu

Očekávané změny:

Projekt přispěje k systémovému ověření inovativních forem soc. služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osob bez domova (dle definice ETHOS), osob ohrožených ztrátou bydlení a osob vynakládajících nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. Dojde ke zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí u osob ohrožených sociálním vyloučením.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristiky města:

Město Jindřichův Hradec se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje, na přechodu mezi Třeboňskou pánví a Českomoravskou vrchovinou. Okres Jindřichův Hradec sousedí s jihočeskými okresy České Budějovice a Tábor, s okresy Pelhřimov, Jihlava a Třebíč kraje Vysočina a jihomoravským krajem Znojmo. Jeho jižní hranice je státní hranicí s Rakouskem. Jede se o druhý největší okres v České republice podle rozlohy.

Město Jindřichův Hradec je obcí s rozšířenou působností. Současně ovšem vykonává činnost pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu základního typu. Správní obvod ORP zahrnuje 58 obcí a POÚ 55 obcí.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Populace města se vyznačuje regresivní věkovou strukturou, v obyvatelstvu má významné postavení post reprodukční kategorie obyvatel (tj. obyvatelé starší 65 let) oproti dětské složce populace (0-14 let) . Tento typ populace převažuje v Jindřichově Hradci od roku 2009, kdy v roce 2017 činil index stáří 125,4. Podle Českého statistického úřadu byl počet obyvatel v Jindřichově Hradci k 31.12.2014 21 659 obyvatel.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

V oblasti školství působí na území města 5 mateřských, 6 základních škol, dále Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Základní umělecká škola, 5 středních škol a Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Na základních školách je zaznamenáno snížení počtu žáků na 2. stupni, kam nyní docházejí populačně slabší ročníky. Na 1. stupni se pokles žáků zastavil a dochází k mírnému nárůstu žáků. Průměrný počet žáků na jednu třídu v základních školách v J.Hradci je 23,48.

Zaměstnanost obyvatel města přímo ovlivňují faktory jako hospodářský růst či pokles, sezónní zaměstnání, utlumení či zánik některých odvětví, pohyb obyvatelstva nebo možnosti dojíždění za zaměstnáním do jiných měst . V průběhu měsíce ledna se zvýšila celková nezaměstnanost z 1445 na 1703 evidovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných k 31.1.2018 se zvýšil na 2,9 %.

Bydlení:

Ke dni posledního sčítání lidu bylo na území města evidováno celkem 3481 domů a 9756 bytů, z čehož bylo téměř 88% domů a téměř 89% bytů obydlených. Necelých 71% vlastnily soukromé osoby, 2% domů bylo ve vlastnictví států a zbytek domů vlastnila družstva nebo byla ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. V Jindřichově Hradci je 135 bytů, které jsou vedeny jako ,,sociální“, a dále 23 bytů se sníženou kvalitou v ul. Nežárecká 122/IV a 8 bytů v ul. Nežárecká 115/IV (celkem 166 bytů). Za období poloviny roku 2013 – 2016 bylo na tyto byty podáno celkem 179 žádostí.  Přiděleno jich bylo za sledované období 69 . OSV při MěÚ Jindřichův Hradec i jednotliví poskytovatelé sociálních služeb registrují několik desítek rodin, které bytovou problematiku řeší a byly by vhodnými nájemci městského bytu.

Sociálně vyloučené lokality:

Město J. Hradec je městem s velmi nízkým počtem sociálně vyloučených lokalit. Dle Gabalovy analýzy byla v minulosti ve městě pouze jedna sociálně vyloučená lokalita.

Cíl projektu

Hlavním cílem projektu je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení nastaveného dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 - 2025 (dále jen Koncepce sociálního bydlení ČR) na lokální úrovni. K zajištění metodické podpory bude navázána úzká spolupráce s pracovníky projektu "Sociální bydlení - metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend" (dále jen projekt "Podpora sociálního bydlení") Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). V rámci spolupráce bude mimo jiné zajištěn přenos dobré praxe ze spolupracujících evropských zemí, školení sociálních pracovníků projektu a obce a vzájemná výměna informací týkajících se průběhu implementace systému sociálního bydlení v obcích.

Cílem projektu je také poskytnout lidem ohroženým sociálním vyloučením v souvislosti s bytovou nouzí odpovídající bydlení. V rámci projektu bude za spolupráce s MPSV docházet ke sdílení informací relevantních pro přípravu metodik sociální práce a systému sociálního bydlení a jejich následného testování. V rámci projektu bude poskytována zpětná vazba na již hotové metodiky a budou navrhovány úpravy vedoucí k jejich zlepšení. Projekt bude provázán s aktivitami, které budou cílové skupiny informovat o tom, co to sociální bydlení je, komu je určeno, jaké jsou jeho výhody (pro jedince i společnost) a jaké jsou jeho podmínky.

Problémy v obci

Problémem v J. Hradci je narůstající počet lidí zcela bez domova. Velmi častým jevem je ztráta bydlení v důsledku nehrazení nájemného, vysoké zadluženosti. Lidé, kteří tímto způsobem ztratí bydlení, často jako náhradní řešení volí bydlení u příbuzných, přátel. Pokud však není nikdo z blízkých, který jim v dané situaci nabídne bydlení, zůstávají zcela bez střechy nad hlavou. V J. Hradci se zdržují lidé nejen z celého okresu J. Hradec, ale i z ostatních míst České republiky. Důvodem je častá migrace osob dlouhodobě nezaměstnaných, které cestují po různých městech České republiky a vždy dočasně bydlí na některé z ubytoven. Počet těchto osob narůstá. Sociální práce s nimi je velmi náročná. Situaci komplikuje i fakt, že tito lidé nejsou ochotni přijmout některá pravidla a mnohdy je jejich společenské chování a jednání za hranicí zákonných norem. 

Dalším negativním faktorem v těchto situacích je i nedostatek sociálních pracovníků, kteří by se individuálně a intenzivně věnovali osobám v bytové a sociální krizi, či osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Město Jindřichův Hradec nemá k dispozici tolik sociálních bytů, aby mohlo naplnit požadavky žadatelů o sociální byt.

Příčiny problémů

Mezi hlavní příčiny sociálních problémů spojených s bydlením patří:

- Zvyšující se finanční nedostupnost bydlení, nájemné a platby za služby čím dál více zatěžují rozpočty domácností a velká část domácností, které bydlení hledají, nemá dostatek financí na kauci.

- Některé skupiny domácností (zejména Romové, rodiny s více dětmi a cizinci) jsou systematicky diskriminovány ze strany pronajímatelů a současné antidiskriminační nástroje jim nepomáhají k dosažení bydlení.

- Roste počet lidí bez domova či osob ohrožených ztrátou bydlení.

- Nárůst problémů, které brání v získání či udržení bydlení – s tím souvisí velká zadluženost rodin

- Závislost na návykových látkách.

- Nedostatečná role státu v oblasti potřeby bydlení.

- Nedostatečný důraz společnosti na rostoucí nebezpečí sociální a prostorové segregace.

- Prohlubuje se segregace domácností vyloučených z bydlení.

- Dosavadní přístup státu k řešení sociálního bydlení byl založen téměř výhradně na finančních příspěvcích ke zvládnutí nákladů bydlení, neřešena zůstávala situace lidí vyloučených z bydlení.

Očekávané změny v důsledku projektu

Projekt přispěje k systémovému ověření inovativních forem soc. služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osob bez domova (dle definice ETHOS), osob ohrožených ztrátou bydlení a osob vynakládajících nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. Přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpory sociálního bydlení a ostatních obcí i pracovníky na krajské a národní úrovni přispěje k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementace na území ČR. Implementace systému sociálního bydlení přispěje rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi městem J. Hradec a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení. 

Pilotáž pro skupinu osob bez bydlení nebo ohrožených ztrátou bydlení bude mít za výsledek rovněž zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí. Díky intenzivní sociální práci v rodinách, kterým byl již byt přidělen, dojde ke stabilizaci jejich sociálních a bytových poměrů, zlepší se jejich finanční situace, postupně bude docházet k hrazení dluhů a tyto rodiny přestanou být ohrožené sociálním vyloučením. Dále v rámci projektu získá nově 10 osob sociální byt s intenzivní podporou sociálního pracovníka. Přičemž tyto osoby před získáním sociálního bytu žily dlouhodobě v azylovém domě, na ubytovně, v nájemním bydlení, kde vynakládaly nepřiměřené prostředky na udržení bydlení, nebo jsou zcela bez bydlení. Tímto krokem se ve městě sníží počet sociálně vyloučených osob.

 

Zpracovala: Mgr. Zdeňka Šindelářová
Vedoucí odboru sociálních věcí
Město Jindřichův Hradec

 

Uvedeno: duben 2018

50.3759833, 13.2713078 Kadaň

Kadaň

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
v Kadani

Kontaktní osoba: Mgr. Martin Zárybnický, odborný garant, projektový
a finanční manažer
, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 3Kadaň

Doba realizace projektu: 1. 1. 2017–31. 12. 2019

Shrnutí

Cíle:

  • aktualizace informací o CS (dosud 2011, 2013, 2015),
  • analýza dosavadních opatření,
  • získání dobré praxe z jiných měst – inspirace,
  • vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení města Kadaně a její pilotní ověření,
  • detailní zmapování aktuálního stavu v oblasti bydlení.

Problémy obce:

  • koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením/ztrátou bydlení,
  • tzv. obchod s chudobou,
  • migrace uvnitř města.

Příčiny problémů:

  • nedostatek finančně dostupného bydlení pro některé skupiny osob,
  • diskriminace některých cílových skupin v přístupu k dostupnému a důstojnému bydlení,
  • rostoucí počet osob bez domova nebo osob ohrožených ztrátou bydlení,
  • roztříštěná spolupráce jednotlivých aktérů (stát, kraje, obce),
  • další bariéry pro udržení nebo získání bydlení (např. zadluženost, kauce) atd.,
  • větší množství bytů v majetku soukromníků/firem používaných pro podnikání – umožnění vnitřní migrace a obchodu s chudobou.

Očekávané změny:

  • ověření stávajícího systému prostupného bydlení a forem sociální práce a jejich zefektivnění = vytvoření komplexního systému sociálního bydlení v Kadani – tj. funkčního mechanismu zajištění kvalitního, dlouhodobého a udržitelného městského bydlení pro nízkopříjmové a ohrožené skupiny obyvatel dosud žijící v nevyhovujících nebo nejistých podmínkách, v ohrožení ztrátou "střechy nad hlavou," případně již zcela bez ní,
  • získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jejich následná implementace,
  • eliminace nefunkčních opatření,
  • identifikace příkladů dobré praxe,
  • další rozvoj spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi,
  • pilotáž pro skupinu 15 osob starších 15 let – zajištění stabilního bydlení v min. 7 sociálních bytech,
  • přímý užitek nejméně 30 podpořeným osobám.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika města:

Kadaň je městem Ústeckého kraje v severozápadních Čechách. Město leží na levém břehu řeky Ohře, je bývalým královským městem a centrem historické oblasti Kadaňska, která se rozkládá od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. Ve městě Kadaň žije v současnosti 17,5 tis. obyvatel. Stejně jako ostatní obce Ústeckého kraje se Kadaň potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti a větší koncentrací osob s negativním sociálním statusem (ve srovnání s ostatními částmi republiky).

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Vývoj počtu obyvatel Kadaně byl relativně konstantní do r. 1945. Po válce však došlo v důsledku odsunu německého obyvatelstva k razantnímu vylidnění, které bylo poté pomalu kompenzováno osidlováním pohraničí. Výrazný nárůst počtu obyvatel pak přišel v 70.–80. letech minulého století, a to v souvislosti s rozvojem těžby uhlí a vybudováním elektráren Prunéřov a Tušimice, kdy se do regionu lidé hromadně stěhovali za prací. Od začátku devadesátých let dochází naopak k postupnému poklesu počtu obyvatel. V současné době žije v Kadani cca 17 500 obyvatel, v ORP Kadaň pak necelých 45 000 obyvatel.

Věková struktura:

Věkovou strukturu obyvatelstva lze charakterizovat jako relativně příznivou, dle posledního sčítání lidu (2011) je rozložení populace města následující: 0–14 – 15 %; 15–64 – 70 % a 65+ – 15 %. Podobné rozložení s mírným důkazem o stárnutí populace dokládají i data ze Statistické ročenky Ústeckého kraje 2017 k 31. 12. 2016, podle které je rozložení populace města následující: 0–14 – 15,5 %; 15–64 – 67,3 % a 65+ – 17,2 %. Taktéž počet vystěhovalých a přistěhovalých, stejně jako natalita a mortalita, jsou v posledních letech v relativní rovnováze.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

Vzdělanostní úroveň v Ústeckém kraji je v porovnání s celorepublikovým průměrem výrazně nižší.  Opět podle dat z posledního sčítání lidu je vzdělanostní struktura obyvatelstva 15+ následující: bez vzdělání, základní vč. neukončeného – 22 %; vyučení a stř. odborné bez mat. – 35,5 %; úplné střední s maturitou – 25 %; vyšší odborné a nástavbové – 3,5 %; vysokoškolské – 7 %; a nezjištěné vzdělání – 7 %.

Co se trhu práce týče, patří Kadaň stejně jako celý Ústecký kraj opět k negativně nadprůměrným regionům. Podle údajů Úřadu práce činila míra nezaměstnanosti k 30. 11. 2017 6,085 % (v porovnání s 3,5 % v ČR). Se vznikem průmyslových zón v okolí města se situace sice výrazně zlepšila, ale stále je v evidenci ÚP relativně velké množství dlouhodobě nezaměstnaných osob.

Bydlení:

Z hlediska bydlení je na tom Kadaň relativně dobře. Celkem je na území města cca 7,5 tis. bytů, a ačkoli došlo v letech 2003–2006 k privatizaci části bytového fondu, stále má město ve svém majetku 958 bytů.  Od r. 2014, respektive 2015 pak město realizuje svůj vlastní systém prostupného bydlení, který byl i výchozím nástrojem pro nastavení pilotně ověřovaného systému bydlení sociálního, zakotveného v nové koncepci sociálního bydlení města Kadaně. Obecně vzato je, dle závěrů poslední analýzy z roku 2017 (Podkladová analýza pro tvorbu koncepce sociálního bydlení v Kadani), vzhledem k nájemnému ve výši 23 Kč/m2 nakládáno s celým bytovým fondem jakožto se sociálním bydlením.

Sociálně vyloučené lokality:

Dle dostupných dat se na území Ústeckého kraje nachází takřka devadesát SVL, v nichž žije cca 38 tis. lidí. V Kadani byly jako SVL identifikovány lokality Prunéřov a Tušimice, i když město samo by rádo koncept SVL opustilo a řešilo vždy konkrétní domácnosti.

Cíle projektu

Cílem projektu je vytvoření Koncepce sociálního bydlení v Kadani, pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení v Kadani, ověřování navrhovaných kritérií výběru cílových skupin, metod sociální práce a provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky.

Dalším cílem projektu je získání kompetencí a vzájemná výměna informací aktérů podílejících se na implementaci systému sociálního bydlení v obcích. Nedílnou součástí bude i přenos dobré praxe ze zahraničí a obcí zapojených do projektů sociálního bydlení ve spolupráci se systémovým projektem MPSV.

Hlavním cílem je vytvořit funkční mechanismus zajištění městského, kvalitního, dlouhodobého a udržitelného bydlení pro nízkopříjmové a rizikové skupiny obyvatel dosud žijící v nevyhovujících nebo nejistých podmínkách, v ohrožení ztrátou střechy nad hlavou, případně již zcela bez ní.

Specifické cíle projektu jsou:

1/ analyzovat skutečný stav v oblasti bydlení nízkopříjmových a rizikových skupin obyvatel města (charakter, příčiny, trendy, postoje, překážky a míru problémů),

2/ na základě analýzy vypracovat Koncepci sociálního bydlení v Kadani,

3/ v souladu s Koncepcí poskytnout sociální bydlení a sociální práci alespoň 15 osobám,

4/ v souladu s Koncepcí pracovat s dalšími alespoň 15 osobami ohroženými ztrátou bydlení tak, aby si minimálně udržely bydlení stávající, ideálně získaly bydlení kvalitnější,

5/ vzdělat pro specifickou sociální práci zaměřenou na prevenci ztráty bydlení a na podporu v

sociálním bydlení 3 sociální pracovníky města,

6/ provázat sociální práci s dalšími nástroji sociální a bytové politiky obce, které zajistí efektivní pomoc cílové skupině sociálního bydlení,

7/ vyhodnotit implementaci Koncepce v praxi, její přínosy a rezervy a navrhnout její modifikaci (evaluace),

8/ navázat spolupráci s MPSV,

9/ vytvořit metodiku sociální práce v oblasti bydlení.

Problémy v obci

V současné době jsou (viděno optikou laické veřejnosti) nejproblematičtějšími lokalitami ve městě a jeho okolí sociálně vyloučené lokality v Prunéřově a Tušimicích a silně stigmatizované sídliště B, ve kterých je kumulace negativních jevů a dalších problémů největší. Pravdou je, že při porovnání tohoto hodnocení s názory místních klíčových aktérů by, vzhledem k existenci Centra sociálních služeb a komplexnímu přístupu k řešení fungování lokality v Prunéřově a zanedbatelnému počtu "problémových" domácností v Tušimicích, došlo ke shodě nejspíše jen v případě sídliště B. To neznamená, že by výše vyčleněné lokality byly bezproblémové, jen že situace v nich je, v porovnání se sídlištěm B, poněkud stabilizovanější. Pokud bychom chtěli stanovit nejpalčivější problém daných lokalit, vypadala by situace asi následovně:

Prunéřov - lokalita komplexně řešena již několik let a i dostupnost pomoci je díky terénnímu programu města a sociálním službám nabízeným místními neziskovými organizacemi de facto nadstandardní. Stejně tak skutečnost, že jsou takřka všechny byty v majetku města, garantuje efektivní správu a kontrolu ze strany Správy bytů a nízkou dluhovost na nájemném.  Hlavním problémem tak zůstává nízká míra prostupu z Prunéřova do Kadaně související s nekompetentností/nezájmem obyvatel 2. stupně prostupného bydlení. 

Tušimice - tato lokalita je sice nejdále od města, na druhou stranu jsou zde však pouze dva objekty, z nichž první, obývaný "starousedlíky", je v podstatě bez problémový a ani v druhém není koncentrace problémových domácností nikterak velká. Celá lokalita je navíc řešena v rámci terénního programu města, a tak se těm, kteří pomoc potřebují, pomoci dostane. Největším problémem tak zůstává fakt, že na rozdíl od Prunéřova zde není v majetku města vůbec nic, a město tak nemá možnost nějak zásadněji ovlivňovat fungování lokality. 

Sídliště B - na "Béčku" je situace aktuálně asi nejhorší z celé Kadaně, a to hned z několika důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že je zde, v porovnání s ostatními částmi města, největší koncentrace bytů spadajících svým využitím do již zmiňovaného obchodu s chudobou. V nich navíc v některých případech žijí velice problémové osoby, které je ze strany obce těžké jakkoli "kontrolovat", ačkoli svým způsobem života narušují život ostatních obyvatel lokality.

Druhým důvodem je relativně vysoká koncentrace lidí ohrožených ztrátou bydlení, kteří často mají status nepřizpůsobivých osob, což má za následek vnímání lokality jako problémové jak ze strany obyvatel sídliště, tak městské samosprávy. Tyto osoby navíc taktéž (až na výjimky) neobývají byty v majetku města, ale právě byty soukromých pronajímatelů, což jim umožňuje neřešit své problémy a migrovat po lokalitě z bytu do bytu.

Posledním problémem, který se v Kadani řeší, a i do budoucna řešit bude, jsou osoby bez domova. Aktuálně žije v Kadani cca 35 osob bez přístřeší, z nichž přibližně polovina je do určité míry ochotna spolupracovat se sociálními pracovníky na řešení své situace. Část z nich má dokonce přidělen byt v Prunéřově, ale často se stává, že především v teplých měsících do svého bytu dny i týdny nedochází a přespávají ve městě. V tomto kontextu je hlavním problémem absence noclehárny a denního centra, které by umožňovaly s těmito osobami soustavněji pracovat.

Příčiny problémů

Hlavní příčiny současného stavu tkví v minulosti. Vysoká koncentrace sociálně vyloučených osob souvisí s přílivem těchto osob za prací v již zmiňovaných 70.–80. letech, kdy byla pracovní povinnost dána zákonem. Po roce 1989 se řada těchto lidí stala (např. kvůli jejich etnicitě) nezaměstnanými a to se odrazilo ve způsobu života nejen jich samotných, nýbrž i další generace. Navíc došlo k jejich kumulaci ve výše zmiňovaných lokalitách, čímž se problém ještě umocnil.

Problematika vnitřní migrace sociálně nepřizpůsobivých jedinců úzce souvisí s obchodem s chudobou, protože právě tito jedinci jsou cílovou skupinou pronajímatelů bytů, kterým díky úhradám nájemného z dávek zajišťují nadstandardní příjem z pronájmu. Zároveň je tento stav výhodný i pro tyto jedince samotné, protože jim umožňuje snadno měnit bydliště a vyhýbat se tak řešení jejich problémů.

Problematika bezdomovectví se v Kadani týká cca čtyř desítek lidí a, jak již bylo uvedeno výše, pro minimálně polovinu z nich je jejich způsob života spíše otázkou jejich svobodné vůle.

Očekávané změny v důsledku projektu

Pilotní program sociálního bydlení bude mít pozitivní důsledky pro skupinu osob bez bydlení nebo osob ohrožených ztrátou bydlení. U cílové skupiny osob dojde kromě stabilizace bytové situace a zvýšení kvality bydlení také ke zvýšení sociálních kompetencí, a naopak snížení míry ohrožení sociální exkluzí.

Realizací projektu získá 15 osob stabilní bydlení v sociálních bytech města a u dalších 15 osob bude koordinovaným postupem sociálních pracovníků a bytové správy města sníženo riziko ztráty střechy nad hlavou.

Implementace systému sociálního bydlení přispěje ke zlepšení spolupráce mezi sociálními pracovníky, pracovníky bytové správy a dalšími organizacemi, pracujícími s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení v Kadani či osobami vynakládajícími nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení.

Přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpory sociálního bydlení a ostatních obcí i pracovníky na krajské a národní úrovni přispěje k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementaci na území ČR.

Spolupráce s pracovníky MPSV napomůže identifikaci příkladů dobré praxe, včetně přenosu dobré praxe ze zahraničí. Příklady adaptované na legislativní, sociální a kulturní prostředí ČR budou přeneseny na úroveň obce. Projekt přispěje k systémovému ověření inovativních forem sociálních služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osob bez domova, osob ohrožených ztrátou bydlení a osob vynakládajících nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení.

 

Zpracoval: Mgr. Martin Zárybnický
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Oddělení sociální péče
Odborný garant, projektový a finanční manažer
Městský úřad Kadaň

 

Uvedeno: leden 2018

49.6858853, 16.0647972 Křižánky

Křižánky

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Křižánky

Kontaktní osoba: Mgr. Renata Basovníková, garantka lokální
koncepce sociálního bydlení
, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Křižánky

Doba realizace projektu: 1. 4. 2017–31. 3. 2020

Shrnutí

Cíle:

  • Hlavní cíle projektu:
    • vytvoření Lokální koncepce sociálního bydlení obce Křižánky a její pilotní ověření v 10 vybraných bytech,
    • podpora klientů sociálního bydlení (sociální pracovník zaměstnaný obcí).
  • Další cíle projektu:
    • řešení bytové problematiky v obci,
    • zpracování analýz v oblasti sociálního bydlení.

Problémy obce:

  • neexistuje nájemní forma bydlení, kterou by provozoval soukromý pronajímatel,
  • v regionu jsou nízké mzdy,
  • obecní bytový fond na začátku projektu tvoří 8 bytů, jedná se o jedinou možnost bydlení v bytě; ostatní obyvatelé obce bydlí ve vlastních rodinných domech,
  • ceny nemovitostí jsou v obci vysoké, lidé s nízkými příjmy si je nemohou dovolit koupit,
  • nemovitosti kupují zejména chalupáři a v obci ubývá obyvatel,
  • populace Křižánek stárne, je třeba řešit bytovou situaci seniorů.                       

Příčiny problémů:

  • turisticky atraktivní lokalita, vysoké ceny nemovitostí, nemovitosti kupují lidé z měst za účelem individuální rekreace,
  • opuštěné nemovitosti na prodej se nedaří opětovně využít k trvalému bydlení, jsou využívány pouze pro individuální rekreaci,
  • mladí lidé odcházejí z obce kvůli práci i bydlení,
  • obec se nachází v CHKO Žďárské vrchy a velkou její část pokrývá Vesnická památková rezervace, což komplikuje rozvoj obce v oblasti bydlení; rekonstrukce i nová výstavba podléhají složitému schvalování.

Očekávané změny:

  • existence Lokální koncepce sociálního bydlení v obci Křižánky a její ověření,
  • získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jejich následná implementace,
  • využití příkladů dobré praxe,
  • vytvoření systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi,
  • pilotáž pro skupinu lidí v sociálních a dostupných bytech,
  • přímý užitek: nejméně 10 lidem bude poskytnuta intenzivní sociální práce, menší podpora v oblasti prevence ztráty bydlení nejméně 40 lidem.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika obce:

Křižánky leží na vnitřní periferii kraje Vysočina, na hranici s Pardubickým krajem. Obec má přibližně 380 obyvatel, nachází se v CHKO Žďárské vrchy, dvě třetiny území Křižánek pokrývá Vesnická památková rezervace. Jedná se o velice atraktivní turistickou lokalitu, která je hojně využívána k individuální rekreaci. V současné době je zhruba polovina domů v obci využívána pouze pro chalupaření, druhá polovina domů slouží k trvalému bydlení.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Podle údajů z obecní evidence počet obyvatel mezi 70. a 80. lety minulého století neustále mírně klesá. Celkový počet obyvatel se v tomto desetiletí snížil přibližně o sto osob. V roce 1971 bydlelo v Křižánkách 540 osob, v roce 1989 zde mělo trvalé bydliště 410 osob. Od devadesátých let po současnost se počet osob v obci pohybuje kolem 380. Statistické údaje neodpovídají úplně přesně skutečnosti, protože někteří lidé mají v obci nahlášeno trvalé bydliště, ale jsou to chalupáři a zdržují se zde o prázdninách a víkendech, jiní mají trvalé bydliště nahlášeno naopak v jiné obci a trvale se zdržují v Křižánkách.

Věková struktura:

Podíl mladé populace (0–14 let) na celkovém počtu trvale žijících obyvatel v obci v roce 2011 činil 16 %, v roce 2012 došlo k poklesu mladé populace na 14 %. V následujících letech se podíl mladé populace udržuje v průměru na 15 %. Mladí lidé často z obce odchází kvůli nedostatku pracovních příležitostí, ale také kvůli situaci s bydlením. Podíl stárnoucí populace (60 let a více) na celkovém počtu trvale žijících obyvatel v obci byl v roce 2011 ve výši 31 %, v následujících dvou letech tento počet rostl vždy o jedno procento a v letech 2014 a 2015 činil 31 %. Ve stárnoucí populaci převažují mírně ženy.

Vzdělanost a zaměstnanost:

Podle údajů z ČSÚ bylo k 31. 3. 2011 na území obce zaměstnáno 128 lidí. Z tohoto celku dosáhla většina středního vzdělání bez maturity nebo vyučení, jednalo se o 70 lidí, tedy 54,7 %. Úplného středního vzdělání s maturitou dosáhlo 29 z těchto zaměstnanců, což je 22,7 %. Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci tvořili 16,4 %, což bylo 21 lidí.  Z nejvyššího ukončeného vzdělání zaměstnanců potom také vyplývá jejich uplatnění na trhu práce. Nejvíce obyvatel Křižánek pracovalo k 31. 3. 2011 v průmyslovém odvětví, jedná se o 28,9 %, 37 zaměstnanců, dalších 10,2 %, 13 zaměstnanců, se uplatnilo ve stavebnictví. V oblasti dopravy a skladování pracovalo 8,6 % neboli 11 zaměstnanců. V odvětví ubytování a stravování stejně jako v zemědělství a také ve vzdělávání se uplatnilo po 7 %, resp. po 9 zaměstnancích.

Na území obce je naprostý nedostatek pracovních míst pro absolventy středních a vysokých škol. Absolventi učňovských oborů a zaměstnanci ve službách však pracují za poměrně nízké mzdy, ze kterých mohou financovat vlastní bydlení jen obtížně.

Obec Křižánky zaměstnává osoby z evidence úřadu práce v rámci veřejně prospěšných prací za minimální mzdu. Řádově se jedná o pět až deset zaměstnanců. Někteří z těchto zaměstnanců také užívají obecní byty.

V letech 2005 a 2006 se nezaměstnanost pohybovala kolem 9 %, v roce 2007 mírně klesala až na 4,8 %. V roce 2008 bylo nezaměstnaných v obci přibližně 8 %, v letech 2009 a 2010 se nezaměstnanost pohybovala mezi 8–10 %. V roce 2015 došlo k výraznému poklesu až na 3 %. Velkou měrou se o snížení nezaměstnanosti stará obec jako zaměstnavatel občanů v rámci veřejně prospěšných prací. V roce 2016 se pak nezaměstnanost pohybuje zhruba mezi 4–6 %.

Bydlení:

Podle dat z ČSÚ bylo v roce 2011 na území obce celkem 291 bytů. Z toho je drtivá většina bytů (96,2 %) v rodinných domech v soukromém vlastnictví. Na území obce je také velký počet neobydlených domů, ty slouží především k individuální rekreaci. Podle údajů z ČSÚ bylo na území obce celkem 291 bytů, z toho obydlených 134. Více než polovina z celkového počtu bytů je neobydlená, jedná se o 157 bytů. Z neobydlených bytů však 134 slouží k rekreaci. Bez využití (tj. neobydlené byty, které neslouží k rekreaci) bylo v obci tedy pouze 23 bytů. V roce 2011 obec vlastnila pouze jeden bytový dům se dvěma byty a jednou garsonkou. V současné době obec vlastní 4 bytové domy, ve kterých plánuje po rekonstrukci 14 bytů, z nichž je nyní obyvatelných 8 bytů. Všechny tyto byty jsou obydleny, zbývajících 6 se rekonstruuje. Obec také plánuje výstavbu bezbariérového domu pro seniory s 18 byty.

Sociálně vyloučené lokality:

V obci nejsou žádné sociálně vyloučené lokality. Abychom předešli jejich vzniku, stavíme byty v domech v původní zástavbě. Obecní bytové domy jsou roztroušené v různých místech obce, v každém domě je pouze malý počet bytů, obvykle 3 až 4 byty, z nichž některé jsou dostupné a jiné sociální.

Cíle projektu

Naším cílem je, aby lidé neodcházeli z obce kvůli obtížné situaci s bydlením. Chceme dosáhnout toho, aby všichni místní občané, kteří se nacházejí v bytové nouzi, měli možnost získat sociální či dostupný byt. Druhým cílem je, aby s klienty sociálního bydlení pracoval sociální pracovník zaměstnaný obcí. Během projektu bude sociální pracovník pracovat s minimálně 40 osobami. Předpokládá se, že minimálně 10 osob překročí hranici bagatelní podpory – bude jim sociálním pracovníkem poskytnuto více jak 40 hodin přímé práce.

V rámci projektu realizujeme následující aktivity

  • Budou vypracovány analýzy týkající se bytové politiky, demografie, apod. s využitím výstupů z komunitního plánování, údajů z obecní evidence a dalších statistických údajů.
  • Na základě analýz bude vypracována Lokální koncepce sociálního bydlení v obci.
  • Lokální koncepce bude základním materiálem pro vytvoření funkčního systému sociálního bydlení.
  • Lokální koncepci dále ověříme v praxi a následně ji budeme upravovat.
  • Klientům sociálního bydlení je poskytována sociální práce prostřednictvím sociálního pracovníka zaměstnaného obcí.
  • Sociální pracovník obce i ostatní zaměstnanci jsou pravidelně vzděláváni v oblastech týkajících se sociálního bydlení.
  • Navázali jsme úzkou spolupráci s MPSV, jehož pracovníci nám poskytují metodickou a informační podporu.
  • Realizujeme cesty do zahraničí, abychom se mohli inspirovat jinými systémy sociálního bydlení.
  • Zajistíme evaluaci projektu.
  • Bude realizována informační kampaň pro místní občany cílená na zvyšování povědomí o přínosech sociálního bydlení, také uspořádáme workshopy pro zájemce o sociální bydlení v menších obcích.

Problémy v obci

Hlavním problémem v obci je nedostatek dostupného nájemního bydlení. V současné době je jediným pronajímatelem bytů obec. Vzhledem k turistické atraktivitě obce jsou zde vysoké ceny za stavební pozemky i domy. Lidé s nižšími příjmy, kteří si nemohou dovolit koupit vlastní nemovitost, mají možnost levnějšího bydlení pouze v osmi obecních bytech. Největší zájem o nájemní bydlení je ze strany mladých lidí, kteří se chtějí odstěhovat od rodičů. Klienty sociálního bydlení jsou také matky samoživitelky a samostatně žijící osoby. Druhou početnou skupinou, která má zájem o sociální bydlení, jsou senioři, kteří se již z finančních či zdravotních důvodů nemohou starat o svůj dům. Obec plánuje postavit bezbariérový dům pro seniory s přibližně 18 malými byty.

Dalším problémem je vylidňování obce. Pokud je v obci nějaká původní nemovitost na prodej, je vždy zakoupena za účelem individuální rekreace. Proto se zastupitelstvo obce rozhodlo některé nemovitosti zakoupit a zrekonstruovat je na bytové domy s 3 až 4 malými byty. Tyto byty potom slouží jako sociální nebo dostupné.

Díky projektu sociálního bydlení se nám tak nabízí unikátní možnost propojit pomoc lidem v bytové nouzi s rozvojem obce.

Příčiny problémů

Křižánky jsou velice turisticky atraktivní lokalita, což vede k nárůstu cen nemovitostí, které skupují zejména lidé z měst za účelem individuální rekreace. Místní občané si za vysoké ceny nemohou dovolit nemovitosti koupit. Za účelem rekreace jsou skupovány jak pozemky pro výstavbu rodinných domů, tak také opuštěné domy. Ty už pak není možno opětovně využít k trvalému bydlení. Křižánky se nachází v CHKO Žďárské vrchy a velkou část obce pokrývá Vesnická památková rezervace, mnoho domů je přímo památkově chráněných, což komplikuje rekonstrukci stávajících objektů i novou výstavbu, vše totiž podléhá velmi přísným pravidlům. Rekonstrukce a výstavba v souladu s pravidly památkové péče a CHKO je finančně náročnější.

V regionu jsou zároveň dlouhodobě nízké mzdy a starobní důchody, proto někteří místní občané nejsou schopni z finančních důvodů svoje nemovitosti udržovat. Mladí lidé s nízkými příjmy, kteří se chtějí odstěhovat od rodičů, si nemohou dovolit koupit vlastní nemovitost a často z obce odcházejí.

Očekávané změny v důsledku projektu

V době zahájení projektu obec disponovala 8 byty, které byly přidělovány zejména místním občanům podle chronologického pořadí žádostí. Žádná další pravidla neexistovala. Během trvání projektu bude zpracována Lokální koncepce sociálního bydlení v obci, ve které budou jasně definována pravidla bytové nouze a ve které bude nastavena bytová politika obce. Koncepci následně ověříme v praxi.

Dále nastavíme systém spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi, které převezmou práci sociálního pracovníka po ukončení projektu v případě, že nebude jeho pozice udržitelná.

Díky spolupráci s pracovníky MPSV a díky interním vzděláváním získávají zaměstnanci obce znalosti o problematice sociálního bydlení, poznatky o systémech sociálního bydlení v jiných obcích, příklady dobré praxe v České republice i v zahraničí.

Zajistíme stabilní bydlení v minimálně 10 sociálních nebo dostupných bytech.

Sociální pracovník podpoří formou přímé sociální práce minimálně 40 lidí, z nichž nejméně 10 získá intenzivní podporu.

Abychom veřejnosti vysvětlili problematiku sociálního bydlení v obci a aby byl systém příznivě vnímán, uspořádáme 2 kulaté stoly s veřejností.

Pro starosty a zájemce o problematiku sociálního bydlení v menších obcích bude uspořádán workshop, který může posloužit jako inspirace a přenos dobré praxe.

 

Autor: Mgr. Renata Basovníková
Garantka Lokální koncepce sociálního bydlení
Obec Křižánky

 

Uvedeno: leden 2018

50.5030069, 13.6361742 Most

Most

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Most

Kontaktní osoba: Mgr. Jana Hrdinová, referentka oddělení bytových
a sociálních služeb, projektová manažerka
, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Most

Doba realizace projektu: 1. 1. 2017–31. 12. 2019

Shrnutí

Cíle:

  • Hlavní cíl projektu - vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu a její pilotní ověření v 10 vybraných bytech (během trvání projektu bude zapojeno 20 klientů/domácností)
  • Řešení bytové problematiky různých skupin obyvatel
  • Detailní zmapování aktuálního stavu v oblasti bydlení

Problémy obce:

  • Koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením
  • Bytový fond v majetku obce tvořen pouze sídlištními panelovými domy v SVL – v jiných lokalitách je fond nulový
  • Ceny nájmů
  • Migrace uvnitř města

Příčiny problémů:

  • Vysoká nezaměstnanost
  • Zvyšující se počet příjemců nepojistných dávek
  • Privatizace bytového fondu

Očekávané změny:

  • Ověření systému sociálního bydlení a forem sociální práce
  • Získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jejich následná implementace
  • Identifikace příkladů dobré praxe
  • Vytvoření systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi
  • Pilotáž pro skupinu cca 20 osob - zajištění stabilního a dostupného bydlení atd.
  • Přímý užitek nejméně 60 podpořeným osobám

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristiky města:

Město Most leží v severozápadních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. Most sousedí s pěti správními obvody Ústeckého kraje - Litvínov, Bílina, Louny, Žatec a Chomutov. Region Mostecka má specifickou charakteristiku v tom, že území tvoří město Most jakožto velká „trojková“ obec (obec s rozšířenou působností) se 66 tisíci obyvateli a dále 14 malých „jedničkových“ obcí v řádu stovek obyvatel. V ORP Most se nenachází žádná obec střední velikosti tzv. „dvojková“.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Ve vývoji počtu obyvatel v Mostě byly dva zásadní zlomy. Prvním byl nárůst počtu obyvatel způsobený rozmachem hornictví v 70. - 80. letech minulého století, kdy se do mosteckého regionu hromadně stěhovali horníci za prací. Od začátku devadesátých let dochází naopak k poklesu počtu obyvatel. Útlum těžby a také nárůst automatizované výroby v Chemopetrolu měly za následek dramatické zvyšování nezaměstnanosti, která se podepisuje na odlivu trvale žijících obyvatel až do současnosti.

Věková struktura:

Věkovou strukturu obyvatelstva lze charakterizovat jako příznivou, v Mostě připadá na 100 dětí (věk 0 – 14) cca 98 osob starších 65 let. Podíl osob starších 60 let se sice od posledního sčítání lidu v roce 2001 zvýšil jen o 4%, ovšem při stávajícím trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití, můžeme nárůst i nadále očekávat. Naopak k poklesu dětské složky došlo mezi lety 2001 a 2011 velmi výrazně - o 19%.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

Vzdělanostní úroveň v Ústeckém kraji je v porovnání s celorepublikovým průměrem výrazně nižší. V některých ohledech Most zaostává i za průměrem Ústeckého kraje. Je proto potřeba posilovat a podporovat aktivity, které povedou k rozvoji vzdělaností struktury. ORP Most patří dlouhodobě k regionům s velmi vysokým počtem osob bez zaměstnání. Je proto nezbytné rozvíjet a vytvářet efektivní síť služeb pro tuto cílovou skupinu s cílem zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost osob znevýhodněných na trhu práce.

Bydlení:

Město Most je z pohledu charakteru bydlení velmi netypickým městem. Staré královské město muselo v 70. letech ustoupit těžbě uhlí a v letech 1954 - 1989 bylo postaveno nové město sídlištního typu s byty v panelových domech. Závažným problémem města v oblasti bydlení jsou sociálně vyloučené území sídliště Chanov a bloků 95 – 100. Sídliště Chanov je izolováno od města a žijí zde zejména sociálně slabé rodiny.

Sociálně vyloučené lokality:

Dle Gabalovy aktualizované analýzy z května 2015[1] je ÚK krajem s vysokou koncentrací SVL (sociálně vyloučená lokalita). Město Most navíc patří k městům s výskytem hned několika takových rizikových lokalit. Dle této analýzy se nachází v ORP Most celkem 9 SVL a žije v nich 5.100-6.200 obyvatel, z toho v obci Most se nachází 7 těchto lokalit, v obci Obrnice 1 SVL a v obci Bečov taktéž 1.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu v souladu s Koncepcí sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025 a její pilotní ověření v praxi v 10 vybraných bytech. Během trvání projektu se 20 klientů/domácností stěhuje do vybraných bytů a zároveň jim je poskytnuta intenzivní spolupráce se sociálním pracovníkem.

Je předpokládáno, že za trvání projektu bude sociální pracovník pracovat celkem s 60 osobami. Z těchto 60 osob bude alespoň 20 zařazeno do sociálních bytů, kterých bude do projektu zařazeno 10. Předpokládá se, že u 20 osob dojde k překročení hranice bagatelní podpory (bude jim sociálním pracovníkem poskytnuto více jak 40 hodin přímé práce). Viz stanovené monitorovací indikátory.

K zajištění metodické podpory je navázána úzká spolupráce s pracovníky systémového projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V rámci spolupráce je mimo jiné zajištěn přenos dobré praxe ze spolupracujících evropských zemí, školení sociálních pracovníků projektu obce a vzájemná výměna informací týkajících se průběhu implementace systému sociálního bydlení v dalších obcích realizujících vlastní systémy sociálního bydlení.

Projekt obce je provázán s aktivitami, které cílové skupiny informují o tom, co to sociální bydlení je, komu je určeno, jaké jsou jeho výhody (pro jedince i společnost) a jaké jsou jeho podmínky.

Problémy v obci

Bytový fond města Mostu je tvořen zejména sídlištními panelovými domy. Ceny bytů jsou v Mostě několikrát nižší než v jiných regionech, podobné jsou i ceny nájmů. Město je proto často cílem stěhování (přirozeného nebo prostřednictvím spekulantů s byty) obyvatel s nižším sociálním statusem. V některých lokalitách dochází ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením a ke vzniku s tím souvisejících problémů. Ve vlastnictví města jsou pouze objekty na sídlišti Chanov. Bytový fond ve vlastnictví města v jiných lokalitách je nulový, chybí zejména malometrážní a sociální byty. Cílem je řešit bytovou problematiku různých skupin obyvatel vč. vytváření příznivých podmínek pro bydlení pro mladé lidi a rodiny s dětmi, kteří jsou potenciálem pro trvalý rozvoj města.

Cílem města je řešit bytovou problematiku různých skupin obyvatelstva tak, aby byla zmírněna hrozba sociální exkluze a došlo k zatraktivnění města pro všechny skupiny obyvatel včetně obyvatelstva s vyšším vzděláním a ekonomickým statusem, které se v současné době vystěhovává. V současné době není možno v rámci sociální práce dostupnějším způsobem podpořit zejména osoby s nízkými disponibilními příjmy. Jedná se zejména o matky či rodiny s dětmi, seniory, osoby se zdravotním postižením či osoby opouštějící ústavní zařízení či věznice, osoby žijící v jiném než bytovém prostoru. Na území města Mostu je poměrně vysoký počet bytů, které jsou vlastníky pronajímány. Ceny pronájmů, včetně provize jsou vysoké, pronájem není doprovázen potřebnou podporou, když poměrně významná část těchto osob nedisponuje potřebnými kompetencemi a zdroji potřebnými pro udržení bydlení. Osoby pak migrují uvnitř města, měsíčně se jedná o 300 – 400 jedinců či rodin. Pilotní zavedení systému sociální bydlení umožní ověřit předpokládaný efekt ve vztahu k potřebným cílovým skupinám.

Prioritou prvních let je detailní zmapování aktuálního stavu v oblasti bydlení ve městě a následně vytvoření návrhu řešení bytové problematiky.

Pro funkčnost celého systému je nutné pilotně vyzkoušet přístupy vzešlé z dosavadní praxe a odborných návrhů na systémové úrovni obcí ve spolupráci s úřady práce a státem.

Příčiny problémů

Problém je spojen s celkovým vývojem situace ve městě. Ta je poznamenána jednak vysokým podílem nezaměstnaných osob (k 31. 1. 2016 v okrese Most činil 12,87 %; v ČR 6,4 %;  k 31. 1. 2016 bylo evidováno 10 008 uchazečů o zaměstnání, z toho 4 494 osob se základním vzděláním), tak i se zvyšujícím se počtem osob/příjemců nepojistných dávek přicházejících do města za levným bydlením či postupnou privatizací bytového fondu, kdy městu zůstaly ve vlastnictví pouze byty v Chanově. Městu nezůstaly možnosti jak bytovou otázku aktivně řešit, a to zejména k občanům, kteří nemají dostatek disponibilních příjmů (v lednu 2016 Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Mostě vyplatilo celkem 21 553 nepojistných dávek). Město má 66 tisíc obyvatel, z toho cca 8 % obyvatel žije v lokalitě, která vykazuje znaky tzv. sociálně vyloučené lokality (dle aktualizované Gabalovy analýzy se počet těchto obyvatel téměř zdvojnásobil – Most jako tzv. progresivní obec). Zvyšuje se také počet občanů s trvalým pobytem v ul. Radniční (v roce 2015 přihlášeno 1 857 osob). Narůstá migrace uvnitř města – průměrně se v roce 2015 měsíčně přestěhovalo 354 osob, zvyšuje se počet osob ohrožených sociálním vyloučením, které přicházejí do města za levným bydlením; jedná se o osoby s negativní životní zkušeností, s nepřijatelnými životními postoji a návyky.

Město Most na základě dostupných analýz pilotně ověří možnosti sociálního bydlení v Mostě a již v této fázi podpoří část osob, které žijí v jiných než bytových prostorech či v ústavních zařízeních. Aktuálně město nemá k dispozici dostatek sociálních bytů, mimo sociálně vyloučenou lokalitu, ani koncepci, která by byla zaměřena na oblast sociálního bydlení. Město může navázat na svoji zkušenost s prostupným bydlením, které bylo součástí realizovaného projektu „Komplexní program integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel města Mostu do společnosti“ (CZ.1.04/3.2.00/55.0000).

Ze spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování, přesněji ze vstupní analýzy (vstupní analýza je standardním nástrojem, který Agentura pro sociální začleňování (ASZ) využívá v úvodní fázi spolupráce s obcemi. Je podkladem pro činnost lokálního partnerství, zejména pak pro vytvoření Strategického plánu sociálního začleňování (SPSZ). Realizuje ji oddělení výzkumů, projektů a komunikace Agentury (OVPK) ve spolupráci s lokálními konzultanty (LK) v dané obci) vyplynulo, že pro pochopení aktuální situace v oblasti bydlení je třeba přiblížit si historický kontext. V devadesátých letech byla zahájena privatizace bytového fondu. Město Most si ve vlastnictví ponechalo pouze sídliště Chanov. Tři domy sloužící pro bydlení seniorů a asi 70 zbytkových bytů ve městě pak vlastní akciová společnost Mostecká bytová, jejímž jediným akcionářem je statutární město Most. Privatizace probíhala ve třech vlnách:

1. vlna od roku 1994, cena 600 Kč/m2

2. vlna od roku 2005, cena 2 100 až 2 750 Kč/m2

3. vlna od roku 2010, cena 1 042 Kč/m2

Z hlediska typu vlastníka v Mostě převažují společenství vlastníků bytových jednotek, o něco menší část připadá na družstva, minimum je pak domů ve vlastnictví jedné osoby nebo firmy. Ačkoliv tedy bylo původním záměrem města poskytnout obyvatelům vlastní bydlení, celá řada lidí, zejména těch chudších, nešťastně hospodařících, méně vzdělaných a zejména méně prozíravých si byty neudržela, postupně je prodala nebo o ně přišla a dostala se do segmentu nájemního bydlení. Určitou část nájemníků v těchto bytech tvoří také lidé, kteří přišli do Mostu odjinud.

Jakákoli snaha vstoupit do prostředí trhu s bydlením, a ve větším měřítku umožnit osobám ohroženým sociálním vyloučením získat v jasně daném časovém horizontu možnost stabilizovat finanční situaci a osvojit si návyky potřebné pro dlouhodobé udržení bydlení, se zdá v kontextu situace ve městě jako velmi nelehký úkol.

Ucelený systém prostupného bydlení, jehož cílem by měla být především stabilizace bytové situace nejohroženějších rodin, byl součástí komplexního individuálního projektu města realizovaného v letech 2012 až 2015, který byl financován z prostředků ESF OPLZZ.  Klíčová aktivita projektu „Program prevence ztráty bydlení“ byla realizována v rámci zakázky Oblastní charitou Most. Organizace se tak stala koordinátorem systému prostupného bydlení, který měl být v ideálním případě založen na třech stupních (1. krizové bydlení; 2. tréninkové bydlení; 3. samostatné bydlení s doprovázením/asistencí), kdy druhý a třetí stupeň byly v Mostě vzhledem k nemožnosti využití prostor pro tréninkové bydlení pomyslně sloučeny. Krizové bydlení (tedy první stupeň systému) je ve městě Most zajišťováno poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně se jedná o noclehárnu pro muže s kapacitou 10 - ti lůžek; azylový dům pro muže s kapacitou 30 - ti lůžek a azylový dům pro ženy a matky s dětmi se 14 - ti lůžky pro matky, čtyřmi lůžky pro ženy bez dětí a třiceti šesti lůžky pro děti. Pro velmi specifické situace město disponuje krizovým pokojem v ubytovně UNO na sídlišti Chanov. Současná situace na trhu s bydlením ve městě Most má z mnoha důvodů za následek intenzivní vnitřní migraci, která se dotýká především nejchudších rodin a osob. Proto je nezbytné ukotvit systém sociálního bydlení pomocí realizovaného projektu.

Projekt tedy reaguje na problémy: 1/ absence kapacit v krizovém bydlení pro ubytování celých rodin - azylový dům pro rodiny s dětmi, dále pak noclehárna pro ženy nebo samostatně fungující služba krizového lůžka. 2/ nedostatek nesegregovaných bytů v obecním vlastnictví – město disponuje větším počtem bytů pouze na sídlišti Chanov; 3/ v současné chvíli absence koordinačních kapacit v prostředí místní samosprávy pro zajištění fungování systému sociálního bydlení; 4/ nedostatečná míra nastavení spolupráce mezi sociálními pracovníky obce/NO a zástupci společenství vlastníků a správců bytových domů; 5/ nízká kapacita sociálních služeb, které mohou zajistit intenzivní podporu rodinám a systematický rozvoj dovedností rodin ve vztahu k bydlení (především terénní programy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) a 6/ absence analytických dat a jejich zpracování, na základě kterých by bylo možné kvantifikovat počet potřebných bytů a kapacit pro systém prostupného bydlení a sociálního bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Očekávané změny v důsledku projektu

Projekt přispívá k ověření systému sociálního bydlení ve městě Most a inovativních forem sociální práce s osobami bez domova či ohroženými ztrátou bydlení a osobami vynakládajícími nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení.

Přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpory sociálního bydlení a ostatních obcí přispívá k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementaci na území města. Spolupráce s pracovníky MPSV napomáhá identifikaci příkladů dobré praxe, včetně přenosu dobré praxe ze zahraničí. Příklady adaptované na legislativní, sociální a kulturní prostředí ČR jsou přenášeny na úroveň obce.

Implementace systému sociálního bydlení ve městě Most přispívá rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení.

Pilotáž pro skupinu cca 20 osob bez bydlení nebo ohrožených ztrátou bydlení má za výsledek rovněž zajištění stabilního a dostupného bydlení, zvýšení jejich sociálních kompetencí, především v oblasti bydlení a dojde ke zvýšení jejich participace na běžném občanském životě. Tím vším dojde ke snížení míry ohrožení sociální exkluzí.

Projekt rovněž přináší přímý užitek nejméně 60 podpořeným osobám. Dvaceti těmto osobám je v rámci projektu poskytováno sociální bydlení ve formě sociálního či dostupného bytu. Podle předpokladů je 10 z těchto 20 podpořených osob přesouváno z ubytoven či azylových domů do sociálních a dostupných bytů. Z prvotních orientačních zjištění vyplývá, že k 23. 8. 2016 cca 23 příjemců nepojistných dávek žije v azylových domech, cca 350 příjemců žije v mosteckých ubytovnách, cca 10 osob v domech na půl cesty a cca 50 osob po návratu z věznice řeší svoji bytovou otázku. Projekt přímo podporuje osoby, které jsou ohrožené ztrátou bydlení či žijí v nebytových prostorech či ústavních zařízeních. Spolupráce s těmito osobami je doprovázena intenzivní sociální prací.

Projekt přináší příležitost i směrem k široké veřejnosti, která skepticky nahlíží na sociální bydlení. Sociální bydlení se stane příležitostí pro obě strany (bydlení s podporou i pravidly).

 
Zpracovala: Mgr. Jana Hrdinová
Odbor sociálních věcí
Oddělení bytových a sociálních služeb
Referentka (projektová manažerka)
Magistrát města Mostu 

 

[1] https://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/www/index2679.html?page=1

 

Uvedeno: listopad 2017

49.8346453, 18.2820442 Ostrava

Ostrava

Název projektu: Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava

Kontaktní osoba: Mgr. Zdeněk Živčák, MPA, vedoucí sociální práce a metodiky,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel.: 599 443 844

Počet sociálních pracovníku v projektu: 8Ostrava

Doba realizace projektu: 1. 10. 2016–31. 9. 2019

V rámci projektu již byla 15. listopadu 2017 schválena Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy, dostupná zde.

Shrnutí

Základní charakteristika obce:

Statutární město Ostrava je krajským městem Moravskoslezského kraje, který leží v severovýchodní části České republiky. Rozlohou i počtem obyvatel je Ostrava třetím největším městem v České republice.

Dnešní Ostrava se rozkládá na ploše 214,24 km2. Ve struktuře využití ploch tvoří více než 1/3 tzv. ostatní plochy (včetně neplodných, mj. hald a odvalů), což je pro Ostravu specifické zejména v návaznosti na historický vývoj průmyslu. Statutární město Ostrava se v současnosti dělí do 23 městských obvodů, z nichž nejlidnatější jsou Ostrava – Jih, Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz.

V roce 1991 žilo na území statutárního města Ostravy 327 371 obyvatel, což bylo nejvyšší dosažené maximum a od této doby dochází k mírnému, ale soustavnému poklesu. K 1. 4. 2017 činil počet obyvatel 289 832. Na poklesu se podílí jak přirozený, tak migrační úbytek obyvatel.

Důvody vstupu do projektu a tvorby systému sociálního bydlení:

Statutární město Ostrava projektem navazuje na své dosavadní inkluzivní aktivity a pokračuje v aktivním působení v oblasti sociálního začleňování.

Důvodem realizace projektu a spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí je zájem města koncepčně řešit a aktivně přistupovat k problematice v oblasti bydlení, resp. sociálního bydlení. Dle analytických materiálů je v Ostravě množství sociálně vyloučených lokalit, ubytoven a příjemců příspěvku a/nebo doplatku na bydlení, tedy osob, které žijí v substandardním bydlení, případně jsou ohroženi ztrátou bydlení. Zájmem města je situaci svých obyvatel, kteří jsou v bytové nouzi, či jim hrozí, řešit, resp. vytvořit funkční systém sociálního bydlení pro dané cílové skupiny.

Konstrukce projektu vychází z určitého stupně poznání potřeb osob v bytové nouzi, ale také z jistoty, že během realizace dojde k jejich dalšímu postupnému rozkrývání, které bude dále využito. Projekt má tři smysluplně provázané komponenty, které se budou vzájemně ovlivňovat – tvorba koncepce, pilotáž, evaluace.

Během realizace již vznikla Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy (schválena zastupitelstvem SMO dne 15. 11. 2017), do jejíhož vzniku bylo zapojeno široké množství aktérů; byly ustaveny 2 pracovní skupiny – Pracovní skupina k údržbě a rozvoji bytového fondu a Pracovní skupina ke krizovému, sociálnímu a dostupnému bydlení; celkem šlo o 42 členů – zástupců magistrátu, městských obvodů (majetkových/bytových a sociálních odborů), nestátních neziskových organizací, Úřadu práce ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ostravské univerzity, Agentury pro sociální začleňování a dalších ostravských i mimoostravských odborníků. Při tvorbě koncepčního dokumentu jsme využili i participativního přístupu prostřednictvím činnosti fokusní skupiny, která byla složena z osob v bytové nouzi, čímž bylo při tvorbě koncepce zajištěno zapojení příslušníků cílových skupin.

Projekt statutárního města Ostravy chce komplexně řešit problematiku sociálního vyloučení, resp. vyloučení z bydlení. Dlouhodobým cílem tak je vytvoření uceleného systému sociálního bydlení naplňujícího potřeby obyvatel města, u kterých byla identifikována bytová nouze.

Cíle projektu a očekávání:

Projekt Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava je realizován již od 10/2016 a část z předem stanovených cílů již máme odpracovanou.

Jedním z nich bylo vytvoření místní koncepce sociálního bydlení, což máme od listopadu 2017 splněno. Koncepce se skládá z deskriptivní části (popis současného stavu, sociálních služeb, vymezení cílových skupin) a návrhové části (vymezení klíčových oblastí a opatření), která má vymezeny 4 klíčové oblasti: Prevence ztráty bydlení; Vymezení kapacity bytového fondu; Systém sociálního bydlení; Financování sociálního bydlení. Práce však pokračují za účelem tvorby Akčního plánu (vznik Pracovní skupiny sociálního bydlení), kde je jeho finalizace a následné zahájení schvalovacího procesu plánováno od března 2019.

V rámci projektu toho mnoho nově budujeme a nastavujeme, jde například o velmi důležitou spolupráci magistrátu s městskými obvody (odbory sociální, majetkové/bytové), dále o rámec spolupráce s dalšími aktéry Úřadem práce ČR, neziskovými organizacemi, soukromými vlastníky bytového fondu. Nově se vytvářelo vnitřní prostředí systému sociálního bydlení – pravidla přidělování bytů, kvantifikace bytové nouze, smluvní podmínky, spolupráce se sociálními pracovníky.

Z hlediska časové osy je možno cíle členit na krátkodobé a středně/dlouho-dobé.

V krátkodobém horizontu bylo cílem schválení Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy (splněno) a v průběhu pilotáže nastavit a ověřit rámec systému, procesy a spolupráci různých aktérů a sociální práci s domácnostmi.

Zaměřujeme se i na oblast prevence ztráty bydlení, protože vnímáme potřebu identifikace, zachycení a zahájení včasné spolupráce s ohroženými domácnostmi. Dosavadní praxe jsou zaměřené spíše na podporu lidí s kumulací problémů (resp. do určité míry závažnosti problémů, která, je-li překročena, vyřazuje danou domácnost i ze spolupráce s neziskovou organizací).

Bydlení v bytě spolu s individuálně nastavenou podporou sociálních pracovníků vnímáme jako základní stavební kámen systému sociálního bydlení. Spolupráci sociálního pracovníka a domácnosti tak věnujme velikou pozornost. Jako zásadní pro stabilizaci domácnosti vnímáme její zabydlení do bytu a až následné řešení dalších témat.

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jde o průběžnou kumulaci zkušeností a kriticko-reflexivní přístup k realizaci pilotáže, což bude představovat vstupy do postupně vznikajícího Akčního plánu. Cílem tak je vytvoření a nastavení uceleného systému sociálního bydlení naplňujícího potřeby obyvatel města, u kterých byla identifikována bytová nouze.

Po celou dobu trvání projektu probíhá formativní evaluace. Účelem je zjistit, zda byl na úrovni města systém sociálního bydlení koncepčně a metodicky nastaven tak, aby byl realistický, efektivní a naplňoval stanovené cíle z hlediska jeho cílové skupiny i realizátorů. Tyto skutečnosti budou zjišťovány systematicky prostřednictvím objektivizovaných ukazatelů po celou dobu realizace předmětných klíčových aktivit tak, aby zpětná vazba pro rozhodování byla k dispozici už v jejich průběhu, a evaluace naplňovala svou roli i ve vztahu k včasnému odhalení a zvládání rizik.

Problémy, na které projektem reagujeme:

Ostrava je město, ve kterém se problém sociálního vyloučení kumuluje. Jeho nejmarkantnějším projevem jsou sociálně vyloučené lokality a ubytovny v různých částech města a množství osob, které jsou ohrožené ztrátou bydlení, resp. udržení si bydlení je závislé na finanční pomoci ve formě dávek na bydlení. Bez pomoci a bez včasné identifikace začínajících potíží s bydlením, zadlužením, nezaměstnaností apod. budou tito obyvatelé Ostravy postupně rozšiřovat počet sociálně vyloučených.

Sociálně vyloučených lokalit bylo na území města vymezeno 15 a žije v nich až 6 520 osob. Podoba jednotlivých lokalit značně variuje. Jedním ze základních diferenciačních kritérií je velikost, respektive počet žijících obyvatel v lokalitě.  Ty nejmenší vyloučené lokality čítají méně než sto obyvatel, v těch největších žije až několik set osob. Technický stav nemovitostí je různý, od chátrajících objektů, do nichž se dlouhodobě neinvestuje a lokalita tak chátrá, až po objekty, u nichž došlo k rekonstrukci a opravám. Obyvatelé tak mají k dispozici kvalitativně vyšší standard bydlení, ale jejich výsledek je obyvateli kritizován např. z důvodu tvorby plísní v bytech atd.

Dále dochází ke koncentraci sociálního vyloučení v ubytovnách. Na území statutárního města Ostravy je 42 ubytovacích zařízení se schváleným provozním řádem a kapacitou 7 241 lůžek (z toho je 5 zařízení (domov pro mládež, internát či ubytovna pro studenty) s kapacitou 370 míst určených pro studenty). Velikost jednotlivých ubytovacích zařízení se značně liší. Kapacita se pohybuje v rozmezí od 8 do 1 092 lůžek. Taktéž prostorové umístění ubytoven variuje od umístění v běžné bytové zástavbě až po výraznou prostorovou vyloučenost a uzavřenost, kdy hranice často představují např. železniční trať, komunikace či průmyslová zástavba. Typologie ubytoven je různá. Existují ubytovny s pokoji (bytovými jednotkami), které mají k dispozici samostatné sociální zařízení (toaleta, sprchový kout), nebo i kuchyňskou linku s vařičem. Protipólem jsou ubytovny, kde jsou k dispozici pouze společné toalety, sprchy a kuchyňky (vařič je k dispozici pro celé patro). Z důvodů využívání sdílených prostor větším množství osob dochází ke zhoršení hygienických podmínek, jejichž průvodním jevem bývají např. plísně v objektu nebo výskyt štěnic.

V Ostravě je vysoký počet příjemců příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, tedy sociálních dávek, bez nichž by si daná domácnost neuhradila náklady na bydlení. V roce 2016 bylo průměrně každý měsíc 16 356 příjemců příspěvku na bydlení a celkem bylo za rok vyplaceno 733,9 mil. Kč, u doplatku na bydlení šlo o 7 386 příjemců měsíčně a 350,8 mil. Kč za rok. Každý nenadálý výdaj může být rizikový ve vztahu k udržení si bydlení.

Ačkoli v Ostravě působí řada neziskových organizací, městských obvodů i firem, které realizují svou specifickou variantu sociálního bydlení, resp. bydlení s doprovodným sociálním programem, nejedná se o systémové řešení s potenciálem koncepčního řešení – lidé v bytové nouzi se stále musí potýkat s nedostatkem bytů, vysokým prahem (resp. eliminujícími podmínkami, bez jejichž splnění nemohou do programu vstoupit), segregací do určitých lokalit, což vede ke kumulaci osob v nepříznivé situaci na stejné adresy (do sociálně vyloučených lokalit), nevyhovujícím technickým stavem nemovitostí atd.

Je potřeba se zaměřit také na lidi, kteří pro velkou kumulaci problémů ze stávajících systémů podpory vypadávají, i na ty, kteří se teprve do problémů dostávají a pro systém podpory jsou neviditelní či nezachytitelní (resp. vypadávají z něj). Vycházíme z předpokladu, že bydlení je základní a prvotní potřeba každého jednotlivce a že kvalita dalších kroků inkluze do společnosti vychází ze způsobu zajištění této základní potřeby.

V projektu se snažíme reagovat na řadu dosavadních bariér vedoucích k zabydlení. V tomto je přínosná spolupráce se společností ČEZ Prodej s.r.o.; její účastí v projektu eliminujeme jednu z velkých bariér – dluhy na energiích. V projektu dojde k zapojení i zadlužené domácnosti, s tím, že má splátky rozloženy do delšího časového období, kdy i pro ty nízkopříjmové je takto nastavená měsíční částka zvládnutelná.

Projektem a vytvořením koncepce se snažíme snížit práh vstupu do bytu a nastavit systém spolupráce domácnosti se sociálními pracovníky, kteří pomáhají se stabilizací v bydlení a řešením různých zakázek, např. dluhů, hledáním zaměstnání atd.

Na základě zahraničních studií předpokládáme, že po stabilizování bytové situace se postupně začnou řešit i jiné zakázky klienta, z jeho popudu; tím, kdo vnáší témata je klient. Je ale vhodné zdůraznit, že získání bytu není nijak podmíněno nutností řešit ostatní zakázky klienta s bydlením nesouvisející.

Bytový fond a byty v projektu:

Dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na celém území statutárního města Ostravy celkem 137 469 bytů. Z tohoto počtu téměř 93 % bytů (celkem 127 641) bylo obydlených a asi 7 % neobydlených (9 828); důvody neobsazenosti jsou převážně ty, že byty jsou v nabídkovém řízení pro obsazení, jsou nezpůsobilé k užívání s vysokými náklady na opravy či jsou vyklizené pro provedení rekonstrukce.

Péče o obecní bytový fond je od roku 1992 svěřena jednotlivým městským obvodům; vzájemná práva a povinnosti při nakládání s ním jsou mezi městem a jednotlivými městskými obvody upraveny Statutem města Ostravy. Na městské obvody byla současně přenesena zodpovědnost vyplývající ze zákona o obcích, tj. uspokojovat potřeby občanů v oblasti bydlení.

V rámci jednotlivých městských obvodů docházelo k různě intenzivní privatizaci obecního bytového fondu. Např. v roce 2001 bylo 33 268 obecních bytů, v roce 2011 již 15 090 obecních bytů.

Současný stav a velikost bytového fondu je základním východiskem pro formování bytové politiky, která determinuje rozhodování o dalších opatřeních a řešeních problémů spojených s bydlením. V listopadu 2017 schválená Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy vymezuje strategický obecní bytový fond čítající 12 284 bytů, jde tedy o minimální hranici počtu obecních bytů.

Statutární město Ostrava v rámci pilotního ověření koncepce sociálního bydlení počítá se zapojením cca 100 bytů, z toho 5 krizových a cca 95 sociálních. Byty v projektu jsou standardní, zkolaudované byty určený pro trvalé bydlení.

Krizové byty představují pilotáž nouzového a záchytného systému pro osoby a domácnosti, kde je nutné akutně řešit bytovou nouzi (stav bez bydlení) a související rizikovou/ohrožující situaci (např. domácí násilí v domácnosti). Pro tento typ bydlení je vyčleněno 5 bytů, domácnosti spolupracují se sociální pracovnicí. Délka pobytu je ohraničena 6 měsíci, předpokládáme, že se během této doby situace jedince/domácnosti stabilizuje natolik, že si klient nalezne bydlení mimo systém sociálního bydlení nebo v systému setrvá a bude mu poskytnut sociální byt. Důležitým počinem umožňujícím obyvatelnost bytu je, že v krizových bytech jsou smlouvy o dodávce energie uzavřeny městským obvodem (finančně garantuje magistrát) a byty jsou vybaveny (nábytek – postele, skříně, stůl a židle; elektronika – pračka, lednička; nádobí, lůžkoviny). K 6. 12. 2017 jsou z 5 připravených bytů zabydleny 3.

Sociální byty pilotně ověřují systém sociálního bydlení, kde postupně zabydlujeme domácnosti v bytové nouzi; cílovou hodnotou je cca 95 bytů. Minimální vnitřní vybavení sociálního bytu tvoří základní hygienické vybavení a základní vybavení umožňující přípravu pokrmů. Se zapojenými domácnostmi jsou uzavírány nájemní smlouvy a spolupracují se sociálními pracovníky. U každé domácnosti je individuálně posuzována míra spolupráce, která se v čase mění. K 6. 12. 2017 je zabydleno 54 bytů (a dalších 8 od 1. 1. 2018), postupný nárůst počtu bytů tak bude probíhat i v roce 2018.

 

Zpracoval: Mgr. Zdeněk Živčák, MPA
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Oddělení sociální práce a metodiky
Vedoucí oddělení sociální práce a metodiky
Magistrát města Ostravy

 

Uvedeno: prosinec 2017

49.2099161, 17.5307672 Otrokovice

Otrokovice

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni ve městě Otrokovice

Kontaktní osoba: Mgr. Kamil Hric, DiS., vedoucí oddělení sociální pomoci
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel.: 577 680 435

Počet pracovníků v projektu: 2Otrokovice

Doba realizace projektu: 1.2.2017–31.1.2020

 

Proč jsme do projektu vstoupili

  • Otázka sociálního bydlení se v našem městě řeší již řadu let, a proto jsme využili možnost stát se „oficiálními průkopníky“ v tomto pilotním projektu.
  • Dále je to čím dál větší nutnost řešit problematiku občanů města, kteří se nachází v bytové nouzi.
  • Vzhledem k tomu, že zákon o sociálním bydlení zatím nebyl schválen, tak je to jakási příležitost, jak si nastavit systém sociálního bydlení dle našich možností.
  • Navýšení kapacity sociálních pracovníků, kteří budou intenzivně pracovat s cílovými skupinami.

Cíle projektu

  • Tvorba podpůrných a metodických podkladů sloužící k nastavení systému sociálního bydlení.
  • Vytvoření koncepce sociálního bydlení ve městě Otrokovice a její pilotní ověření.
  • Zapojení dalších aktérů a spolupracujících organizací do práce s cílovými skupinami
    v oblasti sociálního bydlení.
  • Vzdělávání sociálních pracovníků města Otrokovice.

Podpořené cílové skupiny

  • osoby ohrožené sociálním vyloučením,
  • samoživitelky/samoživitelé,
  • rodiny s dětmi,
  • senioři,
  • osoby se zdravotním postižením,
  • oběti domácího násilí,
  • osoby opouštějící instituce,
  • osoby opouštějící pěstounskou péči nebo ústavní zařízení pro děti (po dovršení osmnácti let).

Problémy obce

  • Rostoucí počet osob ohrožených ztrátou bydlení.
  • Vysoké zatížení některých domácností výdaji na bydlení.
  • Nouze o komerční byty s dostupným nájmem a v přiměřené kvalitě.
  • Bytový fond v majetku obce je tvořen převážně malometrážními byty.
  • Rostoucí počet osob, které nejsou schopny si na volném trhu s byty byt pronajmout z důvodu požadované vysoké jistoty.

Příčiny problémů

  • Dlouhodobá nezaměstnanost osob v bytové nouzi.
  • Zpřísňující se pravidla poskytování dávek na bydlení.
  • Neochota úřadů práce poskytovat mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu jistoty.
  • Nedostatek finančních prostředků na výstavbu větších městských bytů.

Očekávané změny

  • Vytvoření a následné ověření systému sociálního bydlení v Otrokovicích s podporou sociální práce.
  • Vytvoření systému spolupráce obce s neziskovými organizacemi působící na našem území.
  • Podpora min. 20 osob/ domácností – poskytnutí dostupného bydlení s povinnou sociální prací.
  • Poskytnutí podpory nejméně 20 dalším osobám formou poradenství.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristiky města:

Město Otrokovice leží 10 km jihozápadně od krajského města Zlína na soutoku řek Moravy a Dřevnice na rozhraní tří moravských národopisných regionů ˗ Slovácka, Valašska a Hané. Společně se sousedním Zlínem jsou Otrokovice centrem ekonomického rozvoje regionu s největší nabídkou pracovních příležitostí ve Zlínském kraji.

Otrokovice jsou správním, průmyslovým, kulturním a dobře ekonomicky se rozvíjejícím městem. Město má velmi širokou občanskou vybavenost a tyto služby poskytují i občanům ze spádových oblastí. Otrokovice jsou obcí s rozšířenou působností pro obce Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov a Žlutava.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Počet obyvatel Otrokovic má za posledních pět let spíše klesající tendenci a dle predikce ČSÚ bude tato nepříznivá situace i nadále pokračovat. V současné době žije v Otrokovicích 17 694 obyvatel. Dosud nejvyšší počet obyvatel město dosahovalo v 90. letech minulého století, kdy např. v roce 1991 zde žilo 20 267 obyvatel.

Věková struktura obyvatel:

Věková struktura obyvatel výrazně ovlivňuje stupeň ekonomické aktivity ve městě. V produktivním věku žije v Otrokovicích 12 006 obyvatel, což činí 66,1% všech občanů Otrokovic a 2 540 (14%) obyvatel v předproduktivním věku, čili osob, které se připravují na budoucí povolání. V postproduktivním věku zde žije 3 611 obyvatel, což je 19,9%.

Vzdělanostní struktura obyvatel a trh práce:

Na základě výsledků Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 převládá mezi obyvateli Otrokovic nejvíce středoškolské vzdělání (55%) a následně pak základní vzdělání vč. vzdělání neukončeného (22,3%). Ve srovnání s celým Zlínským krajem je index vzdělanosti[1] velmi vyrovnaný, ale v porovnání v rámci celé České republiky Otrokovice mírně zaostávají.

Co se týká uplatnění obyvatel města na trhu práce, tak jsou Otrokovice společně se sousedním městem Zlínem centrem pracovních příležitostí a vzhledem k výborné dopravní obslužnosti je nabídka pracovních míst velmi rozmanitá. Nejvíce se mohou lidé uplatnit v odvětví, které se zabývá velkoobchodem a maloobchodem, opravami a údržbou motorových vozidel, v průmyslu, a to zejména gumárenském a také v profesní, vědecké a technické činnosti.

Bydlení:

Největší rozvoj obce se datuje od třicátých letech 20. století, a to výstavbou Baťových závodů, který bohužel zastavila 2. světová válka. Po válce byly Baťovy závody znárodněny a v plánované výstavbě se již nepokračovalo. Výraznou dynamiku město opět nabralo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v souvislosti vybudováním nové pneumatikárny, jež do života města vznesla velkou změnu. V důsledku mohutné bytové výstavby podstatně vzrostl počet obyvatel, dokonce více než dvojnásobně.

Dle posledních známých výsledků SLDB 2011 je v Otrokovicích celkem 8 385 bytů. Z tohoto obydlených bytů bylo 7 664 a 721 neobydlených bytů.

V současné době město Otrokovice vlastní 434 bytů, které se nacházejí v různých částech města a jsou to převážně byty 1+kk, 1+1 a několik málo bytů 2+1.

Sociálně vyloučené lokality:

Na základě výsledků Analýzy sociálně vyloučených lokalit ČR zveřejněné v roce 2015, která byla na podnět MPSV zpracována společností GAC spol. s r. o., byly v Otrokovicích identifikovány celkem dvě sociálně vyloučené lokality s počtem obyvatel 0-100. Jednalo se především o části města, které byli tvořeny bytovými domy, avšak žádná z těchto sociálně vyloučených lokalit nevykazovala výrazné známky „vlastní samosprávy“ a ani nebylo zaznamenáno, že by zde fungovala silná společenská komunikace.

Dle Usnesení Rady města Otrokovice bylo rozhodnuto o ukončení provozu jednoho bytového domu k datu 30.6.2016 a následkem toho jedna sociálně vyloučená lokalita zanikla. Objekt již nesplňoval hygienické, kapacitní a dispoziční požadavky, byť i jako bydlení sociálního typu. Pozemek byl na náklady města asanován a lidé, kteří tuto lokalitu obývali, byli přestěhováni do náhradních bytů.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení ve městě Otrokovice dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025.

Cílové skupiny osob, které budou zapojeny do systému sociálního bydlení v Otrokovicích, vychází jednak z Evropské typologie bezdomovství ETHOS a také je zde zahrnuta i skupina osob či domácností, které vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých disponibilních příjmů, a to více než 40 %. Předmětem posouzení bude rovněž přiměřenost stávajícího obývaného bytu, jeho lokalita, případně vybavení domácnosti.

V rámci projektu je klíčové navázat spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, kteří na území obce působí a také s pracovníky Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Otrokovicích.

V projektu jsme se zavázali podpořit minimálně 20 osob či domácností poskytnutím městského bytu s povinnou sociální prací a dalším 20 osobám poskytnout sociální práci.

Součástí projektu je také navázání spolupráce s pracovníky systémového projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agendˮ Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato spolupráce zahrnuje především sdílení informací o úspěšnosti a účinnosti aplikovaných postupů a dalších evaluací a monitorovacích zpráv o realizaci projektu.

Věříme, že tento projekt přispěje k vytvoření a nastavení systému sociálního bydlení ve městě Otrokovice a umožní přístup k bydlení osobám v bytové nouzi a pomocí sociální práce pomůže zvýšit šanci na jeho udržení.

Očekávané změny v důsledku projektu

Pro město Otrokovice bude cenná zejména možnost věnovat se v dostatečném časovém prostoru sociální práci s osobami v bytové nouzi z jednotlivých cílových skupin. Inovativní také bude především úzká spolupráce sociálních pracovníků města a sociálních pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Otrokovicích, a to zejména při depistáži a vyhodnocování bytové nouze a sociální situace jednotlivých klientů. Velkou změnou bude také větší kooperace sociálních pracovníků města s pracovníky odboru majetko-právního a místní samosprávy při řešení sociální situace osob v bytové nouzi, a v neposlední řadě také součinnost s pracovníky Úřadu práce ČR.

Tento projekt by mohl pomoci ukázat, že díky dostupnému bydlení za podpory intenzivní sociální práce se dá pomoci lidem, u nichž se již ani nedoufalo, že se jejich život dá změnit.

 

[1] Index vzdělanosti (součet podílu obyvatel se středoškolským s maturitou, nadstavbové a vyšší odborné studium) a dvojnásobku podílu s vysokoškolským vzděláním k celkovému počtu obyvatel starších 15 let (včetně nezjištěných). Vyšší vzdělanost zvyšuje možnost uplatnění na trhu práce a potenciál lidských zdrojů v území.

 

Uvedeno: prosinec 2017

50.0385383, 15.7802056 Pardubice

Pardubice

Název projektu: Pilotní ověření systému sociálního bydlení na lokální úrovni
ve městě Pardubice

Kontaktní osoba: Mgr. Branislav Štefanča, projektový manažer,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 2Pardubice

Doba realizace projektu: 1. 1. 2017–31. 12. 2019

Shrnutí                                             

Cíle projektu:

  • ověření navrženého a schváleného systému sociálního bydlení vydefinovaného v lokální koncepci dostupného bydlení v Pardubicích, která vychází z hlavních principů národní Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025.

Problémy obce:

  • vysoké ceny nemovitostí,
  • poptávka převyšuje nabídku nemovitostí,
  • nedostupnost trhu s nemovitostmi pro nízko, ale i středně příjmové skupiny obyvatel,
  • chybí dlouhodobá strategie v péči o bytový fond města.

Příčiny problémů:

  • město s vysokou životní úrovní,
  • nízká nezaměstnanost,
  • nedostatečná nabídka pronájmů dostupných pro nízko a středně příjmové skupiny obyvatel.

Očekávané změny v důsledku projektu:

  • propracování systému sociálního bydlení v obci,
  • aktualizace lokální koncepce na základě analýz a zkušeností s realizací systému sociálního bydlení,
  • efektivní řešení bytové nouze ohrožených skupin obyvatel,
  • zabydlování osob s identifikovanou bytovou nouzí nebo s vysokými náklady na bydlení,
  • zpracování metodiky práce s klientem sociálního bydlení,
  • přímá podpora pomocí sociální práce cílové skupině osob ohrožených bytovou nouzí.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika města:

Pardubice jsou univerzitní a statutární město na východě  Čech. Jsou metropolí Pardubického kraje a mají přibližně 90 tisíc obyvatel. Jsou desátým největším městem Česka.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

V Pardubicích žije (dle údajů k 31. 7. 2017) 90 044 lidí. Zdejší populace poměrně silně klesala v letech 1993–2004, poté se trend zvrátil a následoval pozvolný nárůst obyvatel. V roce 2009 jeho počet prolomil po osmi letech znovu hranici 90 000. O dva roky později sice pod tento symbolický mezník opět klesl, přesto byl v roce 2014 zaznamenán meziroční nárůst o 261 obyvatel, jehož příčinou byla především migrace. Přesto v Pardubicích žije stále o 1 265 lidí méně než v r. 2000.

Věková struktura:

Současná věková struktura města Pardubic odpovídá dlouhodobému stárnutí populace v České republice. Dospělí v produktivním věku (18–64 let) tvoří 63,8 % obyvatel města, zatímco podíl seniorů (20 %) je o více než 3 % vyšší než dětí a mladistvých do 17 let věku. Předškolní děti (do 5 let věku) tvořili pouhých 6,6 % obyvatel Pardubic, školní děti do 14 let pak 7,8 % (dle údajů ČSÚ).

Průměrný věk obyvatel Pardubic činí 42,4 roku, což je asi o 0,5 více než v Pardubickém kraji jako celku. Index stáří činí v Pardubicích 124,08, počet seniorů na 100 lidí v produktivním věku (15-64 let) činí 27,22, zatímco počet dětí do 14 let na 100 lidí v produktivním věku činí jen 21,94. Tyto údaje jasně dokládají stárnutí obyvatel Pardubic a napovídají, jakým směrem se bude ubírat budoucí populační vývoj, pokud odmyslíme možné přistěhovalectví.

Podle demografické prognózy cílené až do roku 2050 lze očekávat konstantní úbytek obyvatel Pardubic, a to především v důsledku poklesu natality a slabé přirozené výměny obyvatel. Trend nemůže zvrátit ani dočasné zvýšení porodnosti v letech po roce 2005.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

Pardubice patří k univerzitním městům se silnou tradicí technického vzdělání v oblasti dopravy a chemického průmyslu. Podíl nezaměstnaných je oproti celorepublikovému průměru výrazně nižší a k 31. 7. 2017 tvořila pouhých 2, 71% obyvatel.

Bydlení:

Pardubice jsou krajským městem s dobrou zaměstnaností a vysokou životní úrovní. Dostatek pracovních příležitostí ve městě a jeho okolí vytvářejí tlak na trh s nemovitostmi. Ceny pronájmů, ale i bytů a domů jsou vysoké a znesnadňují dostupnost bydlení pro nízko ale i středně příjmové skupiny obyvatel.

Sociálně vyloučené lokality:

Pardubice mají se sociálně vyloučenými lokalitami výrazně menší problémy než je tomu u jiných obcích zejména v severních Čechách a na severní Moravě. Vzhledem k nízké migraci sociálně vyloučených osob do města nedochází ke vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. V současné době město neeviduje sociálně vyloučené lokality, i když si uvědomuje, že se i nadále vyskytují místa, které mohou charakterem složení obyvatel a úrovní bydlení sociálně vyloučené lokality v některých rysech připomínat. Obyvatelé takových lokalit mají velmi dobrou dostupnost veškerých služeb a lokality jsou územně součástí širšího centra města.  

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je ověření navrženého a schváleného systému sociálního bydlení vycházejícího z lokální koncepce dostupného bydlení v Pardubicích, která vychází z hlavních principů národní Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025. K zajištění metodické podpory bude navázána úzká spolupráce s pracovníky projektu MPSV Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend. V rámci spolupráce bude mimo jiné zajištěn přenos dobré praxe od vybraných evropských partnerů, školení sociálních pracovníků projektu obce a vzájemná výměna informací týkající se průběhu implementace systému sociálního bydlení mezi obcemi. K dalším hlavním cílů projektu patří přímá podpora osob z cílové skupiny, kdy se předpokládá poskytnutí 20 bytů pro osoby nacházející se v bytové nouzi. Dalším 20 osobám či domácnostem bude poskytnuta intenzivní sociální práce, která povede k vyřešení nepříznivé sociální situace spjaté s bytovou nouzí.

Cílem realizace projektu je také vytvoření ucelené metodiky sociální práce s klientem sociálního bydlení a metodiky předcházení vystěhování z bytu či prevence zadlužování na nájmu a službách. Dalším dílčím cílem je vytvoření tří odborných analýz zaměřených na rozvoj systému sociálního bydlení na lokální úrovni, zpracování odborné evaluace projektu a také vyškolení sociálních pracovníků pomocí odborného vzdělávání či realizace zahraničních cest, které seznámí realizační tým s dobrou zahraniční praxí.

Příčiny problémů v oblasti bydlení v Pardubicích

Pardubice patří ke krajským městům s jednou z nejnižších nezaměstnaností. Na území města se nepotýkáme ve vysoké míře s problémy souvisejícími se sociálně vyloučenými lokalitami. Nízká nezaměstnanost, dobrá dostupnost služeb a nabídka práce činí z Pardubic město, ve kterém se zvyšují ve větší míře ceny nemovitostí a nájemného. To vytváří tlak zejména na nízkopříjmové domácnosti, ale problémy s dostupností bydlení se dotýkají již i domácností s vyššími příjmy. Cenová nedostupnost bydlení a převis poptávky umožňuje v prostředí Pardubic majitelům nemovitostí vybírat si z velkého počtu zájemců. V mnoha případech jsou kritéria majitelů bytů nastavena tak, že komplikují zejména rodinám s dětmi s nižšími příjmy, osobám se zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním sehnat si kvalitní pronájem.

Město Pardubice dlouhodobě nabízí alternativu formou nabídky cenově dostupných bytů, o které je dlouhodobě velký zájem. Současně s tím ale město nedokáže pružně reagovat na poptávku a uspokojovat potřeby po bydlení v reálném čase všem, kteří podporu potřebují a kteří jsou městem k nastěhování doporučeni.

Očekávané změny v důsledku projektu

Očekávanou změnou na základě realizace projektu je systémové propracování forem sociální práce s klienty sociálního bydlení, nastavení efektivních mechanismů prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení pro osoby, které se nacházejí v bytové nouzi anebo které vynakládají nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. Na základě sdílení zkušeností s ostatními partnery získá město Pardubice cenné zkušenosti, na základě kterých bude město umět lépe definovat priority v oblasti sociálního bydlení. 

Naplňování lokální koncepce sociálního bydlení přispěje rovněž k propracování systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení.

Naplňování opatření lokální koncepce pro skupinu osob bez bydlení nebo ohrožených ztrátou bydlení bude mít za výsledek rovněž zvýšení sociálních kompetencí, zajištění a udržení bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení opětovnou sociální exkluzí.

Projekt rovněž přinese přímý užitek 20 podpořeným jednočlenným nebo více četným domácnostem. Těmto osobám bude nově poskytnuto sociální bydlení ve formě sociálního či dostupného bytu. Minimálně dalším 20 osobám bude poskytnuta podpora prostřednictvím programu prevence ztráty bydlení a sociální práce, přičemž se může jednat o osoby, které jsou zcela bez bydlení, nacházející se v nevyhovujícím bydlení či v azylovém domě.   

Pozitivní změnou díky realizaci projektu bude také vytvoření profesionálního a odborně vyškoleného týmu sociálních pracovníků, kterým bude v rámci projektu umožněno navštěvovat kurzy a vzdělávání vztahující se k sociální práci v rámci sociálního bydlení, sdílet zkušenosti s dalšími městy zapojenými do pilotních projektů společně s možností poznat příklady dobré praxe ze zahraničí.

 

Zpracoval: Mgr. Branislav Štefanča
Odbor sociálních věcí
Oddělení sociálních služeb a prevence
Referent
Magistrát města Pardubic

 

Uvedeno: únor 2018 

49.7477831, 13.3783489 Plzeň

Plzeň

Název projektu: Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni

Kontaktní osoba:   Mgr. Karolína Vodičková, MBA, garantka projektu,
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel: 378 033 353

Počet sociálních pracovníků v projektu: 4Plzeň

Doba realizace projektu: 1. 3. 2017–29. 2. 2020

 

Statutární město Plzeň má schválenou Koncepci sociálního a dostupného bydlení statutárního města Plzně na roky 2016–2020, dostupnou na webové stránce zde.

Shrnutí

Cíle:

  • zajištění dostupnosti nesegregovaného bydlení pro osoby z cílových skupin,
  • posílení role Odboru sociálních služeb MMP v oblasti bydlení,
  • vytvoření fungujícího systému sociálního bydlení a metodiky sociální práce s klienty – s předpokladem evaluace,
  • revize stávajícího systému "sociálního bydlení" a nastavení systému nového – v kontextu schválené Koncepce města Plzně.

Příčiny problémů (problémy města):

  • vysoké zatížení některých domácností výdaji na bydlení,
  • vysoká energetická náročnost bydlení (zejména u staršího bytového fondu).

Očekávané změny:

  • systémové ověření inovativních forem sociálních služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osobám bez domova (dle definice ETHOS), osobám ohroženým ztrátou bydlení a osobám vynakládajícím nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení,
  • získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementace na území ČR,
  • vytvoření systému spolupráce mezi městem Plzní a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení,
  • zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika města:

Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazné dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Město bylo založeno v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže českým králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj. Plzeň je známá jako průmyslové a pivovarnické město.

Vysoká kulturní i hospodářská úroveň města se odrazila v osobitém stavebním vývoji. Historické jádro města bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Město je členěno na 10 městských částí (obvodů). Statutární město Plzeň se vyznačuje velmi nízkou nezaměstnaností, která se v současné době pohybuje kolem 2,5 %.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Město Plzeň má 170 548 obyvatel, z toho 34 607 obyvatel 65+ (k 31. 12. 2016). Žije zde 29,4 % obyvatel Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Plzeň má v porovnání s populací ČR nízký podíl dětské složky populace (14,1 %), nižší podíl obyvatel v produktivním věku (66,0 %) a vysoký podíl osob v poproduktivním věku (19,9 %). Průměrný věk obyvatel zde dosahuje 42,9 let. Okres Plzeň město má 189 131 obyvatel k 31. 12. 2016, z toho 92 160 mužů, 96 971 žen a 38 039 obyvatel je starších 65 let.

Město Plzeň je tvořeno 10 městskými obvody, z nichž ve 4 velkých obvodech žije přibližně 95 % obyvatel města. Jednotlivé městské obvody se od sebe liší věkovým složením obyvatelstva, přičemž ty malé mají zpravidla mladší obyvatelstvo s vyšším zastoupením dětía nižším podílem seniorů.  Dle střední varianty prognózy vývoje obyvatelstva se v následujících letech předpokládá stagnace a následně celkový pokles počtu obyvatel. Věkový průměr obyvatelstva se bude i nadále zvyšovat. Bude stoupat počet lidí v poproduktivním věku (65 a více let), ale zároveň se budou snižovat počty lidí v produktivním věku i v dětské složce.

Budoucí nepříznivý vývoj počtu a struktury obyvatel může být zmírněn migrací nového obyvatelstva mladších věkových skupin do města.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

Ve městě jsou zastoupeny všechny typy škol: předškolní zařízení, základní a střední školy, vyšší odborné i vysoké školy. Vzdělávání poskytují školy různých zřizovatelů (stát, město, kraj, církev, soukromé subjekty).

V oblasti vzdělávání je snahou města Plzně zvyšovat zájem dětí a mládeže o technické a přírodovědné obory, a to formou zavádění technicky orientovaných předmětů do výuky na základních školách. Z hlediska nabídky oborů ve středoškolském vzdělávání je v Plzni zastoupeno: stavebnictví, doprava, elektrotechnika, hotelnictví a cestovní ruch, ekonomika, strojírenství, zdravotnictví, informatika, design, sport a podnikání. Západočeská univerzita (ZČU) plní funkci nadregionální vzdělávací instituce a je jedinou vysokoškolskou institucí v Plzeňském kraji, která poskytuje široké spektrum bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy (v Praze) nabízí magisterské a doktorské studijní programy. Dále je možné studovat na Metropolitní univerzitě Praha – Univerzitní středisko Plzeň, o. p. s. Kromě školského vzdělávání vznikl v Plzni Vědeckotechnický park v Plzni, který je klíčovým rozvojovým projektem iniciovaným a realizovaným městem Plzeň. Je lokalizován v jedné z nejúspěšnějších průmyslových zón v České republice, v Městském industriálním parku Plzeň – Borská pole v blízkosti Západočeské univerzity. Více než deset tisíc m2 kancelářských, poloprovozních a laboratorních ploch tvoří moderní infrastrukturu na podporu výzkumu, vývoje a inovací.

Na území města Plzně působí významní velcí zaměstnavatelé s dlouholetou tradicí a výrobky na světové úrovni, zaměstnávající kvalifikované pracovníky, dále zde působí řada podniků pod zahraniční kontrolou (více než 50 % základního kapitálu vlastní zahraniční subjekt). Plzeň vykazuje nejvyšší podíl zahraničního kapitálu na ekonomice ze srovnávaných měst. Rozvojové plochy Městského industriálního parku Plzeň – Borská pole jsou zcela využity, je zde lokalizováno 42 společností, ve kterých nalezlo práci na 9 850 lidí, vznikají nové průmyslové zóny v Plzni: CTPark Plzeň – Borská pole, Průmyslová zóna Křimice.

V Plzni, stejně jako v dalších velkých městech ČR, dochází ke snižování počtu osob v produktivním věku, proto předpokládáme, že tento trend bude v Plzni pokračovat přibližně do roku 2023, aby po stagnaci došlo po roce 2028 opět k dalšímu poklesu. Město Plzeň vykazuje dlouhodobě nízkou nezaměstnanost.

Bydlení:

Na území města je podle posledního sčítání celkem 79 964 bytů, z toho 73 158 obydlených. Převážná část obydlených bytů se nachází v bytových domech (58 980 bytů, 80,6 %), méně v rodinných domech (13 260 bytů, 18,1 %). V ostatních budovách a nezjištěných druzích domů se nachází 918 bytů (1,3 %).

Neobydlených bytů bylo zjištěno v rodinných domech 2 238 (14,4 % z počtu bytů v RD) a v bytových domech 4 493 (7,1 % z počtu bytů v BD).

Statutární město Plzeň vlastnilo k 31. 12. 2017 celkem 3 034 bytů, z toho:

  • trvale nepoužitelných 166 bytů,
  • 479 bytů pro seniory a osoby se zdravotním postižením, z toho 461 bytů zvláštního určení + 18 bytů určených pro seniory, které nemají statut bytů zvláštního určení,
  • 113 bezbariérových bytů.

Město Plzeň má byty určené k nájmu v různých kvalitách domů a v různých lokalitách.  Z uvedeného důvodu je zvolen postup, kde kvalita bydlení je rozlišena stanoveným koeficientem kvality domu. Koeficient je stanoven v rozmezí od 0,7 až 1,0 a vyjadřuje slevu na nájemném. Při výběru zájemců o bydlení je postupováno přiměřeně v závislosti k jejich příjmům.

Seznam uvolněných bytů s koeficientem kvality domu 1,0 je pravidelně zveřejňován na úředních deskách města nebo stránkách, vývěskách a na realitním portálu: https://byty.plzen.eu/.

Účelem zveřejnění je nalezení vhodného nájemce z řad občanů, kteří mají dostatečné finanční prostředky na hrazení nájemného z bytu, jež je umístěn v domě, kde nejsou poskytovány na nájemném žádné úlevy, vyjma dočasných a účelových slev schválených Radou města Plzně.

Uvolněné byty o podlahové ploše započitatelné pro nájemné o velikosti max. do 90 m2 s koeficientem kvality domu nižším než 1,0 jsou využívány pro vyřizování žádostí o byty, jež jsou vedeny v evidenci žádostí o získání obecního bytu, zejména z řad nízkopříjmových skupin žadatelů.

Správou nemovitého majetku města Plzně se zabývá Odbor bytový MMP a jím řízený správce, kterým je akciová společnost vlastněná městem.

Pro potřeby pilotování sociálního bydlení s podporou sociálního pracovníka bylo z bytového fondu vyčleněno min. 35 bytů, přičemž se předpokládá, že těchto bytů bude 47.

Sociálně vyloučené lokality:

Dle Gabalovy aktualizované analýzy z května 2015 nebyla v Plzni identifikována žádná sociálně vyloučená lokalita, která by plně odpovídala charakteristikám sociálně vyloučené lokality, zejména co se týče prostorového vyloučení. Osoby ohrožené sociálním vyloučením žijí převážně v běžné zástavbě – v činžovních domech. Domy jsou ve vlastnictví města nebo soukromých majitelů.

Od roku 2015 došlo díky dobré bytové politice a rozvoji sociální práce ke změnám, které jsou zachyceny ve zpracované „Analýze prostorové segregace na území města Plzně“. Svou roli zde hrají nové investiční projekty v oblasti bytové politiky:

  • Výstavba komunitního domu pro seniory U Jam 23 – nástavba domu, kde vzniklo 11 upravitelných bytů 1 + 1 a sdílený prostor s celkovými náklady 25,5 mil. Kč. Výstavba byla kompletně financována z prostředků města bez využití dotace.
  • Revitalizace bytových domů v Plachého ulici (v minulosti se jednalo o tzv. špatnou adresu). Celkem zde vznikne 50 bytů 1 + 1 a garsoniér a dále kancelářské a nebytové prostory.
  • Dokončeno již bylo 13 bytů v domě Plachého 42 pro sociální bydlení – bydlení s podporou sociálního pracovníka, celkové náklady: 10,5 mil. Kč.
  • V roce 2018 bude dokončeno bydlení v domech Plachého 44 a 46 (bydlení pro seniory) a jeden dům v Plachého 48 (dostupné bydlení pro samoživitelky/samoživitele), celkové náklady: 40 mil. Kč.
  • Rekonstrukce sociálních bytů v rámci dotačních výzev IROP a ITI
  • 5 bytů ve standardních domech města, žádost o dotaci v rámci 35. výzvy IROP – Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality, celkové náklady 2,807 mil. Kč (z toho 90% dotace).
  • Rozdělení 5 velkometrážních bytů pro účely sociálního bydlení – vznikne 10 bytů, žádost o dotaci v rámci výzvy IROP – ITI, celkové náklady 7,866 mil. Kč (z toho 90% dotace).
  • Revitalizace lokality Zátiší – demolice stávajících energeticky nevyhovujících bytových domů a výstavba 18 nových bytových domů se 195 byty 1 + kk a 2 + kk, určených zejména pro seniory a matky s dětmi. Celkové odhadované náklady na výstavbu: 315 mil. Kč.

Příčiny problémů

Hlavním problémem v oblasti bydlení je vysoké zatížení některých domácností výdaji na bydlení. Výdaje na bydlení nejvíce zatěžují domácnosti s nízkými příjmy – ohrožené jsou zejména domácnosti s jedním příjmem (neúplné rodiny, rodiny s nezaměstnanými členy) a domácnosti jednotlivců, zejména seniorů. Do vysokého zatížení domácností výdaji na bydlení se promítá energeticky náročný provoz bytového fondu. Z celkových výdajů na bydlení připadá asi polovina právě na energie a provoz. Vysoká energetická náročnost bydlení je problém zejména u staršího bytového fondu. Mezi skupiny domácností ohrožené sociálním vyloučením v oblasti bydlení patří zejména: lidé na začátku a po skončení své profesní kariéry, samoživitelky a samoživitelé (častěji se jedná o ženy), lidé znevýhodnění na trhu bydlení z důvodu své národnosti, rasy či náboženství, mladiství a mladí, kteří opouští ústavní výchovu nebo pěstounskou péči, osoby odcházející z vězení, senioři, osoby se zdravotním postižením, zjevní, skrytí a potenciální bezdomovci, nízko-příjmové domácnosti aj. Samostatnou skupinu pak tvoří lidé či domácnosti, u kterých dojde k dočasnému či trvalému výpadku finančních prostředků z důvodů nemoci, narození dítěte, ztráty zaměstnání, nezvladatelným dluhům (dluhová spirála neumožňuje řadě lidí systematicky hradit běžné osobní či rodinné výdaje), odchodu do starobního nebo invalidního důchodu apod.

Ubytovny, coby hlavní místa kumulace jedinců postižených nejistými bytovými podmínkami, jsou dislokovány v určitých „shlucích“, a vytváří tak segregované lokality, kterým se běžná populace vyhýbá, čímž je proces exkludace nadále posilován. Pro některé cílové skupiny je bydlení nedostupné z důvodu zadluženosti domácnosti (jejích členů) u dodavatelů energií či vlastníka bytového fondu. Město Plzeň eviduje dlužné částky vzniklé z neuhrazeného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu v celkové částce cca 9,5 mil. Kč. Jedná se zde pouze o dluhy u aktivních osob, tj. nájemců a uživatelů, kteří obývají byt, a dosud nedošlo k předání bytu. V rámci studie Latentní bezdomovectví bylo zjištěno, že kognitivní nastavení těchto osob si nedokáže představit svou existenci mimo zdi ubytoven. Tyto faktory jsou limitující při pokusech (byť jen v řádu osobních přání) jakkoli usilovat o integraci mezi běžnou populaci. Tito lidé budou nalézat cestu ke stálému bydlení velmi obtížně – tvrzení koresponduje se zjištěním zpracovatelů studie doc. PhDr. Jana Váněho, Ph.D, a PhDr. Františka Kalvase, Ph.D. U osob žijících v substandardním bydlení lze předpokládat, že by se jejich situace dlouhodobě a bez zásahu z vnějšku nezlepšila. Bydlení je pro vzrůstající množství osob finančně nedostupné.

Odbor bytový MMP eviduje 2 008 žádostí o byt. Většinou jde o žadatele bez stálého zaměstnání, závislé na sociálních dávkách a o osoby v důchodovém věku. Město Plzeň je územně členěno na 10 obvodů a v rámci každého obvodu funguje sociální pracovník. Vzhledem k nutnosti úzké spolupráce mezi sociálními pracovníky a pracovníky bytového odboru považujeme za důležité, aby sociální práci v „sociálních bytech“ realizoval centrálně Odbor sociálních služeb MMP a toto se díky projektu daří realizovat.

Očekávané změny

Projekt přispěje k systémovému ověření inovativních forem sociálních služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osobám bez domova (dle definice ETHOS), osobám ohrožených ztrátou bydlení a osobám vynakládajícím nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. Přímá spolupráce a výměna informací mezi pracovníky projektu Podpora sociálního bydlení a pracovníky ostatních obcí s pracovníky na krajské a národní úrovni přispěje k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementaci na území ČR. Implementace systému sociálního a dostupného bydlení přispěje rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi městem Plzní a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení. Výsledkem pilotáže pro skupinu osob bez bydlení nebo ohroženou ztrátou bydlení bude zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí. Spolupráce s pracovníky MPSV napomůže identifikaci příkladů dobré praxe, včetně přenosu dobré praxe ze zahraničí. Příklady adaptované na legislativní, sociální a kulturní prostředí ČR budou přeneseny na úroveň obce.

Očekávané změny v důsledku projektu

Projekt přispěje k systémovému ověření inovativních forem sociálních služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osobám bez domova (dle definice ETHOS), osobám ohroženým ztrátou bydlení a osobám vynakládajícím nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. Přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpora sociálního bydlení a ostatních obcí s pracovníky na krajské a národní úrovni přispěje k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementaci na území ČR. Implementace systému sociálního a dostupného bydlení přispěje rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi městem Plzní a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení. Pilotáž pro skupinu osob bez bydlení nebo ohroženou ztrátou bydlení bude mít za výsledek rovněž zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí.

Město Plzeň je územně členěno na 10 městských obvodů a v rámci každého obvodu funguje sociální pracovník, který je pověřen výkonem sociální práce dle zákona 108/2006 Sb., v platném znění. Sociální práce je tak roztříštěna a nejsou aplikovány jednotné postupy jejího výkonu. Výhodou je, že rozhodování o bytech je plně v kompetenci statutárního města Plzeň. Vzhledem k nutnosti úzké spolupráce mezi sociálními pracovníky a pracovníky BYT považujeme za důležité, aby sociální práci v „sociálních bytech“ realizovali centrálně zaměstnanci Magistrátu města Plzně, zařazení do struktury odboru sociálních služeb, který je spolutvůrcem Koncepce města Plzně a koordinaci sociálního bydlení má uvedenu v náplni odboru. Po ukončení projektu bude vyhodnoceno, zda centralizace sociální práce spojená s bydlením je efektivní nebo zpracované metodiky a zkušenosti budou přeneseny na jednotlivé městské obvody, které převezmou agendu realizovanou během projektu.

Cíle projektu

Cílem projektu je zajištění dostupnosti nesegregovaného bydlení pro osoby z cílových skupin na území statutárního města Plzně a posílení role Odboru sociálních služeb MMP v oblasti bydlení. Vytvořit fungující systém sociálního bydlení a metodiku sociální práce s klienty – s předpokladem evaluace. Hlavním cílem projektu bude revize stávajícího systému "sociálního bydlení" ve městě Plzni a nastavení systému nového – v kontextu schválené Koncepce města Plzně. Vzhledem k tomu, že není ještě zákonná úprava sociálního bydlení, musí se tak aplikovat stávající zákonné normy ČR.

 

Zpracovala: Mgr. Karolína Vodičková, MBA
Odbor sociálních služeb
Oddělení Sociální práce a metodiky sociálního bydlení
Vedoucí Oddělení sociální práce a metodiky sociálního bydlení
Magistrát města Plzně

 

Uvedeno: leden 2018

50.1036525, 14.4388578 Praha 7 

Praha 7

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v MČ Praha 7

Kontaktní osoba: Bc. Romana Hudousková, projektová manažerka; 
Mgr. Jana Mydlilová, metodička

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Praha 7

Doba realizace projektu: 1. 7. 2017–30. 6. 2020

Shrnutí

Cíle projektu:

  • Ověření systému sociálního bydlení nastaveného nově vzniklou koncepcí sociálního bydlení
  • Vytvoření „Lokální koncepce sociálního bydlení MČ Praha 7“
  • Aktualizace programu prevence ztráty bydlení
  • Zvýšení povědomí o přínosech sociálního bydlení

Problémy obce:

  • Vysoký počet osob bez domova a ohrožených ztrátou bydlení
  • Zvyšující se počet lidi, kteří se neudrží na komerčním trhu s bydlením

Příčiny problémů:

  • Atraktivita městské části vedoucí ke zvyšování nákladů na bydlení
  • Přítomnost azylových domů a nocleháren na území MČ P7

Očekávané změny v důsledku projektu:

  • Lepší kvalita života v městské části Praha 7 (dlouhodobá změna)
  • Vytvoření efektivnějšího a transparentnějšího systému bytové politiky
  • Komplexní pomoc s bydlením
  • Snížení počtu osob ohrožených bezdomovectvím a ztrátou bydlení

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika města:

Praha 7 je od 24. listopadu 1990 městská část hlavního města Prahy, rozkládající se severně od historického centra Prahy převážně na levém břehu Vltavy, ale menší částí území zasahuje i na její pravý břeh. Zahrnuje téměř celé katastrální území Holešovice, asi polovinu katastru Bubenče a malou část katastru Libně. Do 31. prosince 1991 patřila k Praze 7 také jihozápadní část katastrálního území Troja, která se poté od 1. ledna 1992 osamostatnila jako městská část Praha-Troja.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Celkový počet obyvatel je cca 42 900. Počet obyvatel mezi lety 2001 a 2015 narostl o 2,5 tis., což představuje nárůst o 6 %. V porovnání s ostatními vnitřními MČ se jedná o jeden z největších nárůstů počtu obyvatel. Svědčí to o atraktivnosti MČ Praha 7 pro bydlení.

Lze očekávat postupný nárůst celkového počtu obyvatel. Důvodem je intenzivní výstavba, především v katastru Holešovice. Podle střední varianty by v roce 2025 mělo v MČ Praha 7 žít přibližně 50 tis. obyvatel. Po roce 2025 se celkový počet obyvatel bude vyvíjet podle toho, zda a kdy začne výstavba v rozvojových územích Bubny – Zátory a Nové Bubny.[1]

Věková struktura:

Oproti hl. městu Praze žije v MČ Praha 7 relativně více osob ve věku 25 - 40 let a dětí ve věku 0 - 5 let. Odráží se zde zájem mladých lidí o bydlení na Letné a v Holešovicích. Naopak podíl osob starších 50 let je spíše podprůměrný.[2]

Více než 80% zaměstnaných v Praze 7 působí v terciárním sektoru. Druhým v pořadí zaměstnanosti je potom sektor sekundární. Většina zaměstnaných má vysokoškolské či středoškolské vzdělání s maturitou.

Vysokoškolsky vzdělaní občané tvoří 40% populace Prahy 7.

Nezaměstnanost je v současné době pod celorepublikovým průměrem na 3,3%.[3]

Bydlení:

Většina bytů v Praze 7 je v soukromém vlastnictví. Bytový fond městské části Praha 7 je velmi omezený a jeho většinu tvoří historické nájemní smlouvy a byty zvláštního určení. Část bytů také čeká na opravy a rekonstrukce.

Místní pracoviště Úřadu práce pro Prahu 7 uvádí, že na konci roku 2017 bylo 154 jedinců pobírajících doplatek na bydlení a 1050 osob s příspěvkem na bydlení.

Sociálně vyloučené lokality:

Na území městské části Praha 7 se nenachází žádné vyloučené lokality.

Cíle projektu

Cílem projektu je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení nastaveného dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025 na lokální úrovni MČ Praha 7. Dílčími cíli projektu jsou vypracování „Lokální koncepce sociálního bydlení MČ Praha 7“ a její implementace a pilotní ověření, aktualizace programu prevence ztráty bydlení na úrovni MČ Praha 7, vzdělávání pracovníků ve spolupráci s MPSV a informační kampaň zaměřená na zvyšování povědomí o přínosech sociálního bydlení.

Problémy obce

Projekt je zaměřen na vytvoření funkčního systému sociálního bydlení v městské části Praha 7, včetně spolupráce zainteresovaných stran na úrovni municipality a ostatních sektorů (neziskové organizace, soukromé subjekty, ostatní veřejná správa.

MČ Praha 7 je z dlouhodobého hlediska atraktivní lokalitou pro oblast bydlení. Z demografické studie MČ Praha 7 z roku 2016 vyplývá, že v průběhu několika let vzroste počet obyvatel městské části z důvodu rozsáhlé výstavby o více než polovinu. Se vzrůstajícím počtem obyvatel, kteří žijí v naší městské části, roste i počet žadatelů o sociální bydlení a přibývá počet osob ohrožených bezdomovectvím a ztrátou bydlení. V naší MČ se nachází také azylový dům pro osoby ohrožené bezdomovectvím a ztrátou bydlení.  V posledních letech byl zaznamenán nárůst počtu těchto osob, které se na našem území vyskytují ať trvale, či využívají sociálních služeb (poradenství, azylové bydlení, denní stacionáře).

Příčiny problémů

Dle dostupných údajů je MČ Praha 7 nejvíce zatížená fenoménem bezdomovectví, na území se nachází největší zařízení pro osoby ohrožené bezdomovectvím a ztrátou bydlení (Armáda spásy, loď Hermes). Armáda spásy vykazuje 150 – 200 osob za den v teplých měsících, během zimního období je to 300 – 600 osob za den. Tito klienti hledají také pomoc v poradnách MČ Praha 7 a z těchto klientů jsou také někteří ubytováni v sociálních bytech naší městské části v rámci realizovaného interního projektu Prahy 7 Prevence bezdomovectví. Rámcově se jedná o 40 – 60 osob této cílové skupiny.

Projektem dojde k systémovému ověření inovativních forem sociálních služeb, prevence ztráty bydlení a zajištění bydlení osobám ohroženým bezdomovectvím a ztrátou bydlení (dle definice ETHOS) a osobám vynakládajícím nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení.

Očekávané změny v důsledku projektu

Z dlouhodobého hlediska lze očekávat zlepšení kvality života na území městské části Praha 7 a prevence negativní sociální situace osob žijících na území MČ Praha 7. Umožnění sociálního bydlení a programy prevence realizované díky zpracovaným metodikám zvýší bezpečnost městské části a zároveň sníží drobnou kriminalitu na tomto území.

Komplexně uchopená problematika sociálního bydlení a systémově nastavená podpora v městské části Praha 7 bude realizována prostřednictvím konkrétní pomoci. Do sociálních bytů bude nově umístěno přibližně 25 osob, odborné poradenství bude poskytnuto dalším minimálně 45 osobám.

Další podpora bude cílovým skupinám poskytována v oblasti vyhledávání cenově dostupného a kvalitního bydlení prostřednictvím Kontaktního místa pro bydlení, které v rámci projektu vzniklo.

V průběhu tvorby koncepčních materiálů a dalších podkladů budou popsány a nastaveny systémové změny dlouhodobého charakteru. Implementace systému sociálního bydlení způsobí dlouhodobě pozitivní změny, zejména snížení počtu osob ohrožených bezdomovectvím a ztrátou bydlení.

Součástí projektu bude dále vzdělávání pracovníků, kteří se podílí na realizaci projektu a kteří se věnují problematice sociálního bydlení. Cílem bude zlepšit jejich komunikační schopnosti a zvýšit jejich kompetence a znalosti v oblastech jako je legislativa či nové metody sociální práce. Toto vzdělávání ve svém důsledku zvýší kvalitu práce s cílovou skupinou.

 

Zpracovaly: Bc. Romana Hudousková
Odbor kancelář starosty a tajemníka
Projektová manažerka
Radnice MČ Praha 7
Mgr. Jana Mydlilová
Odbor kancelář starosty a tajemníka
Metodička
Radnice MČ Praha 7

 

[1] Výzkumy Soukup: Demografická studie MČ Praha 7, 2016.
[2]Výzkumy Soukup: Demografická studie MČ Praha 7, 2016.
[3] Český statistický úřad

 

Uvedeno: únor 2018

50.1027253, 14.5521611 Praha 14

Praha 14

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v městské části Praha 14

Kontaktní osoba: Ing. Petr Braun, projektový manažer

Počet sociálních pracovníků v projektu: 2Praha 14

Doba realizace projektu: 1. 9. 2017–31. 8. 2020

 

Shrnutí

Cíle:

  • Hlavním cílem projektu je nastavení systému sociálního bydlení v městské části Praha 14, jeho pilotní ověření dle Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2020 a pomoc tak zvládnout bytovou nouzi těm obyvatelům, kteří si z objektivních příčin nemohou obstarat vlastní bydlení nebo mají k němu přístup z různých důvodů ztížen – zejména z důvodu sociálního vyloučení.

Problémy obce:

  • vysoký počet jednotlivců a rodin v bytové nouzi, jedná se o lidi, kteří jsou osobami bez přístřeší, žijí v nestandardních formách bydlení nebo sice bydlí v běžných bytech, ale jejich bydlení je z různých důvodů nevyhovující nebo nepřiměřeně drahé,
  • v MČ Praha 14 se nachází 7 komerčních ubytoven s kapacitou 74 lůžek, které ubytovávají převážně lidi s trvalým pobytem v jiných obcích a městských částech.
  • V MČ se nachází azylový dům s kapacitou 106 lůžek, jedná se o službu s celopražskou působností,
  • na území MČ žije cca 50 lidí bez přístřeší,
  • v MČ žije 8 169 lidí starších 60 let a více než 900 osob se zdravotním postižením a s přiznaným příspěvkem na péči. I tito lidé přicházejí o standardní bydlení nebo žijí v nevyhovujících bytech,
  • vysoký počet nezaměstnaných.

Příčiny problémů:

  • finanční nedostupnost bytů lidí starších 60 let se zdravotním postižením a mladí dospělí,
  • vlastní nepřipravenost lidí z cílové skupiny získat a následně si udržet odpovídající bydlení,
  • etnická či národnostní odlišnost,
  • jiná státní příslušnost,
  • vysoký počet dětí,
  • zvyšující se počet příjemců nepojistných dávek,
  • privatizace bytového fondu.

Očekávané změny:

  • dojde k vytvoření funkčního systému sociálního bydlení na území MČ Praha 14,
  • v průběhu realizace projektu v 10 vyčleněných bytech pro pilotování Koncepce bude podpořeno minimálně 10 osob ve smyslu řešení jejich bytové situace a 10 osobám se poskytne intenzivní pomoc směřující k zachování standardního bydlení,
  • budou vytvořeny metodiky, které pomohou zkvalitnit sociální práci v oblasti bydlení,
  • dojde k rozšíření a stabilizaci odborného týmu nezbytného pro realizaci funkčního systému SB na lokální úrovni tím, že bude vytvořena kapacita v rozsahu 3,0 úvazku (1,5 úvazku SP, 0,5 úvazku pracovníka na dluhové poradenství a oddlužení, 1,0 úvazku koordinátora bytové agendy),
  • prostřednictvím 9 vzdělávacích akcí se rozšíří a prohloubí znalosti a kompetence SP MČ Praha 14.

Základní charakteristika MČ Praha 14

Městská část Praha 14 vznikla na základě usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 41/14 (nebo také 41.14) ze dne 23. 6. 1994.

Přílohou č. 2 k tomuto usnesení je vyhláška hlavního města Prahy č. 29/1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška hlavního města Prahy č. 12/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje Statut hlavního města Prahy – XV. část.

Podle této vyhlášky se od 18. 11. 1994 území hlavního města Prahy člení na 57 městských částí, mezi nimiž je i Praha 14. Praha 14 tak vznikla z městské části Praha Kyje spolu s částí území odděleného od Prahy 9. Tvoří ji katastrální území Kyje, Hostavice, Černý Most a část k. ú. Hloubětín.

Městská část provozuje činnost na základě zákona o hl. m. Praze a Statutu hl. m. Prahy.

Bydlení:

Program bydlení je navázán na terénní sociální práci a odborné sociální poradenství. Osobám, které potřebují pomoc v tíživé životní situaci, bydlící v azylových domech či ubytovnách, pomáhá MČ v osamostatnění se. Poskytuje dočasné bydlení v malometrážních bytech v ulici Broumarská, následuje intenzivní práce s klientem při řešení jeho situace. Umožněno je přidělení bytu na dobu určitou.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je nastavení systému sociálního bydlení v MČ Praha 14, jeho pilotní ověření dle Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2020 a pomoc tak zvládnout bytovou nouzi těm obyvatelům, kteří si z objektivních příčin nemohou obstarat vlastní bydlení nebo mají k němu přístup z různých důvodů ztížen. Zejména z důvodů sociálního vyloučení či ohrožení sociálním vyloučením. Systém bude nastaven prostřednictvím Koncepce sociálního bydlení v MČ Praha 14, která se bude na základě průběžných evaluací aktualizovat. Ke konci realizace bude zpracována závěrečná evaluační zpráva.

Je předpokládáno, že během trvání projektu bude zapojeno nejméně 20 osob, tj. v rozsahu vyšším než 40 hodin. Pro těchto 20 osob bude přínosem, že jim bude poskytnuto sociální bydlení (10 osob) a dalších 10 osob budou příjemci komplexu sociální práce a dalšího poradenství poskytovaného projektem za účelem setrvání ve standardní formě bydlení (prevence ztráty bydlení). Dále 40 osob bude podporováno formou bagatelní podpory – při první fázi posuzování žádosti o poskytnutí sociálního bydlení (20 osob) – a to konkrétně tak, že jim bude ve zmenšené míře poskytnuta sociální práce a odborné poradenství, a dále 20 osob formou komplexu sociální práce a dalšího odborného poradenství poskytovaného projektem.

K zajištění metodické podpory je navázána úzká spolupráce s pracovníky systémového projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ MPSV. V rámci spolupráce je mimo jiné zajištěn přenos dobré praxe ze spolupracujících evropských zemí, školení sociálních pracovníků projektu obce a vzájemná výměna informací týkající se průběhu implementace systému sociálního bydlení v dalších obcích realizujících vlastní systémy sociálního bydlení.

Projekt obce je provázán s aktivitami, které cílové skupiny informují o tom, co to sociální bydlení je, komu je určeno, jaké jsou jeho výhody (pro jedince i společnost) a jaké jsou jeho podmínky.

Cílové skupiny:

  • sociální pracovníci,
  • osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené,
  • provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu.

Problémy v obci

Dotazníkové šetření bylo vedle sledování kvality života lidí doplněno o otázky zjišťující mobilitu obyvatel. Zmíněné šetření nebylo ojedinělé, je realizováno i v dalších městech České republiky, takže je možné dosažené výsledky navzájem porovnávat. Výsledek celkového hodnocení (tzv. titulkový indikátor) spokojenosti s Prahou 14 jako místem, kde lidé žijí a pracují, vyjadřuje převládající spokojenost obyvatel městské části. Avšak nespokojena je zhruba jedna třetina respondentů, což v porovnání s jinými českými městy, kde v minulosti obdobné šetření probíhalo, je vysoký podíl. Pozitivním faktem je výrazně nízký podíl velmi nespokojených osob (pouze 1 %). Zajímavé také je, že nejspokojenější jsou nejmladší obyvatelé ve věku 15–20 let (celkem 87,5 %, tedy téměř 9 z 10 mladých).

 

Zpracoval: Ing. Petr Braun
Projektový a finanční manažer MČ Praha 14

 

Uvedeno: únor 2018

50.4529839, 14.3742125 Štětí

Štětí

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Štětí

Kontaktní osoba: Mgr. Pavla Kurašová, projektová manažerka;
Mgr. Pavla Lípová, vedoucí OSV; Martin Janků, garant lokální koncepce

Sociální pracovník v projektu: 1Štětí

Doba realizace projektu: 1. 4. 2017–31. 3. 2020

 

Základní charakteristiky města

Město Štětí se nachází v jihovýchodní části Ústeckého kraje, na pravém břehu řeky Labe, v okrese Litoměřice při hranici se Středočeským krajem. Do poloviny minulého století se jednalo o malé zemědělské a řemeslné město. S výstavbou papírny, která byla vybudována na zelené louce na počátku 50. let 20. století, došlo k výrazné proměně charakteru města. Ze Štětí se stalo průmyslové město a v souladu s rozvojem papírenské výroby vzrostl počet obyvatel. Zatímco v roce 1930 žilo ve městě 4982 obyvatel, v roce 1950 to bylo 3628 a v roce 1980 už 9054. Předválečný počet obyvatel byl tedy po odsunu Němců brzy dorovnán a poté i překonán. Komplex papírny (největší v České republice) zabírá velký areál v severní části města a výrazně ovlivňuje životní prostředí města, zejména formou ekologických zátěží z minulosti (charakteristickým zápachem doprovázející výrobu buničiny). Vznik papírny a rychlý rozvoj města v druhé polovině 20. století se také odrazil v urbanistické struktuře města. Došlo k masivní bytové výstavbě – většina bytů se nachází v panelových domech, které zde byly v tomto období vystavěny v relativně kompaktním celku. Mezi nimi se nachází objekty občanské vybavenosti. Celková urbanistická struktura města se zlepšila až v roce 1998 s vybudováním Nového náměstí. V jeho prostoru a v oblasti Obchodní ulice se koncentruje většina obchodů a dalších služeb.

Přestože Štětí patří do Ústeckého kraje, má díky poloze a historickému vývoji výraznou vazbu na blízké obce Středočeského kraje a dále pak na hlavní město Prahu (dojíždění obyvatel Štětí za prací, vzděláváním, službami).

Vlastní obec s rozšířenou působností, město Litoměřice, je vzdálené 23 km a obec s rozšířenou působností Středočeského kraje, město Mělník, je vzdálené 16 km. Hlavní město Praha je vzdálené 60 km.

Štětí je tvořeno vlastním městem, ke kterému je připojeno devět místních částí: Brocno, Čakovice, Hněvice, Chcebuz, Počeplice, Radouň, Stračí, Újezd a Veselí. Tyto místní části dříve mívaly vlastní obecní úřady a později i místní národní výbory. V roce 1960 se ke Štětí připojily obce Stračí a Počeplice, v roce 1980 pak Brocno, Čakovice, Hněvice, Chcebuz, Račice, Radouň, Újezd a Veselí. Račice se však v roce 1989 opět osamostatnily.

Struktura a počet obyvatel ve městě Štětí

Město Štětí eviduje celkem 8 587 obyvatel (4 169 mužů a 4 418 žen).

Velkým problémem města je nízká vzdělanost a s tím související vysoká nezaměstnanost. Vzdělanostní struktura obyvatel Štětí je v porovnání s republikovou strukturou mnohem horší. Je zde vyšší podíl obyvatel se základním vzděláním, včetně nedokončeného (23,7 % ve Štětí, 17,6 % v ČR), a vyšší podíl středoškolsky vzdělaných lidí bez maturity, včetně vyučených (37,2 % ve Štětí, 33 % v ČR). Naopak podíl obyvatel s maturitou je ve Štětí ve srovnání s celou ČR nižší (23,6 % vs. 27,1 %). Nižší je i podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Ve Štětí má tuto formu vzdělání pouze 4,7 % obyvatel, zatímco v celém Česku 12,5 % obyvatel.

Štětí se historicky potýká s vysokou nezaměstnaností. Dle vypracovaných analýz z roku 2013 a 2015 se nezaměstnanost ve Štětí pohybovala dlouhodobě na hranici 9 %, což je odhadem 750 osob. Ale dle posledních zpráv z listopadu 2017 od Úřadu práce se situace zlepšila a nezaměstnanost je na hranici 5 % z celkového počtu obyvatel, což je odhadem 430 osob.

Sociálně vyloučené lokality

Město Štětí identifikuje celkem 3 sociálně vyloučené lokality (dále jen SVL), v nichž žije cca 250 osob. V blízkém okolí lokalit ve Štětí (ubytovna pro potřeby města, Palackého 599, Štětí, objekty s byty se sociálním nájmem, 1. máje 597 a 598 a ubytovna Cihelná) se nacházejí dvě ubytovny (1. máje 671 a 672), které nejsou hodnoceny jako vyloučené, ale také zde bydlí v menším počtu jednotlivci i rodiny, kteří nedosáhnou na jiné formy bydlení. Další ubytovny jsou v místní části Hněvice, krátkodobé ubytování poskytuje i hotel Sport a hotel Terek. Celkem žije ve Štětí a jeho místních částech v SVL a v dočasných ubytovacích kapacitách cca 800 osob. Je zde i několik osob bez jakéhokoliv bydlení. Celkem lze ve Štětí hovořit o minimálně 450 osobách (některé kvalifikované odhady uvádějí až 800) jako o osobách sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. Sociální vyloučení se týká jak majoritní části společnosti, tak romské minority, týká se jak jednotlivců, tak i rodin s dětmi (v SVL žije více jak 60 osob mladších 18 let). Často se jedná o osoby dlouhodobě nezaměstnané, s nízkým vzděláním nebo bez vzdělání. Řada z nich se potýká s vysokou zadlužeností, někteří jsou závislí na drogách či alkoholu.

Řada osob rezignovala na změnu, není schopna bez pomoci a podpory uspět na standardním trhu s byty. Je potřeba podpořit fungování osob, pomoci jim získat schopnosti a kompetence, aby dokázaly samostatně ovlivňovat své sociální prostředí, měnit podmínky svých životů, se začlenily do běžného života a uplatnily na trhu práce. Tento projekt by měl ověřit, zda se to podaří díky poskytnutí bydlení a podpoře prostřednictvím sociální práce.

Problémy v obci, příčiny problémů

Štětí se stále potýká s vysokou nezaměstnaností, dle situační analýzy (dále jen SA) zpracované organizací M´AM´ALOCA o.p.s. v září 2013 se nezaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách pohybovala dlouhodobě nad úrovní 90 % (dle údajů Úřadu práce bylo k 31. 12. 2015 ve Štětí nezaměstnaných 811 osob, z toho u 298 osob šlo o dlouhodobou nezaměstnanost), bydlí zde osoby s nízkým vzděláním (více jak 80 % obyvatel má pouze základní vzdělání, řada osob žijících v SVL je závislá na drogách či alkoholu (ve Štětí je dle kvalifikovaného odhadu pracovníků K-centra Litoměřice 180 uživatelů tvrdých drog a 400 uživatelů měkkých drog), problémem je i vysoká míra zadluženosti (dle kvalifikovaného odhadu terénních pracovníků sociálních služeb působících ve Štětí – minimálně 70 % dospělé populace v SVL. Původní odhad počtu osob v SVL byl cca  350–470 osob, což představuje cca 4 % občanů Štětí. Analýza SVL v ČR (2015) uvádí v případě Štětí počet obyvatel dvou identifikovaných lokalit mezi 250 a 276. Všechny tyto osoby mají z výše uvedených důvodů ztížený přístup na trh s byty, v případě získání nájemního nebo podnájemního bydlení jim často chybějí náležité kompetence, které by jim umožnily si již získané bydlení udržet.

Ve Štětí lze identifikovat několik příčin nevyhovující situace v oblasti sociálního bydlení:

  • Hlavní je počet obyvatel žijících v SVL, který uvádí jak SA zpracovaná společností M´AM´ALOCA o.p.s. v září 2013, tak Analýza SVL ČR (2015).
  • Velkým problémem je nízká vzdělanost a mj. i s tím související vysoká nezaměstnanost osob v SVL (dle SA více jak 90 % občanů v SVL je nezaměstnaných), přičemž často se jedná o dlouhodobou nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách.
  • Bydlení v SVL v majetku soukromých vlastníků je předražené, neodpovídá standardům bydlení – a to jak vinou vlastníků objektů, tak často i přístupem občanů v SVL. I díky rostoucím dluhům však některé z osob přicházejí i o toto předražené podstandardní bydlení.
  • Hladina nájemného (vyjma bytů v majetku města Štětí) je značně vysoká, často je při vstupu do nájemného nebo podnájemního vztahu požadována kauce, což je překážkou pro nízkopříjmové domácnosti v získání dostupného kvalitního bydlení.
  • Město Štětí nemá toho času sociální byty, má však dostatek různých typů bytů pro různé cílové skupiny, včetně bytů se sociálním nájemným pro sociálně slabé občany a sociálně únosným nájemným pro další skupiny občanů. Tyto byty jsou přidělovány v souladu se schválenými pravidly (Pravidla Města Štětí pro hospodaření s byty v majetku města Štětí, Pravidla pro přidělování startovacích bytů, Pravidla Města Štětí pro nájem bytů zvláštního určení a bytů v domech zvláštního určení v majetku města Štětí); poradní orgán Rady města Štětí a Komise sociálních služeb a bydlení (dále jen KSSaB) doporučuje přidělení jednotlivých bytů, Rada města (dále jen RM) Štětí schvaluje přidělení bytů. Při přidělování bytů se KSSaB, respektive RM Štětí snaží o uplatnění principů prostupného bydlení, které však nejsou v žádném dokumentu města Štětí přesně stanoveny. Občané bez bydlení mají možnost získat ubytování v Ubytovně pro potřeby města, při splnění podmínek pro přidělování bytů v majetku města pak byt se sociálním nájemným a následně „standardní“ nájemní byt. Mezi nutné podmínky pro přidělení bytu patří mimo jiné bezdlužnost vůči městu Štětí, kterou řada občanů z SVL není schopná splnit, a nemají tak možnost získat nájemní byt od města. Další podmínkou dosud uplatňovanou je nutnost trvalého bydliště ve Štětí, to znamená, že v některých případech jsou z možnosti přidělení vyloučeny osoby vracející se do Štětí z dětských domovů, kde dočasně měli trvalé bydliště.

V současné době je na Městském úřadě Štětí nastaven systém, aby se případné dluhy na nájemném u občanů v bytech se sociálním nájemným řešily hned zpočátku a nedocházelo k nekontrolovanému růstu dluhů na nájemném a službách spojených s bydlením, není však vypracován koncepční program prevence ztráty bydlení na území obce, který by se týkal i jiných bytů (ať již v majetku města či komerčních pronájmů).

Cíl projektu

Hlavním cílem projektu je pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení vytvořeného ve Štětí dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025. K zajištění metodické podpory bude navázána úzká spolupráce s pracovníky projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ MPSV. V rámci spolupráce bude mimo jiné zajištěn přenos dobré praxe ze spolupracujících evropských zemí, školení sociálních pracovníků projektu obce a vzájemná výměna informací týkající se průběhu implementace systému sociálního bydlení.

Projekt bude přínosem minimálně 8 podpořeným osobám, těmto osobám bude nově poskytnuto sociální bydlení ve formě sociálního či dostupného bytu (město Štětí vyčlení pro realizaci projektu 5 bytů) a bude jim poskytována podpora formou intenzivní sociální práce. Minimálně dalším 30 osobám bude poskytnuta (bagatelní) podpora prostřednictvím programu prevence ztráty bydlení a zadlužení realizovaného dle nově zpracované metodiky prevence ztráty bydlení a zadlužení v rámci ověřování vytvořené „Koncepce sociálního bydlení ve Štětí“.

Motivem pro zpracování Koncepce sociálního bydlení ve městě Štětí (dále jen „Koncepce“) se stala potřeba komplexního řešení bytové situace pro ohrožené skupiny obyvatel, které mají ztížený přístup na volný trh s byty. Hlavním cílem projektu je zajistit dostatečné kapacity různých forem bydlení pro jednotlivé identifikované cílové skupiny. Koncepce sociálního bydlení by měla navazovat a doplňovat stávající Pravidla Města Štětí pro hospodaření s byty v majetku města Štětí a rovněž doplňovat chybějící segment v oblasti bytové politiky města.

Jako prioritní skupina pro získání krizového ubytování byla stanovena skupina osob, u kterých je výrazné riziko ohrožení na zdraví či životě. Krizové ubytování je poskytováno za úhradu (vyjma výjimečných případů – ohrožení zdraví či života z důvodu nezajištěného ubytování) ve 2 vyčleněných (zvlášť pro muže a ženy) „krizových“ dvoulůžkových pokojích na Ubytovně pro potřeby města. Město nedisponuje samostatnou sociální službou jako je např. azylový dům či noclehárna, v rámci sociálního poradenství jsou však sociální pracovníci schopni poskytnout kontakt na zařízení tohoto typu v blízkém okolí (např. Naděje, farní charita apod.).

Koncepce definuje po vzoru národního strategického dokumentu jako prioritní pro získání formy sociálního bydlení následující skupiny osob:

  • rodiny s dětmi a osoby přežívající venku,
  • senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé, osoby nacházející se v situacích definovaných v typologii ETHOS nebo splňující příjmovou podmínku (více než 40 % disponibilních příjmů vynakládaných na bydlení),
  • oběti domácího násilí,
  • osoby opouštějící instituce (např. děti odcházející z dětských domovů),
  • osoby opouštějící pěstounskou péči,
  • ohrožené domácnosti s dětmi nebo tam, kde je nutné zajistit sloučení rodiny.

U všech prioritních cílových skupin by měly být naplněny podmínky disponibilních příjmů nebo bytové nouze. Součástí zařazení do prioritní cílové skupiny musí být provedení individuálního sociálního šetření, které zjistí konkrétní sociální situaci dané osoby.

Nastavení pravidel v hospodaření s bytovým fondem města Štětí by mělo přispívat k formování takového lokálního společenství, které bude sebevědomé, solidární a podporující individuální odpovědnost svých členů. Aby se tak skutečně stalo, mělo by rozpracovávat tyto tři priority:

  • péče o urbanistický rozvoj města (včetně eliminace nových sociálně vyloučených lokalit),
  • odpovědná správa bytového fondu (včetně včasné reakce na prodlevy s platbou nájemného),
  • provázání sociální a bytové politiky města (včetně podpory prostupného bydlení).

Město Štětí postupuje při nakládání s majetkem především v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., O obcích ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení v § 38 tohoto zákona stanovuje městu jednoznačné podmínky pro toto nakládání.

Indikátory projektu

  • Osoby podpořené v sociálním bydlení – minimálně 8 osob (vyčleněno 5 bytů).
  • Poskytování podpory minimálně 30 osobám prostřednictvím programu prevence ztráty bydlení a zadlužení.
  • Vzdělání pracovníků odboru sociálních věcí města Štětí.
  • Vzdělání pracovníků odboru majetku a investic.
  • Dokumenty:
  • analýza zaměřená na zjištění aktuální situace v oblasti bydlení na území města Štětí,
  • analýza zaměřená na potenciální cílové skupiny a jejich bytové potřeby,
  • koncepce sociálního bydlení ve Štětí,
  • metodika prevence ztráty bydlení a zadlužení,
  • metodika spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení,
  • komplexní zhodnocení fungování systému sociálního bydlení v obci,
  • evaluační studie.

Stanoveného cíle bude dosaženo prostřednictvím následujících dílčích kroků

  • Příprava podkladů pro zhotovitele analýz a dalších podkladů důležitých pro tvorbu systému sociálního bydlení ve Štětí.
  • Příprava podkladů pro tvorbu lokální koncepce sociálního bydlení – Koncepce sociálního bydlení ve Štětí.
  • Tvorba „Koncepce sociálního bydlení ve Štětí“, vypracování podpůrných strategických a metodických podkladů – Metodiky programu prevence ztráty bydlení a zadlužení na úrovni obce a Metodiky spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení v obci.
  • Pilotní ověření implementace „Koncepce sociálního bydlení ve Štětí“.
  • Provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky obce, které zajistí efektivní pomoc cílové skupině sociálního bydlení.
  • Navázání spolupráce s MPSV  za účelem poskytování a sdílení informací pro nastavení systému sociálního bydlení.
  • Vzdělání pracovníků města Štětí zaměřené na zvýšení kompetencí v rámci systému sociálního bydlení.
  • Zajištění evaluace projektu.
  • Realizace lokální informační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o přínosech sociálního bydlení.

 

Zpracoval: Martin Janků
Garant lokální koncepce
OSV MěÚ Štětí

 

Uvedeno: leden 2018

50.7137344, 15.3153894 Velké Hamry

Velké Hamry

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Velké Hamry

Kontaktní osoba: Ing. Martina Vacková, tajemnice, garantka projektu,
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Hamry

Doba realizace projektu: 1.1.2017–31. 12. 2019

 

Shrnutí

Cíle:       

  • nastavit systém sociálního bydlení, který bude vyhovovat a účinně pomáhat cílovým skupinám,
  • stabilizovat migraci romských obyvatel mezi obcemi,
  • postupně zrušit existující sociálně vyloučené lokality,
  • propojit práci sociálního pracovníka, který bude s rodinami pracovat na eliminaci dluhových problémů, spolupracovat na správném nakládání s finančními prostředky, řešit další problémy, které mohou zapříčinit ztrátu bydlení, s další prací, bez které by přístup ke klientovi nebyl komplexní,
  • poskytovat práci sociálního pracovníka vyšší než bagatelní spojenou se sociálním bydlením minimálně pro 15 osob,
  • zajistit sociálnímu pracovníkovi vhodné vzdělávací akce, které zvýší jeho kompetence,
  • provázat aktivity projektu s dalšími aktivitami, které realizujeme v rámci sociálního začleňování dle schváleného Strategického plánu sociálního začleňování Velké Hamry na roky 2016-2018.

Problémy obce:

  • neexistence koncepce sociálního bydlení. Tato koncepce je nicméně velmi důležitým nástrojem pro optimální a účinné řešení bytové situace cílových skupin projektu,
  • potřeba zajistit dostupné bydlení pro cílové skupiny, které jsou v naší obci nejpotřebnější. Jde především o Romy, rodiče samoživitele a dále o seniory ohrožené sociálním vyloučením,
  • velká migrace členů romské cílové skupiny mezi okolními obcemi,
  • existence sociálně vyloučených lokalit v obci,
  • anonymita osob z cílových skupin,
  • přenášení dluhů mezi obcemi,
  • nedůvěra ze strany obce i cílové skupiny,
  • nedostatečná kapacita sociální práce s klienty,
  • nekomplexní přístup poskytované sociální práce.

Příčiny problémů:

  • neexistence kvalitní koncepce sociálního bydlení v obci,
  • existence sociálně vyloučených lokalit v obci,
  • nedostatečné personální zajištění sociální práce s klienty v oblasti bydlení, kterou by docházelo k eliminaci vzniku dluhů, k posílení kompetencí klientů zajistit si vhodné životní podmínky, ke zlepšení schopnosti přizpůsobit se požadavkům většinové společnosti.
  • příčin vzniku problémů u cílové skupiny seniorů je více. Jedná se především o ztrátu sociálních kompetencí v oblasti samostatného života, neefektivní nakládání s finančními prostředky, tito lidé se lehce nechávají zneužít různými podvodníky, vzhledem k věku u nich dochází ke ztrátě sociálních vazeb a hrozí jim tak sociální vyloučení. Často se stávají "obětmi" manipulací ze strany příbuzných a ocitají se bez adekvátního bydlení.
  • příčin problémů u cílové skupiny rodiče samoživitelé je opět více. Přicházejí o bydlení často v důsledku rozvodu, či dluhů a s tím souvisejících exekucí. Mají nedostatečné finanční zázemí pro zajištění adekvátního bydlení. Často nevědí, kam se obrátit o pomoc.

Očekávané změny:

  • vytvoření funkční koncepce a systému sociálního bydlení ve Velkých Hamrech,
  • možnost získat bydlení za přijatelných podmínek a na dobré úrovni a zajistit si tak základní lidskou potřebu,
  • členové cílové skupiny získají komplexní přístup k řešení jejich situace a to nejen bytové,
  • optimalizace přístupu k jednotlivým již konkrétním klientům,
  • zaměření prioritně na tři skupiny obyvatel, které pomoc v našem městě potřebují nejvíce,
  • zavedení efektivního systému sociálních bytů, které budou vlastnit obce a kde nájemné bude regulováno na nízké úrovni, bude mít dvojí účinek. Jednak se bude jednat o kvalitnější, lépe kontrolovatelné bydlení a jednak bude ušetřeno na sociálních dávkách,
  • zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí,
  • komplexnost nabízených služeb,
  • sociální pracovník zařazený do projektu získá nové kompetence, osvojí si nové přístupy, zdokonalí se v práci s obyvateli ohroženými sociálním vyloučením.

Popis a specifikace oblasti

Základní charakteristiky města:

Město Velké Hamry leží v severních Čechách, v Libereckém kraji. Velké Hamry spadají do působnosti obce s rozšířenou působností Tanvald. Název Velké Hamry se používá od roku 1914, kdy došlo ke sloučení osad Hoření a Dolení Hamr. V roce 1926 byla obec povýšena na městys a v roce 1968 na město. V roce 1942 byly k Velkým Hamrům připojeny části Bohdalovice a Svárov.

Počet obyvatel a jeho vývoj, věková struktura:

K 31.12. 2017 mělo město Velké Hamry celkem 2600 obyvatel. Počet obyvatel ve městě od roku 2010 setrvale klesá. Od toho roku se počet obyvatel k roku 2017 snížil celkem o 281 osob. Paralelně s poklesem porodnosti ve městě Velké Hamry také stárne populace, což je však celorepublikový trend. Průměrný věk obyvatel města: z 39,3 roku v roce 2007 na 44 let v roce 2016. To je výrazně vyšší věk i oproti průměrnému věku v ČR, který byl na konci loňského roku 42 let. 

Trh práce:

K 31.12.2016 bylo ve Velkých Hamrech evidováno celkem 116 uchazečů o zaměstnání, z toho 55 dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob ve Velkých Hamrech činil k témuž datu 5,55%, což je hodnota překračující průměr v okrese Jablonec nad Nisou (4,03%), do kterého Velké Hamry spadají. Na druhou stranu, co se týče zaměstnanosti, nejsou na tom Velké Hamry z obcí v tanvaldském regionu nejhůře: nejvyšší podíl nezaměstnaných zde ve stejném období vykázal Kořenov (7,54%) a Tanvald (7,88%).

Bydlení:

Z celkem cca 400 obydlených domů ve Velkých Hamrech jsou tři čtvrtiny rodinné domy. Zbylou čtvrtinu tvoří byty v bytových domech v obecním, družstevním i soukromém vlastnictví. Celkem jde cca o 1.000 bytových jednotek, z nich třetina je ve vlastním domě, o něco méně je pak bytů nájemních. Cca 200 bytů je v družstevním vlastnictví, jedná se v naprosté většině o byty na sídlišti. Přibližně 100 bytů je v osobním vlastnictví.

Ve městě jsou volné byty, především však bytů v soukromém či družstevním vlastnictví. Kapacity, které zde byly vystavěny pro potřeby místních textilek, se od jejich uzavření nedaří obsadit. Především soukromí majitelé jednotlivých bytů se proto snaží byty pronajmout doslova za každou cenu.

V majetku města je v roce 2017 celkem 284 bytů, z toho 148 je standardních bytů, 133 bytů jsou byty zvláštního určení, byty v DPS či jiné zvláštní kategorie a 3 byty jsou byty snížené kvality (dříve byty III. a IV. kategorie). Z celkového počtu obecních bytů je 270 bytů obsazených a 14 bytů je volných – z nich 3 jsou ve stavu, který vyžadují pouze drobnější rekonstrukci a jsou aktuálně obyvatelné. Naopak 8 bytů vyžaduje důkladnou rekonstrukci a aktuálně jsou neobyvatelné.

Sociálně vyloučené lokality:

Studie, zpracovaná pro potřeby komunikační platformy tzv. lokálního partnerství Velké Hamry, identifikovala ve městě několik sociálně vyloučených lokalit[1]. Ty charakterizuje především převažující socioekonomický profil jejich obyvatel: jsou to nízkopříjmoví jednotlivci a rodiny, se základním vzděláním, práceschopní dospělí, avšak často bez příjmu z legálního zaměstnání, nezřídka si přivydělávající prací “na černo“. Dalším typickým znakem pro Velké Hamry je fakt, že jde o romskou populaci, resp. o obyvatele, kteří sami sebe označují za Romy či je za Romy na základě  vnějších znaků označuje jejich okolí.

Tvůrci zmíněné studie identifikovaly tyto SVL – bytové domy: dům č.p. 592 (Mezivodí), dům č.p. 563, 564 (Panský dům), dům č.p. 254 (Naproti  hasičárně), dům č.p. 365 (Za betonárkou) a dům č.p. 562 (přístřeší).

V rámci SVL ve Velkých Hamrech v době vzniku studie v roce 2013 bydlelo celkem 90 osob trvale hlášených, další menší skupinu tvořily osoby nepřihlášené či na dlouhodobých „návštěvách“, celkový počet obyvatel SVL odhadli autoři studie na 108 osob. Ke konci roku 2017 ve srovnání s rokem 2013 ubylo obyvatel sociálně vyloučených lokalit, trvale žijících ve Velkých Hamrech, a to z 90 osob v roce 2013 na celkem 76 osob v letošním roce 2017, úbytek je tedy o 14 osob. Méně početná je také skupina dětí a mládeže ve věkové skupině 0-14 let, oproti 34 jedincům v roce 2013 ve Velkých Hamrech letos žije 27 jedinců v této věkové skupině, tedy ve srovnání o 7 jedinců méně. Nejpočetnější mezi obyvateli SVL je k letošnímu roku skupina osob v produktivním věku 26-49 let, celkem 23 osob.

Oproti roku 2013 se změnila situace ohledně výskytu sociálně vyloučených lokalit – zatímco v roce 2013 bylo těchto lokalit celkem 5 a jednoznačně nejproblematičtější a nejvíce obydlená byla lokalita Mezivodí, v roce 2017 je tato lokalita uzavřena a aktuálně v ní nikdo nebydlí.  Lokalit, které lze označit za sociálně vyloučené, však v obci přibylo na celkový počet 6 lokalit, s celkem 2 novými lokalitami. Jedná se o domy v soukromém vlastnictví. Momentálně jako nejproblematičtější se jeví lokalita Panský dům.

Cíle projektu

Cílem projektu je v prvé řadě nastavení koncepce sociálního bydlení a pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení nastaveného dle hlavních principů Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 na lokální úrovni. Na základě průběžných evaluací se koncepce bude upravovat a zdokonalovat dle aktuálních potřeb.

Konkrétním cílem je nastavit systém sociálního bydlení, který bude vyhovovat a účinně pomáhat cílovým skupinám. Město bude využívat výhradně vlastní bytový fond. V obci budou zřízeny tři krizové byty, které budou řešit bydlení v nejkrajnějším případě (např. případ ztráty bydlení). Tyto byty budou nižší kategorie se společným sociálním zařízením. Dále budou zřízeny dva byty především pro rodiče samoživitele s dětmi, další dva byty budou vyčleněny pro romské rodiny, kde minimálně jeden z rodičů má legální zaměstnání a dále deset bytů v domech s pečovatelskou službou (dále jen „DPS“), které budou určeny pro seniory ohrožené sociálním vyloučením. Bude se jednat jak o seniory 65+ tak o seniory mladší. Potřebnost sociální práce v oblasti bydlení spatřujeme u této cílové skupiny především u osob nad 65 let. Do indikátorů nicméně budeme započítávat pouze osoby mladší 65ti let. V celkovém počtu takto budeme řešit ubytování cca 24 zletilých osob.

Umisťování do bytů, kromě bytů krizových, bude systémem tzv. bytu na zkoušku. Bude se jednat o byt obvyklé kategorie s regulovaným nájemným umístěný v klasické bytové zástavbě obce. Pokud nájemník bude plnit podmínky společného bydlení, bude spolupracovat se sociální pracovnicí (a to i při zvyšování svých sociálních kompetencí společného soužití obyvatel tj. udržování pořádku kolem svého obydlí) a zapojí se do již probíhajícího systému sociálního začleňování v rámci obce, nájemní smlouva se mu bude prodlužovat.

Byt na zkoušku je bytem typu, který nejvíce odpovídá konkrétní cílové skupině. Důležitý je citlivý výběr uchazečů (důchodce umístěn do DPS, pracující Rom do standardního bytu v zástavbě mezi majoritní populaci) s ohledem na minimalizaci střetů a konfliktů mezi těmito skupinami. Vede nás k tomu zkušenost v již realizovaných případech. Častá výměna nájemníků na malém městě není vhodná, soužití je dlouhodobý proces, lidé si na sebe musí zvyknout.

Právě u cílové skupiny romská rodina s dětmi je tento proces začleňování do majoritní společnosti velmi komplikovaný a je spojen nejen s bydlením ale i vzděláváním a výchovou dětí, legální prací ale i celkovým chováním rodiny jako celku a s jejich spoluprací s městem skrze sociálního či terénního pracovníka.

Cílem projektu v případě romské cílové skupiny je také stabilizace migrace těchto obyvatel mezi obcemi. Důvody jsou jednak v nutnosti odstraňování anonymity těchto osob, nepřenášení dluhů mezi obcemi, růst důvěry jak na straně cílové skupiny, tak na straně obce, efekty práce s touto komunitou se projeví pouze při trvalé dlouhodobé práci.

Podstatným cílem projektu je, na základě plnění cílů výše uvedených, postupné zrušení existujících sociálně vyloučených lokalit.

Cílem projektu je také propojit práci sociálního pracovníka, který bude s rodinami pracovat na eliminaci dluhových problémů, spolupracovat na správném nakládání s finančními prostředky, řešit další problémy, které mohou zapříčinit ztrátu bydlení, s další prací, bez které by přístup ke klientovi nebyl komplexní. Tzn. výchova předškolních dětí, dohled nad školní docházkou a vzděláváním, spolupráce se školou, správné hygienické návyky, motivace k legální dlouhodobé práci, spolupráce v oblasti bezpečnosti např. s asistenty prevence kriminality apod. Chceme propojit tento projekt s projektem, který připravujeme v rámci KPSVL s Agenturou pro sociální začleňování. V rámci tohoto projektu bude sociální pracovník pracovat na úvazek 0,75.

Cílem je zajistit v rámci projektu práci sociálního pracovníka vyšší než bagatelní spojenou se sociálním bydlením minimálně pro 15 osob. Pro tyto klienty bude zpracováván individuální plán. Zpracování plánu bude jednou z podmínek bydlení v sociálním bytě. Sociální pracovník bude dále poskytovat služby pro anonymní klienty nebo klienty, u kterých nebude poskytnuta podpora vyšší než 40 hodin. Bude se jednat  minimálně o 20 osob.

Cílem projektu je mimo jiné zajistit sociálnímu pracovníkovi vhodné vzdělávací akce, které zvýší jeho kompetence. Bude se jednat celkem o 9 vzdělávacích aktivit za dobu realizace projektu. Témata vzdělávání budou zaměřena především na dluhové poradenství, zvyšování sociálních kompetencí pracovníka či klientů, akce týkající se problematiky sociálního bydlení, motivační směrování klienta, školení týkající se tvorby individuálních plánů klientů, přístup k problémovým klientům.

Cílem projektu je také jeho provázanost s dalšími aktivitami, které realizujeme v rámci sociálního začleňování dle schváleného Strategického plánu sociálního začleňování Velké Hamry na roky 2016-2018. Jedná se především o komplexní přístup ke klientovi ve všech oblastech (bydlení, vzdělávání, zaměstnanost, sociální práce, bezpečnost).

Problémy v obci

Projekt řeší v prvé řadě skutečnost, že město Velké Hamry nemá dosud zpracovanou žádnou koncepci sociálního bydlení. Tato koncepce je nicméně velmi důležitým nástrojem pro optimální a účinné řešení bytové situace cílových skupin projektu. 

Projekt ve druhé řadě řeší problém se zajištěním dostupného bydlení pro cílové skupiny, které jsou v naší obci nejpotřebnější. Jde především o Romy, rodiče samoživitele a dále o seniory ohrožené sociálním vyloučením. Skutečné zajištění dostupného bydlení je prioritní otázkou členů cílových skupin. 

Třetím problémem je velká migrace členů romské cílové skupiny mezi okolními obcemi a existence sociálně vyloučených lokalit v obci. Dílčími problémy v této oblasti jsou pak anonymita těchto osob, přenášení dluhů mezi obcemi, nedůvěra ze strany obce i cílové skupiny. Realizací projektu bude postupně docházet k zrušení existujících sociálně vyloučených lokalit obce a ke stabilizaci migrace Romů.

Projekt dále řeší i problém s dostatečnou kapacitou sociální práce s klienty a problém komplexnosti poskytované sociální práce. Díky tomu, že současně s tímto projektem budeme realizovat i projekt v oblasti, která se týká další sociální práce a komunitní práce s klienty, bude možné ke klientůmpřistupovat komplexně a problematika bydlení nebude jedinou oblastí, kterou s klienty budeme řešit.Aby řešení sociálního bydlení bylo dobře, účelně a účinně nastavené, je nutná systematická, dlouhodobá a dostatečně individuální a přitom komplexní práce s klienty.

Příčiny problémů

Neexistence kvalitní koncepce sociálního bydlení v obci je způsobena především tím, že pro její vytvoření je potřebné dostatečné personální a finanční zajištění. Tuto situaci projekt adekvátně řeší. Příčinou problémů, které se týkají bydlení, je především existence sociálně vyloučených lokalit v obci, jejich uzavřenost k běžné majoritní společnosti. Většinu obyvatel SVL tvoří Romové, často se kumulují v určitých sídlech, vznikají komunity v úzce vytyčených lokalitách. Vzhledem k tomu, že domy, ve kterých žijí, jsou v soukromém vlastnictví, má obec jen malou možnost ovlivnit kvalitu a finanční dostupnost bydlení. Obyvatelé těchto domů tak žijí ve velmi špatných podmínkách, za velmi vysoké nájemné a ještě v obavách, že o bydlení přijdou, protože jim vzhledem k výši nájemného rostou i dluhy. Z těchto důvodů se pak obyvatelé SVL často stěhují, aby před dluhy tzv. utekli. V neposlední řadě je příčinou problému nedostatečné personální zajištění sociální práce s klienty v oblasti bydlení, kterou by docházelo k eliminaci vzniku dluhů, k posílení kompetencí klientů zajistit si vhodné životní podmínky, ke zlepšení schopnosti přizpůsobit se požadavkům většinové společnosti. 

Příčin vzniku problémů u cílové skupiny seniorů je více. Jedná se především o ztrátu sociálních kompetencí v oblasti samostatného života, neefektivní nakládání s finančními prostředky, tito lidé se lehce nechávají zneužít různými podvodníky, vzhledem k věku u nich dochází ke ztrátě sociálních vazeb a hrozí jim tak sociální vyloučení. Často se stávají "obětmi" manipulací ze strany příbuzných a ocitají se bez adekvátního bydlení. Příčin problémů u cílové skupiny rodiče samoživitelé je opět více. Přicházejí o bydlení často v důsledku rozvodu, či dluhů a s tím souvisejících exekucí. Mají nedostatečné finanční zázemí pro zajištění adekvátního bydlení. Často nevědí, kam se obrátit o pomoc. 

Očekávané změny v důsledku projektu

Realizací projektu se v prvé řádě očekává vytvoření funkční koncepce a systému sociálního bydlení ve Velkých Hamrech. Jedná se především o komplexní, systematický, dostatečně individuální a jednotný systém zajišťování sociálního bydlení a sociálních služeb s ním spojených pro hlavní tři cílové skupiny projektu (osoby ze SVL, rodiče samoživitelé a senioři).

Do této doby ve Velkých Hamrech nebylo poskytováno koncepční sociální bydlení. Město nemělo vyčleněné byty v této kategorii. Fungoval pouze institut krizového bydlení. Vzhledem k tomu, že problematika bydlení je vždy nejpalčivější otázkou života obyvatel, kteří žijí na pokraji sociálního vyloučení, vytvoření kvalitní koncepce a její realizace, bude efektivně řešit tuto základní otázku života. Vytvořená koncepce sociálního bydlení bude na míru šitá městu Velké Hamry a bude zohledňovat specifika cílových skupin žijících ve městě.

Přínosem realizace projektu pro cílovou skupinu je pak především možnost získat bydlení za přijatelných podmínek a na dobré úrovni a zajistit si tak základní lidskou potřebu. Společně se sociální prací a dalšími aktivitami, které se sociálním začleňováním souvisí a které ve Velkých Hamrech realizujeme, tak členové cílové skupiny získají komplexní přístup k řešení jejich situace a to nejen bytové. Navíc v rámci ověřování a evaluace koncepce sociálního bydlení bude docházet k optimalizaci přístupu k jednotlivým již konkrétním klientům. Přínosem je jistě i to, že se v rámci koncepce budeme zaměřovat prioritně na tři skupiny obyvatel, které pomoc v našem městě potřebují nejvíce. Jsou to především Romové, samoživitelé s dětmi a dále senioři. V neposlední řadě považujeme za velmi přínosné pro cílovou skupinu to, že přístup bude, vzhledem k velikosti města, dostatečně individuální. Navíc s cílovou skupinou, kterou jsou Romové a senioři, již delší dobu usilovně pracujeme. Sociální pracovnice obce se zaměřuje především na sociální práci se seniory v domech s pečovatelskou službou, ale i na další seniory bydlící v obci. Vykonává opatrovnickou činnost pro nesvéprávné občany. Od roku 2014 ve městě působí terénní pracovnice, která se zaměřuje především na obyvatele, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, či již v sociálním vyloučení žijí.

Podle údajů, které máme k dispozici od terénní pracovnice, jde především o Romy. Za dobu svého působení má velmi dobře zmapované jednotlivé rodiny žijící ve Velkých Hamrech a jejich potřeby. Ukázalo se především to, že bydlení představuje pro tyto rodiny a další rodiny sociálním vyloučením ohrožené nejdůležitější otázku života. Velká část žije v domech soukromých majitelů, kde za nevalnou úroveň bytu platí velmi vysoké nájemné. Toto nájemné je potom hrazeno ze sociálních dávek formou příspěvku a doplatku na bydlení. Tak je zatěžován i sociální systém státu vyplácením neúměrně vysokých dávek na bydlení. Zavedení efektivního systému sociálních bytů, které budou vlastnit obce a kde nájemné bude regulováno na nízké úrovni, bude mít dvojí účinek. Jednak se bude jednat o kvalitnější, lépe kontrolovatelné bydlení a jednak bude ušetřeno na sociálních dávkách. Pilotáž pro skupinu osob bez bydlení nebo ohrožených ztrátou bydlení bude mít za výsledek rovněž zvýšení sociálních kompetencí, zajištění bydlení a snížení pravděpodobnosti ohrožení sociální exkluzí.

Dalším přínosem bude jistě i komplexnost nabízených služeb. Nebude se jednat tedy pouze o bydlení a sociální práci s ním spojenou.

Z realizace projektu budou mít přínos i další organizace působící v blízkém okolí. Budeme organizovat lokální partnerství, kde se budou jednotlivé kroky z koncepce projednávat v širším plénu účastníků z různých oborů (jedná se především o NNO, Úřad práce, pracovníky z krajského úřadu, zástupce sousedního města Tanvald, sociální pracovnice apod.). Dále přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpory sociálního bydlení MPSV a ostatních obcí i pracovníky na krajské a národní úrovni přispěje k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementace na území ČR.

Cílovou skupinou projektu jsou i sociální pracovníci. Především sociální pracovník zařazený do projektu získá nové kompetence, osvojí si nové přístupy, zdokonalí se v práci s obyvateli ohroženými sociálním vyloučením. Získá i potřebné kontakty díky spolupráci s terénní pracovnicí, která ve městě již déle působí. V rámci lokálního partnerství budou výsledky projektu a další postupy komunikovány i se sociálními pracovnicemi z okolních obcí.

Spolupráce s pracovníky MPSV napomůže identifikaci příkladů dobré praxe, včetně přenosu dobré praxe ze zahraničí. Příklady adaptované na legislativní, sociální a kulturní prostředí ČR budou přeneseny na úroveň obce.

 

Zpracovala: Ing. Martina Vacková
Tajemnice MěÚ, garantka projektu
Město Velké Hamry

 

[1] Viz http://www.velke-hamry.cz/o-meste/agentura-pro-socialni-zaclenovani/analyzy/ 

 

Uvedeno: leden 2018

49.5320944, 17.5091336 Veselíčko

Veselíčko

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Veselíčko

Kontaktní osoba: Mgr. Alžběta Panáková, místostarostka obce Veselíčko,
garantka projektu, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Eva Masná, garantka projektu, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Veselíčko

Doba realizace projektu: 1. 5. 2017–30. 4. 2020

 

Shrnutí

Cíle:

  • hlavním cílem projektu je vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení obce Veselíčko a pilotní ověření této koncepce ve vytvořených sociálních bytech (sociální byty sloužící k ubytování 5 klientů/domácností),
  • řešení bytové problematiky různých skupin obyvatel,
  • detailní zmapování aktuálního stavu v oblasti bydlení.

Problémy obce:

  • bytový fond v majetku obce je tvořen pouze domem s celkem 9 bytovými jednotkami a 1 krizovým bytem,
  • nedostatečná podpora mladých rodin – startovací byty,
  • absence vhodných bytů pro seniory
  • absence bytů vhodných pro nízkopříjmové rodiny nebo rodiny v náročné životní situaci.

Příčiny problémů:

  • není vytvořen systém práce se sociálně slabými, při problému odchází do velkých měst,
  • nebyl obnovován, modernizován ani rozšiřován bytový fond obce,
  • výstavba nových rodinných domů – ceny jsou vysoké, zhotovení 1–3 roky,
  • vysoké náklady na bydlení,
  • vysoké ceny nemovitostí.

Očekávané změny:

  • ověření systému sociálního bydlení a forem sociální práce,
  • získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jejich následná implementace,
  • identifikace příkladů dobré praxe,
  • vytvoření systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi,
  • pilotáž pro skupinu 5 osob – zajištění stabilního a dostupného bydlení atd.,
  • přímý užitek nejméně 30 podpořeným osobám.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika obce:

Obec Veselíčko se nachází v Olomouckém kraji, spadá pod okres Přerov a ORP Lipník nad Bečvou. Veselíčko je v současné době politicky samostatná obec ležící asi 7 km na západ od Lipníka nad Bečvou a 12 km severovýchodně od Přerova. Obec je tvořena z části Tupec a části Veselíčko. Rozloha dosahuje 1 318 ha.  

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Celkový počet obyvatel obce Veselíčko se dlouhodobě zvyšuje a k 1. lednu 2017 činil 900 obyvatel. Hlavním důvodem je přírůstek obyvatel stěhováním, kdy za posledních 27 let (1990–2017) se obci zvýšil počet obyvatel o více než 1/10. V posledních 10 letech (2006–2016) víceméně převažuje přirozený přírůstek obyvatel v důsledku toho, že se více lidí narodilo, než zemřelo.

Věková struktura:

Věkovou strukturu obyvatelstva lze charakterizovat jako příznivou; ve Veselíčku v roce 2010 připadalo na 100 dětí (věk 0–14) cca 116 osob starších 65 let; v roce 2017 to bylo 100 dětí na 100 seniorů. Je to tím, že se v obci rodí děti a do obce se stěhují lidé v produktivním věku, čímž se snižuje index stáří.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

Vzdělanostní úroveň ve Veselíčku je v porovnání s celorepublikovým průměrem stejná nebo naopak vyšší. Co se týká populace s nejnižším vzděláním, obec Veselíčko je na úrovni ČR. Podíl osob se středním vzděláním bez maturity a podíl osob s ukončeným středním vzděláním s maturitou je nad celorepublikovým průměrem. Nejvíce z ekonomicky aktivních obyvatel Veselíčka pracuje v průmyslu a stavebnictví.

Obec Veselíčko má nezaměstnanost 5,2 % (k 31. 12. 2016). Nejvyšší podíl nezaměstnaných (39 %) tvoří osoby ve věku 50+. Druhý nejvyšší podíl (29 %) tvoří dlouhodobě nezaměstnaní (nad 2 roky) a dále osoby se zdravotním postižením (13 %), což svědčí o jejich obtížné uplatnitelnosti na trhu práce.

Bydlení:

Bytovou výstavbu v obci představují domy o 1 podlaží nebo 2 nadzemních podlažích. Materiál pro výstavbu domů tvoří kámen, cihla, tvárnice; v obci je pouze jeden dům ze stěnových panelů. V obci se nachází 310 domů, z toho 300 jsou rodinné domy a pouze 4 domy jsou bytové. Obydlenost je nižší; z 310 domů je obydleno pouze 256 domů. Řada domů zůstává neobydlena. Bytové domy jsou plně obydleny.

Většina obyvatel obce Veselíčko – 84 % bydlí ve vlastním domě/bytě. Zhruba 5 % obyvatel obce bydlí v nájemních bytech, z toho jsou necelá 3 % obyvatel obce v nájemních bytech ve vlastnictví obce Veselíčko.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení obce Veselíčko, provést pilotní ověření sociálního bydlení realizovaného dle nové koncepce, a to včetně ověření nových metod sociální práce s osobami vynakládajícími nepřiměřené množství disponibilních příjmů na výdaje přímo spojené s bydlením a osobami bez bydlení nebo ohrožené ztrátou bydlení.

Je předpokládáno, že v průběhu trvání projektu bude sociální pracovník pracovat celkem s 35 osobami, přičemž z těchto 35 osob bude alespoň 5 osob zařazeno do sociálních bytů. Předpokládá se, že u 30 osob dojde k překročení hranice bagatelní podpory (bude jim prostřednictvím sociálního pracovníka poskytnuto více jak 40 hodin přímé práce). Viz stanovené monitorovací indikátory.

K zajištění metodické podpory je navázána úzká spolupráce s pracovníky systémového projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ MPSV. V rámci spolupráce jsou mimo jiné zajištěny: přenos dobré praxe ze spolupracujících evropských zemí, školení sociálních pracovníků projektu obce a vzájemná výměna informací týkajících se průběhu implementace systému sociálního bydlení v dalších obcích realizujících vlastní systémy sociálního bydlení.

Projekt obce je provázán s aktivitami, které cílové skupiny informují o tom, co to sociální bydlení je, komu je určeno, jaké jsou jeho výhody (pro jedince i společnost) a jaké jsou jeho podmínky.

Problémy v obci

Bytový fond obce Veselíčko je tvořen bytovým domem č. p. 7 s kapacitou 9 bytů. V roce 2016 obec zřídila 1 krizový byt pro osoby, které se ocitnou v tíživé životní situaci. Pouze 3 byty z celkového fondu jsou však zařazeny do kategorie sociální byt. 1 byt je startovací – pro mladé rodiny. Z celkového počtu 10 obecních bytů je 6 obsazeno nájemníky s trvalým nájmem. Bytový fond ve vlastnictví obce je omezený, chybí malometrážní byty a byty sociální. Pro pozitivní vývoj obce bude vhodné vytvořit i příznivé podmínky pro bydlení mladých rodin.

Obec (se svou vizí) se snaží řešit bytovou problematiku různých skupin obyvatelstva. Podpora se zaměřuje na osoby s nízkým disponibilním příjmem, jako jsou matky či rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením či osoby ohrožené ztrátou bydlení – osoby v exekuci. Ohrožené osoby často neví, kam se obrátit a jak řešit nejen problém bydlením. Do problémové situace se poslední dobou dostávají i senioři, kteří nemají dostatek sil a ani financí na zajištění domů, ve kterých žijí. Často situaci komplikuje i jejich zhoršující se zdravotní stav. V obci dosud chyběl sociální pracovník, věnující se uvedené problematice. Prioritou pro obec je i péče o seniory, a to ve dvou liniích: vytvoření bezbariérových bytů vhodných pro seniory a zajištění působení sociálního pracovníka v obci.

Příčiny problémů

Problém je dlouhodobý. Bytový fond obce je tvořen jedním bytovým domem zahrnujícím 9 bytů. Pouze ve 3 z těchto bytů došlo v průběhu 10 let ke změně nájemce. Ostatní nájemníci zde žijí již několik – i desítek – let (např. od roku 1970). Bytový fond obce nebyl 30 let rozšiřován ani modernizován. Obec tedy dlouhodobě nemá volné byty vhodné k řešení problematiky sociálního bydlení a nemá ani propracovaný systém fungování sociálního bydlení.

Volné obecní byty by umožnily řešit obtížnou životní situaci především nízkopříjmových rodin. V obci jsou mezi občany příjemci jak příspěvku na bydlení, tak i příspěvku na živobytí. Svou roli hraje i nezaměstnanost – 5,2 % (12/2016). 5 % obyvatel obce je nyní navíc v exekuci. Absence řešení dluhové problematiky vede následně ke ztrátě bydlení. Postupně narůstá počet obyvatel s trvalým pobytem na obecním úřadě (28 osob, 6/2017). Rodiny (často i s dětmi) řeší problém odchodem do náhradního bydlení k rodinným příslušníkům nebo hledají levné bydlení v okolí větších měst – Přerov. Často bydlí na ubytovnách. V obci chybí služba věnující se této problematice a poradentství.

Ve snaze pečovat o seniory vytvořila obec (1990) přechodně byty v budově obecního úřadu (3 byty 1 + kk), určené pro seniory s možností pečovatelské služby. Byty byly po rekonstrukci budovy OÚ (2014) zrušeny. Právě senioři jsou další ohroženou skupinou obyvatel. S postupem věku občané nezvládají péči o rozsáhlé rodinné domy a odchází z obce do pečovatelských domů (Lipník nad Bečvou, Přerov). Obec není schopna v současnosti nabídnout bydlení pro tyto občany ve vhodných malometrážních bytech.

Obec by ráda podpořila i mladé rodiny prostřednictvím nabídky startovacích bytů, které by sloužily jako dočasné bydlení po dobu výstavby nebo rekonstrukce domu. Výstavba i rekonstrukce rodinných domů je finančně i časově náročná, přesto je zájem o stavbu domů mezi mladými rodinami značný.

Projekt tedy reaguje na problémy: 1) nízká kapacita sociálních bytů v obecním vlastnictví, 2) nízká kapacita startovacích bytů, 3) absence malometrážních bytů pro seniory, 4) není zajištěna koordinace fungování systému sociálního bydlení, 5) absence sociálních služeb a 6) absence analytických dat umožňující identifikovat počet potřebných bytů.

Očekávané změny v důsledku projektu

Projekt přispívá k ověření systému sociálního bydlení v obci Veselíčko a inovativních forem sociální práce s osobami bez domova či ohroženými ztrátou bydlení a osobami vynakládajícími nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení.

Přímá spolupráce a výměna informací s pracovníky projektu Podpory sociálního bydlení a ostatních obcí přispívá k získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jeho další implementaci na území města. Spolupráce s pracovníky MPSV napomáhá identifikaci příkladů dobré praxe, včetně přenosu dobré praxe ze zahraničí. Příklady adaptované na legislativní, sociální a kulturní prostředí ČR jsou přenášeny na úroveň obce.

Implementace systému sociálního bydlení v obci Veselíčko přispívá rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi obcí a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení.

Pilotáž pro skupinu 5 osob bez bydlení nebo ohrožených ztrátou bydlení má za výsledek rovněž zajištění stabilního a dostupného bydlení a zvýšení jejich sociálních kompetencí, především v oblasti bydlení. Předpokládá se, že dojde ke zvýšení jejich participace na běžném občanském životě. Tím vším dojde ke snížení míry ohrožení sociální exkluzí.

Projekt rovněž přináší přímý užitek nejméně 30 podpořeným osobám. 5 těmto osobám je v rámci projektu poskytováno sociální bydlení ve formě sociálního či dostupného bytu. Projekt přímo podporuje osoby, které jsou ohrožené ztrátou bydlení či žijí v nebytových prostorech či ústavních zařízeních. Spolupráce s těmito osobami je doprovázena intenzivní sociální prací.

Projekt přináší příležitost i směrem k široké veřejnosti, která skepticky nahlíží na sociální bydlení. Sociální bydlení se stane příležitostí pro obě strany (bydlení s podporou i pravidly).

 

Zpracovaly: Bc. Ivana Svobodová,
Sociální pracovnice obce Veselíčko
Mgr. Alžběta Panáková,
Místostarostka obce Veselíčko

 

Uvedeno: únor 2018

49.5573839, 16.3235850 Vír

Vír

Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení
na lokální úrovni v obci Vír

Kontaktní osoba: Mgr. Ladislav Stalmach, starosta obce Vír, garant projektu,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Počet sociálních pracovníků v projektu: 1Vír

Doba realizace projektu: 1. 4. 2017–31. 3. 2020

 

Shrnutí

Cíle:

  • vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení v obci Vír,
  • zařazení sociálního pracovníka do systému sociálního bydlení.

Problémy obce:

  • obec leží na vnitřní periferii ČR,
  • špatná dopravní obslužnost,
  • nízké mzdy,
  • vylidňování a stárnutí obce,
  • vysoký počet občanů v exekuci,
  • nedostatek dostupného bydlení,
  • nedostupnost sociální práce.

Příčiny problémů:

  • přehlížení problémů venkova ze strany státní správy.

Očekávané změny:

  • ověření systému sociálního bydlení a forem sociální práce,
  • získání systémových znalostí a poznatků k fungování systému sociálního bydlení a jejich následná implementace,
  • převzetí příkladů dobré praxe.

Popis a specifika oblasti

Základní charakteristika obce:

Obec Vír se nachází ve východním okraji okresu Žďár nad Sázavou na trojmezí krajů Vysočina, Pardubického a Jihomoravského. Významní zaměstnavatelé se nacházejí desítky kilometrů daleko a dopravní obslužnost je nedostatečná, většina zaměstnanců se musí dopravovat do práce osobním automobilem.

Počet obyvatel a jeho vývoj:

Obci Vír patří s jejími sedmi sty jednadvaceti obyvateli dvoutisící třicáté první místo z celkového počtu šesti tisíc dvou set čtyřiceti pěti obcí.

V padesátých letech minulého století měla obec, díky výstavbě Vírské přehrady, více než tisíc obyvatel. Od té doby ale počet obyvatel neustále klesá. Příčinou je jednak nízká porodnost, jednak migrace obyvatel za prací.

Věková struktura:

Věková struktura obce Vír má typické znaky venkovské vnitřní periferie. Na sto dětí (0–14) připadá sto sedmdesát seniorů starších šedesáti pěti let. Kromě toho, že mladí lidé z obce odcházejí a zakládají rodiny jinde, dochází k tomu, že lidé, kteří strávili svůj produktivní život ve městech, vracejí se na důchod na venkov.

Vzdělanostní úroveň a trh práce:

I vzdělanost místního obyvatelstva je, podobně jako jinde na venkově, nižší, než je průměr v ČR. V tomto faktoru je možno najít i jisté pozitivum, protože obec Vír má vysoký poměr vyučených, což může být v dnešní době výhodou při uplatnění na trhu práce.

Bydlení:

Obec Vír je známa především díky vodárenské nádrži, která se nad ní nachází. Ta byla postavena v letech 1947–1957. V současnosti slouží k zásobování okresu Žďár nad Sázavou a města Brna pitnou vodou. Na výstavbě přehrady se podílely stovky dělníků, mnozí z nich patřili k řeckým uprchlíkům, kteří v té době odcházeli ze své vlasti, kde probíhala občanská válka. Pro tyto pracovníky bylo v obci postaveno mnoho objektů, které sloužily jako ubytovny, kantýna, lékařské středisko, tělocvična apod. Po dostavbě přehrady byla většina těchto objektů předána obci, ty se staly součástí její infrastruktury a také jejího bytového fondu. V dalších letech obec z vlastních prostředků postavila bytový dům pro místní učitele a přestavěla bývalou školku na dva byty a její bytový fond se ustálil na počtu třiceti dvou bytů.

Po tzv. sametové revoluci podlehla i obec Vír vlně prodejů obecního majetku a začala byty prodávat. Kupci byli především tehdejší nájemníci. Zlom nastal v roce 2007, kdy měla obec už pouze patnáct bytů. Při rekonstrukci hasičské zbrojnice vznikl v podkroví prostor, který byl vhodný pro výstavbu bytu. Díky dotaci ze SFRB zde byl vybudován jeden podkrovní byt. Podobně vznikl další byt v prostorách opuštěné zubní ordinace. Po povodni v roce 2008 obec Vír odkoupila vytopený domek, v němž žili tři občané, zbourala ho a z dotace MMR postavila rodinný domek, do kterého se tato rodina nastěhovala. V roce 2009 obec Vír zakoupila v dražbě byt občana, na kterého kvůli jeho dluhům byla uvalena exekuce. Další dva byty jsme koupili od občanů s využitím dotace z MMR. V roce 2011 jsme koupili byt občana, který procházel oddlužením, a v roce 2012 jsme s využitím dotace z MMR postavili tři byty v prostorách bývalé kotelny zdravotního střediska. Jako krizové byty využívá obec dva apartmány v turistické ubytovně, kterou vlastní od roku 2000.

Obec Vír má v současné době dvacet devět obecních bytů, což tvoří přibližně čtrnáct procent z celkového bytového fondu. Má tak ve své velikostní kategorii nadstandardně vysoký počet bytů, kdy průměr se pohybuje okolo dvou procent.

Sociálně vyloučené lokality:

Na území obce se nenacházejí sociálně vyloučené lokality.

Cíle projektu

Přidělování bytů v obci Vír probíhalo doposud bez konkrétních pravidel. Vždy, když se uvolnil obecní byt, rozhodovalo zastupitelstvo, komu bude byt přidělen. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvořit pravidla pro výběr nájemníků. K tomu má napomoci sociální pracovník, který u jednotlivých zájemců o obecní byt provádí sociální šetření.

Dalším cílem projektu je zařazení sociálního pracovníka do systému sociálního bydlení. V současné době nemají malé obce možnost využít služeb sociálního pracovníka. Právě projekt „Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení na lokální úrovni v obci Vír“ má za cíl ověřit si smysluplnost takové pozice v systému sociálního bydlení v rámci malé obce.

Problémy v obci

Obec Vír je typickou obcí vnitřní periferie. Z toho vyplývá vysoká dojezdová vzdálenost do větších sídel, špatná dopravní obslužnost, nízké mzdy, ze kterých je nutné hradit drahé cestovné, které může činit až deset procent čistého příjmu.

Z těchto faktů logicky vyplývá, že mladí, především vzdělanější lidé, obec opouštějí a usazují se ve větších sídlech. Tím tedy dochází k vylidňování a stárnutí obce. Pět procent občanů obce je v exekuci (28). Z nich sedm má více než deset exekucí. Celková jistina je šest milionů Kč. Jako problém je nutno vnímat také nedostatek dostupného bydlení pro mladé lidi a počet bezbariérových bytů pro seniory. Jako účastníci projektu si uvědomujeme, že problémem je také absence sociálních pracovníků v malých venkovských sídlech.

Příčiny problémů

Příčiny výše popsaných problémů je možno spatřovat v tom, že Česká republika všeobecně přehlíží problémy venkova a nedostatečně dbá o jeho rozvoj. Exekutorský zákon je již dnes všeobecně považován za nepřiměřeně tvrdý a nespravedlivý. Bytový problém má zčásti řešit zákon o sociálním bydlení, který se bohužel stal tzv. jablkem sváru politiků a jeho vznik je v nedohlednu.

Očekávané změny v důsledku projektu

Vlastnictví bytů a jejich pronajímání s sebou přináší také častější kontakt s občany a bližší poznávání jejich životních osudů. Díky tomu jsme si začali silněji uvědomovat negativa, která s sebou přináší dnešní doba. Jde především o nedostatek vhodných pracovních příležitostí, o krutý exekuční zákon, o nedostatek levného bydlení a o všeobecný nezájem o lidi na nižších příčkách společenského žebříčku.

Téměř deset let se vedení obce snažilo svou činností suplovat práci sociálního pracovníka. Seznamovalo se s problémy našich občanů, přidělovalo jim vhodné byty, pomáhalo jim s oddlužením, zajišťovalo jim léčbu i získávání sociálních dávek. Zároveň vedení obce kontaktovalo zákonodárce a upozorňovalo na nedostatky v zákonech a jejich důsledky na životy lidí. Právě tento kontakt měl za následek, že obci Vír byla nabídnuta možnost zúčastnit se projektu „Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení na lokální úrovni“.

Díky projektu jsme mohli přijmout sociální pracovnici, jejíž profesionální práce se ukazuje jako nezbytná pro funkční systém sociálního bydlení.

 

Zpracoval: Mgr. Ladislav Stalmach
Starosta obce Vír

 

Uvedeno: únor 2018 

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Kontakt

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení

Tel.:   +420 778 455 761
Email: socialni.bydleni@mpsv.cz
Facebook: Sociální bydlení v ČR

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI