FB IvanaSociální bydlení je už dlouhou dobu pulzujícím tématem v naší společnosti. Krom toho, že stále není ukotveno zákonem, je více či méně obestřené různými mýty a nepravdami.

Projekt Podpora sociálního bydlení opět připravil pravidelný (každou středu) seriál kazuistik – příběhů inspirovaných skutečnými osudy lidí, kterým sociální bydlení pomohlo k lepšímu a kvalitnějšímu životu. Z důvodu zachování anonymity jsme upravili jejich jména, přesný věk, někde i pohlaví a další charakteristiky, které by vám mohly připomínat někoho z vašeho okolí. To nebude tím příběhem, ale tím, že takových lidí je kolem nás spousta.

Příběh:

Dnešní (šestý) příběh je o paní Ivaně (47 let), která kvůli závislosti na alkoholu ztratila bydlení a byly jí odebrány děti. Její život k lepšímu však změnilo sociální bydlení.

Lajna

Paní Ivana (47 let) se v dětství stala obětí týrání a zneužívání. Pachatelem byl její nevlastní otec, který dnes už nežije a nikdy za svůj čin nebyl potrestán. Paní Ivana našla až v dospělosti odvahu mluvit o svých zážitcích. Už během dospívání s partou vrstevníků často pila alkohol, aby alespoň na chvíli unikla před svými problémy. Ve dvaceti letech se po krátké známosti vdala a narodilo se jí první dítě. Když byly dceři tři roky, její manžel od ní náhle odešel a zůstala sama s malým dítětem a bez prostředků. Zvládla si najít rychle práci a zajistit školku, ale zároveň se u ní začaly objevovat deprese, které léčila alkoholem. Po pár letech paní Ivana potkala nového partnera, se kterým měla další dvě děti, syna a dceru.

S novým partnerem se paní Ivaně podařilo vytvořit zpočátku fungující rodinu. V té době však často střídala zaměstnání, nikde nevydržela dlouho, protože se už rozvinula její závislost na alkoholu. S partnerem se navíc v pití navzájem podporovali. Nejstarší dcera často pomáhala s péčí o dvě mladší děti, protože se paní Ivana o ně nezvládala starat a často je nechávala doma samotné. Vztah s partnerem se rozpadl a paní Ivana se nastěhovala s dětmi nejprve do azylového domu, odkud se kvůli problémům s dodržováním pravidel, zejména se zákazem pití alkoholu, musela odstěhovat na komerční ubytovnu.

Péče o děti a podmínky na ubytovně byly neúnosné. I přes intenzivní snahu sociálních pracovníků pomoci paní Ivaně, byly nakonec svěřeny do pěstounské péče nejstarší dcery, kde jsou dodnes. Paní Ivaně se po odebrání dětí zhoršily depresivní stavy a kvůli pití alkoholu už nezvládala žádné zaměstnání, žila na ubytovně a pobírala dávky hmotné nouze.

Zlom nastal, když se paní Ivana vlivem dlouhodobě neléčené deprese pokusila o sebevraždu. Naštěstí jí včas byla poskytnuta lékařská pomoc a během svého následného pobytu v psychiatrické nemocnici začala řešit svůj problém s alkoholem. Pomohlo jí také, že se díky vhodné medikaci zmírnily její depresivní stavy a zúčastnila se skupinových psychoterapeutických sezení, kde poprvé mluvila o svých zážitcích z dětství. Následná léčba závislosti pro ni tak byla snazší.

Po léčení bydlela paní Ivana pár týdnů u dcery, než se uvolnilo místo v azylovém domě pro ženy. Během své závislosti si paní Ivana napůjčovala hodně peněz, které nebyla schopna splácet. Sociální pracovnice v azylovém domě s paní Ivanou pracovala na řešení dluhů a nastavení splátkového kalendáře, hledání zaměstnání a také jí poskytovala psychickou podporu. Protože paní Ivana kvůli nízkému příjmu nemohla najít bydlení na komerčním trhu, podala si žádost o sociální byt ve městě, které spolupracovalo na projektu MPSV Podpora sociálního bydlení.

Bytová komise ve spolupráci se sociálním odborem města posoudila žádost paní Ivany a během několika měsíců jí přidělila garsonku, která se v projektu uvolnila. Pro paní Ivanu to byl jeden z nejšťastnějších okamžiků jejího života, protože řadu posledních let strávila na ubytovnách. Zároveň však měla obavy, jak bude zvládat abstinenci, která pro ni byla snazší v azylovém domě, kde musela dodržovat pravidla a zákaz pití alkoholu byl kontrolován. Proto ze začátku, když měla chuť se napít, často využívala možnost kontaktovat sociální pracovnici projektu nebo ve večerních hodinách volala na krizovou linku. Časem se díky stabilnímu bydlení zlepšil i její psychický stav a chuť na alkohol se neobjevovala tak často.

Paní Ivana je dnes velmi pyšná na to, co dokázala v životě překonat a velkou oporou a motivací je pro ni její rodina. I přes to, že se v minulosti nedokázala o své děti postarat, navázali spolu znovu hezký vztah a vzájemně se podporují. Paní Ivana si pečlivě hlídá placení nájemného a energií a další závazky, především splácení dluhů. Dál dochází ambulantně k psychiatrovi, kvůli léčbě deprese i závislosti. Daří se jí také udržovat dobré vztahy se sousedy. Nyní má malou vnučku a je šťastná, když jí může vzít na návštěvu do svého hezkého bytu.

 

Podobnost postav a dějů je zcela náhodná.

 

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Kontakt

Vzhledem k současné situaci ohledně koronaviru je činnost Kontaktního centra omezena pouze na telefonáty nebo elektronickou komunikaci.

Osobní konzultace nyní nejsou možné.

Děkujeme za pochopení.

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení

Tel.:   +420 778 455 761
Email: socialni.bydleni@mpsv.cz
Facebook: Sociální bydlení v ČR

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI