Sociální bydlení je už dlouhou dobu pulzujícím tématem v naší společnosti. Krom toho, že stále není ukotveno zákonem, je více či méně obestřené různými mýty a nepravdami.
Projekt Podpora sociálního bydlení opět připravil pravidelný (každou středu) seriál kazuistik – příběhů inspirovaných skutečnými osudy lidí, kterým sociální bydlení pomohlo k lepšímu a kvalitnějšímu životu. Z důvodu zachování anonymity jsme upravili jejich jména, přesný věk, někde i pohlaví a další charakteristiky, které by vám mohly připomínat někoho z vašeho okolí. To nebude tím příběhem, ale tím, že takových lidí je kolem nás spousta.
Příběh:
Dnešní (pátý) příběh je o panu Radkovi (55 let), který se kvůli vážnému onemocnění musel přestěhovat do bezbariérového bytu, navíc se mu jako invalidnímu důchodci snížil příjem. Obec mu poskytla vhodné bydlení a díky spolupráci se sociální pracovnicí má zajištěnou pomoc pečovatelské služby a zlepšila se i jeho finanční situace.
Panu Radkovi se v pětapadesáti letech změnil život od základu. Za vším stála kombinace závažných zdravotních problémů, které byly obtížně léčitelné a zároveň omezovaly jeho pohyblivost. Pan Radek musel opustit své zaměstnání skladníka a požádat o invalidní důchod. Navíc v domě, kde doposud bydlel v pronájmu většinu svého života, bohužel nebyl výtah a pan Radek zůstal trvale na invalidním vozíku. I s cizí pomocí, kterou mu ochotně nabídli sousedé, se obtížně dostával ven. Bylo nutné hledat nové bydlení, ale pan Radek již neměl z invalidního důchodu dostatek peněz na zaplacení nájmu na běžném trhu ani na složení kauce.
Pan Radek se obrátil na obecní úřad, protože v místním zpravodaji četl informace o projektu sociálního bydlení, který realizovala obec ve spolupráci s MPSV. Sociální pracovnice několikrát navštívila pana Radka doma, pomohla mu podat žádost o bezbariérový byt a obstarat potřebná potvrzení. Také zprostředkovala kontakty na pečovatelskou službu, protože pan Radek často hovořil o tom, že nechce být závislý pouze na pomoci sousedů a vlastní rodinu nemá.
Po několika měsících od přidělení bytu se pan Radek znovu obrátil na sociální pracovnici, protože se dlouhodobě nacházel v obtížné finanční situaci a hrozil dluh na nájmu. Po zaplacení nákladů na bydlení a léky mu zbývalo málo peněz na jídlo a další nutné potřeby. Navíc si v minulosti vzal z neopatrnosti nebankovní půjčku, kterou po ztrátě zaměstnání nemohl splácet. Pan Radek se sociální pracovnicí pečlivě sepsal všechny své výdaje během uplynulých měsíců a ukázalo se, že hlavním problémem je nízký invalidní důchod s exekuční srážkou, náklady na časté cesty k lékařům a velké doplatky na léky. O radu se také obrátili na občanskou poradnu, která pomáhá lidem v nouzi i s dluhovou problematikou. Pan Radek nesplňoval podmínky pro oddlužení, ale podařilo se domluvit s věřitelem snížení exekučních srážek z důchodu.
Sociální pracovnice ověřila, že pan Radek čerpá všechny dávky, na které má nárok, a proto mu nabídla možnost požádat nadační fond o proplacení dovozu obědů v rámci pečovatelské služby a zajistila potraviny i hygienické potřeby z potravinové banky. Pan Radek by si také přál elektrické vozítko, aby se mohl snáze pohybovat bez pomoci další osoby venku a navštěvovat kulturní akce v obci, protože před onemocněním byl velmi společenský. Se sociální pracovnicí budou společně hledat možnost, jak sehnat finance na jeho pořízení. Nejprve zkusí podat žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na Úřadu práce ČR.
Pan Radek velmi oceňuje podporu sociální pracovnice, nemá už obavy ze své finanční situace a pravidelně platí nájem. Díky snížení exekučních srážek a potravinové pomoci mu nyní zbývá více peněz z invalidního důchodu a zajištění kvalitního jídla pozitivně ovlivnilo i jeho zdravotní stav.
Podobnost postav a dějů je zcela náhodná.