Smlouva mezi nájemcem a pronajímatelem sociálního bydlení by se v ideálním případě neměla lišit od „klasické“ nájemní smlouvy.

Klíčovou roli při výkonu sociální práce hraje vztah sociálního pracovníka a klienta. Důvodem není jen nezbytný respekt k jedinečnosti a právu na seberealizaci klienta, jak postuluje Etický kodex sociálních pracovníků[1], ale kvalita vztahu zásadním způsobem ovlivňuje klientovu ochotu, motivaci a tím i úspěšnost řešení problémů. Jakékoliv omezení principu dobrovolnosti poskytované sociální práce je pochopitelně výrazným zásahem do tohoto pomáhajícího vztahu. Z těchto důvodů je zapotřebí vždy zvážit podmínku povinné sociální práce, velmi transparentně o ni informovat klienta/klientku sociálního bydlení a v neposlední řadě také upravit pracovní podmínky sociálních pracovníků tak, aby obsahovaly dostatek podpůrných nástrojů pomáhajících jim při práci s nedobrovolnými klienty.

Je také vždy vhodné zvážit tato dilemata: a) nebude např. hrozit, že v situaci, kdy nájemce nemá nadále potřebu podpory ze strany sociálního pracovníka, přijde o bydlení; b) nebude hrozit, že při přestěhování se do jiného bydlení klient přijde o službu poskytovanou pouze v rámci sociálního bydlení (např. po domluvě s obcí).

Pokud se poskytovatel sociálního bydlení rozhodne povinnost sociální práce aplikovat, lze dle právního vyjádření[2] tuto podmínku do nájemní smlouvy zakomponovat například větou: 

Smluvní strany se dohodly, že opakované odmítnutí spolupráce nájemce s určeným sociálním pracovníkem v rámci projektu je hrubým porušením smluvních povinností nájemce, na základě kterého má pronajímatel právo vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou.“

Poté by mohl pronajímatel být oprávněn vypovědět nájemní smlouvu z důvodu nespolupráce se sociálním pracovníkem (jeho nevpuštění do bytu). Takovéto jednání musí však být v nájemní smlouvě označeno jako jedna z povinností nájemce bytu.

Tento postup doposud nebyl rozporován v rámci soudního řízení a neexistuje k němu tedy judikatura. Nelze tak vyloučit, že v budoucnu dojde ke změně právního výkladu problematiky na základě rozhodnutí soudu.

 

[1] Viz http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky
[2] Právní názor zpracovala renomovaná advokátní kancelář Becker a Poliakoff, s.r.o.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI