Dle platné legislativy ČR má obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) zajistit uspokojení potřeby svých občanů i v otázkách bydlení:

§ 35 (2) „… Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.”

Míra ani konkrétní opatření nejsou blíže specifikována, nicméně zodpovědné obce řeší nabídku bydlení na svém území nejen např. při definování lokalit pro bydlení ve svých územních plánech, ale také nabídkou nájemního bydlení ve svém vlastnictví. Praxe ukazuje, že pokud obec nevlastní dostatečný bytový fond (například kvůli rozsáhlé privatizaci), nemůže efektivně realizovat sociální politiku. Zároveň tak nemá ani možnost proaktivně řešit na svém území případy, kdy jsou lidé ubytováváni v nevyhovujícím bydlení soukromých vlastníků. Zkušenosti z obcí jasně ukazují, že lépe se pracuje s takovým nájemníkem, kde má pronajímatel přímý vliv na nájemní smlouvu, než když daná osoba bydlí v nemovitosti soukromého vlastníka, který může být například takzvaným „spekulantem s nemovitostmi“ či „obchodníkem s chudobou“.

Poskytování nájemního bydlení obcí je jedním z nejefektivnějších nástrojů sociální politiky každé obce, která tak může podpořit různé cílové skupiny, jako jsou např. senioři, mladé rodiny, osamostatňující se mladí, osoby ohrožené sociální exkluzí, bez přístřeší a další skupiny, které se obtížněji integrují na komerčním trhu s bydlením (viz definice ETHOS).  Hospodaření s nemovitostmi ve vlastnictví obce spadá do její samostatné působnosti a je v souladu s právními předpisy, jejichž prostřednictvím si tyto obce stanovují vlastní pravidla či postupy, které se týkají právě hospodaření s obecními byty.

Otázka financování bydlení spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. To díky prostředkům z evropských fondů i státního rozpočtu ČR přiděluje dotace či půjčky obcím i dalším subjektům.

Sociální bydlení je podporováno v rámci programu IROP, specifického cíle 2.1 „Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi“. Tato podpora je zaměřena na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení. Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi dle typologie ETHOS.

Oprávněnými žadateli o dotaci v těchto výzvách jsou jak obce, tak nestátní neziskové organizace. Projekty jsou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

Již uzaveřené obecné výzvy:

V červnu 2018 byly v IROP vyhlášeny další 3 výzvy k čerpání pro specifická území:

  • výzva č. 85 Sociální bydlení - integrované projekty CLLD – tj. výzva, ze které mohou čerpat Místní akční skupiny (MAS). Ve výzvě je připraveno 380 000 000 Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a mohou být realizovány na území MAS vymezené ve schválené strategii CLLD. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů budou uvedeny ve výzvách konkrétních MAS. Je možné se tedy informovat, zda Vaše MAS nepřipravuje tuto výzvu a zda by z ní nebylo možné financovat nějaké projekty v oblasti sociálního bydlení. Např. i ve spolupráci se sousedními obcemi, neziskovými organizacemi apod. Více informací zde.
  • výzva č. 84 Sociální bydlení - integrované projekty IPRÚ – tj. výzva pro aglomerace vymezené ve schváleném integrovaném plánu rozvoje území: Liberecko-jablonecké, Karlovarské, Zlínské a Mladoboleslavské aglomerace. Více informací zde.
  • výzva č. 83 Sociální bydlení - integrované projekty ITI – tj. výzva je územně zaměřena na Brněnské metropolitní oblasti, Plzeňské metropolitní oblasti a Ústecko-Chomutovskou aglomeraci. Rozhodující není sídlo žadatele, ale místo realizace projektu, mimo území hl. m. Prahy. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů jsou uvedeny ve výzvě nositele a zprostředkujícího subjektu ITI. Více informací zde.

Všechny mají jednotné termíny:

Zpřístupnění žádosti o podporu: 10. 7. 2018

Zahájení příjmu žádostí: 17. 7. 2018

Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2019

Aktuální informace o výzvách k tématu sociálního bydlení jsou dostupné na webových stránkách zde.

MMR jako gestor bytové politiky administruje mimo evropských fondů i dotace z národních zdrojů a to podle zákona č. 2018/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.

Investiční podpora nájemního bydlení je od roku 2003 zaměřená výhradně na nájemní byty určené pro sociálně definované cílové skupiny. Jedná se zejména o osoby s nízkými příjmy, osoby se zdravotními handicapy, seniory, případně osoby s dalšími sociálními handicapy, např. sociálně vyloučené osoby, osoby opouštějící institucionální zařízení (dětský domov, dům na půl cesty, azylový dům, vězení, ústav sociální péče apod.). Výzvu k předkládání žádostí o dotace zveřejňuje ministerstvo zpravidla jednou ročně (zpravidla v podzimních měsících) na příští rok.

Podpora poskytovaná MMR ve formě přímých nevratných investičních dotací:

Program Podpora bydlení

  • podprogram „Podporované byty“ – dotační titul Pečovatelské byty, Komunitní domy seniorů, Vstupní byty;
  • podprogram „Bytové domy bez bariér“ – dotace na výstavbu výtahu a bezbariérového přístupu do bytového domu,

Jejich cílem je vznik nájemních bytů určených pro sociální bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života. Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj na této adrese.

Znění programů a relevantní metodiky naleznete zde. Na stejných stránkách zde jsou uveřejněny i seznamy obcí s dotovanými byty, rozdělenými dle typů. 

Nájemní byty ze SFRB

Kromě toho Státní fond rozvoje bydlení poskytuje zvýhodněné úvěry na výstavbu sociálního bydlení podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky. Úvěry na výstavbu sociálních bytů jsou poskytovány za nízkou úrokovou sazbu. Dotace jsou poskytovány na vznik bytového fondu určeného pro specifické skupiny obyvatelstva (senioři, zdravotně a tělesně postižené osoby, osoby vyloučené nebo ty, kterým vyloučení hrozí) s nízkými příjmy nebo na zkvalitnění bytového fondu s cílem usnadnit starším osobám nebo osobám s handicapem přístup do stávajícího bydlení.

Zvýhodněné úvěry poskytuje SFRB na vznik sociálních bytů pro seniory, případně pro mladé lidi do 30 let, a/zároveň pro příjmově vymezené osoby. SFRB dále také přispívá portfoliem svých finančních nástrojů jednak ke zkvalitňování bytového fondu, případně k podpoře revitalizačních aktivit v sídlištích s více jak 120 byty v bytových domech s cílem začlenění těchto, někdy i sociálně vyloučených lokalit, do funkčního městského organismu.

Informace o podmínkách poskytnutí úvěru je možné je nalézt na webových stránkách zde.

Základním krokem je zjištění stavu bytového fondu v obci, velikosti cílových skupin a jejich potřeb a zmapování jak obecních bytů, tak i nájemního bydlení v soukromých rukou. Na základě uvedeného zjištění skutečné situace by mělo dojít k nalezení politického konsenzu o způsobu podpory cílových skupin a nastavení systému v obci. To lze realizovat například prostřednictvím tvorby místní koncepce sociálního bydlení. Důležitou součástí dobře fungujícího systému sociálního bydlení je nastavení spolupráce v rámci úřadu obce (zejména sociálního a bytového odboru nebo jejich obdoby) a následná spolupráce s dalšími aktéry, jako jsou například nevládní neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb nebo již zmínění soukromí majitelé bytů.

Výsledný systém by měl reflektovat potřeby zvláště zranitelných skupin obyvatel, stejně jako dalších lidí ohrožených ztrátou bydlení. Systém by měl vycházet ze základních principů definovaných ve vládou schválené Koncepci sociálního bydlení. Metodickou a informační podporu v této oblasti můžete získat v rámci spolupráce s Kontaktním centrem sociálního bydlení, na které se můžete obrátit s jakýmikoli dotazy k této problematice. Pro získání základního přehledu doporučujeme pročtení sekce „Co je sociální bydlení?“.

Do systému sociálního bydlení je vhodné zapojit subjekty, jejichž role je vymezena zde.

Pokud hovoříme o obecním bydlení, rozhoduje vždy obec. Při rozhodování o umístění sociálních bytů je stěžejní komplexní pohled na obec. Neexistuje univerzálně platné pravidlo, kde by měly sociální bydlení být. Existují praxí ověřené zkušenosti, kde není vhodné sociální bydlení umísťovat, neboť při optimálním plánování a realizaci sociálního bydlení je cílem podporovat sociální začleňování. K tomu je důležité zohlednit sociální mix a interakci mezi různými sociálními skupinami. Při přidělování bytů je důležité zohlednit různorodost cílových skupin, aby nedošlo k prostorové koncentraci osob z jedné cílové skupiny.

Na úrovni sídelních jednotek je důležité odstraňovat a předcházet nežádoucí segregaci marginalizovaných skupin obyvatelstva, které by mohly zapříčinit vznik sociálně vyloučené lokality (dále jen SVL). Sociální byty by neměly být situovány v sociálně vyloučených lokalitách, neboť by mohlo dojít k posílení stávajících problémů. V praxi lze toto realizovat např. formulací tohoto požadavku ve strategickém plánu města nebo v koncepci bytové politiky, případně vyvarováním se prodeje městských bytů pro spekulativní účely.

Struktura bytového fondu určená pro sociální bydlení by měla být co nejvíce pestrá, aby mohla uspokojit potřeby různých cílových skupin. Rozsah bytového fondu by pak měl být založen na potřebách cílových skupin v obci. Je vhodné mít ve svém portfoliu nejen byty bezbariérové či malometrážní, ale třeba i vícepokojové pro četnější rodiny, které nemohou najít dostupné byty na běžném trhu. Pokud je to možné, SB by měly být co nejvíce energeticky úsporné. Byty nemusí být nezbytně pouze ve vlastnictví obce, ale lze navázat spolupráci se soukromými vlastníky, kdy obec sehraje roli jakéhosi zprostředkovatele, případně garanta, který bude s klientem – nájemníkem komunikovat a poskytovat mu potřebnou sociální práci a podporu.

K tématu prostorové segregace vznikla v roce 2014 při katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy „Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace“, která je dostupná zde.

Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (březen 2018) dostupné zde.

Poradenství pro obce v oblasti sociálního bydlení poskytuje Kontaktní centrum MPSV, Právní poradna Svazu měst a obcí České republiky a Právní poradna pro členy Sdružení místních samospráv ČR.

Kontaktní centrum MPSV:

MPSV otevřelo v říjnu 2017 v Praze Kontaktní centrum sociálního bydlení. Obracet se na něj mohou nejen občané, ale i obce a neziskové organizace s dotazy a žádostmi o metodickou podporu. Zájemcům poradí, jak nejlépe zavádět sociální bydlení, jakou formu zvolit, kde je možné získat finanční prostředky nebo jak efektivně hodnotit bytovou nouzi lidí, kteří žádají o sociální bydlení. Občané se dozvědí, na koho se obrátit, pokud mají problém s bydlením, a co jim nabízí stát a obce při řešení náročných životních situací, které jsou s bydlením spojené.

Více informací zde.

Právní poradna – Svaz měst na obcí České republiky:

Právní poradna nabízí členům Svazu měst a obcí České republiky možnost bezplatné právní konzultace, a to buď:

  • telefonicky na čísle 226 257 505 od pondělí do čtvrtka od 12:00 do 18:00 hodin,
  • e-mailem na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
  • prostřednictvím formuláře na těchto stránkách (vyžadují přihlášení).

Právní poradna poskytuje právní poradenství týkající se činnosti obcí. Poradenství se netýká oblasti daní, účetnictví nebo otázek souvisejících se mzdovým účetnictvím – včetně platových tarifů.

Více informací zde

Právní poradna pro členy – Sdružení místních samospráv ČR:

Do konceptu členských výhod patří i bezplatná právní poradna, na kterou se mohou starostové obracet se svými dotazy. Ty zodpovídá tým erudovaných právníků, specialistů na různá témata z oblasti veřejné správy – samostatné či přenesené působnosti.

Kontaktní e-mail na právní poradnu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Dotazy jsou vyřizovány zhruba v horizontu 5 pracovních dní (v závislosti na složitosti dotazu).

V případě naléhavých dotazů je každý pracovní den od 8:00 do 18:00 na tel. 605 866 507 k dispozici právník, kterého můžete využít pro podávání operativních dotazů (např. v důsledku jednání zastupitelstva obce, které nesnesou odkladu).

Více informací zde.

Energetické poradenství EKIS:

Bezplatná služba pro veřejnost, která slouží k podpoře zavádění energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. Je určena občanům, veřejné správě, podnikům a podnikatelům. Odborné konzultace poskytují Energetická konzultační a informační střediska – EKIS, která jsou zastoupena ve všech krajích ČR. Poradenství zde vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu z „programu EFEKT“ – Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.

Výhodou odborných konzultací prostřednictvím Energetického konzultačního a informačního střediska (tedy EKIS) je jeho zastoupení ve všech krajích ČR.

Střediska EKIS poskytují zájemcům konzultace při osobní návštěvě, případně telefonicky a on-line prostřednictvím Internetové poradny i-EKIS.

Více informací zde.

Výběr nových nájemníků do sociálních bytů je jednou z nejsložitějších otázek. Dokud nebude dostatek bytů pro všechny žadatele, bude zapotřebí nabídnout bydlení jen někomu, tedy těm nejpotřebnějším. Je ale vhodné do rozhodovacích procesů vnést objektivizující přístup, který bude zároveň reflektovat akutní potřebu každého klienta. Existuje několik řešení, jak se pokusit eliminovat zvýhodňování některých cílových skupin před ostatními. Asi nejobjektivnější formou je losování z předem stanoveného seznamu potřebných, nicméně tato varianta nereflektuje reálnou potřebu žadatelů. Systém tak může v důsledku selhávat v zamezování některým závažným dopadům na lidi ohrožené ztrátou bydlení, kterým by mohlo být zabráněno v případě konkrétního posuzování potřebnosti jednotlivých žadatelů. Stejně jako u ostatních forem zde však musí být stanovena základní kritéria, na jejichž základě bude určeno, kdo bude do losování zařazen.

Dalším řešením, které je častější a je obcemi využíváno při přidělování běžných obecních bytů, je pořadník. Zde si opět mohou být všichni žadatelé, pokud opět splní základní kritéria, rovni a rozhodující může být délka zařazení v pořadníku. Zde je ale častým problémem neaktuálnost žádostí i skutečností uvedených v žádosti, protože např. o byt v domech s pečovatelskou službou (DPS) se někdy hlásí již lidé v produktivním věku, aby byli v pořadníku co nejdéle a v případě potřeby (např. za 20 let) byt dostali.

Další variantou je prioritizace žadatelů na základě předem dobře specifikovaných podmínek zohledňujících intenzitu bytové nouze. V případě využívání tohoto postupu si obec kritéria, na základě kterých budou žádosti řazeny (například prostřednictvím bodování), nadefinuje dle předchozích analýz cílové skupiny a jejich potřeb. Doporučujeme využít prioritních skupin z Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025. Ta se opírá mj. o typologii bezdomovectví ETHOS.

V rámci systémového projektu Podpora sociálního bydlení je také připravováni doporučení k tvorbě hodnocení bytové nouze, které by obcím mělo usnadnit jejich vlastní nastavení systému přidělování sociálního bydlení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje dotace obcím od roku 2015 dle § 103 zákona o sociálních službách, na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a), b) až d). Dále dle § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví, že na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje účelová dotace na výkon sociální práce. Tyto finanční prostředky jsou přidělovány nad rámec příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti. Více informací zde www.mpsv.cz/cs/21249.

Další možností je využití prostředků z Evropského sociálního fondu, který má v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí. Finance rozděluje obcím a dalším subjektům prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost, který rozděluje finance z tohoto fondu a státního rozpočtu obcím a dalším subjektům formou dotací. Operační program zaměstnanost pokrývá oblasti jako podpora zaměstnanosti, rovné příležitosti žen a mužů, adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociální začleňování a boje s chudobou, modernizaci veřejné správy a veřejných služeb a podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. Veškeré informace, včetně aktuálních výzev jsou k dispozici zde https://www.esfcr.cz/.

 

Přehled aktuálních výzev, které lze využít na podporu sociální práce a služeb v oblasti sociálního bydlení:

Výzva č. 108

Název: Podpora programu Housing First (Bydlení především)

https://www.esfcr.cz/vyzva-108-opz

Zahájení příjmu žádostí od: 3. 12. 2018. Termín podání do: 31. 5. 2019

Minimální délka, na kterou je žadatel oprávněn projekt naplánovat, je 24 měsíců.

Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu je 30. 6. 2022.

Oprávnění žadatelé:

Kraje, obce a jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace

Alokace: 150 000 000 CZK

Podání žádosti o podporu je podmíněno předchozí povinnou konzultací. Návrhy ke konzultaci je nutné zaslat nejpozději do 1. 4. 2019.

Výstupem konzultace bude zpracovaný tzv. Kontrolní list – Záznam o konzultaci – naplnění principů Housing First (vzor záznamu je uveden v příloze č. 4 viz Kapitola 11 výzvy). Záznam o konzultaci musí být podepsán konzultantem. Kopii záznamu žadatel přiloží jako povinnou přílohu k žádosti o podporu.

Návrh realizace programu Housing First jako podklad ke konzultaci, musí obsahovat základní definiční znaky přístupu HF (8 principů):

  1. Rychlý přístup ke standardnímu bydlení bez přípravy
  2. Možnost volby a kontroly pro uživatele služeb
  3. Oddělení bydlení a podpory
  4. Zaměření na zotavení (vč. komunitní integrace a desegregace)
  5. Harm reduction
  6. Robustní podpora a aktivní zapojení bez donucení
  7. Flexibilní podpora tak dlouho jak je potřeba
  8. Housing First je určeno pro ty nejohroženější, přednostně pro ty s potřebou komplexní podpory

 

Výzva zaměřená hlavně na inovace (důraz na novost, inovaci, pilotáž aktivit): 

Výzva č. 076

Název: Podpora inovativních služeb pro ohrožené děti a rodiny

https://www.esfcr.cz/vyzva-076-opz

Zahájení příjmu žádostí od: 3. 1. 2019, 12:00. Termín podání do: 15. 03. 2019, 12:00.

Maximální délka, na kterou je žadatel oprávněn projekt naplánovat, je 24 měsíců.

Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu je 30. 6. 2022

Oprávnění žadatelé:

Kraje, obce a jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace

Alokace: 160 000 000 CZK

Podporované aktivity:

  1. 1. Podpora procesů při zavádění nových a inovativních služeb, postupů a metod práce v oblasti ochrany dětí a rodin:
  • koordinace a podpora procesu změny.
  • podpora pracovníků.
  • podpora pracovníků poskytujících služby ohroženým dětem a rodinám.
  1. 2. Podpora implementace inovativních procesů a služeb pro ohrožené děti a rodiny:
  • realizace inovativních procesů a služeb.
  • zpracování a realizace komunikační strategie inovace.
  • koordinace procesu přechodové fáze.
  • pilotní odzkoušení inovativních procesů a služeb.
  1. 3. Podpora mezioborové spolupráce:
  • podpora nastavení multioborové spolupráce.
  • rozvíjení kompetencí obcí v oblasti koordinace poskytování služeb.

Forma a výše podpory:

Minimální výše celkových způsobilých výdajů projektu 1 000 000 Kč.

Maximální výše celkových způsobilých výdajů projektu 10 000 000 Kč.

Míra podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro projekt:

Evropský fond pro regionální rozvoj – 85 %.

Státní rozpočet – 10 – 15 % dle kategorie žadatele.

Územní způsobilost a specifika:

Celá ČR mimo území hl. města Prahy.

 

Průběžná, již prodloužená výzva pro žadatele, kteří mají v současnosti vypracované strategické plány sociálního začleňování s Agenturou pro sociální začleňování (v rámci lokálního partnerství):

Výzva č. 052

Název: Podpora sociálního začleňování v SVL 3. Výzva

https://www.esfcr.cz/vyzva-052-opz

Termín podání do: 30. 6. 2020, 12:00.

Výzva je otevřená pro projekty předkládané v rámci příslušného strategického plánu sociálního začleňování.

Maximální doba realizace projektu je 36 měsíců. Minimální doba realizace projektu je 18 měsíců.

Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu 30. 6. 2022.

Oprávnění žadatelé: nestátní neziskové organizace, sociální družstva, obce, organizace zřizované obcemi, organizace zřizované kraji, dobrovolné svazky obcí, poskytovatelé sociálních služeb zapsaní v registru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Alokace: 1 200 000 000 CZK

Podporované aktivity:

1) Podpora sociálních služeb (služeb sociální prevence a odborného sociálního poradentství)

2) Podpora profesionální realizace sociální práce

3) Podpora komunitní sociální práce a komunitní centra, včetně podpory koordinační role obcí v této oblasti

4) Podpora osob v přístupu k bydlení

5) Programy právní a finanční gramotnosti a prevenci a řešení zadluženosti a předluženosti (včetně poradenství), aktivity zaměřené na předcházení ekonomické nestabilitě osob z cílové skupiny

6) Podpora osob v přístupu k zaměstnání a jeho udržení

7) Podpora služeb pro ohrožené děti a rodiny a podpora směřující k obnovení narušených funkcí rodiny

8) Podpora služeb pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené a pro jejich rodinné příslušníky

9) Podpora aktivit přispívající k boji s diskriminací

10) Podpora programů prevence sociálně patologických jevů, prevence kriminality a veřejného pořádku

11) Podpora služeb pro osoby po výkonu trestu

Forma a výše podpory:

Minimální výše celkových způsobilých výdajů projektu: 1 000 000 Kč

Maximální výše celkových způsobilých výdajů projektu: 20 000 000 Kč

Evropský fond pro regionální rozvoj – 85 %.

Státní rozpočet – 0 – 15 % dle kategorie žadatele

Územní způsobilost a specifika:

Výzva je zaměřená na podporu obcí zapojených do koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) prostřednictvím tzv. strategických plánů sociálního začleňování (SPSZ), dále pro projekty předkládané v rámci takzvané vzdálené dílčí podpory či v rámci takzvané vzdálené komplexní podpory za podmínky zpracovaného příslušného tematického akčního plánu (TAP).

 

Další výzvy:

Výzva č. 047

Název: Výzva pro MAS na podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje

- obsahuje podmínky pro vyhlašování výzev místními lokálními skupinami (MAS) v souladu s touto výzvou a příslušnou Strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

https://www.esfcr.cz/vyzva-047-opz

Termín ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2021.

Cílová skupina: osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené.

Podporované aktivity v rámci sociálního bydlení: preventivní, následné a doprovodné služby pro osoby ohrožené ztrátou bydlení, např. programy prevence ztráty bydlení, aktivity k zabránění nedobrovolnému vystěhování osob z bydlení, participativní metody využívající spoluúčasti klientů na rozhodování a realizaci aktivit (institut domovníka), zavádění case managementu a jiných forem koordinace, zvyšování sociálních kompetencí, podpora ekonomického a ekologického životního stylu (hospodárnost), síťování a multidisciplinární spolupráce, správa dluhu atd. Podpora není určena na investice do sociálního bydlení, na vybavení bytů, na opravy a údržbu, na nájemné a kauce atd. 

Výše celkových způsobilých výdajů: 400 000–10 000 000 Kč. 

Alokace výzvy: 1 816 957 478 CZK.

Délka projektu: max. 24–36 měsíců, projekt musí být ukončen nejpozději do 31. 12. 2022.

 

Výzva č. 048

Název: Integrované průběžné investice v aglomeracích Brno, Plzeň a Ústecko-Chomutovsko

https://www.esfcr.cz/vyzva-048-opz

Termín ukončení příjmu žádostí: 28. 6. 2019.

Cílovými skupinami jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, specificky např. bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování či osoby ohrožené vícenásobnými riziky.

K nejvýznamnějším podporovaným aktivitám využitelným ve spojitosti se sociálním bydlením patří propojování podpory v oblasti bydlení, zaměstnání, sociální práce a zdravotní péče; podpora plánování sociální bytové politiky obcí, vznik a rozvoj nástrojů sociálního začleňováním dále podpora komunitní sociální práce a komunitních center, podpora profesionální realizace sociální práce, programy na podporu rodičovských kompetencí či programy právní a finanční gramotnosti zaměřené na prevenci a řešení zadluženosti a předluženosti (včetně poradenství).

Výše celkových způsobilých výdajů projektu se musí pohybovat v rozmezí 1 000 000 -25 000 000 Kč, dotace pokrývá 95-100% výdajů dle kategorie žadatele (obec 95%).

Alokace výzvy je 300 171 970 CZK.

Maximální délka projektu může být 36 měsíců, přičemž projekt musí být ukončen nejpozději do 31. 12. 2022.

 

Výzva č. 049

Název: Integrované plány rozvoje území pro Jihlavu, Karlovy Vary, Liberec-Jablonec n. N., Mladou Boleslav, Zlín

https://www.esfcr.cz/vyzva-049-opz

Termín ukončení příjmu žádostí: 28. 6. 2019.

Podporované aktivity, cílové skupiny, délka a nejzazší ukončení projektu, výše celkových způsobilých výdajů jsou totožné s výzvou Integrované průběžné investice (č. 048).

Alokace výzvy je 238 076 290 CZK.

 

Již ukončené výzvy:

Výzva č. 088

Název: Podpora aktivit a programů v rámci sociálního začleňování (3. výzva)

https://www.esfcr.cz/vyzva-088-opz

Termín podání do: 08. 01. 2019, 12:00.

 

Výzva č. 095

Název: Výzva na podporu sociálního začleňování v Praze (2. výzva)

https://www.esfcr.cz/vyzva-095-opz

Termín podání do: 28. 2. 2019, 12:00.

Strategickým dokumentem je Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025, která byla v roce 2015 schválena Vládou České republiky.

Další materiály je možné najít na tomto odkazu.

Na dotazy ohledně materiálů ke konkrétním tématům Vám rádi odpovíme, neváhejte se na nás obrátit zde.

Sociální pracovník v sociálním bydlení musí splňovat stejné předpoklady jako ostatní sociální pracovníci, může se však profilovat na práci s klienty v oblasti bydlení a prohlubovat tak své znalosti a zkušenosti v oblastech, které jsou specifické nebo akcentované při podpoře tohoto typu.

Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou legislativně vymezeny v § 109 a § 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který je účinný od 1. 1. 2007.

V § 109 je vymezeno, jaké činnosti sociální pracovník vykonává: „Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb."

Předpoklady k výkonu povolání a vymezení odborné způsobilosti jsou uvedeny v § 110:

(1) „Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.

(4) Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je

a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu[1] v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,

b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu[2].

(5) Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu[3].

(6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu[4].“

 

 
[1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.
[2] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, In: Sbírka zákonů České republiky,1998.
[3] § 5, 10, § 43 odst. 2 písm. d) a § 96 zákona č. 96/2004 Sb, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.
[4] Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.

Tak jako v ostatních tématech, kdy je třeba hledat řešení v kontextu širšího území, i v otázkách sociálního bydlení je nezbytná kooperace sousedních obcí. Role koordinátora by se mělo ujmout ORP, případně jiný funkční celek, jako místní akční skupina, regionální sdružení obcí nebo jiné uskupení. Důležitá je též kooperace na úrovni kraje. Je vhodné zavést tematické pracovní skupiny, které budou sdružovat odborníky na sociální otázky ze širšího okolí, stejně jako toto téma řešit na úrovni samospráv. V legislativním rámci ČR neexistují opatření, která by mohly vést k postihu „nezodpovědné“ obce.

Důležitou roli hraje vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti a dluhového poradenství a provázanost jednotlivých nástrojů prevence.

Je vhodné dojednat s žadatelem splátkový kalendář, navázat spolupráci s dodavateli energií, pomoci žadateli splátkový kalendář nastavit tak, aby jej byl schopen pravidelně splácet s ohledem na své příjmy a výdaje. Záleží na obci, jak si nastaví pravidla, zda stanoví maximální výši možného dluhu žadatelů, nicméně dle Koncepce může být sociální byt určen i pro osoby s dluhy na nájemném.

Dále si dovolujeme odkázat na materiál „Dluhové poradenství – co a jak v několika krocích”, který je ke stažení zde.

Institut zvláštního příjemce je stanoven v případě, kdy příjemce dávky neplní svou povinnost nebo vzhledem ke zdravotnímu stavu není schopen dávku přijímat, popř. hrozí ztráta bydlení příjemce a společně posuzovaných osob.

Zvláštním příjemcem může být fyzická osoba i právnická osoba, která s ustanovením souhlasí. Souhlas příjemce dávky je vyžadován pouze v případě, kdy není schopen dávky přijímat a je schopen se s ohledem na zdravotní stav vyjádřit.

Institut zvláštního příjemce by měl být využíván přechodně, jinak může vést ke zpasivnění klienta (ztráta přehledu placení nájemného apod.). Zvláštní příjemce se stanoví v případě výplaty příspěvku na bydlení, u doplatku na bydlení můžeme lépe využít institut přímé úhrady. Ve věci ustanovení zvláštního příjemce vede ÚP ČR samostatné správní řízení a poté vydá rozhodnutí.

Každá obec si stanoví vlastní pravidla, zda bude či nebude požadovat kauce. Problematika kaucí je také jedním z identifikovaných problémů v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025. Část domácností, které bydlení hledají, nemá na kauci dostatek financí, jejíž požadování tak snižuje dostupnost/dosažitelnost odpovídajícího bydlení.

Doporučujeme tedy od nájemníků sociálního bydlení jistotu (kauci) nepožadovat, případně ji stanovit v přiměřené výši a umožnit její postupné splácení.

V případě, kdy je kauce požadována, je také možno žadateli doporučit nenárokovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP) na úhradu kauce. Dávka MOP se za tímto účelem poskytuje na základě správního uvážení ÚP ČR. Tuto dávku lze přiznat zejména u přechodu do standardní formy bydlení a z důvodu předcházení nárůstu počtu klientů žijících v nevhodné formě bydlení. Pracovník orgánu pomoci v hmotné nouzi se zabývá historií klienta, zejména situacemi a okolnostmi, za kterých se klient v minulosti stěhoval. Pokud by si klient o tuto dávku žádal opakovaně, je třeba se zabývat důvody vedoucí k ukončení nájemní smlouvy u standardní formy bydlení (např. ukončení nájemní smlouvy, uplynutí sjednané doby nebo ukončení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele z důvodu porušení ustanovení nájemní smlouvy apod.).

Ze získaných informací od OK systému bylo za rok 2016 zaevidováno celkem 810 žádostí o dávku MOP na úhradu kauce/jistoty. Z tohoto počtu bylo 67 % přiznáno a 33 % žádostí zamítnuto.

V neposlední řadě upozorňujeme v souvislosti s problematikou kaucí na možnost vyjednat pro klienta dostupnější podmínky. Sociální pracovník může informovat pronajímatele bytu o možnosti garance úhrady nájemného díky využití institutu přímé úhrady (peníze tak putují přímou cestou od ÚP na účet pronajímatele). Záleží pak na dohodě pronajímatele a klienta, které sociální pracovník může pomoci.

Pro důsledné, ale i bezodkladné řešení MOP na úhradu kauce je významnou a vhodnou součástí nastavení spolupráce sociálních pracovníků obce se zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi.

Sociální pracovník obce může pomoci písemným vyjádřením k podané žádosti obsahující odůvodnění ke konkrétní situaci klienta, a to na žádost klienta nebo s jeho souhlasem.

Do odůvodnění doporučujeme zahrnout:

  • v dané lokalitě nelze získat jiný vhodný přiměřený standardní byt bez kauce,
  • majitel bytu trvá na kauci i přes jednání o možnosti platby přímou úhradou doplatku na bydlení,
  • doporučení ve smyslu nepřevažujících rizik.

Pro vybavení bytu lze v případě nouze použít dávky mimořádné okamžité pomoci (MOP), které sociálně potřebnému zprostředkuje spádové kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Mimořádná okamžitá pomoc je jedna ze sociálních dávek poskytovaná v rámci pomoci v hmotné nouzi. Poskytuje se těm lidem, kteří se ocitnou v situaci, kterou je třeba bezodkladně řešit. Úřad práce vzniklou situaci posuzuje vždy individuálně.

Mimořádná okamžitá pomoc vyplácená v souvislosti s vybavením bytu

Kdy má smysl žádat o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nákladů na předměty dlouhodobé potřeby?

  • Žadatel základní předmět dlouhodobé potřeby nemá k dispozici,
  • nemůže jej získat v charitativním skladu nebo za velmi nízkou cenu např. v bazaru nebo na internetu,
  • k úhradě nákladů neslouží jiná dávka.

Za splnění dalších podmínek může Úřad práce ČR poskytnout MOP na opravu či pořízení základního předmětu dlouhodobé potřeby (při poskytnutí MOP na pořízení předmětu dlouhodobé potřeby se může jednat o bazarový předmět).

Výše MOP se řídí cenou nejmenší pořizovací ceny a zároveň se musí jednat o cenu, za kterou je v místě dostupném pro žadatele možné předmět zakoupit.

Co řadíme mezi předměty dlouhodobé potřeby?

  • pračky, lednice, postele, atd.

Více o MOP od Veřejného ochránce práv zde.

Dále se jedná o MOP v případě vážné mimořádné události, nejčastěji se jedná o různé živelné pohromy (záplavy/povodně, požár, ekologická havárie apod.) nebo situace, kdy se člověk ocitne „na ulici" bez přístřeší a je přímo ohrožen na životě, tedy MOP při ohrožení sociálním vyloučením. Bližší informace k dávce mimořádné okamžité pomoci - MOP zde.

Vhodným prostředkem může být také využití takzvaných nábytkových bank, které jsou v některých větších městech (např. RE-NAB v Brně) nebo je spravují neziskové organizace.

Na otázku, kolik je v obci potřeba sociálního bydlení, nelze univerzálně odpovědět. V každé obci je různá potřeba a to se může měnit jak během roku, tak samozřejmě v čase. Z toho důvodu je nutné analyzovat potřeby i bytový fond pravidelně. Pro tyto účely je vhodné zpracovat lokální koncepci (sociálního) bydlení, která se zaměřuje na zmapování potřeb v území a je pravidelně aktualizována.

Základní statistické údaje k počtu bytů nabízí pravidelné sčítání lidu, bytů a domů realizované (SLDB) Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Data jsou veřejně dostupná za jednotlivé obce na stránkách www.sldb.cz Nevýhodou SLDB je však desetileté období censu – 2001, 2011 a plánované v roce 2021. ČSÚ disponuje také celou řadou dalších užitečných statistik, které jsou k dispozici zdarma na jejich webových stránkách www.czso.cz. Data ohledně sociálně potřebných má obvykle k dispozici sociální odbor obce, případně je lze získat po domluvě s Úřadem práce. V případě potřeby se lze obrátit i na správce databází o sociální práci s klientem, kterým je MPSV.

Ubytovnu není možné považovat za vhodnou formu bydlení. Pobyt v ubytovnách je chápán pouze jako forma přechodného bydlení. Jedním ze základních principů systému sociálního bydlení, které jsou vymezeny v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, je princip bydlení v bytě, který vymezuje, že „zásluhovost není podmínkou přístupu k bydlení, jehož uspokojení je jedním z předpokladů pro úspěch cílené a účinné sociální pomoci v provazbě na systémy vzdělávání a zaměstnání. Cílem je zabezpečit bydlení v bytech (nikoliv v ubytovnách). Budou prioritizovány osoby/domácnosti, jejichž bytová nouze je nejnaléhavější, např. rodiny s dětmi.

Osobě s nízkými příjmy žijící na ubytovně a pobírající doplatek na bydlení je zohledněna úhrada nákladů, a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 80 % normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Je zásadní, aby na ubytovnách nebyly rodiny s dětmi, které zde žijí v nevyhovujících bytových podmínkách. Počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či v sociálně vyloučených lokalitách by se měl výrazně snižovat.

Smlouva mezi nájemcem a pronajímatelem sociálního bydlení by se v ideálním případě neměla lišit od „klasické“ nájemní smlouvy.

Klíčovou roli při výkonu sociální práce hraje vztah sociálního pracovníka a klienta. Důvodem není jen nezbytný respekt k jedinečnosti a právu na seberealizaci klienta, jak postuluje Etický kodex sociálních pracovníků[1], ale kvalita vztahu zásadním způsobem ovlivňuje klientovu ochotu, motivaci a tím i úspěšnost řešení problémů. Jakékoliv omezení principu dobrovolnosti poskytované sociální práce je pochopitelně výrazným zásahem do tohoto pomáhajícího vztahu. Z těchto důvodů je zapotřebí vždy zvážit podmínku povinné sociální práce, velmi transparentně o ni informovat klienta/klientku sociálního bydlení a v neposlední řadě také upravit pracovní podmínky sociálních pracovníků tak, aby obsahovaly dostatek podpůrných nástrojů pomáhajících jim při práci s nedobrovolnými klienty.

Je také vždy vhodné zvážit tato dilemata: a) nebude např. hrozit, že v situaci, kdy nájemce nemá nadále potřebu podpory ze strany sociálního pracovníka, přijde o bydlení; b) nebude hrozit, že při přestěhování se do jiného bydlení klient přijde o službu poskytovanou pouze v rámci sociálního bydlení (např. po domluvě s obcí).

Pokud se poskytovatel sociálního bydlení rozhodne povinnost sociální práce aplikovat, lze dle právního vyjádření[2] tuto podmínku do nájemní smlouvy zakomponovat například větou: 

Smluvní strany se dohodly, že opakované odmítnutí spolupráce nájemce s určeným sociálním pracovníkem v rámci projektu je hrubým porušením smluvních povinností nájemce, na základě kterého má pronajímatel právo vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou.“

Poté by mohl pronajímatel být oprávněn vypovědět nájemní smlouvu z důvodu nespolupráce se sociálním pracovníkem (jeho nevpuštění do bytu). Takovéto jednání musí však být v nájemní smlouvě označeno jako jedna z povinností nájemce bytu.

Tento postup doposud nebyl rozporován v rámci soudního řízení a neexistuje k němu tedy judikatura. Nelze tak vyloučit, že v budoucnu dojde ke změně právního výkladu problematiky na základě rozhodnutí soudu.

 

[1] Viz http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky
[2] Právní názor zpracovala renomovaná advokátní kancelář Becker a Poliakoff, s.r.o.

Riziko poškození majetku je spojeno s veškerým pronájmem, ať již v segmentu sociálního bydlení nebo v otevřeném tržním prostředí, které je běžně snižováno například pojištěním nemovitosti a domácnosti. Oproti tržnímu pronajímání se však v sociálním bydlení nabízí klíčový nástroj v podobě sociální práce, kterou v běžném bydlení prakticky využít nelze, nebo jen za specifických podmínek.

Ničení domácnosti je často výsledkem nevědomého či neúmyslného jednání klienta. Sociální pracovník může klienta podporovat při rozvíjení dovednosti bezpečného užívání bytu a jeho vybavení, v budování vztahu k bytu jako svému domovu a také klienta včasně a srozumitelně informovat o pravidlech užívání bytu a důsledcích jejich nedodržení. Pokud dojde k poškození bytu, sociální pracovník může klienta podpořit při jednání s majitelem či správcem nemovitosti, zprostředkovat vzájemnou komunikaci a řešení otázky urovnání vztahů, např. formou mediačního setkání, omluvným dopisem, sjednáním splátkového kalendáře náhrady škody, či jiného urovnání způsobené škody.

V případě, že chce obec snižovat rizika pro spolupracující soukromé majitele bytů, je možné také využít takzvaný „garanční fond“, ze kterého je majitelům kompenzována případná ztráta. Dle pravidel fondu se může jednat buď o proplácení části či celého ušlého nájemného (ať už vlivem neobsazenosti bytu či neplatícím nájemníkem) nebo nákladů spojených s poškozením či zničením majetku.

Podle § 92, § 93 a §93a) zákona o sociálních službách a § 63- § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou sociální pracovníci (po dohodě s ÚOOÚ z roku 2013 podle zákonných předpisů nikdo jiný do systému JIS nesmí mít přístup) povinni v rámci činností sociální práce evidovat práci s klienty. Jedná se vždy pouze o přenesenou působnost, tzn. netýká se obcí typu I. Pro tyto sociální pracovníky je jasně zákonem stanovena pracovní úroveň a možnost získávání pouze určitých údajů, které byly předem dohodnuty s ÚOOÚ a i nyní jsou v souladu s GDRP. Dále je pro tyto pracovníky stanovena zákonná povinnost mlčenlivosti.

To v praxi znamená, že přístup do systému JIS je povolen pouze pro přenesenou působnost, tzn. pouze sociálním pracovníkům obecních úřadů typu II. a III. a sociálním pracovníkům krajských úřadů, a to podle platných zákonných předpisů, tzn. nelze do něho vstupovat mimo zákonem stanovenou úroveň.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI