Často kladené dotazy - obce

Dle platné legislativy ČR má obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) zajistit uspokojení potřeby svých občanů i v otázkách bydlení:

§ 35 (2) „… Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.”

Míra ani konkrétní opatření nejsou blíže specifikována, nicméně zodpovědné obce řeší nabídku bydlení na svém území nejen např. při definování lokalit pro bydlení ve svých územních plánech, ale také nabídkou nájemního bydlení ve svém vlastnictví. Praxe ukazuje, že pokud obec nevlastní dostatečný bytový fond (například kvůli rozsáhlé privatizaci), nemůže efektivně realizovat sociální politiku. Zároveň tak nemá ani možnost proaktivně řešit na svém území případy, kdy jsou lidé ubytováváni v nevyhovujícím bydlení soukromých vlastníků. Zkušenosti z obcí jasně ukazují, že lépe se pracuje s takovým nájemníkem, kde má pronajímatel přímý vliv na nájemní smlouvu, než když daná osoba bydlí v nemovitosti soukromého vlastníka, který může být například takzvaným „spekulantem s nemovitostmi“ či „obchodníkem s chudobou“.

Poskytování nájemního bydlení obcí je jedním z nejefektivnějších nástrojů sociální politiky každé obce, která tak může podpořit různé cílové skupiny, jako jsou např. senioři, mladé rodiny, osamostatňující se mladí, osoby ohrožené sociální exkluzí, bez přístřeší a další skupiny, které se obtížněji integrují na komerčním trhu s bydlením (viz definice ETHOS).  Hospodaření s nemovitostmi ve vlastnictví obce spadá do její samostatné působnosti a je v souladu s právními předpisy, jejichž prostřednictvím si tyto obce stanovují vlastní pravidla či postupy, které se týkají právě hospodaření s obecními byty.

Otázka financování bydlení spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. To díky prostředkům z evropských fondů i státního rozpočtu ČR přiděluje dotace či půjčky obcím i dalším subjektům.

Sociální bydlení je podporováno v rámci programu IROP, specifického cíle 2.1 „Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi“. Tato podpora je zaměřena na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení. Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi dle typologie ETHOS.

Oprávněnými žadateli o dotaci v těchto výzvách jsou jak obce, tak nestátní neziskové organizace. Projekty jsou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

Dvě obecné aktuální výzvy byly vyhlášeny 8. března 2018:

• výzva č. 79 Sociální bydlení II.

• výzva č. 80 Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. Zde mohou čerpat žadatelé z obcí, na jejichž území existuje sociálně vyloučené lokalita (SVL). Nicméně i pro ně platí, že realizované projekty nesmí řešit sociální bydlení přímo v zónách, kde je daná SVL.

Výzvy č. 79 a 80 mají stejné termíny i podmínky:

Datum zpřístupnění žádosti o podporu: 5. 4. 2018

Zahájení příjmu žádostí o podporu: 14. 6. 2018

Ukončení příjmu žádostí o podporu: 18. 9. 2018

Výzvy se zaměřují na dostupné nájemní sociální bydlení, které umožní osobám v bytové nouzi získat nájemní smlouvu. Finanční podporu lze čerpat na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální bydlení musí splňovat parametry stanovené pro IROP uvedené ve specifických pravidlech výzvy. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení, a jsou schopné plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Za účelem eliminace segregace byly nákup a výstavba sociálních bytů znemožněny ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách, jejichž seznam je přílohou pravidel výzev.

Významnou změnou oproti předešlým výzvám na sociální bydlení je, kromě povolení nové výstavby sociálních bytů, také navýšení maximálního počtu sociálních bytů z 8 na 12 na objekt nebo samostatný vchod a prodloužení doby udržitelnosti na 20 let. O podporu mohou žádat obce, nestátní neziskové organizace (spolky, ústavy, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení), církve a církevní organizace. Projekty budou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

V červnu 2018 byly v IROP vyhlášeny další 3 výzvy k čerpání pro specifická území:

• výzva č. 85 Sociální bydlení - integrované projekty CLLD – tj. výzva, ze které mohou čerpat Místní akční skupiny (MAS). Ve výzvě je připraveno 380 000 000 Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a mohou být realizovány na území MAS vymezené ve schválené strategii CLLD. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů budou uvedeny ve výzvách konkrétních MAS. Je možné se tedy informovat, zda Vaše MAS nepřipravuje tuto výzvu a zda by z ní nebylo možné financovat nějaké projekty v oblasti sociálního bydlení. Např. i ve spolupráci se sousedními obcemi, neziskovými organizacemi apod. Více informací zde.

• výzva č. 84 Sociální bydlení - integrované projekty IPRÚ – tj. výzva pro aglomerace vymezené ve schváleném integrovaném plánu rozvoje území: Liberecko-jablonecké, Karlovarské, Zlínské a Mladoboleslavské aglomerace. Více informací zde.

• výzva č. 83 Sociální bydlení - integrované projekty ITI – tj. výzva je územně zaměřena na Brněnské metropolitní oblasti, Plzeňské metropolitní oblasti a Ústecko-Chomutovskou aglomeraci. Rozhodující není sídlo žadatele, ale místo realizace projektu, mimo území hl. m. Prahy. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů budou uvedeny ve výzvě nositele a zprostředkujícího subjektu ITI. Více informací zde.
  

Všechny mají jednotné termíny:

Zpřístupnění žádosti o podporu: 10. 7. 2018

Zahájení příjmu žádostí: 17. 7. 2018

Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2019

Aktuální informace o výzvách k tématu sociálního bydlení jsou dostupné na webových stránkách zde.

MMR jako gestor bytové politiky administruje mimo evropských fondů i dotace z národních zdrojů. V současné době je realizován program Podpora bydlení 2016 -2020 v rámci, kterého je podprogram Podporované byty.  Cílem podpory je vznik podporovaných bytů sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby v ekonomicky neaktivním věku – seniory a pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.

Znění podprogramů a relevantní metodiky naleznete zde. Na stejných stránkách zde jsou uveřejněny i seznamy obcí s dotovanými byty, rozdělenými dle typů. 

Program Podpora bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje na výstavbu sociálního bydlení ze svého rozpočtu dotace již od roku 2003. Výzvu k předkládání žádostí o dotace zveřejňuje ministerstvo zpravidla jednou ročně (zpravidla v podzimních měsících) na příští rok.

V současné době v rámci programu Podpora bydlení poskytuje dotace na výstavbu nájemních bytů, a to prostřednictvím podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů. Jeho cílem je vznik nájemních bytů určených pro sociální bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti. Podprogram obsahuje tři dotační tituly: Pečovatelské byty, Vstupní byty a Komunitní domy seniorů. Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj na této adrese.

Nájemní byty ze SFRB

Kromě toho Státní fond rozvoje bydlení v současné době poskytuje zvýhodněné úvěry na výstavbu sociálního bydlení podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky. Úvěry na výstavbu sociálních bytů jsou poskytovány za velmi nízkou úrokovou sazbu. Informace o podmínkách poskytnutí úvěru je možné je nalézt na webových stránkách zde.

Odpověď na tento dotaz pro Vás připravujeme.

Do systému sociálního bydlení je vhodné zapojit subjekty, jejichž role je vymezena zde.

Pokud hovoříme o obecním bydlení, rozhoduje vždy obec. Při rozhodování o umístění sociálních bytů je stěžejní komplexní pohled na obec. Neexistuje univerzálně platné pravidlo, kde by měly sociální bydlení být. Existují praxí ověřené zkušenosti, kde není vhodné sociální bydlení umísťovat, neboť při optimálním plánování a realizaci sociálního bydlení je cílem podporovat sociální začleňování. K tomu je důležité zohlednit sociální mix a interakci mezi různými sociálními skupinami. Při přidělování bytů je důležité zohlednit různorodost cílových skupin, aby nedošlo k prostorové koncentraci osob z jedné cílové skupiny.

Na úrovni sídelních jednotek je důležité odstraňovat a předcházet nežádoucí segregaci marginalizovaných skupin obyvatelstva, které by mohly zapříčinit vznik sociálně vyloučené lokality (dále jen SVL). Sociální byty by neměly být situovány v sociálně vyloučených lokalitách, neboť by mohlo dojít k posílení stávajících problémů. V praxi lze toto realizovat např. formulací tohoto požadavku ve strategickém plánu města nebo v koncepci bytové politiky, případně vyvarováním se prodeje městských bytů pro spekulativní účely.

Struktura bytového fondu určená pro sociální bydlení by měla být co nejvíce pestrá, aby mohla uspokojit potřeby různých cílových skupin. Rozsah bytového fondu by pak měl být založen na potřebách cílových skupin v obci. Je vhodné mít ve svém portfoliu nejen byty bezbariérové či malometrážní, ale třeba i vícepokojové pro četnější rodiny, které nemohou najít dostupné byty na běžném trhu. Pokud je to možné, SB by měly být co nejvíce energeticky úsporné. Byty nemusí být nezbytně pouze ve vlastnictví obce, ale lze navázat spolupráci se soukromými vlastníky, kdy obec sehraje roli jakéhosi zprostředkovatele, případně garanta, který bude s klientem – nájemníkem komunikovat a poskytovat mu potřebnou sociální práci a podporu.

K tématu prostorové segregace vznikla v roce 2014 při katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy „Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace“, která je dostupná zde.

Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (březen 2018) dostupné zde.

Poradenství pro obce v oblasti sociálního bydlení poskytuje Kontaktní centrum MPSV, Právní poradna Svazu měst a obcí České republiky a Právní poradna pro členy Sdružení místních samospráv ČR.

Kontaktní centrum MPSV:

MPSV otevřelo v říjnu 2017 v Praze Kontaktní centrum sociálního bydlení. Obracet se na něj mohou nejen občané, ale i obce a neziskové organizace s dotazy a žádostmi o metodickou podporu. Zájemcům poradí, jak nejlépe zavádět sociální bydlení, jakou formu zvolit, kde je možné získat finanční prostředky nebo jak efektivně hodnotit bytovou nouzi lidí, kteří žádají o sociální bydlení. Občané se dozvědí, na koho se obrátit, pokud mají problém s bydlením, a co jim nabízí stát a obce při řešení náročných životních situací, které jsou s bydlením spojené.

Více informací zde.

Právní poradna – Svaz měst na obcí České republiky:

Právní poradna nabízí členům Svazu měst a obcí České republiky možnost bezplatné právní konzultace, a to buď:

• telefonicky na čísle 226 257 505 od pondělí do čtvrtka od 12:00 do 18:00 hodin,
• e-mailem na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
• prostřednictvím formuláře na těchto stránkách (vyžadují přihlášení).

Právní poradna poskytuje právní poradenství týkající se činnosti obcí. Poradenství se netýká oblasti daní, účetnictví nebo otázek souvisejících se mzdovým účetnictvím – včetně platových tarifů.

Více informací zde. 

Právní poradna pro členy – Sdružení místních samospráv ČR:

Do konceptu členských výhod patří i bezplatná právní poradna, na kterou se mohou starostové obracet se svými dotazy. Ty zodpovídá tým erudovaných právníků, specialistů na různá témata z oblasti veřejné správy – samostatné či přenesené působnosti.

Kontaktní e-mail na právní poradnu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Dotazy jsou vyřizovány zhruba v horizontu 5 pracovních dní (v závislosti na složitosti dotazu).

V případě naléhavých dotazů je každý pracovní den od 8:00 do 18:00 na tel. 605 866 507 k dispozici právník, kterého můžete využít pro podávání operativních dotazů (např. v důsledku jednání zastupitelstva obce, které nesnesou odkladu).

Více informací zde.

Energetické poradenství EKIS:

Bezplatná služba pro veřejnost, která slouží k podpoře zavádění energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. Je určena občanům, veřejné správě, podnikům a podnikatelům. Odborné konzultace poskytují Energetická konzultační a informační střediska – EKIS, která jsou zastoupena ve všech krajích ČR. Poradenství zde vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu z „programu EFEKT“ – Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.

Výhodou odborných konzultací prostřednictvím Energetického konzultačního a informačního střediska (tedy EKIS) je jeho zastoupení ve všech krajích ČR.

Střediska EKIS poskytují zájemcům konzultace při osobní návštěvě, případně telefonicky a on-line prostřednictvím Internetové poradny i-EKIS.

Více informací zde.

Výběr nových nájemníků do sociálních bytů je jednou z nejsložitějších otázek. Dokud nebude dostatek bytů pro všechny žadatele, bude zapotřebí nabídnout bydlení jen někomu, tedy těm nejpotřebnějším. Je ale vhodné do rozhodovacích procesů vnést objektivizující přístup, který bude zároveň reflektovat akutní potřebu každého klienta. Existuje několik řešení, jak se pokusit eliminovat zvýhodňování některých cílových skupin před ostatními. Asi nejobjektivnější formou je losování z předem stanoveného seznamu potřebných, nicméně tato varianta nereflektuje reálnou potřebu žadatelů. Systém tak může v důsledku selhávat v zamezování některým závažným dopadům na lidi ohrožené ztrátou bydlení, kterým by mohlo být zabráněno v případě konkrétního posuzování potřebnosti jednotlivých žadatelů. Stejně jako u ostatních forem zde však musí být stanovena základní kritéria, na jejichž základě bude určeno, kdo bude do losování zařazen.

Dalším řešením, které je častější a je obcemi využíváno při přidělování běžných obecních bytů, je pořadník. Zde si opět mohou být všichni žadatelé, pokud opět splní základní kritéria, rovni a rozhodující může být délka zařazení v pořadníku. Zde je ale častým problémem neaktuálnost žádostí i skutečností uvedených v žádosti, protože např. o byt v domech s pečovatelskou službou (DPS) se někdy hlásí již lidé v produktivním věku, aby byli v pořadníku co nejdéle a v případě potřeby (např. za 20 let) byt dostali.

Další variantou je prioritizace žadatelů na základě předem dobře specifikovaných podmínek zohledňujících intenzitu bytové nouze. V případě využívání tohoto postupu si obec kritéria, na základě kterých budou žádosti řazeny (například prostřednictvím bodování), nadefinuje dle předchozích analýz cílové skupiny a jejich potřeb. Doporučujeme využít prioritních skupin z Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025. Ta se opírá mj. o typologii bezdomovectví ETHOS.

V rámci systémového projektu Podpora sociálního bydlení je také připravováni doporučení k tvorbě hodnocení bytové nouze, které by obcím mělo usnadnit jejich vlastní nastavení systému přidělování sociálního bydlení.

Odpověd na tento dotaz pro Vás připravujeme.

Strategickým dokumentem je Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025, která byla v roce 2015 schválena Vládou České republiky.

Další materiály je možné najít na tomto odkazu.

Na dotazy ohledně materiálů ke konkrétním tématům Vám rádi odpovíme, neváhejte se na nás obrátit zde.

Sociální pracovník v sociálním bydlení musí splňovat stejné předpoklady jako ostatní sociální pracovníci, může se však profilovat na práci s klienty v oblasti bydlení a prohlubovat tak své znalosti a zkušenosti v oblastech, které jsou specifické nebo akcentované při podpoře tohoto typu.

Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou legislativně vymezeny v § 109 a § 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který je účinný od 1. 1. 2007.

V § 109 je vymezeno, jaké činnosti sociální pracovník vykonává: „Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb."

Předpoklady k výkonu povolání a vymezení odborné způsobilosti jsou uvedeny v § 110:

(1) „Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.

(4) Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je

a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu^[1] v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,

b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu^[2].

(5) Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu^[3].

(6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu^[4].“

[1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.

[2] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, In: Sbírka zákonů České republiky,1998.

[3] § 5, 10, § 43 odst. 2 písm. d) a § 96 zákona č. 96/2004 Sb, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.

[4] Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, In: Sbírka zákonů České republiky, 2004.

Tak jako v ostatních tématech, kdy je třeba hledat řešení v kontextu širšího území, i v otázkách sociálního bydlení je nezbytná kooperace sousedních obcí. Role koordinátora by se mělo ujmout ORP, případně jiný funkční celek, jako místní akční skupina, regionální sdružení obcí nebo jiné uskupení. Důležitá je též kooperace na úrovni kraje. Je vhodné zavést tematické pracovní skupiny, které budou sdružovat odborníky na sociální otázky ze širšího okolí, stejně jako toto téma řešit na úrovni samospráv. V legislativním rámci ČR neexistují opatření, která by mohly vést k postihu „nezodpovědné“ obce.

Důležitou roli hraje vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti a dluhového poradenství a provázanost jednotlivých nástrojů prevence.

Je vhodné dojednat s žadatelem splátkový kalendář, navázat spolupráci s dodavateli energií, pomoci žadateli splátkový kalendář nastavit tak, aby jej byl schopen pravidelně splácet s ohledem na své příjmy a výdaje. Záleží na obci, jak si nastaví pravidla, zda stanoví maximální výši možného dluhu žadatelů, nicméně dle Koncepce může být sociální byt určen i pro osoby s dluhy na nájemném.

Dále si dovolujeme odkázat na materiál „Dluhové poradenství – co a jak v několika krocích”, který je ke stažení zde.

Tento institut se využívá v případě, pokud příjemce dávky neplní svou povinnost nebo vzhledem ke zdravotnímu stavu není schopen dávku přijímat, popř. hrozí ztráta bydlení příjemce a společně posuzovaných osob. Zvláštním příjemcem může být fyzická i právnická osoba, která s ustanovením souhlasí. Institut by měl být využíván přechodně, jinak může vést ke „zpasivnění“ osoby. Ve věci ustanovení zvláštního příjemce se vede samostatné správní řízení a poté se vydá rozhodnutí. V praxi se můžeme častěji setkat s využitím institutu přímé úhrady dávek na bydlení, než s ustanovením zvláštního příjemce. Je důležitá vzájemná spolupráce s příslušným úřadem práce.

Odpověď na tento dotaz pro Vás připravujeme.

Pro vybavení bytu lze v případě nouze použít dávky mimořádné okamžité pomoci (MOP), které sociálně potřebnému zprostředkuje spádové kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Mimořádná okamžitá pomoc je jedna ze sociálních dávek poskytovaná v rámci pomoci v hmotné nouzi. Poskytuje se těm lidem, kteří se ocitnou v situaci, kterou je třeba bezodkladně řešit. Úřad práce vzniklou situaci posuzuje vždy individuálně. Nejčastěji se jedná o různé živelné pohromy (záplavy/povodně, požár, ekologická havárie apod.) nebo situace, kdy se člověk octne „na ulici" bez přístřeší a je přímo ohrožen na životě. Bližší informace k dávce mimořádné okamžité pomoci - MOP zde.

Vhodným prostředkem může být také využití takzvaných nábytkových bank, které jsou v některých větších městech (např. RE-NAB v Brně) nebo je spravují neziskové organizace.

Na otázku, kolik je v obci potřeba sociálního bydlení, nelze univerzálně odpovědět. V každé obci je různá potřeba a to se může měnit jak během roku, tak samozřejmě v čase. Z toho důvodu je nutné analyzovat potřeby i bytový fond pravidelně. Pro tyto účely je vhodné zpracovat lokální koncepci (sociálního) bydlení, která se zaměřuje na zmapování potřeb v území a je pravidelně aktualizována.

Základní statistické údaje k počtu bytů nabízí pravidelné sčítání lidu, bytů a domů realizované (SLDB) Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Data jsou veřejně dostupná za jednotlivé obce na stránkách www.sldb.cz Nevýhodou SLDB je však desetileté období censu – 2001, 2011 a plánované v roce 2021. ČSÚ disponuje také celou řadou dalších užitečných statistik, které jsou k dispozici zdarma na jejich webových stránkách www.czso.cz. Data ohledně sociálně potřebných má obvykle k dispozici sociální odbor obce, případně je lze získat po domluvě s Úřadem práce. V případě potřeby se lze obrátit i na správce databází o sociální práci s klientem, kterým je MPSV.

Ubytovnu není možné považovat za vhodnou formu bydlení. Pobyt v ubytovnách je chápán pouze jako forma přechodného bydlení. Jedním ze základních principů systému sociálního bydlení, které jsou vymezeny v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, je princip bydlení v bytě, který vymezuje, že „zásluhovost není podmínkou přístupu k bydlení, jehož uspokojení je jedním z předpokladů pro úspěch cílené a účinné sociální pomoci v provazbě na systémy vzdělávání a zaměstnání. Cílem je zabezpečit bydlení v bytech (nikoliv v ubytovnách). Budou prioritizovány osoby/domácnosti, jejichž bytová nouze je nejnaléhavější, např. rodiny s dětmi.“^[1]

Osobě s nízkými příjmy žijící na ubytovně a pobírající doplatek na bydlení je zohledněna úhrada nákladů, a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 80 % normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Je zásadní, aby na ubytovnách nebyly rodiny s dětmi, které zde žijí v nevyhovujících bytových podmínkách. Počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či v sociálně vyloučených lokalitách by se měl výrazně snižovat.

^[1] POSPÍŠIL, David a Linda SOKAČOVÁ a kol. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025. 1. vyd. Praha: MPSV, 2016. s. 118. ISBN 978-80-7421-122-5.

Podle § 92, § 93 a §93a) zákona o sociálních službách a § 63- § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou sociální pracovníci (po dohodě s ÚOOÚ z roku 2013 podle zákonných předpisů nikdo jiný do systému JIS nesmí mít přístup) povinni v rámci činností sociální práce evidovat práci s klienty. Jedná se vždy pouze o přenesenou působnost, tzn. netýká se obcí typu I. Pro tyto sociální pracovníky je jasně zákonem stanovena pracovní úroveň a možnost získávání pouze určitých údajů, které byly předem dohodnuty s ÚOOÚ a i nyní jsou v souladu s GDRP. Dále je pro tyto pracovníky stanovena zákonná povinnost mlčenlivosti.

To v praxi znamená, že přístup do systému JIS je povolen pouze pro přenesenou působnost, tzn. pouze sociálním pracovníkům obecních úřadů typu II. a III. a sociálním pracovníkům krajských úřadů, a to podle platných zákonných předpisů, tzn. nelze do něho vstupovat mimo zákonem stanovenou úroveň.