Jistě se při vaší práci setkáváte s případy klientů, kteří by potřebovali stabilní, standardní a finančně dostupné bydlení. V každém případě je dobré znát ještě před začátkem hledání vhodného bydlení podrobně sociální, zdravotní a ekonomickou situaci klienta – a samozřejmě i jeho představy a přání. Právě od těchto skutečností se budou dále odvíjet klientovy a vaše další možnosti.

Při hledání sociálního bytu, ve kterém by klient mohl uspokojivě naplňovat své potřeby, se v první řadě obraťte na příslušnou obec, v případě statutárních měst i na magistrát. Přihlížejte přitom i k přání klienta a oslovte obce nejen dle trvalého pobytu občana, ale při žádostech o přidělení sociálního bytu nevylučujte dopředu ani tu obec, ve které klient fakticky žije. Některé obce totiž nemají trvalý pobyt žadatele stanoven jako nutnou podmínku pro kladné vyřízení žádosti, berou v potaz délku faktického bydlení na svém území a zohledňují vazby klienta k dané obci. Při úvodním zjišťování informací a jednání na obci (viz otázka 4) je vhodné spíše akcentovat popis klientovy situace a jeho potřeby v oblasti bydlení než např. žádat jmenovitě o „sociální byt“. Z  legislativní neukotvenosti sociálního bydlení totiž vyplývá různorodá typologie a značně volně pojaté pojmenování těchto bytů, které může v každé obci znamenat něco jiného. Máme tu obecní byty, sociální, prostupné či dostupné, startovací, se zvýhodněným nájemným, domy s pečovatelskou službou apod. Budete-li jednání s obcí stavět na situaci a potřebách klienta, lépe předejdete nejasnostem.

Pokud na obci neuspějete, zkuste zjistit, zda v okolí nefunguje sociální realitní agentura a případně se obrátit na ni (v kontextu České republiky se jedná o neziskové organizace se specifickými projekty).

Další z možností je pochopitelně pomoci klientovi získat vhodný nájemní byt na volném trhu. Zdaleka ne vždy je nereálné najít seriózního soukromého vlastníka, klient však často nemá schopnosti zvládnout bez pomoci hledání nabídek, prohlídky a frustraci z odmítání, která je se sháněním bytů téměř vždy spojena.

Jako nezisková organizace můžete uvažovat o vytvoření vlastního místního systému sociálního bydlení, který by doplnil nedostatečnou nabídku adekvátních bytů pro osoby v bytové nouzi. Úspěšné budování tohoto systému je de facto vždy závislé na tom, nakolik se vám podaří získat ke spolupráci další relevantní subjekty (zejména pak obec a její společnosti, soukromé vlastníky nemovitostí, další neziskové organizace či poskytovatele sociálních služeb). Vyhodnocení vnitřních zdrojů organizace a vyjednávání spolupráce s klíčovými aktéry zřejmě budou vaše první a určující kroky k vytvoření místního systému sociálního bydlení. (dále viz otázka 5).

Ačkoliv bude vaším cílem dlouhodobé bydlení klienta v adekvátním bytě, proces vedoucí k faktickému ubytování klienta bývá zpravidla velmi zdlouhavý a v některých případech bohužel dokonce neuskutečnitelný. S těmito reálnými riziky je nutné počítat již od začátku práce s klientem a mít připravena náhradní řešení. Nabízí se alternativy přechodného bydlení v systému pobytových sociálních služeb (azylový dům, pobytové forma sociální rehabilitace apod.), ať již poskytované vámi, nebo jinými organizacemi. Podobně legitimní v situacích, kdy se nám nedaří klienta ubytovat do bytu a další možností je život „na ulici“, je zajištění substandardního bydlení např. na komerční ubytovně. Ačkoliv nám v praxi často nezbývá než uchýlit se právě k těmto „méně špatným“ či přechodným formám bydlení, neměli bychom zapomínat, že našim cílem bylo a je standardní a stabilní bydlení klienta v bytě.

Prvním krokem je vždy zjistit možnosti poskytování nájemního, dostupného nebo sociálního bydlení daného města, ve kterém klient žije nebo kde má trvalé bydliště.

Obec nemá povinnost mít zveřejněná pravidla, ale na vyžádání lze získat pravidla pro přidělování bytů nebo směrnice. Většina obcí má zveřejněná pravidla na internetu nebo v papírové podobě (zásady/pravidla pro přidělování bytů, směrnice pro přidělování obecních bytů.)  V pravidlech se lze dočíst, jaké přílohy je třeba k žádosti doložit, často se jedná o: doložení trvalého bydliště, rodinný stav, zdravotní stav, aktuální bydlení žadatele a jeho bytové poměry, příjmy žadatele a členů domácnosti za poslední rok a nemovitý majetek žadatele. Je poměrně složité doložit veškeré požadované přílohy, proto je třeba počítat s tím, že shánění zabere mnoho času.

Vyplněnou žádost s přílohami lze většinou podat osobně na podatelnu příslušného úřadu nebo písemně zaslat na adresu úřadu.  Je však nutné sledovat konkrétní pravidla dané obce, kde o sociální bydlení chcete žádat.

Český právní řád nezakládá občanovi obce právo na pronájem obecního bytu, obec však má povinnost projednat žádost občana obce o pronájem obecního bytu v souladu se zákonem o obcích a posoudit ji na základě nediskriminačních kritérií.[1]

O rozhodnutí přidělení bytu a následnému pronájmu rozhoduje rada města – často na základě stanoviska bytové nebo sociální komise. Proti rozhodnutí není odvolání.

V případě podezření na diskriminační přístup obce nebo zjištění diskriminačních pravidel je možné nechat schválení žádosti prošetřit veřejným ochráncem práv, který může pomoci zahájit soudní proces. V případě diskriminačně nastavených kritérií se lze obrátit k provedení dozoru na Ministerstvo vnitra v rámci obecně závazné vyhlášky (blíže viz Kontakty na odbor veřejné správy, dozoru a kontroly).

Odkazy k tématu:

Zajištění bydlení – obecní byty

Přidělování obecních bytů

 

 

[1]Pravidla přidělování bytů. In: Sociální začleňování [online]. [2018.02-01]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/03%20-%20Bydleni/03_03.pdf.

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů patří hospodaření s nemovitostmi ve vlastnictví obce do její samostatné působnosti. Obec má podle uvedeného zákona pečovat, v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, dbát o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Mezi tyto potřeby je řazena i oblast bydlení. Za realizaci bytové politiky na místní úrovni je proto odpovědná místně příslušná obec. Informace o veškerém bytovém fondu určeném k sociálnímu bydlení na území obce lze tedy získat pouze na příslušném obecním úřadu.

Ministerstvo pro místní rozvoj na pomoc obcím při realizaci jejich bytové politiky poskytuje již od roku 2003 dotace na vznik podporovaných (nájemních) bytů, které jsou určeny pro sociální bydlení znevýhodněných osob. Byty, které jsou určeny osobám se sníženou soběstačností, na jejichž vznik přispěl stát dotací, musejí splňovat požadavky na bezbariérové užívání staveb. Pro větší informovanost veřejnosti Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejňuje seznam obcí, v nichž byly od roku 2003 postaveny byty s pomocí dotace. Seznam obcí, na jejichž území vznikl byt určený pro sociální bydlení, je uveden na webových stránkách MMR zde.

Tabulka přináší přehled obcí, ve kterých byly od roku 2003 s pomocí dotace postaveny nájemní byty určené pro sociální bydlení. Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace jsou uvedeny v podprogramu z roku, kdy byla poskytnuta dotace, v případě, že dotaci poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj, nebo v příslušném nařízení vlády, v případě, že dotaci poskytl Státní fond rozvoje bydlení.

NNO, které mají registrované sociální služby, jsou mnohdy prvním kontaktem pro lidi, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, bytovou nouzí nebo jsou již zcela bez bydlení. Sociální pracovníci pomáhají často od úplného počátku - při poskytnutí, či nalezení dočasného ubytování až po hledání, získání trvalého bydlení a setrvání v něm. Je velice obtížné shrnout kroky, které sociální pracovník často činí s ohledem na individuální situaci klienta a velikost obce ve které se NNO nachází. V případě poskytování sociálního bydlení však může být právě NNO důležitým partnerem obce a společně podávat krajskému úřadu zpětnou vazbu ohledně situace v oblasti potřebnosti rozšíření sociálních služeb, nebo žádostí o dotace na rozšíření sociálního bydlení. Prvním krokem je tedy mít zmapovanou nabídku pobytových sociálních služeb (pokud organizace nenabízí azylové ubytování, nebo noclehárnu je dobré mít aktuální přehled o volných kapacitách těchto služeb v nejbližším okolí).

Mít předem navázaný kontakt s úřadem v místě sídla NNO je vždy výhoda, důležité je však znát jejich nabídku sociálního, bezbariérového, krizového, nebo dostupného bydlení včetně podmínek poskytování, vstupních kritérií, obsazenosti, čekací lhůtě a příloh, které jsou nutné k podání žádosti dokládat.

Návštěvu úřadu právě často klienti odkládají z důvodu různých obav i v případě, že o možnostech nabídky sociálního bydlení vědí. Proto je velice důležité při spolupráci s klientem mapovat veškeré možnosti, které jsou k dispozici a v případě zaznamenání obav ze strany klienta neváhat nabídnout podporu, nebo doprovod.

  • Setkání na sociálním odboru a navázání kontaktu se sociální pracovnicí může mít formu společné cesty na úřad, včetně zjištění reálných možností ohledně sociálního bydlení pro konkrétního klienta. Zapojení dalších aktérů do procesu hledání bydlení a rozdělení jednotlivých kroků může zjednodušit proces nalezení bydlení efektivnějším způsobem. Doporučujeme stejným způsobem navštívit Úřad práce (ÚP), pokud již klient není v kontaktu vzhledem k pobíraným dávkám.
  • V případě nabídky možného bydlení ze strany úřadu zjistíme potřebné náležitosti, které je nutné dodat k samotné žádosti. Důležité je pomoct klientovi koncipovat důvod podání žádosti a naplánovat kroky k zajištění příloh žádosti. V případě, že obec žádnou tuto možnost nenabízí lze i tak podat žádost a čekat na písemnou odpověď s vyjádřením dalšího postupu.
  • Průběžně je vhodné vyhledávat také komerční nabídky bydlení, navštívit realitní agenturu a ve spolupráci s ÚP znát výši možných vyplácených dávek na bydlení, případně na kauci. (DnB, PnP, MOP)

Písemné vyjádření lze očekávat dle stanovené lhůty. Pokud obec klienta odmítne nebo v obci není přítomný sociální pracovník, lze se obrátit na obec s rozšířenou působností (ORP), konkrétně na sociální odbor s žádostí o pomoc při řešení této situace.

Nabízí se možnost propojení poskytováním sociální práce (v rámci sociálních služeb neziskových organizací) klientům, kteří v sociálních bytech obce bydlí. To znamená, že obec poskytuje byty, nezisková organizace (dále jen NNO) zná klienty, umí s nimi pracovat, má kapacity i odpovídající registrovanou soc. službu.

NNO se ale rovněž mohou ocitnout v pozici poskytovatele sociální práce a současně sociálního bydlení, kdy např. magistráty měst Pardubice a Brno pronajímají obecní byty NNO, které je obratem na základě podnájemních smluv poskytují svým klientům jako pobytovou sociální rehabilitaci (službu). Tento model poskytování sociálního bydlení je výhodný nejen pro obce z důvodu zajištění stabilních příjmů z nájmu za pronajaté byty, ale i pro NNO, které mohou lépe kontrolovat výsledky své práce. Pro lidi v bytové nouzi je model poskytování bydlení a sociální práce NNO výhodný zejména v situaci, kdy jej důsledkem „vysokoprahovosti“ obecního sociálního bydlení (striktních podmínek pro přidělení obecního sociálního bytu) nemají šanci získat. A protože NNO mají oproti obcím obvykle méně striktní podmínky pro žadatele o sociální bydlení a jimi prováděný výběr klientů nepodléhá politickým rozhodnutím, jako tomu je u přidělování obecního bydlení, tak se NNO nabízí možnost spolupracovat s obcí na rozšiřování počtu bytů v jejich „správě“, a to za účelem pokrytí potřeb osob v bytové nouzi, pro které je sociální bydlení poskytované obcí nedosažitelné.

Dalšími formami spolupráce mezi neziskovými organizacemi a obcemi mohou být komunitní plánování (popř. účast v pracovních skupinách na téma bydlení), členství v komisích obce, účast na jednáních sociálního a zdravotního výboru zastupitelstva, spolupráce při tvorbě, realizaci a vyhodnocení lokální koncepce sociálního bydlení atp.

Otázka financování bydlení spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. To díky prostředkům z evropských fondů i státního rozpočtu ČR přiděluje dotace či půjčky obcím i dalším subjektům.

Sociální bydlení je podporováno v rámci programu IROP, specifického cíle 2.1 „Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi“. Tato podpora je zaměřena na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení. Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi dle typologie ETHOS.

Oprávněnými žadateli o dotaci v těchto výzvách jsou jak obce, tak nestátní neziskové organizace. Projekty jsou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

Dvě obecné aktuální výzvy byly vyhlášeny 8. března 2018:

Výzvy č. 79 a 80 mají stejné termíny i podmínky:

Datum zpřístupnění žádosti o podporu: 5. 4. 2018

Zahájení příjmu žádostí o podporu: 14. 6. 2018

Ukončení příjmu žádostí o podporu: 18. 9. 2018

Výzvy se zaměřují na dostupné nájemní sociální bydlení, které umožní osobám v bytové nouzi získat nájemní smlouvu. Finanční podporu lze čerpat na pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální bydlení musí splňovat parametry stanovené pro IROP uvedené ve specifických pravidlech výzvy. Sociální byt se základním vybavením je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení, a jsou schopné plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Za účelem eliminace segregace byly nákup a výstavba sociálních bytů znemožněny ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách, jejichž seznam je přílohou pravidel výzev.

Významnou změnou oproti předešlým výzvám na sociální bydlení je, kromě povolení nové výstavby sociálních bytů, také navýšení maximálního počtu sociálních bytů z 8 na 12 na objekt nebo samostatný vchod a prodloužení doby udržitelnosti na 20 let. O podporu mohou žádat obce, nestátní neziskové organizace (spolky, ústavy, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení), církve a církevní organizace. Projekty budou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy.

V červnu 2018 byly v IROP vyhlášeny další 3 výzvy k čerpání pro specifická území:

  • výzva č. 85 Sociální bydlení - integrované projekty CLLD – tj. výzva, ze které mohou čerpat Místní akční skupiny (MAS). Ve výzvě je připraveno 380 000 000 Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a mohou být realizovány na území MAS vymezené ve schválené strategii CLLD. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů budou uvedeny ve výzvách konkrétních MAS. Je možné se tedy informovat, zda Vaše MAS nepřipravuje tuto výzvu a zda by z ní nebylo možné financovat nějaké projekty v oblasti sociálního bydlení. Např. i ve spolupráci se sousedními obcemi, neziskovými organizacemi apod. Více informací zde.
  • výzva č. 84 Sociální bydlení - integrované projekty IPRÚ – tj. výzva pro aglomerace vymezené ve schváleném integrovaném plánu rozvoje území: Liberecko-jablonecké, Karlovarské, Zlínské a Mladoboleslavské aglomerace. Více informací zde.
  • výzva č. 83 Sociální bydlení - integrované projekty ITI – tj. výzva je územně zaměřena na Brněnské metropolitní oblasti, Plzeňské metropolitní oblasti a Ústecko-Chomutovskou aglomeraci. Rozhodující není sídlo žadatele, ale místo realizace projektu, mimo území hl. m. Prahy. Bližší informace o termínech pro předkládání a realizaci projektů budou uvedeny ve výzvě nositele a zprostředkujícího subjektu ITI. Více informací zde.

Všechny mají jednotné termíny:

Zpřístupnění žádosti o podporu: 10. 7. 2018

Zahájení příjmu žádostí: 17. 7. 2018

Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2019

Aktuální informace o výzvách k tématu sociálního bydlení jsou dostupné na webových stránkách zde.

MMR jako gestor bytové politiky administruje mimo evropských fondů i dotace z národních zdrojů. V současné době je realizován program Podpora bydlení 2016 -2020 v rámci, kterého je podprogram Podporované byty.  Cílem podpory je vznik podporovaných bytů sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby v ekonomicky neaktivním věku – seniory a pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.

Znění podprogramů a relevantní metodiky naleznete zde. Na stejných stránkách zde jsou uveřejněny i seznamy obcí s dotovanými byty, rozdělenými dle typů. 

Program Podpora bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje na výstavbu sociálního bydlení ze svého rozpočtu dotace již od roku 2003. Výzvu k předkládání žádostí o dotace zveřejňuje ministerstvo zpravidla jednou ročně (zpravidla v podzimních měsících) na příští rok.

V současné době v rámci programu Podpora bydlení poskytuje dotace na výstavbu nájemních bytů, a to prostřednictvím podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů. Jeho cílem je vznik nájemních bytů určených pro sociální bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti. Podprogram obsahuje tři dotační tituly: Pečovatelské byty, Vstupní byty a Komunitní domy seniorů. Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj na této adrese.

Nájemní byty ze SFRB

Kromě toho Státní fond rozvoje bydlení v současné době poskytuje zvýhodněné úvěry na výstavbu sociálního bydlení podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky. Úvěry na výstavbu sociálních bytů jsou poskytovány za velmi nízkou úrokovou sazbu. Informace o podmínkách poskytnutí úvěru je možné je nalézt na webových stránkách zde.

Odpověď na tento dotaz pro Vás připravujeme.

Možností v dávkové oblasti je několik, např.:

  • Využití dávek na bydlení, mezi které patří příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory a doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi.  Mezi další dávky pomoci v hmotné nouzi patří také příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Podrobnější informace k jednotlivým dávkám viz: portál MPSV (1), portál MPSV (2), Zákony pro lidi.
  • Mimořádná okamžitá pomoc je dávka, jejímž prostřednictvím může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon o pomoci v hmotné nouzi (§ 2, § 36 a § 37) stanovuje podmínky nároku, výši a situace, v nichž lze tuto dávku poskytnout. Situace klienta se vždy posuzuje individuálně. Blíže viz: portál MPSV, Zákony pro lidi.
  • V případě, že příjemce dávky neplní své povinnosti nebo kvůli svému zdravotnímu stavu není schopen dávku přijímat a hrozí ztráta bydlení, může být stanoven zvláštní příjemce pro přijímání dávky.  Zvláštním příjemcem může být fyzická i právnická osoba. Ustanovení zvláštního příjemce se vede v samostatném správním řízení. Informace o využívání zvláštního příjemce naleznete v Zákoně o pomoci v hmotné nouzi (§ 40), v Zákoně o státní sociální podpoře (§ 59 dost. 2) a Zákoně o sociálním zabezpečení (§ 102 odst. 3). Blíže viz: Agentura pro sociální začleňování.
  • Institut přímé úhrady se využívá se u dávky doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení (případně část těchto dávek) a slouží k přímé úhradě nájemného či služeb přímo na účet pronajímatele. Využívá se v případech, kdy reálně hrozí, že příjemce nevyužije dávky na bydlení za účelem úhrady nákladů na bydlení nebo příjemce dávek neumí s dávkami hospodařit apod. Může být využíván také v případě, kdy vlastník bytu jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohy za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav. V tomto případě může úřad práce část dávky určenou na úhradu služeb zaslat přímo společenství vlastníků jednotek. Blíže viz: Ombudsman.

Odpověď na tento dotaz pro Vás připravujeme.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Kontakt

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení

Tel.:   +420 778 455 761
Email: socialni.bydleni@mpsv.cz
Facebook: Sociální bydlení v ČR

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI