Sociální bydlení je bydlení určené pro rodiny i jednotlivce nacházející se v bytové nouzi. Pod pojmem sociální byt si však někteří lidé mylně představují různé, často nestandardní formy bydlení. Jedná se ale o standardní zkolaudované byty mimo sociálně vyloučené lokality poskytované k pronájmu na dobu určitou s možností prodlužování. Je určeno lidem, kteří mají problémy se získáním nebo udržením komerčního nájem­ního bydlení nebo jsou ohroženi ztrátou bydlení (např. z důvodu vystěhování z bytu či domácího násilí) nebo těm, kteří se v bytové nouzi již dlouhodobě nalézají a jsou nuceni žít ve funkčně nevyhovujících či přelidněných bytech, azylových domech, na ubytovnách, nebo dokonce na ulici.[1]  Sociální bydlení poskytují některé obce a nestátní neziskové organizace.

Bydlení v sociálním bytě je spojené s dodržováním běžných povinností nájemníka (platba nájmu, bezproblémové soužití se sousedy apod.) a s podporou sociálního pracovníka, aby nájemce mohl zlepšit svou obtížnou životní situaci. Konkrétní podmínky pro získání nájmu v sociálním bytě a délku nájemní smlouvy určuje obec, nebo nezisková organizace, která bydlení poskytuje, ale rozhodující je potřebnost žadatele. Stejně tak obec nebo nezisková organizace stanoví výši nájemného, které by mělo být cenově únosné jak pro nájemníka, tak pro udržitelné hospodaření s bytovým fondem. Rozdíl mezi běžným obecním a sociálním bytem je v tom, že při výběru nájemníka do sociálního bytu je rozhodující míra jeho bytové nouze, nikoliv například nejvyšší nabídka nájemného a je zajištěna také podpora formou sociální práce.

Informace, zda obec či nezisková organizace v místě Vašeho bydliště poskytuje sociální bydlení, získáte na sociálním (případně bytovém) odboru městského úřadu, od sociálního pracovníka obce, v neziskové organizaci, která pracuje s lidmi v bytové nouzi a v případě malé obce se můžete obrátit na starostu.

 

[1] Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje sociální bydlení v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, která je dostupná zde

Sociální bydlení je určeno především pro osoby bez domova, které jsou dle typologie bezdomovectví ETHOS:

  • bez střechy (lidé přežívající venku nebo v noclehárně),
  • bez domova (lidé bydlící v ubytovnách nebo institucích, např. na ubytovnách, azylových domech, ve věznicích, zdravotnických zařízeních, v zařízeních pro děti nebo podporovaném bydlení),
  • v nejistém bydlení (lidé žijící v přechodném bydlení u rodiny nebo přátel, bydlení bez právního nároku, osoby ohrožené vystěhováním nebo osoby ohrožené násilím),
  • v nevyhovujícím bydlení (lidé žijící v provizorních nebo neobvyklých obydlích, v neobyvatelném bydlení nebo přelidněných bytech).

Sociální bydlení je určeno také pro osoby, které, třebaže pobírají sociální dávky na podporu bydlení (příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení), vynakládají na bydlení významnou část svých příjmů (více než 40% disponibilních příjmů) a nejsou schopny tuto svoji obtížnou situaci řešit samy na trhu s bydlením (přestěhováním do levnějšího vhodného bydlení, prodejem vlastního bydlení a koupí nebo pronájmem vhodného bydlení).

Ministerstvo práce a sociálních věcí[1] definuje sociální bydlení jako standardní zkolaudované byty mimo sociálně vyloučené lokality poskytované k pronájmu na dobu určitou s možností prodlužování. Sociální bydlení je určené rodinám i jednotlivcům v bytové nouzi a poskytují ho některé obce a nestátní neziskové organizace. Bydlení v sociálním bytě je spojené s dodržováním běžných povinností nájemníka (platba nájmu, bezproblémové soužití se sousedy apod.) a je spojeno s podporou sociálního pracovníka, aby nájemce mohl zlepšit svou obtížnou životní situaci.

Pokud chcete požádat o sociální bydlení, je potřeba se v místě Vašeho trvalého bydliště nebo faktického pobytu obrátit na sociální odbor (případně bytový), tedy na sociálního pracovníka obce, nebo na neziskovou organizaci, která nabízí pomoc lidem v bytové nouzi a v případě malé obce se můžete obrátit na starostu. Sociální pracovníci, kteří působí na sociálních odborech či v neziskových organizacích, Vám mohou pomoci nejen s podáním žádosti o sociální byt, ale také s dávkami na bydlení (a dalšími možnostmi, pokud máte málo peněz na zaplacení nákladů na bydlení), řešením dluhů apod. Mají také přehled o možnostech hledání dostupného bydlení, pokud v místě Vašeho bydliště sociální byty nejsou nebo jsou na ně dlouhé čekací lhůty. Bytový odbor pouze přijímá žádosti o sociální byty, ale neposkytuje další poradenství, proto je vždy výhodnější jít nejprve za sociálním pracovníkem.

Můžeme Vám pomoct vyhledat kontakt na sociální odbor nebo organizaci, která pomáhá lidem v bytové nouzi v místě Vašeho bydliště.

 

[1] Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje sociální bydlení v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, která je dostupná zde

Výše nájmu či podnájmu sociálního bydlení by měla zohledňovat finanční a materiální situaci nájemce, to znamená, měla by zohledňovat skutečnost, že se jednotlivec nebo domácnost nachází v bytové a/nebo hmotné nouzi. Současně platí, že výše nájemného v sociálním bydlení je vždy nižší než výše tržního nájemného, které je v místě obvyklé.

Délka trvání nájemní (podnájemní) smlouvy je zpravidla stanovena poskytovatelem sociálního bydlení. Příklady zahraničních i domácích modelů poskytování sociálního bydlení ukazují, že bydlení, které je klientům smluvně poskytováno alespoň na dva roky, výrazně zvyšuje jejich šance na vyřešení jejich situace.

Sociální bydlení: Nejčastější formou je získání nájemní smlouvy na dobu určitou s možností prodloužení (5-8 měsíců a poté prodloužení na dalších 6 měsíců, 1 rok atd.) Každý poskytovatel má stanovenou svou dobu a podmínky poskytování sociálního bydlení. Důležité je již na počátku pořádně přečíst nájemní smlouvu a dozvědět se, jaké podmínky musí občan plnit, k čemu se podpisem zavazuje a co je mu nabídnuto. Ve smlouvě jsou také vyjmenovány důvody, kvůli kterým může být bydlení ukončeno. V některých smlouvách může být podmínkou sociálního bydlení spolupráce se sociálním pracovníkem po určitou dobu. Některé smlouvy po splnění stanovené lhůty a splnění podmínek sociální práce přechází na klasický nájem, na dobu určitou v horizontu desítek let nebo na dobu neurčitou.

Prostupné bydlení: Jedná se o několikafázový model bydlení. Pokud občan splní jednu fázi, může postoupit do další. Zde opět záleží na zvolené formě poskytovatele. První fází může být azylový dům, ubytovna nebo nájemní bydlení s podmínkou častější spolupráce se sociálním pracovníkem. Tato fáze může trvat rok, avšak mohou být nastaveny i jiné časové požadavky. Vše je vždy uvedeno ve smlouvě, která je podepisována na začátku. V první nebo následující fázi mohou být využity i další varianty bydlení, například tréninkové, které po splnění stanovených pravidel a určité doby (hrazení nájemného, řešení potíží, spolupráce) přechází do další formy bydlení, která může být volnější a vyžaduje větší zodpovědnost občana. Zde může být forma spolupráce se sociální pracovníkem nastavena v delších intervalech. Po splnění poslední fáze občan často získává smlouvu v nájemním bytě se standardními podmínkami nebo je mu smlouva upravena na formu nájemního bydlení s možností čerpat sociální práci v případě zájmu.  

Krizové bydlení: Někteří poskytovatelé (obce, neziskové organizace atd.) nabízí i možnost krizového bydlení. Jde zpravidla o vybavený byt, který občan získá dočasně pro řešení akutní nepříznivé situace. Klíče má ve správě mnohdy sociální odbor, který může byt pronajmout velice rychle a občan může jít bydlet prakticky hned po schválení jeho stavu jako krizovém. Jedná se o pronájem na několik týdnů až měsíců, kdy se řeší akutní nepříznivá situace. Nájemné se často nepožaduje nebo je velice nízké.

Sociální byt je standardní zkolaudovaný byt nacházející se mimo sociálně vyloučenou lokalitu, který je přidělován na základě posouzení bytové nouze. Poskytování bydlení v sociálním bytě je doprovázeno sociální prací, přičemž její míra závisí na potřebách klienta a výsledku sociálního šetření dané domácnosti. Intenzita a frekvence sociální práce je určována vždy individuálně s ohledem na konkrétní situaci v domácnosti a posouzení sociální, zdravotní či ekonomické situace jejích členů.

V případě obyvatel sociálních bytů, kteří podporu sociální práce nepotřebují nebo přestali potřebovat, se poskytované sociální bydlení bez podpory sociální práce někdy označuje jako dostupné bydlení.

Místní systém sociálního bydlení může obsahovat také prvek krizového bydlení, které představuje rychlý nástroj pomoci v krizových situacích. Zpravidla se jedná o sociální službu azylový dům nebo speciálně vyčleněné byty, které podléhají zrychleným postupům při schvalování nájemní smlouvy či smlouvy o ubytování. Jde o krátkodobé formy ubytování, zpravidla poskytované nejdéle na období do jednoho roku. Pro potřeby obětí domácího násilí je vhodné, ba dokonce nezbytné, aby bylo krizové bydlení zřízeno na anonymní adrese (tj. mimo azylové domy, městské ubytovny atp.).

Například Ostrava má vyčleněno 5 krizových bytů, které v případě nutnosti může využít. Sociální odbor Prahy 7 má k dispozici krizový byt, který mohou využívat pro své klienty sociální pracovníci, kteří mají k dispozici jednoduchou smlouvu pro dočasný pronájem krizového bytu.

Délka řízení o přidělení sociálního bytu může být různá. Rychlost poskytnutí bydlení se přímo úměrně odvíjí od možností konkrétního poskytovatele bydlení (počtu volných bytů, byrokratické zátěži, počtu zájemců, stanovené lhůtě pro vyřízení atp.) a dalších aktérů, kteří připravují a schvalují žádosti o sociální bydlení, připravují a podepisují (pod)nájemní smlouvy, sjednávají individuální plány atp. Roli hraje také celková dostupnost bydlení v dané lokalitě či regionu. V případě akutních problémů lze žádat o krizové bydlení (viz dotaz číslo 6).

Bydlení je plně v gesci obcí a jejích orgánů. Obec může odmítnout žádosti o (sociální) bydlení, vždy však musí být taková rozhodnutí nediskriminační. Pokud obec nemůže přidělit sociální bydlení v podobě sociálního bytu, je zde také systém sociálních služeb – např. azylové domy, domy na půl cesty atp. Ministerstvo práce a sociálních věcí také poskytuje sociální dávky na bydlení – příspěvek na bydlení či doplatek na bydlení.

Ano, o bydlení lze zažádat i ve městě, kde nemáte trvalé bydliště. Je však nutné mít na paměti, že pouze minimum obcí a měst v ČR pronajímá byty lidem, kteří nejsou občany jejich obce. Takové pravidlo (obecní bydlení platí pouze pro občany s trvalým bydlištěm) má řada obcí formálně zaneseno v interních či veřejných pravidlech pro přidělování bytů. Při podání žádosti o sociální bydlení v obci, kde nemáte nahlášen trvalý pobyt, je proto často nezbytné požádat o udělení výjimky z podmínky trvalého bydliště. Do žádosti je vhodné uvést informace o vazbě na obci (rodina, práce apod.), ve které žádáte o sociální bydlení, a o délce skutečného pobytu a délce plánovaného pobytu v obci.

Více se můžete dozvědět v článku Každý občan má právo podat žádost o obecní byt bez ohledu na trvalé bydliště.

V těchto případech se lze obrátit v první řadě na sociální odbor městského či obecního úřadu, dále pak na neziskové organizace a občanské poradny. Informace a kontakty na vhodné sociální služby má povinnost ze zákona poskytnout každý sociální pracovník.

Pokud nemáte dost peněz na zaplacení nájmu nebo kauce, můžete požádat o peněžní pomoc Úřad práce ČR (kontaktní pracoviště). Na pokrytí nákladů na bydlení je možné podat žádost o dávku státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) nebo, jestliže osoba zároveň nemá prostředky k zajištění základních životních podmínek, o dávky pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, příp. mimořádná okamžitá pomoc). Tyto dávky (doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) nejsou nárokové a je vždy nutné splnit všechny podmínky, které stanoví zákony jednotlivých sociálních dávek. Proto je vhodné se obrátit na sociálního pracovníka obce, v níž žijete, Úřadu práce ČR nebo neziskové organizace, s níž spolupracujete. Na obecné otázky Vám také odpoví bezplatná infolinka Úřadu práce ČR – Call centrum ÚP ČR (uradprace.cz).

Základní podmínky pro přiznání dávky na bydlení naleznete pod odkazy:

Příspěvek na bydlení

Doplatek na bydlení

Dávka mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje souvisejícího s bydlením může být kromě zaplacení noclehu poskytnuta na úhradu kauce (jistiny) na konkrétní byt. Je to opět nenároková dávka a Úřad práce ČR jí vyplácí za těchto podmínek:

  • osoba přechází z nestandardní do standardní formy bydlení (např. z ubytovny do bytu),
  • maximální výše je dvojnásobek nájemného v místě obvyklého (stanoví Úřad práce ČR).

Před podáním žádosti o dávku MOP na kauci na Úřadu práce ČR doporučujeme kontaktovat sociálního pracovníka obce, který může na základě jednání s majitelem bytu napsat doporučení k žádosti, které by mělo obsahovat, že v dané lokalitě nelze získat jiný vhodný přiměřený standardní byt bez kauce, majitel konkrétního bytu trvá na kauci i přes jednání o možnosti platby dávky na bydlení přímou úhradou, nepřevažují rizika zneužití poskytnuté finanční pomoci apod.

V případě, že Úřad práce ČR dávku na bydlení na úhradu nájmu nebo dávku na úhradu kauce nepřizná, je možné se proti rozhodnutí odvolat. Odvolání se podává písemně na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, které dávku nepřiznalo. Úřad práce ČR poté postoupí odvolání společně s podklady příslušnému oddělení odvolání a správní agendy Ministerstva práce a sociálních věcí.

Další možností je požádat o pomoc některou z nadací, které pomáhají např. rodičům samoživitelům nebo rodinám s dětmi v nouzi.

Další informace naleznete na následujících odkazech: 

Systém pomoci v hmotné nouzi MPSV

Systém dávek státní sociální podpory MPSV

Veškeré formuláře MPSV týkající se dávek na bydlení

Nevycházíte-li s finančními prostředky z důvodu zadlužení (splácení dlužných pohledávek), je vhodné požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a/nebo dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc). Rovněž je dobré sjednat si s věřiteli splátkový kalendář, který bude vhodněji reflektovat Vaši sociální situaci (např. sjednání nižší měsíční splátky).

Může exekutor zabavit dávky na bydlení?

Jaké sociální dávky jsou postižitelné exekutorem? 

  • V zásadě může exekutor postihnout pouze rodičovský příspěvek a odměnu pěstouna z nepojistného sociálního systému.
  • Přídavek na dítě, jen je-li dlužníkem dítě.
  • Z pojistného systému lze exekucí postihnout důchody i dávky nemocenského pojištění, také podporu v nezaměstnanosti.

Exekutor nemůže zabavit:

  • Příspěvek na bydlení
  • Jednorázové dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
  • Doplatek na bydlení
  • Příspěvek na živobytí
  • Mimořádnou okamžitou pomoc
  • Příspěvek na péči
  • Příspěvek na mobilitu
  • Příspěvek na zvláštní pomůcku

Nezabavitelná částka v roce 2019

Od ledna 2019 se zvýšila nezabavitelná částka na 6 428,67 Kč měsíčně. Celý výpočet nezabavitelné částky je trochu složitější a samotný pojem je pouze výchozím údajem výpočtu.

Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9643 Kč.

Tento limit je součtem normativních nákladů na bydlení a životního minima. V letošním roce jsou to částky 3 410 a 6 233 korun, dohromady tedy výše uvedených 9 643 Kč, pro osobu/jednotlivce.

Vliv na výši nezabavitelné částky má počet vyživovaných osob

Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní čtvrtina z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1607,17 Kč.

Od exekucí odlišujeme vymáhání přeplatků na dávkách, kdy jsou postižitelné dávky neoprávněně vyplacené (např. v důsledku nesplnění ohlašovacích povinností klientem).

 

Další informace naleznete na následujících odkazech:

Dluhové poradenství – co a jak v několika krocích

Příspěvek na bydlení

Elektronické formuláře pro dávky podpory v hmotné nouzi

Je-li to možné, uchovejte si jakýkoliv druh materiálu dokazující Vámi pociťovanou diskriminaci. V případě, že bydlení nemůžete získat z důvodu pociťované diskriminace ze strany obce, obraťte se s důkazy o takovém jednání na veřejnou ochránkyni práv (www.ochrance.cz), místní pobočku Poradny pro občanství, občanská a lidská práva (www.poradna-prava.cz) nebo orgány činné v trestním řízení. V případě, že se domníváte, že Vás diskriminuje nezisková organizace poskytující sociální bydlení, obraťte se na jejího zřizovatele nebo místní pobočku Poradny pro občanství a občanská a lidská práva. Nakonec, máte-li pocit, že jste diskriminováni soukromým vlastníkem a máte o tom důkazy, můžete požádat o pomoc také organizace poskytující právní pomoc, jako je např. Liga lidských práv (www.lp.cz) apod.

Nezvládáte-li péči o byt/dům z důvodu jeho rozlohy, je vhodné zvážit žádost o pomoc některého z příslušníků rodiny, možnosti placených úklidových služeb nebo přestěhování se do bytu s menší rozlohou.

Roste-li Vaše potřeba pomoci od osob blízkých a dalších, je vhodné požádat si o příspěvek na péči. Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Další informace naleznete na následujících odkazech:

Příspěvek na péči

Žádost o příspěvek na péči

Orgány sociálně-právní ochrany dětí se zaměřují pouze na nepříznivé sociální situace, v nichž neblahé okolnosti působí přímo ve vztahu mezi dítětem a rodičem. Ne však na ty, v nichž je působení negativních okolností vystavena rodina jako celek (jako je např. bytová nouze) a v nichž vztah mezi rodičem a dítětem funguje natolik, že rodiče zvládají uspokojovat všechny základní životní potřeby dítěte tak, aby dítě nebylo vystaveno nepřiměřenému (závažnému a současně pravděpodobnému) ohrožení svého příznivého vývoje.

Česká republika doposud nemá vlastní zákon o sociálním bydlení, který by občanům a obcím, a dalším subjektům, stanovoval práva a povinnosti týkající se sociálního bydlení. Je tudíž na zvážení politických zástupců každé obce (rady, zastupitelstva), zda systém sociálního bydlení bude či nebude mít a v jaké podobě.

Díky systémovému projektu MPSV Podpora sociálního bydlení se zavádí či rozvíjí sociální bydlení v mnoha obcích po celé ČR, přičemž 16 z těchto obcí se zavázalo vytvořit vlastní ucelený systém sociálního bydlení dle Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025. Více viz Projekt podpora sociálního bydlení a Projekty obcí a interaktivní mapa.

 

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

 

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu MPSV „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“. Projekt je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Kontakt

Vzhledem k současné situaci ohledně koronaviru je činnost Kontaktního centra omezena pouze na telefonáty nebo elektronickou komunikaci.

Osobní konzultace nyní nejsou možné.

Děkujeme za pochopení.

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení

Facebook: Sociální bydlení v ČR

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI