V této části naleznete dostupné analýzy a výzkumy týkající se sociálního bydlení a souvisejících témat.

Seznam analýz a výzkumů:

Lajna

Účelem této analýzy, která vznikla v rámci projektu Podpora sociálního bydlení, je podpořit přenos dobré praxe a posílení kompetencí jak při tvorbě sociálně-bytové politiky, tak v poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb.

Lajna

Analýza popisuje systém služeb pro ohrožené rodiny a děti v ČR v kontextu jejich možného rozvoje a inovací a přináší také příklady inovativních služeb ze zahraničí. 

Cílem analýzy bylo detailní zmapování služeb a postupů, které lze ve vztahu ke stávající praxi a právní úpravě poskytování služeb pro cílovou skupinu dětí a jejich rodin označit za inovativní. 

Analýza byla zpracována v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Lajna

Předkládaná studie obsahuje čtyři analýzy evropských směrnic a národních právních předpisů. Analýzy jsou zaměřeny na pozitivní a negativní dopady implementace směrnic a zákona o hospodaření energií na sektor domácností, respektive na výdaje domácností na bydlení z pohledu investičních a provozních výdajů. 

Dokument zahrnuje i přehled historického vývoje a současného stavu právních předpisů v oblasti energetické účinnosti. 

Autorem analýzy je společnost SEVEn Energy s.r.o. Analýza byla zpracována na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR a je úkol 8.2 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (revidovaná), která je schválena usnesením vlády ČR ze dne 27. 7. 2016 č. 673.

Lajna

V roce 2016 realizovala společnost PROCES pro MPSV analýzu struktury obecních bytů s důrazem na sociální bytový fond. Cílem bylo prostřednictvím terénního výzkumu zjistit strukturu obecních bytů v ČR podle regionů, velikosti, účelu využití atd. Výzkum se zaměřil i na to, jaké byty obce řadí mezi sociální a pro kterou cílovou skupinu je jejich užívání určeno. 

Prostřednictvím kvantitativního výzkumu byly získány podrobné statistické údaje o složení obecního bytového fondu podle velikostní struktury a účelu užití. Výstupem výzkumu jsou také údaje o minimálních, maximálních a nejčastějších výších nájemného či názory a informace od zástupců obcí, které se týkají problematiky sociálního bydlení.

Pozn.: Ke stažení také prezentace zde.

Lajna

Cílem předkládané analýzy je popsat systém FAWOS, představit dopady systému, identifikovat odlišnosti a jejich charakter mezi Vídní a ČR, a identifikovat oblastí, ke kterým je nutné získat stanovisko z hlediska realizace obdobného systému v ČR a navrhnout doporučení. Při analýze byla využita data z výročních zpráv FAWOS a dalších volně dostupných online zdrojů a relevantních dokumentů.

Lajna

Na základě mezinárodní spolupráce vznikla „Průběžná analýza dopadů strukturálních fondů na veřejné, sdílené a sociální bydlení v letech 2014–2020“ zpracovaná organizací Housing Europe. Materiál pojednává o dostupném bydlení a klade důraz na dostupné bydlení jako na nezbytný nástroj napříč Evropskou unií k řešení společenských výzev, jimiž jsou například stárnutí populace, narůstající segregace, změny klimatu či problémy s bydlením pro mladé lidi.

V tomto kontextu jsou zde prezentovány první úspěchy jednotlivých zemí Evropy v rozmezí let 2014–2020. Dokument poukazuje na celkové globální údaje a plánované aktivity členských států. Jako inspirace jsou v analýze obsaženy také příklady inovativních projektů a přístupů.

V rámci členských států je zde uvedena také Česká republika a projekt „Podpora sociálního bydlení“ realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Pozn.: Materiál je dostupný pouze v anglickém jazyce.

Lajna

Předkládaná analýza nabízí možnost srovnání nákladů vynaložených na provoz azylových domů v porovnání s finanční náročností bytů v systémech sociálního bydlení. Zaměřuje se zejména na zhodnocení efektivnosti vynakládaných zdrojů prostřednictvím vyčíslení ročních a denních nákladů na osobu v těchto typech bydlení.

Kromě finančních nákladů zohledňuje také význam sociální práce v sociálním bydlení a náklady na sociální podporu klientů azylových domů.

Analýza si je vědoma rozdílů mezi pobytem v sociální službě azylového domu a bydlením v sociálních bytech, ekonomické srovnání se však, především z důvodu současné situace lidí v bytové nouzi u nás, ukazuje jako odůvodněné.

Lajna

Předložená zpráva je zkrácenou verzí výsledků úkolu „Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR“ zpracovaného pro MPSV ČR v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Cílem úkolu bylo prostřednictvím analýz realizovat pilotní ověření „Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace“ (Sýkora a kol. 2015), identifikovat lokality rezidenční segregace a doporučit lokality vhodné pro umístnění sociálního bydlení v deseti obcích ČR specifikovaných MPSV ČR.

Lajna

Bytů určených pro sociální bydlení je často méně než zájemců o ně. Pokud nechceme zájemce vybírat losem, podle čeho máme vybírat nájemce, aby patřili mezi nejpotřebnější? Jak hodnotit bytovou nouzi? Jakým aspektům se naopak při výběru vyhnout? V rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ byla v letech 2017–2018 realizována studie, která se ptala expertů na výše uvedené otázky.

Při jejím zpracování bylo využito znalostí a zkušeností expertních skupin spolupracujících s projektem, 16 spolupracujících obcí, i dalších oslovených expertů. Za pomoci principů metody DELPHI hledali zmiňovaní odborníci prostřednictvím dvoukolového dotazníkového šetření shodu v otázkách zaměřujících se na určení faktorů, které je nutné zohledňovat při identifikaci bytové nouze. Nejedná se o reprezentativní výzkum za celou ČR, ale o agregaci názorů více než 70 expertů, kteří se při své práci věnují tématům souvisejícím se sociálním bydlení.

Lajna

Výzkum sousedských vztahů a postojů k sociálnímu bydlení realizoval institut INESAN v květnu roku 2019 pro projekt MPSV Podpora sociálního bydlení. V šetření bylo využito metody fokusních skupin mezi odbornou i laickou veřejností a dotazníkového šetření mezi širokou veřejností (bylo dotázáno celkem 1.286 lidí). Vzorek 1.086 respondentů byl navýšen o 200 dotazovaných žijících v blízkosti sociálního bydlení a vedle toho obsahuje i postoje 150 respondentů žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Jedná se o velmi zajímavá zjištění, mezi která patří např. i to, že 85 % občanů jednoznačně podporuje vznik zákona, který by se zaměřoval na oblast sociálního bydlení.  Vyšší míra podpory (92 %) k legislativnímu zajištění je dokonce  u těch respondentů, kteří mají zkušenost s obyvateli sociálních bytů, než u těch, kteří s nimi zkušenost nemají. Totéž vyplívá i ze závěrů fokusních skupin, které se dále shodují, že hlavním znakem sociálního bydlení by měla být jeho cenová dostupnost.

Dalším důležitým zjištěním je, že v souvislosti s potřebností sociálního bydlení si 93 % respondentů myslí, že zřizování sociálních bytů je potřebné a 79 % dotázaných je přesvědčeno, že by sociálních bytů mělo být více než nyní (dvě pětiny v této souvislosti uvedly, že by přímo v jejich čtvrti mělo být více sociálních bytů než je nyní).

Lajna

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. zveřejnil v říjnu 2019 výsledky celorepublikového sčítání osob bez domova, které bylo realizováno ve dnech 8. až 14. dubna 2019. Do sčítání se aktivně zapojilo 403 obcí, 232 azylových domů, 19 domů na půl cesty, 188 nemocničních zařízení a 35 vězeňských zařízení. Jedním z hlavních zjištění je například odhad celkového počtu osob bez střechy a vybraných kategorií bez bytu dle mezinárodní typologie ETHOS, který je celkem 23 830 osob na území ČR. Z toho 2 600 osob je dokonce mladších 18 let.

Výsledný údaj však rozhodně nelze považovat za celkový počet osob bez domova v ČR. Z výsledků je dále patrné, že mezi sčítanými osobami bez domova výrazně převažují muži a více než 45 % osob bez střechy je v této situaci již 5 a více let. Geograficky lze říci, že nejvíce osob bez domova žije v Moravskoslezském kraji, v Hlavním městě Praze a v Jihomoravském kraji. Na druhé straně nejméně osob bez domova bylo identifikováno v Jihočeském a Královéhradeckém kraji.

Lajna

Krátká online publikace vznikla díky spolupráci několika odborníků, kteří se rozhodli přinést k této problematice své komentáře různých profesních perspektiv, a to směrem k odborné, ale i laické veřejnosti. Publikace tak popisuje hlavní úskalí bezdomovectví v kontextu veřejného prostoru, ale také veřejný prostor ve smyslu jeho možného sociálního přesahu. Hlavní vizí této publikace je otevřít diskuzi ohledně tématu bezdomovectví, které je v naší společnosti přítomno, ale možná se s ním teprve začíná pracovat, respektive teprve se ho učíme vnímat. Dokument za podpory MPSV sepsali Architekti bez hranic.

Lajna

V roce 2019 realizovala Kancelář veřejné ochránkyně práv výzkum, který přináší ucelenější přehled o stavu obecního bydlení, s ním souvisejícími pravidly pro přidělování bytů a vyhodnocení těchto postupů z hlediska práva na rovné zacházení. Zabývá se tématy jako je bytová nouze, rovný přístup k obecnímu bydlení, diskriminační postupy obcí při přidělování bytů, ale také sociální prací s lidmi v bytové nouzi a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Některá z témat obsahují také zjištění vyplývající z kontrolní činnosti Ministerstva vnitra.

Výzkumná část je věnována dotazníkovému šetření, kdy bylo osloveno 501 obcí a analýze pravidel pro přidělování obecních bytů, které byly získány od 241 obcí. Z analýzy mimo jiné vyplývá, že 73 % oslovených obcí vnímá nedostatek obecních bytů. Výzkum pojmenoval i nejčastější chyby v pravidlech obcí, které jako diskriminační hodnotí i Ministerstvo vnitra: obce chybně preferují žadatele s příjmem z výdělečné činnosti, kteří nemají dluhy. Navíc se často získání sociálního bytu pojí s povinností uhradit kauci a dal. Na základě výzkumu také úřad ombudsmanky formuluje doporučení relevantním aktérům v oblasti bytové politiky a zmírňování bytové nouze.

Lajna

Šetření z roku 2016, které nabízí odpovědi na otázky týkající se počtu bytů vlastněných jednotlivými městskými částmi a hlavním městem, ale také jaké byly plány pro jejich privatizaci v roce 2016 a v roce 2017. Bylo také provedeno srovnání s ostatními městy v ČR i v zahraničí.

Studie by měla pomoci nahlédnout na pozici a roli hlavního města v bytové politice a stát se tak podkladem pro diskuse, které se bytové politiky týkají a také přispět k nápravě roztříštěnosti a někdy obtížného přístupu k informacím.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.

Webové stránky byly vytvořeny v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Registrační číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

Kontakt

Vzhledem k současné situaci ohledně koronaviru je činnost Kontaktního centra omezena pouze na telefonáty nebo elektronickou komunikaci.

Osobní konzultace nyní nejsou možné.

Děkujeme za pochopení.

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení

Tel.:   +420 778 455 761
Email: socialni.bydleni@mpsv.cz
Facebook: Sociální bydlení v ČR

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI