V této části naleznete dostupné analýzy a výzkumy týkající se sociálního bydlení a souvisejících témat.

Seznam analýz a výzkumů:

MPSV:

Externí:

 

Lajna

V roce 2016 realizovala agentura Median pod vedením předního českého sociologa Daniela Prokopa pro MPSV sekundární analýzu dopadů nedostačujícího bydlení na děti.

Projekt se zaměřil na problematiku dětí vyrůstajících v nevyhovujícím bydlení a vliv zmíněného faktoru především na školní či studijní výsledky dětí a jejich pozdější pracovní uplatnění. Projekt se zaměřoval na souhrnný popis počtu a věku dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí; studijní výsledky, výchovné a rodinné problémy dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí; studijní a pracovní charakteristiky dětí vyrůstajících v nevyhovujícím prostředí (retrospektivní pohled).

Lajna

Cílem předkládané analýzy je popsat systém FAWOS, představit dopady systému, identifikovat odlišnosti a jejich charakter mezi Vídní a ČR, a identifikovat oblastí, ke kterým je nutné získat stanovisko z hlediska realizace obdobného systému v ČR a navrhnout doporučení. Při analýze byla využita data z výročních zpráv FAWOS a dalších volně dostupných online zdrojů a relevantních dokumentů.

Lajna

Studie se zabývá porovnáním zkušeností a dobrou praxí několika evropských zemí (Velká Británie, Rakousko, Holandsko, Německo a Francie) na téma tzv. sociálního mixu. Cílem politik sociálního mixu je dosažení různorodého zastoupení obyvatel ve čtvrtích podle ekonomického příjmu. Tento pojem vznikl v reakci na vzrůstající homogenitu a ekonomický propad obyvatel některých čtvrtí vůči obyvatelům jiných čtvrtí, čímž docházelo k vzniku vyloučených (segregovaných) lokalit.  Dočtete se také o politických nástrojích, kterými jednotlivé státy a města sociálního mixu dosahují. Text může sloužit jako inspirace pro rozvoj českých politik bydlení na státní i obecní úrovni.

Lajna

MPSV poskytuje pomoc nízkopříjmovým rodinám či jednotlivcům při úhradě nákladů spojených s bydlením prostřednictvím dávek. Dávky mohou být vypláceny jednorázově či opakovaně. Ze systému sociálních dávek se jedná o příspěvek na bydlení, který je nejvyužívanější dávkou ze systému státní sociální podpory. Dále je možné využít pomoc v podobě doplatku na bydlení či mimořádné okamžité pomoci ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro osoby se zdravotním postižením je pak k dispozici příspěvek na zvláštní pomůcku ze systému dávek pro osoby se zdravotním postižením. Tento příspěvek lze využít pro úpravy stávajícího bytu, které jsou nezbytné z důvodu zdravotního postižení obyvatele bytu. Všechny tyto dávky je možné vyřídit na Úřadu práce ČR.

Přehledně o jednotlivých dávkách pojednává materiál předložený v odkazu. Kromě toho nabízí stručný přehled vývoje v oblasti čerpání dávek. Sleduje vývoj od roku 2006 do roku 2018, což umožňuje sledovat změny, které přineslo nové nastavení podmínek a určení výše příspěvku na bydlení a zavedení nové dávky doplatku na bydlení. Počet příjemců měl v průběhu let rostoucí tendenci, na což měla velký vliv ekonomická krize, poté došlo ke stabilizaci ekonomické situace a od roku 2016 počet příjemců klesá. Hlavními příjemci příspěvku na bydlení i doplatku na bydlení jsou osoby žijící v nájemním bydlení.

Lajna

Krátká online publikace vznikla díky spolupráci několika odborníků, kteří se rozhodli přinést k této problematice své komentáře různých profesních perspektiv, a to směrem k odborné, ale i laické veřejnosti. Publikace tak popisuje hlavní úskalí bezdomovectví v kontextu veřejného prostoru, ale také veřejný prostor ve smyslu jeho možného sociálního přesahu. Hlavní vizí této publikace je otevřít diskuzi ohledně tématu bezdomovectví, které je v naší společnosti přítomno, ale možná se s ním teprve začíná pracovat, respektive teprve se ho učíme vnímat. Dokument za podpory MPSV sepsali Architekti bez hranic.

Lajna

Cílem této monografie bylo zhodnotit, jak se mezi roky 2005 až 2014 změnila finanční dostupnost bydlení a bytová situace seniorské populace. Na základě toho posoudit, jestli se senioři jako sociální skupina nestali novou ohroženou skupinou, která má problémy s dostupností bydlení, případně které segmenty seniorské populace tyto problémy mají.

Lajna

V rámci pilotáže projektu Podpora sociálního bydlení byla prováděna komplexní evaluace vyhodnocující dopady projektu, jejíž výstupy jsou tematicky rozděleny do čtyř výstupů. Zpráva A je zaměřena na vyhodnocení dopadů sociálního bydlení a sociální práce na životní situaci uživatelů sociálního bydlení v rámci 16 spolupracujících obcí.

Lajna

Cílem Zprávy B je vyhodnocení přínosu činnosti a aktivit projektu při poskytování metodické a informační podpory obcím a dalším zainteresovaným subjektům. Výzkumná zpráva byla vytvářena Ostravskou univerzitou, jež vyhodnocovala výstupy na základě rozhovorů se zapojenými obcemi i s obcemi nezapojenými do projektu, rozhovorů s pracovníky MPSV (zejména pak s pracovníky systémového projektu), a také rozhovorů a dotazníkových šetření s dalšími aktéry zapojenými do projektu prostřednictvím jeho jednotlivých aktivit. Na základě zjištění jsou ve zprávě formulována doporučení na možné zkvalitnění poskytované podpory v podobně zaměřených projektech do budoucna.

Lajna

Výzkumná zpráva C se věnuje vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálních bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následné komparaci.

Zpráva je členěna do čtyř základních částí: 1. Charakteristiky využívaného bytového fondu – shrnutí nejdůležitějších výsledků realizovaných aktivit v obcích (nejrozsáhlejší část evaluační zprávy); 2. Lokální koncepce a metodiky – reflexe nastavení dokumentů; 3. Limity místních systémů sociálního bydlení – součástí kapitoly jsou i plány dalšího rozvoje sociálního bydlení; 4. Úspěšnost systémů sociálního bydlení v obcích – včetně perspektivy uživatelů sociálního bydlení a perspektivy pracovníků Kontaktního centra MPSV

Tato evaluační zpráva (výzkumná zpráva C) je tak třetí ze čtyř částí systémové evaluace, kdy: Výzkumná zpráva A pojednává o vyhodnocení výsledků dosažených obcemi spolupracujícími s MPSV u podpořených klientů v rámci projektu; Výzkumná zpráva B se zaměřuje na vyhodnocení podpory systémového projektu MPSV a formulace doporučení pro MPSV, příp. jiné státní orgány pro další poskytování podpory prostřednictvím systémových projektů; Výzkumná zpráva C se věnuje vyhodnocení dopadů, procesů a limitů místních systémů sociálních bydlení v obcích spolupracujících s MPSV i ve srovnávacím vzorku obcí a jejich následné komparaci.

Lajna

Předložená zpráva je zkrácenou verzí výsledků úkolu „Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR“ zpracovaného pro MPSV ČR v rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“.

Cílem úkolu bylo prostřednictvím analýz realizovat pilotní ověření „Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace“ (Sýkora a kol. 2015), identifikovat lokality rezidenční segregace a doporučit lokality vhodné pro umístnění sociálního bydlení v deseti obcích ČR specifikovaných MPSV ČR.

Lajna

Monografie představuje výsledky rozsáhlého kvantitativního šetření Osoby bez domova, které provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. v roce 2019. Přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší.

Text informuje o základních sociodemografických charakteristikách osob bez domova, o jejich rodinném a sociálním zázemí a o délce a kontinuitě života bez domova.

Lajna

V posledních letech zažívá česká ekonomika oživení, které s sebou mimo jiné přináší větší ochotu českých domácností se zadlužovat. Navzdory příznivé ekonomické situaci, nízké nezaměstnanosti a růstu reálných mezd ale přibývá počtu případů, kdy tato zadluženost končí exekucí. Každoročně je více exekucí zahájeno než ukončeno, ovšem zmenšuje se alespoň rozdíl mezi těmito dvěma čísly. Exekuční vymáhání může přivést člověka do dluhové pasti a zhoršit přístup k legálnímu zaměstnání i na trh s bydlením. Dle výzkumu MPSV z roku 2016 má přes 150 000 osob více než 10 exekucí, resp. 500 000 osob má minimálně 3 exekuce. V ČR tak existuje nemalá skupina osob vážně ohrožených ztrátou bydlení. Dle dat ČSÚ z roku 2017 jsou výdaje spojené s bydlením největší výdajovou položkou českých domácností, a to zejména v případě jednotlivců. Jak potvrzují data VÚPSV z roku 2015 i zkušenosti sociálních pracovníků v obcích, nedostatek financí a s ním spojené neplnění finančních závazků je nejčastějším a hlavním důvodem vzniku bezdomovectví.

Materiál v příloze poskytuje bližší popis situace českých domácností z hlediska zadluženosti a exekucí a jejich dopad na bydlení. Kromě přehledu zadluženosti a exekucí popisuje také způsoby jejich řešení. Pojednává o úskalích spojených s  rozhodčími doložkami, s využíváním tzv. mikroúvěrů od nebankovních společností, kde je minimální míra státní regulace, a o fungování soudních exekutorů. Ukazuje na konkrétních příkladech, jaké negativní vlivy může mít exekuce při vyřizování příspěvku na bydlení, při snaze získat standartní bydlení či jaký dopad může mít na společenství vlastníků jednotek či bytových družstev.

Lajna

Účelem této analýzy, která vznikla v rámci projektu Podpora sociálního bydlení, je podpořit přenos dobré praxe a posílení kompetencí jak při tvorbě sociálně-bytové politiky, tak v poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb.

 

Lajna

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. zveřejnil v říjnu 2019 výsledky celorepublikového sčítání osob bez domova, které bylo realizováno ve dnech 8. až 14. dubna 2019. Do sčítání se aktivně zapojilo 403 obcí, 232 azylových domů, 19 domů na půl cesty, 188 nemocničních zařízení a 35 vězeňských zařízení. Jedním z hlavních zjištění je například odhad celkového počtu osob bez střechy a vybraných kategorií bez bytu dle mezinárodní typologie ETHOS, který je celkem 23 830 osob na území ČR. Z toho 2 600 osob je dokonce mladších 18 let.

Výsledný údaj však rozhodně nelze považovat za celkový počet osob bez domova v ČR. Z výsledků je dále patrné, že mezi sčítanými osobami bez domova výrazně převažují muži a více než 45 % osob bez střechy je v této situaci již 5 a více let. Geograficky lze říci, že nejvíce osob bez domova žije v Moravskoslezském kraji, v Hlavním městě Praze a v Jihomoravském kraji. Na druhé straně nejméně osob bez domova bylo identifikováno v Jihočeském a Královéhradeckém kraji.

Lajna

Závěrečná zpráva podává výsledky Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS 2022 v ČR, které pro MPSV prováděli v první polovině roku 2022 výzkumníci společnosti SocioFactor, s. r. o.  Sčítání se zaměřovalo na osoby v ubytovacích zařízeních, osoby bez střechy, osoby v azylových domech a na lidi ve vybraných národních subkategoriích nejistého a nevyhovujícího bydlení klasifikace ETHOS. V rámci všech sledovaných cílových skupin se v ČR nachází v bytové nouzi přibližně 270 000 osob. Vedle samotného censu proběhlo také dotazníkové šetření k poznání podrobnějších informací o lidech na ubytovnách a v nevhodném bydlení na vzorku 1 004 osob. Zestručněné závěry je možno najít v grafické brožuře anebo v krátkém textovém shrnutí, ovšem pro detailnější informace a objasnění kontextu doporučujeme sáhnout po Závěrečné zprávě.

Lajna

Grafická brožura podáva zestručněné výsledky Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS 2022 v ČR, které pro MPSV prováděli v první polovině roku 2022 výzkumníci společnosti SocioFactor, s. r. o. Sčítání se zaměřovalo na osoby v ubytovacích zařízeních, osoby bez střechy, osoby v azylových domech a na lidi ve vybraných národních subkategoriích nejistého a nevyhovujícího bydlení klasifikace ETHOS.

Lajna

Bytů určených pro sociální bydlení je často méně než zájemců o ně. Pokud nechceme zájemce vybírat losem, podle čeho máme vybírat nájemce, aby patřili mezi nejpotřebnější? Jak hodnotit bytovou nouzi? Jakým aspektům se naopak při výběru vyhnout? V rámci projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ byla v letech 2017–2018 realizována studie, která se ptala expertů na výše uvedené otázky.

Při jejím zpracování bylo využito znalostí a zkušeností expertních skupin spolupracujících s projektem, 16 spolupracujících obcí, i dalších oslovených expertů. Za pomoci principů metody DELPHI hledali zmiňovaní odborníci prostřednictvím dvoukolového dotazníkového šetření shodu v otázkách zaměřujících se na určení faktorů, které je nutné zohledňovat při identifikaci bytové nouze. Nejedná se o reprezentativní výzkum za celou ČR, ale o agregaci názorů více než 70 expertů, kteří se při své práci věnují tématům souvisejícím se sociálním bydlení.

Lajna

Předkládaná analýza nabízí možnost srovnání nákladů vynaložených na provoz azylových domů v porovnání s finanční náročností bytů v systémech sociálního bydlení. Zaměřuje se zejména na zhodnocení efektivnosti vynakládaných zdrojů prostřednictvím vyčíslení ročních a denních nákladů na osobu v těchto typech bydlení.

Kromě finančních nákladů zohledňuje také význam sociální práce v sociálním bydlení a náklady na sociální podporu klientů azylových domů.

Analýza si je vědoma rozdílů mezi pobytem v sociální službě azylového domu a bydlením v sociálních bytech, ekonomické srovnání se však, především z důvodu současné situace lidí v bytové nouzi u nás, ukazuje jako odůvodněné.

Lajna

V roce 2016 realizovala společnost PROCES pro MPSV analýzu struktury obecních bytů s důrazem na sociální bytový fond. Cílem bylo prostřednictvím terénního výzkumu zjistit strukturu obecních bytů v ČR podle regionů, velikosti, účelu využití atd. Výzkum se zaměřil i na to, jaké byty obce řadí mezi sociální a pro kterou cílovou skupinu je jejich užívání určeno. 

Prostřednictvím kvantitativního výzkumu byly získány podrobné statistické údaje o složení obecního bytového fondu podle velikostní struktury a účelu užití. Výstupem výzkumu jsou také údaje o minimálních, maximálních a nejčastějších výších nájemného či názory a informace od zástupců obcí, které se týkají problematiky sociálního bydlení.

Pozn.: Ke stažení také prezentace zde.

Lajna

Publikace VÚPSV je jedním ze dvou textů shrnujících výstupy z výzkumného projektu „Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova, osob vyloučených z bydlení, osob obývajících nevyhovující bydlení a těch, pro které jsou náklady na bydlení nadměrně velkou zátěží“.

Projekt byl realizován v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení. Jeho cílem bylo zmapovat cílové skupiny sociálního bydlení z hlediska struktury domácností a forem soužití, velikosti a struktury rodinných jednotek, současné formy bydlení, výskytu osob se zdravotním postižením a dalších charakteristik.

Lajna

Výzkum sousedských vztahů a postojů k sociálnímu bydlení realizoval institut INESAN v květnu roku 2019 pro projekt MPSV Podpora sociálního bydlení. V šetření bylo využito metody fokusních skupin mezi odbornou i laickou veřejností a dotazníkového šetření mezi širokou veřejností (bylo dotázáno celkem 1.286 lidí). Vzorek 1.086 respondentů byl navýšen o 200 dotazovaných žijících v blízkosti sociálního bydlení a vedle toho obsahuje i postoje 150 respondentů žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Jedná se o velmi zajímavá zjištění, mezi která patří např. i to, že 85 % občanů jednoznačně podporuje vznik zákona, který by se zaměřoval na oblast sociálního bydlení.  Vyšší míra podpory (92 %) k legislativnímu zajištění je dokonce  u těch respondentů, kteří mají zkušenost s obyvateli sociálních bytů, než u těch, kteří s nimi zkušenost nemají. Totéž vyplívá i ze závěrů fokusních skupin, které se dále shodují, že hlavním znakem sociálního bydlení by měla být jeho cenová dostupnost.

Dalším důležitým zjištěním je, že v souvislosti s potřebností sociálního bydlení si 93 % respondentů myslí, že zřizování sociálních bytů je potřebné a 79 % dotázaných je přesvědčeno, že by sociálních bytů mělo být více než nyní (dvě pětiny v této souvislosti uvedly, že by přímo v jejich čtvrti mělo být více sociálních bytů než je nyní).

Lajna

Bytovou nouzi provází řada závažných zdravotních rizik, které negativním způsobem ovlivňují zdraví lidí žijících bez střechy, v pobytových službách azylových domů, na ubytovnách nebo jiných substandardních bytových podmínkách. V současné době postrádáme v rámci České republiky epidemiologickou studii, která by se zabývala zdravotním stavem osob žijících v bytové nouzi systematicky a komplexně.

Přesto můžeme na základě dílčích tuzemských poznatků a zahraničních prací jednoznačně hovořit o negativním dopadu bytové nouze na zdraví. „Zdraví obyvatel postrádajících standardní bydlení“ představuje materiál, který poskytne příslušným aktérům základní argumentační východiska, nabízí odpovídající seznam zdrojů k dalšímu studiu a v neposlední řadě také upozorňuje na klíčovou úlohu bydlení při podpoře zdraví.

Lajna

Na základě mezinárodní spolupráce vznikla „Průběžná analýza dopadů strukturálních fondů na veřejné, sdílené a sociální bydlení v letech 2014–2020“ zpracovaná organizací Housing Europe. Materiál pojednává o dostupném bydlení a klade důraz na dostupné bydlení jako na nezbytný nástroj napříč Evropskou unií k řešení společenských výzev, jimiž jsou například stárnutí populace, narůstající segregace, změny klimatu či problémy s bydlením pro mladé lidi.

V tomto kontextu jsou zde prezentovány první úspěchy jednotlivých zemí Evropy v rozmezí let 2014–2020. Dokument poukazuje na celkové globální údaje a plánované aktivity členských států. Jako inspirace jsou v analýze obsaženy také příklady inovativních projektů a přístupů.

V rámci členských států je zde uvedena také Česká republika a projekt „Podpora sociálního bydlení“ realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Pozn.: Materiál je dostupný pouze v anglickém jazyce.

Lajna

Analýza popisuje systém služeb pro ohrožené rodiny a děti v ČR v kontextu jejich možného rozvoje a inovací a přináší také příklady inovativních služeb ze zahraničí. 

Cílem analýzy bylo detailní zmapování služeb a postupů, které lze ve vztahu ke stávající praxi a právní úpravě poskytování služeb pro cílovou skupinu dětí a jejich rodin označit za inovativní. 

Analýza byla zpracována v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Lajna

Za účelem dokončení hodnotových map nájemného pro stanovení normativů dávek na bydlení“ (gesce MMR a MPSV) v součásti tzv. „15 plánovaných opatření pro boj s chudobou a sociálním vyloučením,“ představuje MMR vytvořený model hodnotových map nájemného pro stanovení normativů dávek na bydlení pro všechna území obcí s pověřeným úřadem v České republice, včetně návrhu postupu při jeho každoroční aktualizaci.

Zdroj a více informací: https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/mapy-2019

Přílohy:

Lajna

Předkládaná studie obsahuje čtyři analýzy evropských směrnic a národních právních předpisů. Analýzy jsou zaměřeny na pozitivní a negativní dopady implementace směrnic a zákona o hospodaření energií na sektor domácností, respektive na výdaje domácností na bydlení z pohledu investičních a provozních výdajů. 

Dokument zahrnuje i přehled historického vývoje a současného stavu právních předpisů v oblasti energetické účinnosti. 

Autorem analýzy je společnost SEVEn Energy s.r.o. Analýza byla zpracována na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR a je úkol 8.2 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (revidovaná), která je schválena usnesením vlády ČR ze dne 27. 7. 2016 č. 673.

Lajna

Šetření z roku 2016, které nabízí odpovědi na otázky týkající se počtu bytů vlastněných jednotlivými městskými částmi a hlavním městem, ale také jaké byly plány pro jejich privatizaci v roce 2016 a v roce 2017. Bylo také provedeno srovnání s ostatními městy v ČR i v zahraničí.

Studie by měla pomoci nahlédnout na pozici a roli hlavního města v bytové politice a stát se tak podkladem pro diskuse, které se bytové politiky týkají a také přispět k nápravě roztříštěnosti a někdy obtížného přístupu k informacím.

Lajna

Dokument mapuje sociální situaci uživatelů azylových domů Armády spásy z hlediska jejich možností pro využívání dané služby a hledá odpovědi na otázky: 1.) Jaká je sociální situace uživatelů AD z hlediska možností poskytované služby, 2.) Jaký typ sociální (či obdobné) služby by lépe vyhovoval možnostem uživatele?

Lajna

V roce 2019 realizovala Kancelář veřejné ochránkyně práv výzkum, který přináší ucelenější přehled o stavu obecního bydlení, s ním souvisejícími pravidly pro přidělování bytů a vyhodnocení těchto postupů z hlediska práva na rovné zacházení. Zabývá se tématy jako je bytová nouze, rovný přístup k obecnímu bydlení, diskriminační postupy obcí při přidělování bytů, ale také sociální prací s lidmi v bytové nouzi a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Některá z témat obsahují také zjištění vyplývající z kontrolní činnosti Ministerstva vnitra.

Výzkumná část je věnována dotazníkovému šetření, kdy bylo osloveno 501 obcí a analýze pravidel pro přidělování obecních bytů, které byly získány od 241 obcí. Z analýzy mimo jiné vyplývá, že 73 % oslovených obcí vnímá nedostatek obecních bytů. Výzkum pojmenoval i nejčastější chyby v pravidlech obcí, které jako diskriminační hodnotí i Ministerstvo vnitra: obce chybně preferují žadatele s příjmem z výdělečné činnosti, kteří nemají dluhy. Navíc se často získání sociálního bytu pojí s povinností uhradit kauci a dal. Na základě výzkumu také úřad ombudsmanky formuluje doporučení relevantním aktérům v oblasti bytové politiky a zmírňování bytové nouze.

Lajna

V rámci této práce probíhalo šetření, které si kladlo následující cíle: Analyzovat a popsat vnímané působení bezdomovectví na zdraví obyvatel azylových domů, analyzovat a popsat vnímané působení prostředí azylového domu na zdraví jeho obyvatel a sestavit doporučení pro azylové domy vyplývající z výzkumného šetření. 

Co se týče analýzy, byly zmapovány přínosy i možné rozvojové oblasti ve vztahu mezi zdravím obyvatel azylových domů, situací bezdomovectví a pobytem v azylovém domě. 

Výzkumná zpráva byla zhotovena v rámci projektu Rozvoj služeb pro osoby bez domova pod střechou, jehož realizátorem je Sdružení azylových domů v ČR z.s. Zhotovitelem byla pak Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií.

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.


Webové stránky provozuje projekt MPSV „Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR“. Projekt je realizován v rámci OPZ+.

Registrační číslo projektu:
CZ.03.02.02/00/22_004/0000245

Kontakt

Facebook: Sociální bydlení v ČR

E-mail: socialni.bydleni@mpsv.cz

Telefon: +420 778 455 761

Adresa: Na Maninách 876/7, Praha 7 Holešovice, 170 00 (mapa)

Pro případné osobní konzultace je nutné sjednat si schůzku předem, a to v rámci konzultačních hodin:

Pondělí: 12:00–16:00

Středa: 9:00–13:00

Pátek: 9:00–13:00

Osobní schůzku lze také dohodnout mimo kancelář Kontaktního centra.

 

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI