Podpora klienta při zabydlování

Proces zabydlování klienta v sociálním bydlení bývá zpravidla obdobím, kdy klient potřebuje od sociálního pracovníka nejvíce podpory, neboť se jedná o důležité období, které je pro klienta příležitostí, jak začít znovu, vyvarovat se starých chyb, využít nové možnosti a rozvinout svůj potenciál. Také je to pro klienta bezpochyby velmi náročné období, neboť se jedná o novou životní situaci, která s sebou nese velkou dávku stresu. Úkolem sociálního pracovníka není tedy pouze pomoci klientovi bydlení získat, ale také klienta doprovázet v začátcích jeho zabydlování, a to takovým způsobem, aby si klient byl schopen své bydlení udržet, pokud možno dlouhodobě.

Spolupráce s klientem při zabydlování

Podpora klienta při zabydlování zahrnuje prvotní fáze od přidělení bytu přes stěhování až po zabydlení se v novém bytě tak, aby jej co nejdříve bylo možné nazývat domovem (i se všemi povinnostmi, které se k tomu váží, jako je pravidelné placení nájmu a energií). I přesto, že prvotní kontakt s klientem začíná často mnohem dříve, úvodní spolupráce s klientem při zabydlování je jedna z nejdůležitějších etap v sociálním bydlení.

O navázání spolupráce s klientem v sociálním bydlení se věnujeme podrobněji v článku zde.

Fáze stěhování a adaptace

Sociální pracovník podporuje klienta už i před nastěhováním do nového bytu. Ta může mít podobu pomoci při zajištění auta na stěhování či využití nábytkové banky, šatníků a podobně. Ještě před nastěhováním klienta nesmí sociální pracovník zapomenout také na zajištění základního vybavení jako je např. toaletní papír, mýdlo, ručník, matrace, k čemuž můžeme využít například některý z nadačních fondů.

Na kvalitě bydlení se podepisují sousedské vztahy. Není dobré klienta stigmatizovat tím, že bude rovnou označen jako obyvatel sociálního bytu, na druhou stranu se stává, že jsou s tím obyvatelé domu obeznámeni již předem a je třeba připravit se na možné negativní reakce. Sociální pracovník by se tak měl připravit na komunikaci s obyvateli domu zahrnující i vysvětlení, co znamená sociální byt či že noví sousedé nejsou hrozbou.

Důležitým úkolem po přestěhování je úprava individuálního plánu. Stávající zakázku, jež byla úspěšně ukončena novým bydlením, je třeba nahradit zakázkou zacílenou na udržení stávajícího bydlení, která je spojena i s důkladným obeznámením klienta se všemi souvisejícími právy a povinnostmi.
O individuálním plánování v sociálním bydlením se více dočtete zde.

Také jistě stojí za to nahlížet na celý proces zabydlování pohledem klienta a zamyslet se tak například nad otázkami: Co vše může klient v novém domově potřebovat a jak to může získat? Cítí se klient ve svém novém bytě bezpečně? Čeho se naopak může obávat a co jej může odrazovat? Na co dalšího se může klient v životě zaměřit, když má konečně stabilní bydlení? Všechny tyto otázky pomohou nastínit, jakým směrem by měl být klient podporován a vzájemné rozhovory na tato témata prohloubí klientovu důvěru vůči sociálnímu pracovníkovi.

Stejně tak by neměly být opomíjeny i příjemné aspekty života klienta a společné hledání volnočasových aktivit, nových sociálních kontaktů a cílů, které podpoří klientovu motivaci tak, aby se snažil si bydlení udržet.

Možná rizika a jejich řešení

Důležitým krokem, jak předejít možným rizikům neúspěchu při zabydlování, je společné hledání vhodného bytu pro klienta, který by měl co nejvíce odpovídat jeho potřebám a možnostem (např. velikost bytu, bezbariérovost, lokalita apod.).

Po prohlídce bytu a schválení jeho přidělení je potřeba podniknout kroky, které budou klienta podporovat při jednáních související s nájemní smlouvou – klient a sociální pracovník spolupracují s pronajímatelem tak, aby byla nájemní smlouva co nejdříve připravena k podpisu. Stejně tak se počítá s pomocí klientovi při předložení nové nájemní smlouvy Úřadu práce ČR, což bude mít vliv na změnu vyplacených dávek. Následuje přepis energií, který může zabrat více času a prodloužit dobu k nastěhování až o několik měsíců.

Důležitým krokem je podpora při zajištění dostatečných příjmů, nedošlo-li k těmto krokům již v předchozím období. V první řadě je nutné znát strukturu všech příjmů a výdajů, mít přehled o tom, zda si klient zažádal o dávky na bydlení a v jakém stavu je jejich výplata. Vzhledem k tomu, že velká část osob v bytové nouzi je zatížena dluhy a exekucemi, je důležité zvažovat i z toho plynoucí možný pokles příjmů.

Úlohou sociálního pracovníka v otázce řešení financí a dluhů je být klientovi oporou, podporovat ho v jeho vlastní odpovědnosti pojící se jednotlivými fázemi řešení dluhů a poskytovat mu poradenství. Důležité je v tomto případě nejenom řešit stávající dluhy, ale i předcházet novým dluhům např. na nájemném, což by mohlo vést ke ztrátě bytu. Klient by měl být obeznámen se všemi riziky v případě, kdy se například rozhodne své dluhy neřešit, tedy platí, že konečná zodpovědnost je vždy na klientovi. Pokud má klient více dluhů či exekuce, je dobré klienta nasměrovat na další služby, což je v tomto případě odborné dluhové poradenství.

Dle dosavadních zkušeností v projektech Housing First jsou právě dluhy na nájmu největším pravděpodobným rizikem úspěšného setrvání v bydlení. Pokud ale klientovi v dohledné době hrozí vzniknutí jednorázového dluhu vlivem nepředvídatelné situace, může využít možnosti požádání o dávku „Mimořádná okamžitá pomoc“ (zkráceně MOP). Více se o této dávce dozvíte na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

V případě, že existují reálné obavy s hrazením nájemného, např. klient v minulosti několikrát na nájemném již dlužil, části problémů s jeho neplacením lze předejít tzv. institutem přímé úhrady dávek na bydlení, případně institutem zvláštního příjemce u dávek na bydlení. Rozdíl mezi těmito nástroji leží v dobrovolnosti ze strany klienta – přímá úhrada může být využívána kdykoli, kdy k ní klient poskytne svůj souhlas. Může ji o své vůli kdykoli změnit, či zrušit.  Institut zvláštního příjemce je možné použít tehdy, kdy klient již má dluhy na nájmu a existuje zde podezření na zneužívání dávek na bydlení. Ten může být v takovém případě zřízen bez možnosti změny ze strany klienta. Více o institutu zvláštního příjemce v souvislosti s dávkami na bydlení se můžete dočíst zde.

Fáze průběžné podpory

Úspěšné fungování klienta v sociálním bydlení je dlouhý a náročný proces jak pro klienta, tak pro jeho domácnost. Proto je ve většině případů průběžná podpora ze strany sociálního pracovníka nezbytná a je základním předpokladem úspěchu klienta v sociálním bydlení. Díky průběžné podpoře má sociální pracovník možnost se s klientem pravidelně potkávat a řešit s ním jeho aktuální požadavky, ale i případné krize.  Existují různé metody a formy podpory, např. motivační rozhovory, case management, případová konference, individuální plánování a další.

Case management je koordinace dalších osob a organizací, které s klientem na jeho „zakázce“ pracují. Pokud na klientově zakázce pracuje více sociálních pracovníků, dalších pracovníků obce, poskytovatelů sociálních služeb a dalších navazujících služeb, je nutné, aby celý proces jeden sociální pracovník koordinoval, věděl o krocích, které naplánoval spolupracující subjekt, které kroky a cíle jsou již splněné, kdo má jaké úkoly a jestli a jak je plní.  

Případová konference slouží k nastavení pravidel fungování pro klienta a subjektů, které s ním spolupracují a je užitečná v případě, že klient pracuje na svém cíli s větším počtem osob a organizací a v nějakém momentu již není jasný cíl a kroky jednotlivých účastníků.

S dalšími možnostmi, nástroji a metody spolupráce s klientem v sociálním bydlení se můžete seznámit v rubrice dobré praxe na webu projektu Podpora sociálního bydlení, kde kromě zmiňovaných témat se dále dočtete např. o prevenci ztráty bydlení, ničení domácnosti, komunikaci s veřejností a dalších tématech.

Na závěr je třeba připomenout, že ani orientace na reálné cíle, ani nabídka podpory sociálního pracovníka v různých oblastech nejsou garancí stoprocentní jistoty, že si klient bydlení udrží. Sociální pracovník je pouze jedním z aktérů spolupráce a nelze na něj přenášet odpovědnost za všechno, co klient vykoná či nevykoná. Jeho odpovědností je v rámci svých kompetencí vytvářet klientům takové podmínky a příležitosti, ve kterých si klienti stávající bydlení udrží.

Zde uvádíme seznam odkazů a doporučení, které můžete ve spolupráci s klientem využít:

Doporučení pro praxi:

1. Nastavte si s klientem pravidelné schůzky vašich setkání

2. Během schůzek s klientem využívejte různé metody a nástroje spolupráce

  • např. motivační rozhovory, case management, případovou konferenci a další

  • o metodách a technikách práce s motivací se také můžete více dozvědět v tomto článku, nebo shlédnout webinář

3. Inspirujte se tzv. „Checklisty“ programu Housing First v Liberci

  • seznamy toho, co by měl sociální pracovník s každým klientem v rámci zabydlování společně projít a co by neměl ve spolupráci opomenout – odkaz na PDF

4. Zaměřte se s klientem na průběžné plnění individuálního plánu

  • viz článek o individuálním plánování

5. Nezapomínejte také na podporu ještě před samotným nastěhováním do bytu

  • správné párování bytu s klientem, pomoc se zajištěním nábytku a vybavení, finanční stabilizace příjmů apod.

  • o nábytkových bankách píšeme také na našem webu, článek můžete si přečíst zde

6. Oblast dluhů a financí je jedna z nejdůležitějších oblastí spolupráce sociálního pracovníka s klientem

  • v případě exekucí či větším počtu dluhů nasměrujte klienta na dluhovou poradnu

  • důležitá je také spolupráce s ÚP ČR, který vyplácí dávky na bydlení. V případě potřeby je možné požádat také do dávku MOP (např. na kauci, pořízení předmětu dlouhodobé potřeby nebo při náhlém výpadu příjmů)

  • více se tématu dluhů věnujeme zde

Výše uvedený text byl čerpán z materiálu Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV 2019). Metodika Vám může být zaslána také v tištěné podobě.

 

Další použité zdroje:

Příručka Úvod do Housing First, (MPSV 2019), el. podoba: Úvod_do_Housing_First_MPSV_2019.pdf

 

Aktualizace: únor 2022

 
 
 
 

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.


Webové stránky provozuje projekt MPSV „Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR“. Projekt je realizován v rámci OPZ+.

Registrační číslo projektu:
CZ.03.02.02/00/22_004/0000245

Kontakt

Facebook: Sociální bydlení v ČR

E-mail: socialni.bydleni@mpsv.cz

Telefon: +420 778 455 761

Adresa: Na Maninách 876/7, Praha 7 Holešovice, 170 00 (mapa)

Pro případné osobní konzultace je nutné sjednat si schůzku předem, a to v rámci konzultačních hodin:

Pondělí: 12:00–16:00

Středa: 9:00–13:00

Pátek: 9:00–13:00

Osobní schůzku lze také dohodnout mimo kancelář Kontaktního centra.

 

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI