Individuální plánování v sociálním bydlení

Tento článek je určený především sociálním pracovníkům, kteří poskytují podporu klientům sociálního bydlení. Naleznete zde pouze inspiraci, nikoliv návod. Přístup ke klientovi by měl být vždy individuální.

Individuální plánování tvoří jeden z nezbytných předpokladů kvalitní sociální práce v sociálním bydlení. Jedná se o nástroj sociální práce, jež slouží k aktivaci klienta a pro řešení nepříznivé sociální situace jednotlivců i domácností. Individuální plán je vytvořen na základě vyjednávání a vzájemné dohody mezi sociálním pracovníkem a klientem. V rámci sociální práce v sociálním bydlení je zásadní, aby klient znal podmínky podpory, její možnou intenzitu a časový rámec. Intenzita podpory se může v čase měnit. Na úvod je nutno také zmínit, že sociální práce staví na principu dobrovolnosti, a proto spolupráce klienta se sociálním pracovníkem musí být vždy dobrovolná a nesmí být nijak podmiňována či vynucována.

Individuální plánování je průběžný, interaktivní proces, při němž převádí klient za podpory sociálního pracovníka své zakázky do jednotlivých cílů spolupráce. Průběh a délka procesu individuálního plánování je pro jednotlivé klienty velmi různá dle individuální specifik. Obecným cílem v sociálním bydlení je vytvořit podpůrné prostředí k tomu, aby byl klient časem schopen udržet si bydlení a zajistit sám jeho chod. Je však třeba upozornit na to, že ne vždy je to s ohledem na potřeby klienta a okolnosti situace možné docílit.  

  • Podoba individuálního plánování může záviset také na modelu sociálního bydlení a cílové skupině, do níž klient spadá. Osoby spadající do nejrizikovějších cílových skupin (osoby s vážným duševním onemocněním, drogově či alkoholově závislé a lidi žijící dlouhodobě na ulici) často čelí řadě přidružených problémů, jež je třeba řešit, aby mohlo být zabydlení a resocializace úspěšné. Při práci s těmito klienty se obvykle využívá přístup zaměřený na celou osobnost a usiluje tak o řešení všech příčin a následků. Každé pracoviště by si mělo najít svůj přístup k individuálnímu plánování a volit různé techniky a postupy s ohledem na cílovou skupinu. Na obecním či krajském úřadě je tento plán dohoda mezi klientem a sociálním pracovníkem, která je na základě zákonné úpravy a povinnosti zdokumentována ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka.

  • Vzhledem k tomu, nakolik je individuální plánování tvořivá a neustále se vyvíjející činnost, je třeba umožnit pracovníkům se v této oblasti rozvíjet, zajistit vzdělávání a sdílení dobré praxe, neboť si mezi sebou mohou předat příklady řešení specifických situací, což lze využít přímo v praxi, ale také v nich mohou podnítit vlastní vynalézavost v řešení situací klientů. Projekt MPSV Podpora sociálního bydlení realizoval na toto téma i samostatný webinář s názvem Dokumentace a individuální plánování v Housing First.

Individuální plán (IP) je dokument, který zaznamenává proces individuálního plánování. Obsahuje popis nepříznivé sociální situace klienta, sjednaný cíl/e spolupráce, kroky k jeho naplnění a hodnocení plánu. Měl by sloužit jako referenční materiál při postupném řešení jednotlivých problémů klienta.  Cíle spolupráce by měly být formulovány podle metody SMART, tzn. že by měly být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a s jasným časovým rámcem.

  • Individuální plán by měl být pro klienta srozumitelný, konkrétní a jasný nehledě na složitost klientovy situace. Jednak proto, že klient musí být schopen podle něj postupovat, ale také z toho důvodu, aby bylo možné vyhodnotit jeho plnění. Výsledný plán by měl být strukturovaný a zohledňovat různědobé cíle, což může posílit motivaci.

Sestavování individuálního plánu probíhá ve třech krocích:

  • Mapování potřeb a posouzení potřebné podpory

V první fázi vytváříme tzv. osobní profil klienta. V rozhovoru podrobněji zjišťujeme současnou situaci klienta, jeho potřeby, přání a očekávání. Zaznamenáváme důležité informace, které nám pomáhají klienta poznat: jeho silné stránky, co je pro něj důležité, oblíbené aktivity atd. Tím bychom měli začít, neboť se jedná o pozitivní přístup k poznání klienta jako osobnosti. Až následně se pak posuzují klientovy potřeby a oblasti, v nichž potřebuje podporu pracovníka. Pokud se profil dobře zpracuje, může být odrazovým můstkem pro další plánování.

  • Plánování podpory

Jakmile máme přehled o klientově situaci a nastane vhodná příležitost, společně přistupujeme k formulaci cílů spolupráce. Často je dobré s plánováním nějaký čas počkat, než klienta lépe poznáme a vytvoří si k nám důvěru, protože se nám pak spíše otevře a plánování bývá zpravidla úspěšnější.

Je zásadní mít na paměti, že spolupráce je založena na dobrovolnosti, tudíž podporu nabízíme, ale pokud o ni klient v danou chvíli nestojí, nenutíme ho. Pakliže je nechuť k plánování dlouhodobý jev, můžeme například využít metodu motivačních rozhovorů, abychom v klientovi podnítili touhu svou situaci zlepšit a osamostatnit se. Motivační rozhovor slouží k tomu, aby u klienta zmobilizoval jeho vnitřní a vnější zdroje a došlo ke změně v klientově chování. Více o tomto tématu si opět můžete poslechnout na tematickém webináři projektu Motivační rozhovory.

  • Realizace a vyhodnocení plánu

Individuální plán musí být živý dokument, který s klientem vyhodnocujeme a revidujeme. Jeho splnění nemá být podmínkou pro udržení bydlení – je to nástroj, který by měl pomáhat směřovat klientovu cestu a slouží k motivaci a aktivaci. Četnost a forma hodnocení je individuální podle toho, jak to vyhovuje pracovníkovi a klientovi. Záznamy by měly být stručné a soustředit se na to zásadní, co schůzky přinesly. Klíčové je dbát na to, aby náplní evaluace nebylo posuzování klienta, ale hodnocení dosavadní spolupráce za dané období a máme tak prostor pro nastavený nových/dalších cílů nebo příp. k ukončení spolupráce, pokud již není potřeba.

Při evaluaci neboli zhodnocení IP se můžeme zaměřit na tyto oblasti:

  • Podařilo se naplnit cíle klienta?

  • Jak se osvědčil postup a kroky, které jsme plánovali?

  • Jaký byl přinos pro klienta? Naplnila se jeho očekávání?

  • Jaké nejdůležitější momenty měly vliv na úspěch nebo neúspěch plánu?

  • Pokud se cíle nepodařilo naplnit, jaký byl důvod? (např. cíl nebyl reálný, naplánovaný postup se neosvědčil, klient se na naplňování cíle nepodílel apod.)

  • Vyskytly se nějaké překážky?

Typy individuálních plánů podle Herzogových[1]:

Příběh

Jedná se o pojetí individuálního plánu, které formátem připomíná spíše kazuistiky, nicméně pokud je dobře zpracován, obvykle vydrží delší dobu, než je nutné ho revidovat. Tento způsob plánování je vhodné použít v případě, že spolupracujeme s komunikativním klientem, s nímž již máme navázaný vztah a který sám přichází se svými problémy. Jedná se o vhodný formát, pokud má klient dlouhodobější zakázky, někdy různorodého charakteru, zabíhající do různých oblastí klientova života. Samotný záznam by se měl vyhnout hodnotícím výrokům, měl by se co nejvíce věnovat popisu nepříznivé sociální situace, a především cílům spolupráce.

Úkol

Tento způsob plánování se dá dobře aplikovat na jasné, strukturovatelné a v dohledné době splnitelné cíle. Typicky se jedná o cíle typu: najít si brigádu/práci, vyřídit si občanku, zaplatit pokutu, vyřídit si dávky a podobně. Je však třeba si dát pozor a nerozštěpit na úkoly celé individuální plánování s klientem, protože se může stát, že plán bude příliš ambiciózní a náročný na plnění, a pokud by ho klient nedokázal plnit, mohlo by to v něm vyvolat pocity viny a studu vůči pracovníkovi, s nímž vše pečlivě naplánoval. Obzvláště problematická může být aplikace této metody u klientů, kteří mají souběžně řadu různorodých potíží, tudíž kde situace vyžaduje celostní přístup, tam je lepší se nejprve „úkolování“ vyhnout.

Tady a teď

Tento formát se hodí pro velmi specifické situace. Je vhodné jej použít v situaci, kdy je spolupráce
s klientem velmi nejistá a jejich zakázky jednorázového či krátkodobého charakteru. Styl zaznamenávání „Tady a teď“ se hodí, když má klient nespojitou, jednorázovou zakázku, která mohla vzejít i z naší iniciativy. Například když přijde klient s tím, že chce pouze čistou stříkačku, vysvětlíme mu důležitost výměny starých stříkaček za nové a domlouváme se, že se příště pokusí starou stříkačku donést. Vše je realizováno v poměrně krátkém časovém úseku. Tento způsob plánování může být prospěšný při práci s pasivnějšími klienty či klienty s velmi nepředvídatelnými náladami a jednáním, takže využíváme situace, kdy můžeme plánovat. Je třeba připomenout, že záznam plánu slouží také jako doklad práce s klientem jak pro zaměstnavatele, tak inspektory sociálních služeb, a proto by z něj mělo být patrné, že i u takto nárazových úkolů dohoda, plánování i revize proběhly.

Praktické tipy a doporučení:

  • Snažit se s klientem vymýšlet kreativní řešení problému

  • Zkoušet různé formáty individuálního plánu, podle povahy a potřeb klienta (někomu poslouží nejlépe barevný a grafický plán, jehož jednotlivé části mohou být například nalepeny na různých místech bytu, ale pro někoho to naopak může být příliš mnoho vjemů a dá tak přednost spíše stručnému, jednoduchému plánu s pár cíli, který mu pomůže soustředit se na to nejdůležitější).

  • Nosit s sebou vždy alespoň několik barevných fix, tužek a papírů, neboť předem nevíme, kdy vyvstane vhodná příležitost plánovat.

  • Nezapomínat se k plánu vracet a revidovat jej, ale zároveň to nepřehánět nebo příliš striktně „nalinkovat“. Mělo by vyplynout přirozeně, s rozumným odstupem.

  • V individuálním plánování v sociálním bydlení by se nemělo zapomínat na plánování volnočasových aktivit, navazování nových kontaktů a formulování osobních cílů, které podpoří klientovu motivaci tak, aby se snažil si bydlení udržet.

  • Jakmile se klienta podaří zabydlet, je třeba opět individuální plán evaluovat a upravit na základě změny životní situace. Přesouvá se od cíle získat bydlení k cíli udržet si bydlení.

Výše uvedený text o sociální práci v sociálním bydlení byl čerpán mj. z materiálu Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV 2019). Metodika Vám může být také zaslána v tištěné podobě.

 

 

[1] Více dostupné na webových stránkách zde: https://www.individualniplanovani.cz/priklady-individualnich-planu/

 

Datum aktualizace: prosinec 2021

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.


Webové stránky provozuje projekt MPSV „Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR“. Projekt je realizován v rámci OPZ+.

Registrační číslo projektu:
CZ.03.02.02/00/22_004/0000245

Kontakt

Facebook: Sociální bydlení v ČR

E-mail: socialni.bydleni@mpsv.cz

Telefon: +420 778 455 761

Adresa: Na Maninách 876/7, Praha 7 Holešovice, 170 00 (mapa)

Pro případné osobní konzultace je nutné sjednat si schůzku předem, a to v rámci konzultačních hodin:

Pondělí: 12:00–16:00

Středa: 9:00–13:00

Pátek: 9:00–13:00

Osobní schůzku lze také dohodnout mimo kancelář Kontaktního centra.

 

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI