Kritéria pro přidělování sociálních obecních bytů – pravidla a rizika z pohledu sociální politiky

Na pronájem bytu od obce nevzniká právní nárok, nicméně každý má právo takovou žádost podat. Povinností obcí je každou žádost přijmout a zaevidovat. Posouzení žádosti pak může podléhat kritériím, která však nesmějí mít diskriminační charakter a musí být v souladu s platnými zákony. Obce nemohou znemožňovat podání žádosti žádnou podmínkou.

 

Pravidla pro přidělování bytů

Obce jsou veřejnoprávní korporace. S tímto statusem souvisí i jejich úkoly při výkonu samosprávy, v tomto případě zmiňujeme péči o uspokojování potřeby bydlení dle zákona o obcích.[1] Z hlediska transparentnosti by obec, která uzavírá nájemní smlouvy k obecním bytům (disponuje bytovým fondem), měla mít určena pravidla pro jejich přidělování a ta by měla být veřejně dostupná např. na webových stránkách obce. Součástí pravidel by měl být postup, jak obec a její orgány rozhodují o uzavírání smluv k obecním bytům. Vydání těchto pravidel přispívá ke zvyšování informovanosti občanů. V pravidlech je možné stanovit nejen konkrétní postupy, ale také vymezit podmínky, za kterých je možné např. přednostní přidělení bytu (při krizových situacích) nebo pro možné přidělení bytů zvláštního určení.[2]

 

Diskriminace a nejčastější nedostatky v pravidlech pro přidělování bytů

Ministerstvo vnitra (MV) a jeho odbor veřejné správy, dozoru a kontroly v rámci své dohledové povinnosti posuzuje, zda jsou pravidla obcí pro přidělování bytů v souladu s právními předpisy. Mezi ty můžeme zařadit např. Listinu základních práv a svobod,[3] zákon o obcích,[4] antidiskriminační zákon[5] a další.

Na základě této povinnosti MV ve spolupráci s dalšími subjekty[6] popisuje nejčastější nedostatky či nevhodnou praxi v obecních pravidlech pro přidělování bytů, která především při pronajímání bytů osobám v bytové nouzi přináší komplikace:

  • Znemožnění podání žádosti pro přidělení bytu – nejčastěji s udáním těchto nevhodných důvodů: žadatel nemá v obci hlášený trvalý pobyt; je naplněná kapacita bytů; existence dluhu žadatele vůči obci (bez dalšího individuálního posouzení); trestní a přestupková bezúhonnost apod. Obce však nemohou znemožnit žádným osobám podat žádost o obecní/sociální bydlení.[7] Obec je povinna každou žádost přijmout a zaevidovat.

  • Automatické vyřazování žádostí o pronájem bytů z evidence žádostí – obce nemohou automaticky vyřazovat žádosti z evidence. O případném vyřazení žadatele ze seznamu žádostí musí rozhodnout orgán obce, který rozhoduje o nakládání s bytovým fondem.

  • Stanovení pravidel a povinností pro jiné osoby, než je žadatel o byt a osoby, kterým spolu s žadatelem vznikne společný nájem (např.manžel/ka). Podmínky nemohou být vzhtaženy na všechny osoby, které s žadatelem žijí nebo budou žít ve společné domácnosti.

  • Vyžadování informací a dokladů nad míru nezbytně nutnou (např. doložení výpisu z rejstříku trestů, doporučení předchozího majitele apod.) i vyžadování nadbytečných dokumentů pro doložení skutečností, které si obec může ověřit sama.

  • Zkoumání obce, zda si za sociálně špatnou situaci žadatel může sám, stereotypizování – vždy je nutné individuálně posoudit situaci žadatele.

  • Zavedení jistoty (kauce) – zavedení jistoty není protizákonné, a to ani u sociálních bytů, nicméně jistota představuje vysoký práh dostupnosti bydlení pro osoby v bytové nouzi.

  • Vyžadování nenávratného vkladu za přidělení bytu či poplatek za podáni žádosti.

  • Soutěžení o byt s nejvyšší nabídkovou cenou – stejně jako u zavedení jistoty se nejedná o nezákonný postup, nicméně dle MPSV to zcela vylučuje z bydlení ty, kteří mají nízké příjmy a proto nemůže být realizováno v případě sociálních bytů. V bytech pro osoby v bytové nouzi by měla cena nájmu odpovídat příjmovým možnostem domácností.

 

Kritéria a jejich rizika při výběru klientů do sociálních bytů

Kritéria v pravidlech pro přidělování bytů sebou přinášejí nejenom informace o tom, kteří lidé budou při výběru pro získání bytu upřednostněni, ale také, jak jsou nastaveny samotné procesy výběru. Mohou s nimi být však spojena i rizika či dilemata při jejich uplatňování. Ve většině případů neexistuje jednoznačná odpověď, co je dobře a co špatně – vyjma zákonně stanovených norem. Obce by měly vycházet ze své konkrétní situace a kvalitně provedené objektivní analýzy trhu s bydlením a potřebných cílových skupin.

 

Následující text obsahuje tři vybraná dilemata, která se v pravidlech pro přidělování obecních bytů často objevují:

Hlášený trvalý pobyt vs. faktické bydliště

Je zřejmé, že podpora prostřednictvím sociálního bydlení může být pro obec finančně nákladná a náročná třeba i z hlediska poskytování sociální práce klientům sociálního bydlení. Pro některé cílové skupiny je ale obtížné nebo doposud bylo nemožné přehlásit si trvalý pobyt, přestože na daném území žijí. Proto je vhodné vždy každou žádost individuálně posuzovat a zohledňovat faktický stav.

Nejen ze sociálních důvodu je nutné si uvědomit, že část občanů, především pak ti v nejsložitějších životních situacích, nemají nahlášené trvalé bydliště (pobyt) na území obce, kde fakticky žijí, třeba i dlouhodobě. Může se jednat o mladé lidi, kteří mají své trvalé bydliště hlášené ještě stále u rodičů, stejně jako osoby, kteří přišli do obce před lety za prací. Jsou to i lidé bez domova, žijící na ulici nebo v ubytovacím zařízení, kteří se fakticky zdržují na území obce často i mnoho let. Další skupinou mohou být také mladiství opouštějící dětský domov. Toto jsou právě ty osoby, které potřebují podporu prostřednictvím sociálního či finančně dostupného bydlení. Proto se zdá vhodné nastavit jako podmínku zapsání trvalého bydliště na území obce ke dni nastěhování do bytu a při výběru se zaměřit spíše na vazbu k obci – tedy faktické bydliště.

Příklad znění tohoto kritéria:

Žadatel musí být hlášen k trvalému pobytu v obci, případně prokázat skutečný pobyt na území obce. V případě trvalého pobytu či jiných obci známých informací z vlastních databází si tuto informaci obec může ověřit sama. Pro doložení skutečného pobytu v dané obci lze použít potvrzení o zaměstnání na území obce, potvrzení o docházce dětí do školy, potvrzení sociálního pracovníka o dlouhodobé spolupráci s klientem apod.

 

Dluhy vůči obci

Existence dluhů nebo nesplaceného závazku vůči obci nebo obcí zřízeným právnickým osobám se objevuje v některých pravidlech jako kritérium pro nepřidělení sociálního bytu. Sociálně citlivým trendem je posuzovat aktivní přístup při řešení dluhové situace žadatele o sociální byt. Praxe v ČR ukazuje, že strategie „spolupráce s dlužníkem“ může fungovat a lidé tak své dluhy splácí více, než když ztratí vztah k obci, odstěhují se a podobně. Získáním bytu u těchto žadatelů často dojde ke stabilizaci jejich životní situace a je tak pravděpodobnější, že své závazky budou splácet.

Dobrou praxí je tedy umožnit vstup do sociálního bytu i dlužníkům, kteří uzavřou s obcí splátkový kalendář a řádně svůj dluh splácejí. Podobně funkčním nástrojem je odpuštění úroků či jiných sankcí, když dlužník aktivně přistoupí ke splácení původní jistiny.

 

Ekonomická aktivita vs. hmotná nouze

Některá pravidla zohledňují podmínku ekonomické aktivity žadatele o byt. Je třeba však myslet na to, že toto kritérium může negativně dopadat na občany, kteří právě podporu v podobě sociálního bydlení potřebují nejvíce. Může jít o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením či seniory, osoby pečující, rodiče samoživitelé, nebo mladé lidi odcházející z dětských domovů.

Tyto situace je nejvhodněji ponechat na celkovém posouzení bytové nouze daného žadatele a jeho domácnosti sociálními pracovníky. Odmítání těch, kteří nepracují, může velmi negativně dopadat na celkovou situaci, hlavně pak na děti a rovněž možnosti překonání krizové situace. Leckteré příklady z praxe ukazují, že lidé v kruhu exekucí nejsou motivováni vstoupit legálně na trh práce. Cenově dostupné bydlení by jim naopak mohlo pomoci odrazit se ode dna a situaci domácnosti zlepšit i opuštěním šedé ekonomiky.

 

Další doporučení a příklady dobré praxe:

Sociální šetření

Sociální šetření mohou provádět pouze sociální pracovníci[8]. Jedná se o stěžejní nástroj pro individuální vyhodnocení bytové nouze žadatele o sociální byt.

Příklad z praxe:

V některých obcích například na základě posouzení bytové nouze, jehož základem je právě sociální šetření, vyhotovují tzv. Doporučení sociálního pracovníka. Toto doporučení bývá často společně se žádostí předloženo Zastupitelstvu obce k rozhodnutí o přidělení sociálního bytu.

 

Bodový dotazník

Posouzení bytové nouze žadatele prostřednictvím sociálního šetření je nezastupitelné pro zachycení individuálních specifik. V rámci základního objektivního výběru nájemníků je však vhodné také formalizované hodnocení relevantních kritérií, které může mít podobu bodového dotazníku. Dotazníky se v jednotlivých obcích mohou lišit, neexistuje jednotná standardizovaná forma tohoto dokumentu. Vždy musí vycházet z lokální situace a potřeb osob v bytové nouzi na daném území. Ideální kombinací zjišťování či hodnocení bytové nouze je právě zmíněná technika bodového dotazníku doplněná o sociální šetření.

 

Předání kompetencí k přidělování bytů sociálnímu odboru

Nakládání s majetkem obce je v kompetenci samosprávy, ale lze ji i převést na jiný subjekt (na některý z orgánů obce).[9] Často je tedy v obcích vyčleněn bytový fond pro sociální účely, který sociální či bytový odbor spravuje dle transparentně stanovených pravidel.

Například v Mostě mají ustanoveno, že uzavírání nájemních smluv svěřila Rada města Mostu do kompetence odboru sociálních věcí Magistrátu města Mostu. Nájemní smlouvy pak uzavírá či prodlužujetento odbor.

 

Předávání informací v rámci prevence ztráty bydlení

Jedná se o vzájemné sdílení informací mezi jednotlivými útvary úřadu (nejčastěji mezi bytovým/majetkovým a sociálním odborem) na základě předem uděleného souhlasu klienta (nájemce) a to za účelem prevence ztráty bydlení. V takovémto souhlasu s předáváním informací musí být jasně uveden účel, subjekty (které si informace mohou předávat) a typ informací, které mohou být předávány. Tento písemný souhlas může klient kdykoliv odvolat a měl by být o této možnosti informován.

Více se dozvíte v článku MPSV k Předávání informací v rámci prevence ztráty bydlení

 

Doporučený obsah pravidel

Doporučený obsah pravidel podle Ministerstva vnitra ČR:

  • Název obce a název orgánu obce, který pravidla vydal

  • Číslo usnesení a den, kdy byla pravidla vydána

  • Kam se podává žádost o byt, popř. jakým způsobem

  • Jaké minimální informace má žádost obsahovat

  • Kdo vede seznam žádostí a který orgán obce rozhoduje o přidělení nebo
    o nepřidělení bytu

  • K jakým skutečnostem orgán obce přihlíží při výběru žadatele

  • Jakým způsobem a kdy je žadatel vyrozuměn obcí o stavu žádosti

  • Kdo je za obec oprávněn uzavřít nájemní smlouvu

  • Na jakou dobu se byty přidělují

  • Zrušení stávajících pravidel a informace o účinnosti pravidel

 

Výše uvedený text o pravidlech přidělování obecních bytů vznikl ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR a byl čerpán z materiálu Metodika sociální práce v sociálním bydlení (MPSV 2019). Metodika Vám může být na Vaši žádost zaslána také v tištěné podobě.

 


[1] §35, odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

[2] Je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení (§2300, odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

[3] Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základní práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků

[4] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

[5] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů

[6] Úřad Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

[7] Dle stanoviska Ministerstva vnitra odboru veřejné správy, dozoru a kontroly obce nemohou stanovovat důvody pro nepřijetí žádosti o nájem v obecním bytě.

[8] Dle §110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

[9] §102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

 

Datum uvedení: prosinec 2021

Přihlaste se k odběru novinek a Zpravodaje sociálního bydlení

Neplatný e-mail.


Webové stránky provozuje projekt MPSV „Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR“. Projekt je realizován v rámci OPZ+.

Registrační číslo projektu:
CZ.03.02.02/00/22_004/0000245

Kontakt

Facebook: Sociální bydlení v ČR

E-mail: socialni.bydleni@mpsv.cz

Telefon: +420 778 455 761

Adresa: Na Maninách 876/7, Praha 7 Holešovice, 170 00 (mapa)

Pro případné osobní konzultace je nutné sjednat si schůzku předem, a to v rámci konzultačních hodin:

Pondělí: 12:00–16:00

Středa: 9:00–13:00

Pátek: 9:00–13:00

Osobní schůzku lze také dohodnout mimo kancelář Kontaktního centra.

 

 

Nevíte si rady?

Máte připomínky k obsahu webu?

Napište nám

Vyrobeno v UNISMINI