Aktéři sociálního bydlení na lokální úrovni

Obec pečuje ve svém územním obvodu o vytváření podmínek uspokojování potřeb svých občanů. Jednou ze základních potřeb občanů je potřeba bydlení. Ve chvíli, kdy lidé nacházející se v bytové nouzi nejsou schopni sami sehnat bydlení, přichází, jako jedno z řešení, systém sociálního bydlení. Ten zpravidla zajišťují místní aktéři, kteří na lokální úrovni hrají nezastupitelnou roli. Jednotliví aktéři mají možnost díky své specifické praxi dobře identifikovat stav bytové nouze občanů a pomocí svých zdrojů poskytnout včasnou odbornou pomoc.

Obce I typu a obecní úřady

Obecní úřady malých obcí I. typu mohou být také aktéry sociálního bydlení. Některé mají svůj obecní bytový fond a mohou také zaměstnat sociální pracovníky (v rámci samostatné působnosti obcí) nebo zřídit a registrovat sociální služby. Dle zákona o sociálních službách^[1] mají všechny obce povinnost nejenom zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, ale také především těmto osobám pomoc zprostředkovat, a to ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, případně s dalšími obcemi a kraji. Pomoc občanům v obcích I. typu může být poskytována také prostřednictvím pracovníků obce s rozšířenou působností, kde se již nachází i jednotlivé odbory. Jde hlavně o odbor sociálních věcí a odbor bytový (konkrétní názvy odborů se mohou lišit, i když jejich činnost je stejná).

Odbor sociálních věcí (či sociální) a bytový odbor (případně majetkový či ekonomický odbor) mají v systému sociálního bydlení významnější roli.

V případě odboru sociálních věcí jde např. o:

• nastavení systému prevence ztráty bydlení (vč. mapování potřeb a velikost cílových skupin sociálního bydlení apod.);

• předkládání návrhů a doporučení zastupitelstvu či radě na příjem nových klientů do sociálního bydlení;

• jednání se zájemci a provádění sociálního šetření u zájemců o sociální bydlení;

• poskytování sociální podpory prostřednictvím sociální práce (nebo jejím zprostředkováním) klientům sociálního bydlení;

• spolupráce s bytovým odborem např. při řešení dluhu na nájemném, při řešení sousedských problémů či nedodržování povinností nájemníků v sociálním bydlení;

• spolupodílení se na systémovém řešení sociálního bydlení (vytváření podmínek pro sociální bydlení, nastavení kritérií pro výběr do sociálních bytů);

• účast při strategickém a územním plánování, tvorbě a realizací lokálních koncepcí;

• spolupráce s dalšími odbory, sociálními službami a aktéry;

• apod.

V případě bytového odboru jde např. o:

• efektivní nakládání se svěřeným majetkem^[2] (výběr nájemného, rozúčtování poskytovaných služeb, vymáhání pohledávek a dalších povinností a práv vyplývajících z obecně závazných předpisů);

• správu a údržbu bytového fondu, včetně technické podpory nájemníků sociálních bytů;

• nastavení systému včasného upozorňování nájemců obecních bytů na prodlení s platbami nájemného a služeb, které jsou spojeny s bydlením;

• spolupráce se sociálním odborem (či sociálním pracovníkem) při vzniku dluhu na nájemném nebo při řešení sousedských problémů či nedodržování povinností nájemníka v sociálním bydlení;

• účast při strategickém a územním plánování, tvorbě a realizací lokálních koncepcí;

• spolupráci se sociálním odborem, dalšími odbory a aktéry sociálního bydlení

• apod.

Některé úkoly často plní bytový odbor ve spolupráci se správcem bytového fondu, ať už se jedná o příspěvkovou organizaci obce nebo o jiný pověřený subjekt.

Bytová komise může být iniciativním a kontrolním orgánem zastupitelstva obce, který plní zejména úkoly související s problematikou bytové politiky na lokální úrovni, a to s pověřením zastupitelstva. V systému sociálního bydlení má roli aktéra:

• který pokud nemá přenesenou pravomoc, předkládá návrhy na poskytnutí obecního bytu osobám, se kterými sociální pracovník spolupracuje na řešení jejich situace,

• doporučujícího návrhy na přednostní poskytnutí obecního bytu v individuálních a odůvodněných případech apod.

• který projednává výběr žadatelů a prodloužení nájemních smluv k bytům ve vlastnictví obce,

• který předkládá návrhy k projednání a rozhodnutí radě města či zastupitelstvu, pokud nemá přenesenou pravomoc,

• který řeší záležitosti v souvislosti se vznikem, průběhem a zánikem nájemních smluv apod.

Poskytovatelé sociálních služeb a další neziskové organizace

Nevládní neziskové organizace (NNO) působí v různých odvětvích. V rámci řešení témat sociální politiky a ochrany práv se většinou setkáváme s organizacemi poskytujícími sociální služby nebo organizacemi environmentálními. Role poskytovatelů sociálních služeb spočívá v zajišťování konkrétních forem pomoci (terénních, ambulantních nebo pobytových služeb) a spolupráci nebo v iniciaci spolupráce s obcí (typicky sociálním pracovníkem) a poskytovatelem bydlení na řešení situace klienta. Někteří poskytovatelé sociálních služeb spolupracují s obcemi či soukromými společnostmi/ majiteli bytů při provozování sociálního bydlení.

Organizace, které se orientují na určitou problematiku, např. poskytování sociálních služeb konkrétní cílové skupině, mohou mít důležité odborné znalosti a přehled, a to jak z hlediska toho, jak se to dělá jinde, tak i z pohledu specifik v dané obci, v níž působí. Tento aktér může být velmi důležitý jako účastník komunitního plánování a plánování politik na úrovni obcí a krajů.

V rámci realizace sociálního bydlení obcí mohou sociální služby v rámci spolupráce zajistit sociální pracovníky, kteří budou pro klienty ze sociálních bytů zajišťovat výkon sociální práce.

Pokud jde o sociální práci, ať už ji zajišťuje sociální pracovník obce či obecního úřadu nebo sociální služby v NNO, jde zejména o tyto činnosti:

• posouzení nepříznivé sociální situace zájemců o sociální bydlení,

• mapování individuálních potřeb,

• podpora klientů v nalezení vhodného bydlení,

• přímá podpora klientů v domácnosti,

• pomoc s vyřízením dokladů,

• zprostředkování nabídky jiných sociálních služeb směrem ke klientovi, např.:

• osobní asistence,

• pečovatelská služba,

• podpora samostatného bydlení,

• odlehčovací služby,

• sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,

• kontaktní centra,

• krizová pomoc,

• intervenční centra,

• služby následné péče,

• sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,

• sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terapeutické komunity,

• terénní programy,

• sociální rehabilitace,

• sociální poradenství,

• domovy pro osoby se zdravotním postižením,

• domovy pro seniory,

• domovy se zvláštním režimem.

Soukromí majitelé bytového fondu

Majitelé bytového fondu jsou klíčovými aktéry systému sociálního bydlení, jejichž význam plyne zejména z těchto skutečností:

• mohou pomoci rozšířit sociální bytový fond, disponují informacemi o dluhu (na nájmu a službách) a jeho rozsahu u konkrétních osob,

• navrhují obsah nájemních smluv,

• určují výši nájemného a služeb spojených s bydlením,

• lze s nimi sjednat splátkové kalendáře dlužných částek,

• lze s nimi jednat odpuštění dluhů či penále,

• lze s nimi jednat o nutných opravách bytu,

• lze s nimi jednat o nutných opravách nebo úpravách společných prostor v domě,

• lze s nimi jednat o zvýšení kvality vybavení bytu,

• lze s nimi jednat o prodloužení nájemní smlouvy,

• lze s nimi jednat o uzavření (nové) nájemní smlouvy v konkrétních případech bez kauce,

• mohou se ve vhodných případech účastnit případových konferencí pořádaných sociálním pracovníkem,

• s jejich pomocí lze zjistit bydliště osob ocitajících se ve zdravotnických zařízeních, jejichž zdravotní stav nedovoluje získání potřebných informací.

Rada obce, zastupitelstvo, radní pro danou oblast

Role těchto klíčových aktérů spočívá zejména:

• v určování směřování bytové politiky obce,

• v nakládání s obecním majetkem,

• v pořizování a výstavbě sociálního bydlení,

• ve stanovování základních pravidel pro výběr zájemců o sociální bydlení,

• ve stanovování nájemného,

• v tvorbě koncepce sociálního a dostupného bydlení,

• v rozhodování o zapojení do konkrétních dotačních výzev.

Úřad práce ČR

Pobočky úřadu práce jsou klíčovými aktéry systému sociálního bydlení, jejichž význam plyne zejména z těchto skutečností:

• lze s nimi konzultovat žádosti o dávky a dokumenty, které je třeba doložit,

• lze s nimi dohodnout kontaktní osoby pro klienty, kteří potřebují individuální pomoc, aby byly schopny žádost o dávku podat,

• lze s nimi konzultovat (zpravidla prostřednictvím sociálního pracovníka) možnosti v rámci možných nároků na jednotlivé dávky,

• lze s nimi konzultovat překážky, které nejsou z hlediska splnění nároku zásadní a jsou řešitelné, ale zatím vedly k nepřiznání konkrétní dávky (například v předchozích letech splnění podmínky trvalého bydliště u příspěvku na bydlení, která se ale už nevyžaduje),

• lze s nimi sjednat předávání informací o typech a výši přiznaných dávek, případně dalších detailech o nepříznivé sociální situaci konkrétního klienta, zvláště v případech, kdy je obtížné sdílet informace prostřednictvím Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí,

• účast kontaktního pracovníka Úřadu práce ČR na případových konferencích pořádaných sociálním pracovníkem je vhodná a žádaná.

Policie ČR

Policie ČR může (z hlediska své role a povahy svých intervencí) hrát velice důležitou roli napomáhající preventivním opatřením v sousedských komunitách. Bývá přítomna sporům sousedů, mohou se na ni však obracet i pronajímatelé a nájemníci ve vyhrocených sporech. Na jedné straně může být tedy cenným zdrojem informací o problematickém sousedském soužití (časté, policií řešené sousedské neshody, případně hlášení o rušení nočního klidu apod.), které může vést až ke ztrátě bydlení, podobně však může být také významným spolupracujícím aktérem při preventivních opatřeních.

Zjišťování informací od policie, podobně jako angažování policie do podpůrných opatření v systému sociálního bydlení, je důležité a žádoucí. Na základě pravidel ochrany osobních údajů však nemůže policie předávat osobní data dalším aktérům. Na toto omezení je možno reagovat v zásadě dvěma způsoby:

• Angažování policie do probíhající intervence (pokud to povaha případu vyžaduje) může být jak vhodnou aktuální podporou, tak i žádoucím zvyšováním citlivosti policie k případům, ve kterých by preventivní, koordinovaná opatření byla vhodná. V tomto případě zapojení je nutný písemný souhlas klienta se sdílením relevantních informací mezi policií a dalšími částmi podpůrné sítě.

• Druhou variantou je situace, v níž policie identifikuje sama problematickou situaci vedoucí ke ztrátě bydlení. V tomto případě je nutné, aby policie nejdříve získala souhlas ohrožené domácnosti s předáním osobních údajů (jméno a adresa), z důvodu kontaktování domácnosti sociálním pracovníkem ORP nebo obcí s POÚ. Minimální variantou je potom předání informačního letáku ORP nebo obce s POÚ o možné podpoře při prevenci ztráty bydlení.

• V případě ohrožení nezletilých dětí předávají podnět orgánu sociálně právní ochrany dětí, a to již bez souhlasu zákonných zástupců těchto dětí, tj. rodičů.

Další aktéři, kteří mohou mít podnět k řešení prevence ztráty bydlení

Doporučujeme, aby tito a další aktéři předávali informace a příp. letáky klientům, kteří situaci budou řešit sami:

• Obvodní lékař

• Psycholog/Psychoterapeut

• Domovník

• Školská zařízení

^[1] § 94 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

^[2] Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti, přičemž obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pokud však obec při nakládání s majetkem sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn, nemusí striktně dodržovat podmínku účelného a hospodárného využívání.  § 38 odst. 1, 2, 5, až 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě sociální bydlení je jiný důležitý zájem obce.

Aktualizováno: září 2022