Ukončení privatizace bytového fondu
Obec nemůže efektivně reagovat na potřeby obyvatel v oblasti bytové ani sociální politiky a naplňovat své cíle v této oblasti, pokud ve svém bytovém fondu nemá dostatečný počet bytů. Příčinou jejich nedostatku může být například masivní vlna privatizace bytového fondu a nedostatečná nebo neexistující výstavba bytů nových.
Již zmíněnou privatizaci a značný pokles počtu bytů ve vlastnictví obcí či státu, znázorňuje pro ilustraci tabulka níže. Výrazný pokles v období let 1991 až 2011 dosahuje 11,7 % z celkového počtu bytů (z 13,4 % na pouhých 2,7 % podílu bytů). Jedná se tedy o úbytek téměř 166 000 bytů. Trend pokračuje obdobně i po roce 2011 a aktuální podíl je tedy ještě nižší.
Zdroj: ČSÚ - Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu
Situaci, kdy obec svým přičiněním zcela přijde o svůj bytových fond a nemá tak kde realizovat obecní, případně i sociální bydlení, je možné v některých případech zabránit zastavením, nebo alespoň omezením prodeje obecních bytů. Nedojde tak k dalšímu zmenšování bytového fondu obce a ta může s byty nakládat dle vlastního uvážení a potřeb občanů, tj. pronajímat je potřebným a zranitelným skupinám obyvatel. Kromě podpory zmíněných skupin obyvatel v bydlení je to také jedna z možností, jak si může obec zajistit pravidelný stabilní příjem do obecního rozpočtu.
Zcela v souladu s legislativou je také zastavení již dříve započaté privatizace. Dle metodiky Ministerstva vnitra[1] „nemá usnesení zastupitelstva nebo rady obce o rozhodnutí o uzavření smlouvy povahu právního jednání a představuje pouze „interní“ utvoření vůle obce být daným způsobem právně vázána. Takové usnesení proto nepůsobí závazně navenek, tj. nezakládá právně vynutitelnou povinnost obce uzavřít schválenou smlouvu. Nelze se tudíž (až na určité specifické výjimky) soudně domoci uzavření smlouvy s odkazem na existenci schváleného, ale nevykonaného usnesení zastupitelstva nebo rady obce. Stejně tak je možné dosud nevykonané usnesení o uzavření smlouvy zrušit nebo změnit a tím uskutečnění právního jednání odmítnout nebo stanovit jiné požadavky.“
Z obcí zapojených do systémového projektu „Podpora sociálního bydlení“ k ukončení prodeje obecních bytů přistoupila například Praha 7. Usnesením rady města a poté usnesením zastupitelstva zrušila dříve přislíbenou privatizaci bytů, popsanou v dokumentech: Principy prodeje nemovitých věcí oprávněným nájemcům, Pravidla postupu při prodeji bytových domů a bytových jednotek a Zásady postupu při převodu vlastnictví jednotek, viz konkrétní citace:
USNESENÍ 10. jednání Zastupitelstva městské části konané dne 04. 12. 2017 – rozhoduje:
- o zrušení Principů prodeje nemovitých věcí v majetku hl. m. Prahy, svěřeném MČ Praha 7, oprávněným nájemcům, ke dni 04. 12. 2017
- o zrušení Pravidel postupu při prodeji bytových domů a bytových jednotek ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřených Městské části Praha 7, ke dni 04. 12. 2017
- o zrušení Zásad postupu při převodu vlastnictví jednotek ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřených do správy Městské části Praha 7, ke dni 04. 12.2 017“ ZDE
[1] Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích. Metodika Ministerstva vnitra ČR